Tyto přístupy se promítají i v uplatňování
osobní hmotné zainteresovanosti. Nezřídka
je kvalitní i nekvalitní práce hodnocena
téměř stejně, prémie a odměny
se mnohdy vyplácejí, i když efektivnost a kvalita
výroby stagnuje a někdy i klesá, stírá
se rozdíl mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací,
mezi aktivním a formálním vztahem pracovníků
k zabezpečování úkolů. Právě
v této oblasti se mnohdy setkáváme s nezásadovým
postupem řídících pracovníků;
kritéria stanovená pro oceňování
kvalitní práce nejsou vždy respektována,
dochází dokonce i k tomu, že postihy za nekvalitní
práci a nedodržování jakosti výroby
jsou někdy fakticky vyrovnávány finančním
ohodnocením za tzv. celkové splnění
úkolů.
K zamyšlení musí vést i naše poznatky
o dodržování státní disciplíny.
Pohříchu je třeba konstatovat, že zde
nejsou důvody k uspokojení. Stalo se vcelku dosti
častým zjevem neplnění rozhodnutí
řídících orgánů a někteří
vedoucí pracovníci si na takovýto vlažný
přístup k jejich plnění, dalo by se
říci, takřka zvykli. Řadu opatření
resorty mnohdy neplní, i když je samy navrhly nebo
o nich ve své pravomoci rozhodly, podobně jako mnozí
vedoucí pracovníci nectí vždy ani své
vlastní příkazy. Za kritérium účinnosti
řídící práce a státní
disciplíny nemůžeme v žádném
případě považovat vydání
příkazu, pokynu, rozpracování a částečné
splnění usnesení, nýbrž jeho
důsledné a skutečné uvedení
do života, zda se problém řešil a nedostatek
odstranil.
Daleko hlouběji proto chceme zkoumat, a mělo by
to platit i pro celou řídící sféru,
proč se odchyluje praktická realizace úkolů
od stanovených záměrů, přijatých
rozhodnutí, proč se realizační procesy
někdy vyvíjejí jinak, než je zapotřebí.
Bude nutno, abychom důsledně analyzovali, čím
jsou odchylky vyvolávány, co je umožňuje
a proč orgány řízení je včas
a náležitě nekorigují. Výsledkem
tohoto našeho zkoumání musí být,
řekl bych, exaktní poznání, zda nedostatky
vyplývají z nedůslednosti, nízké
odpovědnosti, nebo mají-li objektivnější
charakter, příp. zda nepramení i ze slabin
systému řízení.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, ve zbývajícím období
6. pětiletky jsme rozhodnuti koncentrovat síly kontroly
na plnění úkolů státního
plánu letošního i příštího
roku tak, abychom maximálně přispěli
ke splnění závěrů XV. sjezdu
a úkolů pětiletky. Při stálém
prohlubování naší práce orientované
na hlavní, klíčové problémy
národního hospodářství, hodláme
působit ve dvojím směru. Musíme především
dovádět do konce řešení těch
problémů, které byly obsahem naší
práce v uplynulém období; vycházíme
z toho, že prosazení důslednější
nápravy v otázkách, které již
byly předmětem našeho působení,
by v mnohém přispělo a napomohlo k překonání
některých potíží v naší
ekonomice, které jsou i dnes příčinou
našich starostí.
Pokud jde o nové zakládané akce, chceme orientovat
naši práci na nejaktuálnější
otázky, které v současné době
jsou a zřejmě i budou středem pozornosti
stranických orgánů i vlád. Osu, z
níž budeme odvozovat naše konkrétní
úkoly v příštím období,
spatřujeme v oblastech paliv a energie, vnějších
ekonomických vztahů, zejména z hlediska strojírenského
vývozu, technického rozvoje a kvality, investiční
výstavby, dále vnitřního trhu, zemědělství,
dopravy a ostatních úseků terciární
sféry. V popředí naší práce
budou mít i nadále trvalé místo otázky
efektivnosti, především racionálního
hospodaření s palivy a energií, surovinami
a materiály, dále zkvalitňování
řídící práce a nekompromisní
prosazování principů socialistického
pořádku ve všech sférách našeho
života.
V souladu s tím uvažujeme podrobit kontrole např.
zabezpečování plánovaných těžeb
uhlí, výstavbu jaderných elektráren,
rozvoj kompletačních oborů, dodavatelsko-odběratelských
vztahů v některých oborech, vývoz
důležitých investičních celků
a strojírenských komodit i hospodárnost např.
automobilové nákladní dopravy a další.
Nové úkoly před námi zřejmě
vyvstanou, a budeme je muset podrobněji promyslet, také
v souvislosti se zabezpečováním a realizací
dlouhodobých programů kooperace a spolupráce
se Sovětským svazem a ostatními socialistickými
státy.
Jestliže jsem uvedl hlavní směry i některá
konkrétní zadání pro naši práci,
neznamená to, že se jedná o úkoly vyčerpávající
a neměnné. Naopak, i v kontrole budeme muset být
s to operativně a tvůrčím způsobem
reagovat na postupně se vytvářející
situaci a na konkrétní potřeby ÚV
naší strany a vlád.
Nemáme tolik sil, abychom postihli všechny, byť
i důležité problémy národního
hospodářství, tím méně
abychom je mohli rozptylovat na dílčí a nepodstatné
problémy, a proto z pozice Výboru lidové
kontroly ČSSR budeme usilovat o to, aby celá soustava
i systém pracovaly metodou hlavního článku,
abychom působili - obrazně řečeno
- na hlavních úsecích ekonomické fronty.
Za významný směr v naší práci
budeme ještě více než dosud pokládat
rozvíjení prevence, tzn. zasahovat tehdy, kdy je
možno ovlivnit a změnit nepříznivý
průběh věci bez ztrát a bez potíží.
Naše síly chceme násobit spoluprací
s odborným aktivem, abychom mohli působit ještě
kvalifikovaněji a na širší základně.
Pro nás, pro všechny v kontrole i nadále plně
platí závěr sjezdu - zlepšovat kvalitu
práce a zvyšovat účinnost práce;
chceme-li být nároční na jiné,
musíme být především nároční
na sebe. Musíme prohlubovat naše poznání
národohospodářských procesů
a jejich tendence, sledovat a včas postřehnout vznikající
problémy a odchylky jako předpoklad k aktivnímu
působení kontroly všude tam, kde to stav nejvíce
vyžaduje.
Soustavu lidové kontroly povedeme k tomu, abychom učinili
ve smyslu požadavků našich řídících
orgánů další a výrazný
krok k integraci celého kontrolního systému,
abychom sjednocovali síly při zaměření,
výkonu i v závěrech kontroly.
Využíváním práva vrcholného
kontrolního orgánu budeme aktivizovat činnost
i všech ostatních kontrolních orgánů,
za pomoci řídících orgánů
ovlivňovat celý systém kontrol, aby pracoval
racionálně, nepřekrýval se a působil
společensky účinně, nezůstával
v polovině cesty, pouze u konstatování nedostatků
a dalších poruch; postupně se míníme
podrobně zabývat činností jeho důležitých
článků.
Semknout armádu kontrolorů považujeme za jeden
z nejvýznamnějších úkolů,
a to nikoliv na jakémkoliv obsahu práce, ale na
rozhodujících problémech. Musíme přitom
plně zabezpečovat objektivitu kontroly, tzn. nepřejít
žádný nedostatek, pracovat ke stejnému
cíli, k tomu, aby se výsledky neodchylovaly od stávajících
úkolů.
Podobně, jako chceme zvyšovat kritéria na vlastní
práci, budeme klást i náročnější
měřítka na výsledky činnosti
řídících pracovníků.
Situace vyžaduje, abychom důsledněji rozebírali
rozhodovací a realizační činnost řídící
sféry, důrazněji uplatňovali osobní
odpovědnost a zejména byli ještě více
nekompromisní v odstraňování nedostatků.
Plně si uvědomujeme nároky na účinnost
kontroly i řízení, snažíme se
je v naší práci naplňovat; potřeba
kontroly není však vždycky u všech řídících
článků plně pociťována.
To nás vede k tomu, abychom intenzívněji
prosazovali kontrolu jako nepostradatelnou součást
řízení. Vycházíme z toho, že
kontrola prováděná vnějšími
orgány není a nemůže být všudypřítomná,
zatímco řídící práce
musí každodenně postihovat všechny oblasti
našeho života.
V těchto směrech se připravuje zdokonalení
systému kontroly v podmínkách nové
soustavy řízení; na vypracování
tohoto projektu se spolupodílíme. Domnívám
se, že přitom v kontrole nepůjde ani tak o
změny v její organizační výstavbě,
jako spíše o změny v konkrétním
obsahu a zaměření práce. V té
souvislosti se budeme zaměřovat i na prosazování
principů a nástrojů nového systému
řízení, ověřování
jeho rizikových míst, zejména v začáteční
etapě jeho působení. Kontrola zde bude muset
splnit svoji nezastupitelnou úlohu; v žádném
systému řízení nelze bezvýhradně
spoléhat pouze na jeho automatické fungování.
Budeme prosazovat, aby v souladu se zákonem o lidové
kontrole, jehož hlavní principy se osvědčily,
byly v působení kontroly na zdokonalování
a prohlubování řídících
procesů tvůrčím způsobem využívány
a sehrály aktivní úlohu její základní
funkce. Mám na mysli za prvé funkci stabilizační,
která by na základě zjištěných
odchylek prosazovala upevnění plánovitého
řízení a dodržování státní
a pracovní disciplíny, za druhé funkci dynamizující,
spočívající ve vyhodnocování
účinnosti a dalším zdokonalování
hospodářského mechanismu i využívání
rezerv, a posléze integrační, která
má na základě zpětných vazeb
zabezpečovat jednotu rozhodování a realizace.
Vážený soudruhu předsedo, soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, i když jsme poctivě
usilovali přispívat našimi prostředky
k naplňování závěrů
XV. sjezdu KSČ, netrpíme žádným
sebeuspokojením. Naopak, jsme si plně vědomi
i svých slabin a nevyužitých možností.
Jsme však odhodláni, poučeni zkušenostmi
z minulé práce, vynakládat v příštích
létech všechny naše síly k realizaci záměrů
a cílů politiky Komunistické strany Československa.
(Potlesk.)
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi-predsedovi
Výboru ľudovej kontroly ČSSR súdruhovi
Ondřichovi za prednesenú správu.
Žiadam predsedu výboru pre plán a rozpočet
súdruha Drahoslava Křenka, aby predniesol spravodajskú
správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
D. Křenek: Vážený soudruhu předsedo,
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté! Dnešní schůze sněmovny
si vytkla za cíl ověřit, jak náš
kontrolní systém přispívá k
zabezpečování závěrů
XV. sjezdu Komunistické strany Československa, konkretizovaných
v úkolech 6. pětiletého plánu rozvoje
národního hospodářství. Jsou
to závažné úkoly dalšího
všestranného hospodářského a
sociálního rozvoje, jichž důsledné
naplňování má sloužit jedinému
cíli, tj. vytvářet dostatek potřebných
zdrojů a dosahovat jejich účinného
využívání k zabezpečení
neustále rostoucích hmotných a kulturních
potřeb našeho lidu.
Jsou to však také úkoly velmi složité,
vezmeme-li v úvahu, že musí být rok
od roku zajišťovány za stále náročnějších
vnitřních a vnějších podmínek
rozvoje.
Z bilance plnění sjezdových závěrů
a z konkretizace dalšího postupu, provedené
na 11. a 12. zasedání ÚV KSČ vyplynulo,
že klíčovou otázkou tohoto postupu zůstává
hlavně potřeba zvýšení efektivnosti
společenské výroby a kvality veškeré
práce. Dále pak, že pozornost státních
a hospodářských orgánů se musí
daleko energičtěji zaměřovat na řešení
všech slabých míst či uzlových
problémů naší ekonomiky, významných
pro splnění záměrů 6. pětiletky.
Spolu s tím byla zdůrazněna též
potřeba zaměřovat působení
kontroly zvláště na stěžejní
úkoly s nimi spojené.
Nejde přitom o úkoly nové, jako spíše
o takové, které jsou v soudobých podmínkách
rozvoje zvlášť naléhavé a které
vyžadují velmi věcně dešifrovat
jejich konkrétní obsah v podmínkách
každé výrobní i nevýrobní
organizace a jejích pracovišť. Takový
požadavek nezbytně vyžaduje prohloubit úroveň
řídících prací a uplatňovat
v nich daleko vyšší náročnost,
důslednost a odpovědnost za plnění
přijatých závěrů a stanovených
úkolů.
Pro takový postup nabývá mimořádného
významu i působení kontroly jako součásti
řídící a organizátorské
práce. Zvláště pak prohloubení
její úlohy ve spojení s vyvozováním
správných závěrů z plnění
či nedostačujícího plnění
stanovených povinností, neboť v našem
politickém systému je kontrola nenahraditelným
nástrojem společnosti jak k poznávání,
tak k odstraňování nežádoucích
skutečností a jevů, které náš
společenský rozvoj provázejí.
Náš státní kontrolní systém
představují hlavně výbory a komise
lidové kontroly a dále orgány resortní,
oborové a podnikové kontroly, jakož i řada
specializovaných kontrolních a inspekčních
orgánů.
Pro účinnost těchto orgánů
vytyčil XV. sjezd KSČ požadavek soustavně
zvyšovat a zkvalitňovat hlavně účinnost
kontrolní práce a považovat toto kritérium
za rozhodující při hodnocení společenské
prospěšnosti této práce. Důležitým
požadavkem je proto i koordinované působení
a vzájemné doplňování činnosti
jednotlivých složek tohoto kontrolního systému
a dosahování jejich aktivního a přitom
vysoce objektivního působení.
V našich socialistických organizacích je podstatou
kontrolního systému hlavně kontrola vykonávaná
řídícími pracovníky těchto
organizací a jejich odbornými útvary; dále
účast, kterou uplatňují pracující
a jejich zastupitelské orgány při kontrole
činnosti těchto organizací, popř.
státních orgánů. Praxe ukazuje, že
její správné pochopení a uplatňování
je schopné vytvářet jak v řídící
práci, tak v činnosti pracovních kolektivů
a jejich pracovišť základní předpoklady
k trvalému zvyšování úrovně
řízení a plnění stanovených
úkolů.
Významnou pomocí se k tomu po organizační,
metodické a věcné stránce stal soubor
zásad, které byly počínaje rokem 1975
vytyčeny pro zajištění kontrol v národním
hospodářství a ve státní správě
a které zdůrazňují provádění
kontroly jako součásti řídící
práce při plnění společensko-ekonomických
úkolů a upravují odpovědnost za její
správné zaměřování,
provádění a využívání.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
přístupu k obsahovému a organizačnímu
zabezpečení dnešního jednání
sněmovny věnovalo její předsednictvo
několik zasedání. Výbory byla uskutečněna
řada průzkumů a spolupracováno s orgány
národních rad. Významnou pomoc poskytl Výbor
lidové kontroly ČSSR, který dal k dispozici
vhodné podklady a osvětlil některé
otázky na schůzích výborů.
Celkovým postupem bylo sledováno, aby příprava
výborů vycházela ze soudobých potřeb
rozvoje společnosti a ochrany společenských
vlastnictví, dále z potřeby prosazování
celospolečenských zájmů a odstraňování
přetrvávajících negativních
jevů. Současně bylo dbáno o to, aby
tato příprava svými podněty přispěla
k dalšímu zkvalitňování činnosti
a k posílení jejího společenského
poslání.
S tímto cílem si jednotlivé výbory
v rámci své pracovní působnosti vytyčily
určitý okruh dílčí tematiky
a jejího obsahového pojetí a zvolená
témata během roku postupně projednávaly.
Výbor ústavně právní se zaměřil
na dodržování právních předpisů
podporujících dosažení dynamického,
všestranného rozvoje naší ekonomiky a
na spojenou s tím otázku dělnické
kontroly. Dále se zabýval výsledky prověrek
bezpečnosti práce a ochrany zdraví a výsledky
rozboru stížností, docházejících
na činnost orgánů lidové správy.
Ve svých závěrech upozornil vedoucí
některých ústředních orgánů
na skutečnosti zjištěné průzkumem.
Konstatoval, že předpisy upravující
zajišťování bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci vyhovují, ale jejich
realizace naráží v praxi na nedůslednou
kontrolu a na podceňování rizik jak samotnými
pracovníky, tak i jejich vedoucími. Proto by měly
orgány odborného dozoru více využívat
své pravomoci a úžeji spolupracovat zvláště
s orgány ROH při odstraňování
pracovních úrazů či nemocí
z povolání a jejich zdrojů.
Výbor zjistil v rámci průzkumů též
některé závažnější
nedostatky při výrobě a distribuci ochranných
pracovních prostředků a doporučil
ministru práce a sociálních věcí,
aby učinil opatření k nápravě
nedostatků, ve zprávě výboru obsažených.
Výbor zahraniční se zabýval aktuální
problematikou práce zahraničního obchodu.
Soustředil se především na otázku
vzájemných vazeb článků výroby
a zahraničního obchodu a na využívání
informací obchodní sítě, vztahující
se k inovaci a kvalitě výrobků. Ve svých
závěrech výbor poukázal hlavně
na to, že inovační podněty přicházejí
a jsou na příslušná místa přenášeny,
avšak nejsou pohotověji realizovány. Průběžná
a výstupní kontrola na závodech vyžaduje
stálé zlepšení, stejně jako akviziční
činnost na zahraničních trzích a pohotovější
zjišťování a komerční využívání
konkrétních potřeb těchto trhů.
Výbor branný a bezpečnostní se zaměřil
na zkušenosti s kontrolou silničního provozu
a na poznatky získávané při kontrole
stavu požární ochrany a ochrany železnice
a letišť. Konstatoval, že přes dosud přijatá
opatření zůstává nehodovost
v silničním provozu a její důsledky
vážným celospolečenským problémem,
jehož řešení vyžaduje komplexní
a racionální přístup všech zainteresovaných
orgánů a institucí. Doporučil ministru
vnitra, aby byl zintenzívněn a zkvalitněn
dozor nad dodržováním pravidel tohoto provozu
a zaváděny jeho nové formy. Vedoucím
ostatních ústředních orgánů
doporučil zesílit pozornost problematice bezpečnosti
a plynulosti silničního provozu a s ní spojeným
podmínkám.
V oblasti požární prevence výbor konstatoval,
že přes dosud přijatá opatření
požáry stále způsobují národnímu
hospodářství rozsáhlé škody.
Zdůraznil proto, že zabezpečování
a důsledné dodržování úkolů
požární ochrany musí být každodenním
úkolem všech článků řízení
a zájmem všech pracujících. Doporučil
vedoucím ústředních orgánů,
aby zvýšili náročnost na zabezpečování
a kontrolu úkolů požární ochrany
a s ní spojené osobní odpovědnosti.
Pokud jde o výkony složek ozbrojené ochrany
železnic a letišť, vzal výbor na vědomí,
že federální ministerstvo dopravy bude věnovat
soustavnou pozornost zdokonalování jejich organizace
a vybavení, resp. urychlí realizaci přijatých
již k tomu opatření.