Chci říci otevřeně, že složitost
úkolů v oblasti investiční výstavby
však nadále trvá a bude vyžadovat jak
soustavné zlepšování investiční
praxe, tak i systémová řešení.
Z ustanovení XV. sjezdu KSČ jsme vycházeli
i při kontrole zemědělství a potravinářského
průmyslu. Určující linií pro
nás bylo napomáhat k vytváření
předpokladů pro zvyšování soběstačnosti
v obilí a jiných základních potravinách.
Náš úkol jsme spatřovali v tom, abychom
přispěli především k omezení
velkých úbytků zemědělské
půdy, které každoročně představovaly
plochu 17 tis. ha, tj. za 5. pětiletku plochu jednoho průměrného
okresu; ani v posledních letech se bohužel tento stav
podstatněji nemění. Dále nám
šlo o to, aby veškerá zemědělská
půda byla řádně obdělávána
a využívána; nevyužitá půda
totiž představuje zhruba 170 tis. ha. Mobilizovatelné
rezervy ke zvyšování produkce jsme odhalili
i v efektivnějším využívání
hnojiv a zdrojů bílkovin, jejichž dovoz klade
značné nároky na devizové prostředky.
V neposlední řadě jsme usilovali o to, aby
se podstatně odpovědněji přistupovalo
k hospodaření s tím, co se často za
obtížných podmínek a s vynaložením
velké společenské práce vyrobilo;
mám zde na mysli především obilí.
Podobně jsme postupovali v prověrce koncentrace
a specializace zemědělské výroby,
zejména z hlediska toho, jak fungují nové
velké zemědělské celky, zda s koncentrací
dochází souběžně i ke specializaci,
jak je využíváno jejich předností
k intenzifikaci zemědělské výroby
a snižování nákladů.
Jistě se, soudružky a soudruzi, ve svých volebních
obvodech setkáváte s kritikou veřejnosti
na zásobování ovocem a zeleninou. Časté
stížnosti občanů, nízký
podíl spotřeby ve výživě obyvatel,
vynakládání vysokých prostředků
na dovoz ovoce a zeleniny při současném nevyužívání
domácích výrobních možností,
nedostatečná kooperace mezi zemědělskými
podniky, obchodními organizacemi a potravinářským
průmyslem, to vše nás vedlo k náročnému
zhodnocení příčin tohoto stavu. Se
zainteresovanými orgány jsme vypracovali postup
zásadního řešení, především
k výběru zemědělských podniků
pro pěstování ovoce a zeleniny i jejich specializaci,
promítnutí těchto výrobních
úkolů do plánu, k lepšímu využívání
zavlažovacích zařízení, soustřeďování
mechanizačních prostředků, zdokonalování
vztahů mezi výrobou a obchodem, popř. potravinářským
průmyslem a k výkupu veškeré domácí
produkce. Přes dílčí zlepšení
k zásadní změně nedošlo. Proto
jsme se v současné době k uvedenému
problému vrátili a jsme rozhodnuti k realizaci přijatých
opatření působit s veškerým důrazem.
Obdobně se často jistě setkáváte
s připomínkami na práci obchodu a služeb,
orgánů zdravotnické péče, na
stav životního a přírodního prostředí,
zejména pokud jde o severočeskou aglomeraci a velká
průmyslová centra. Ve všech těchto sférách,
dále na úsecích školství, kultury,
místního průmyslu a stavebnictví mnoho
užitečné práce vykonaly kromě
výborů lidové kontroly republik - protože
jde převážně o sféru působnosti
národních výborů - také kontrolní
orgány krajů, okresů a měst.
Za společný úkol soustavy a celého
kontrolního systému jsme považovali plnění
závěrů XV. sjezdu strany k technickému
rozvoji a prosazování efektivnosti, které
v současné době nabyly nových dimenzí
a naléhavostí.
Do této oblasti vkládáme nemalé prostředky,
ale výsledky v tempu a řádu inovací,
které rozhodují o spokojenosti doma i o úspěchu
v zahraničí, nejsou jim často adekvátní.
Mnoho odvisí od výkonnosti vědeckovýzkumné
základny, ale mnoho také od realizace vyřešených
úkolů, jak se potvrdilo při prověrce
plnění úkolů státního
plánu technického rozvoje. To platí např.
o postupu inovace traktorů, některých textilních
strojů a jiných výrobků.
V další etapě jsme se věnovali kontrole
činnosti resortní, odborové a podnikové
vědeckovýzkumné základny, kde je soustředěno
zhruba 80 % prostředků a kapacit. Co se tu ukázalo
za rezervy? Síly této základny nebyly vždy
zaměřeny na klíčové potřeby
odvětví a oborů, docházelo k jejich
velkému rozptylu zhruba na 32 tisíc akcí.
Pracovními silami nebyly přednostně dotovány
tvůrčí, ale obslužné činnosti,
rostl podíl nehmotných výstupů a suplování
funkcí řídící sféry,
pracovníci této základny byli používáni
pro plnění běžných výrobních
úkolů, snižoval se podíl inovací
vyšších řádů, mnohé
vyřešené úkoly se nerealizovaly pro
slabiny v plánování a řízení
tohoto procesu, zejména z důvodů neprovázanosti
plánu s ostatními částmi plánu
na jednotlivých stupních.
Prosazování hledisek efektivnosti jsme pro jejich
klíčový význam sledovali prakticky
při veškeré kontrolní činnosti;
kromě toho byla nosným záměrem celé
řady našich speciálních kontrolních
akcí. Smyslem bylo vyvinout větší tlak
na řídící orgány, zejména
k efektivnějšímu využívání
základních fondů, dále aby investiční
prostředky určené na jejich modernizaci a
rekonstrukci byly skutečně vynakládány
k tomuto účelu a nikoliv k dokompletovávání
nových staveb, jak se to v praxi často děje.
Orientace sjezdu na domácí surovinové zdroje
nás vedla k tomu, abychom rozebrali příčiny
nízkého využívání tak
významné domácí suroviny, jakou představuje
dřevo. Odvisí samozřejmě od vybudování
moderních kapacit, jako jsou kombináty Ružomberok
a Paskov, o jejichž výstavbě již federální
vláda rozhodla. Ale nejen od nich; v současné
době jde také o maximální využití
existujících kapacit; jak jsme se při prověrce
přesvědčili, jsou někde využity
na 70 i méně procent, i když se často
jedná o technologická zařízení
z dovozu. Vedle toho se v některých nově
vybavených závodech převážně
zpracovává plnohodnotné dřevo, ačkoliv
podle projektů v nich měla být zpracovávána
méně kvalitní surovina a dřevní
odpad. Podobně s cílem přispět ke
snížení materiálové a surovinové
náročnosti i dovozní závislosti naší
výroby jsme analyzovali účinnost řídící
práce směřující ke snižování
měrných nákladů a dosahování
efektivních úspor surovin, zejména kovů.
Trvalou součástí naší práce
bylo prosazování hospodárnosti ve veškeré
činnosti a na všech úsecích. Nejde nám
jen o nespornou nutnost dodržovat na každém pracovišti
zásady řádného hospodaření
a finanční disciplíny. Naše úkoly
na tomto úseku vidíme v širších
národohospodářských souvislostech.
V současné době např. dokončujeme
prověrku výstavby staveništních zařízení;
zdálo by se, že jde o okrajovou záležitost,
ale my na tuto výstavbu nevynakládáme málo
- představuje to 4 % z rozpočtů staveb, což
představuje ročně zhruba 5 mld Kčs.
Nejedná se jen o tyto finanční prostředky,
ale též o stavební materiál a kapacity,
které činí přes 6 % vlastních
výkonů stavebních organizací. Přitom
máme velké rezervy v hospodaření s
těmito prostředky; v malé míře
jsou např. vytvářeny podmínky, aby
jako staveništní zařízení byly
využívány trvalé objekty staveb; naopak
převládají tendence budovat dočasné
objekty, které jsou později ve značném
rozsahu fyzicky likvidovány, není tu důsledně
uplatňována typizace a unifikace, ani jiné
způsoby zhospodárňování výstavby
těchto objektů.
Vezměme jiný problém. V poslední době
sílí kritika růstu správního
a řídícího aparátu. Tento vývoj
skutečně není příznivý.
Jak jsme v poslední době zjistili, vzrostl např.
aparát generálních ředitelství
a jejich účelových organizací za poslední
tři roky o 11 600 pracovníků. Růst
tohoto aparátu není důsledně usměrňován,
ministerstva ani přes usnesení federální
vlády neprováděla účinná
opatření k jeho snížení a racionalizaci
práce. Bez problémů není ani stav
účelových organizací řízených
ústředními orgány a VHJ, které
často prováděly činnost spadající
do povinností příslušných řídících
orgánů; kromě toho byla jejich práce
v některých případech duplicitní.
Po naší prověrce byly některé
z nich zrušeny a na základě usnesení
federální vlády prověřujeme
s ministerstvem financí účinnost racionalizačních
opatření v dalších organizacích.
Stranické orgány, orgány Federálního
shromáždění, stejně jako vláda,
věnují stálou pozornost dopisům, stížnostem
a upozorněním pracujících. Jsme si
vědomi, že představují součást
veřejného mínění, že nesledují
jen vyřízení osobních problémů
pisatelů, ale často poukazují na nejrůznější
nedostatky v celospolečenském zájmu. V kontrolní
praxi jsme nepodceňovali ani jeden z obou uvedených
aspektů; plnou pozornost jsme věnovali i podáním
zdánlivě jen v osobním zájmu občanů,
neboť ochrana jejich práv je zároveň
vždy neoddělitelnou součástí
zájmů celé společnosti.
V souladu s naším zákonem jsme prosazovali,
aby plnou pozornost věnovaly stížnostem nejen
kontrolní orgány, ale i ostatní orgány
státní správy, aby stížnosti
nebyly chápány jen jako jednotlivé, izolované
případy, nýbrž aby z nich byly vyvozovány
obecnější závěry ke zkvalitnění
práce. V naší vlastní praxi jsme mimořádnou
péči věnovali dopisům, které
upozorňovaly na nepořádky v orgánech
a organizacích, na zneužívání
prostředků i funkcí v rozporu se zájmy
společnosti. Musím konstatovat, že právě
z podnětů stížností byly zjištěny
velmi vážné případy porušení
státní disciplíny a zákonnosti, z
nichž musely být vyvozeny přísné
závěry.
Nechci z písemného podkladu opakovat čísla,
která jsme vám dali, kolik a jaké sankce
uložily výbory lidové kontroly na základě
prošetření stížností a ostatní
kontrolní činnosti, kolik případů
jsme museli předat orgánům činným
v trestním řízení a kolik kádrových
změn bylo provedeno na základě výsledků
kontrol. Z Rudého práva znáte, že byl
odvolán ředitel mladoboleslavské automobilky
a další vedoucí pracovníci tohoto podniku,
že za nehospodárnou přepravu měděného
drátu po území ČSSR byli kárně
postiženi a odvoláni někteří
vedoucí pracovníci podniku Povážské
strojírny; byly však i jiné závažné
případy. Jen pro ilustraci bych chtěl uvést,
že např. za vážné nedostatky v
plnění usnesení vlády bylo federální
vládou rozhodnuto vyměnit celé vedení
podniku zahraničního obchodu Polytechna, za vážné
nedostatky v hospodaření s majetkem v socialistickém
vlastnictví byli odvoláni někteří
vedoucí pracovníci organizace zahraničního
obchodu Tuzex, za zneužívání svého
postavení k vlastnímu obohacení a poškozování
zájmů našeho hospodářství
byl zbaven funkce a vzat do vazby náměstek ředitele
n. p. Agrostroj Jičín a za nedostatky v řízení
a kontrole potrestán i ředitel tohoto podniku. Za
nevyužívání výrobního
zařízení z dovozu byly vyvozeny přísné
závěry proti vedoucím pracovníkům
n. p. Orličan Choceň a Plastimat Liberec.
V důsledku nedovoleného podnikání,
na němž se podílely desítky jednotlivců
z celé republiky, a za rozkrádání
byla vzata do vazby celá řada osob zapojených
do činnosti kulturního klubu v Telči.
Nechtěl bych tyto a podobné případy
dále rozvádět. Při uplatňování
odpovědnosti jsme postupovali diferencovaně, podle
míry zavinění, a tam, kde šlo o provinění
menší závažnosti, jsme se snažili
působit výchovně. Vyvozování
sankcí není samozřejmě naším
cílem. Naším cílem je zjednávání
nápravy, věcná změna stavu; pokud
ovšem zjistíme porušování socialistické
zákonnosti nebo státní disciplíny,
nemáme na vybranou, nemůžeme je přehlížet
a jsme povinni použít sankce, které nám
zákon svěřil.
Z toho, co jsem dosud uvedl, vyplývá, že jakkoliv
jsme se soustřeďovali, především
v centru, na klíčovou problematiku, činnost
všech našich orgánů i funkcionářů
v souhrnu představovala širokou sféru záběru
prakticky v celém národním hospodářství,
sociální i kulturní výstavbě.
Jsme ovšem orgány vnější kontroly,
nemůžeme obsáhnout vše, ani nahrazovat
orgány vnitřní kontroly, tím méně
řídící pracovníky. Rozhodující
úlohu, účinně pracovat, musí
zde plnit celá řídící sféra
při použití všech nástrojů,
které má k dispozici, včetně vnitřní
kontroly, inspekcí a zkušeben. Situace na některých
úsecích však často neodpovídá
tomuto naléhavému požadavku. Na řadě
míst nedostatky - ačkoliv jsou známé,
včetně jejich příčin - dlouhodobě
přetrvávají, a to i po provedených
kontrolách. Někdo může říci,
že je to i chyba kontroly; nesporně je to však
především důsledek neprincipiálních
přístupů a liberalismu v činnosti
příslušných vedoucích pracovníků.
Z četných případů nedůslednosti,
se kterou se setkáváme při zabezpečování
nápravy, jsme si i my pro naši práci vyvodili
poučení - neodcházet od problémů
do skutečného odstranění nedostatků.
Chci říci otevřeně, že nás
to stojí mnoho sil, často se musíme k věci
dvakrát i třikrát vracet. Z oprávněných
požadavků však nemůžeme ustupovat,
ale spolu s vedoucími pracovníky řešit
problémy a zjednávat nápravu. Není
to věc žádné licitace, ale naší
společné odpovědnosti; vycházíme
z přesvědčení, že při
prosazování zájmů společnosti
nemůžeme mít rozdílná kritéria,
neboť vysoká náročnost platí
pro nás pro všechny stejně.
Jaké obecnější poznatky, zejména
z řídící činnosti, vážené
soudružky a soudruzi, lze vyvodit z kontrolních zjištění
posledních let?
Kontrola přichází, jak je přirozené,
do styku převážně s věcnými
problémy a s nedostatky v činnosti lidí;
nemůžeme však trpět, řekl bych,
nemocí z povolání, vidět vše
jednostranně a zjednodušeně jen v jedné
barvě. Smyslem mého referátu není
vyhodnocovat výsledky, kterých jsme po XV. sjezdu
na všech úsecích nesporně dosáhli,
chtěl bych však zdůraznit, že je v žádném
případě ani my v kontrole nemůžeme
nedoceňovat. Naopak. Jsou výrazem aktivity a angažovanosti
našich pracujících, podpory, kterou poskytují
politice naší strany, ale současně i
výsledkem práce vedoucích pracovníků
a řídících orgánů všech
stupňů.
Zároveň nám ale naše prověrky,
od racionálního využívání
půdy až k hospodaření s majetkem v socialistickém
vlastnictví, ukazují na ohromné zdroje a
rezervy, které naše národní hospodářství
má. Ve velké míře jde o rezervy, které
nevyžadují investice ani dovozy, ale které
spočívají v kvalitě řízení
a odvisí od toho, jak aktivně řídící
sféra reaguje na nové potřeby.
Zkušenosti z kontroly také potvrzují, že
ústřední orgány, federální
vláda a vlády republik přijímají
správná rozhodnutí, která včas
adekvátně reagují na potřeby rozvoje
společnosti; s čím se však často
setkáváme, je nedůsledný přístup
k zabezpečování direktiv stranických
orgánů a k plnění usnesení
vlád, jejich nedostatečné uvádění
do života odpovědnými orgány. Nikoliv
malá část, spíše většina
nedostatků i nevyužívání rezerv
nemá objektivní, nýbrž subjektivní
charakter a mnohé by vůbec nemusely vzniknout a
přetrvávat, kdyby všude, u každého
byla plná odpovědnost, aktivní vztah k překonávání
překážek a problémů.
Řídící práce od vedoucích
pracovníků nezbytně vyžaduje hledat
účinná, efektivní řešení,
nové cesty, prostě přebírat a nést
odpovědnost i za rozhodnutí značného
dosahu. Jsou tu tedy i rizika, popravdě je však nutno
říci, že žádné řízení
se bez rizik neobejde. Takto pracuje nemalá část
našich řídících pracovníků
a mají úspěchy.
V nové situaci, která klade na výkonnost
a přizpůsobivost naší ekonomiky řádově
vyšší požadavky, však úroveň
řízení není v některých
případech adekvátní, řídící
praxe se v nejednom orgánu opožďuje za náročností
a naléhavostí úkolů; u části
vedoucích pracovníků přežívají
přístupy, které namnoze nebyly postačující
ani v dřívější době, tím
spíše za dnešních složitějších
a náročnějších podmínek.
Malá náročnost těchto vedoucích
pracovníků vůči sobě samým
nezbytně produkuje i malou náročnost na práci
řízených kolektivů a jednotlivců.
To je živná půda pro pohodlnost, nebrat na
sebe odpovědnost větší, než je
nutné, přesouvat řešení složitých
problémů na někoho jiného, nevstupovat
do konfliktních situací, benevolentně posuzovat
nedostatky, popř. je i omlouvat. Často jsme nuceni
kritizovat setrvačnost v řídící
práci, kterou charakterizuje extenzívní pojetí,
kdy s každým úkolem jsou požadovány
nové investice, nové dovozy a další
pracovní síly. Není výjimkou, že
místo konkrétní organizátorské
práce se stanovené úkoly jen tzv. přenášení
na řízené organizace, neurčují
se cesty, prostředky a kontrola jejich zabezpečení,
efekt, který má být dosažen a tím
méně osobní odpovědnost; není
málo případů, že při neplnění
úkolů dochází i k několikerému
opakování příkazů bez jakýchkoliv
závěrů; takové metody oslabují
autoritu mnohých řídících orgánů.
Řízení se v praxi řady vedoucích
redukuje na rozhodování, kontrola plnění
úkolů se nestala nedílnou součástí
jejich řídící činnosti.
Nedůsledné provádění kontroly
vedoucími pracovníky a řídícími
orgány, nezajištění zpětné
informace o plnění přijatých rozhodnutí
má za následek, že tyto orgány nemají
k dispozici dostatečné poznatky o práci podřízených
složek a často jim vůbec chybějí
průkazné znalosti o možnostech realizace ukládaných
úkolů. Takoví pracovníci místo
hledání možností, jak je zabezpečit,
nezkoumají vnitřní zdroje a často
spoléhají, že nové, náročnější
úkoly za ně vyřeší jiní,
popř. centrum. Zkoumáme-li příčiny,
shledáváme, že svůj postup nesprávně
odůvodňují zpravidla vnějšími
vlivy a vysvětlují objektivními okolnostmi.
Takovéto přístupy ve svých důsledcích
vedou k návrhům na změkčení
plánů, odsouvání řešení
problémů, k vyšším požadavkům
na společenské zdroje, prostě ke snaze ulehčit
si život.
Při řadě prověrek jsme se setkali
v podnicích, oborech i resortech s nízkou koncepčností
řízení, s malým smyslem pro nové
potřeby, i s projevy sebeuspokojení; mnohým
vedoucím pracovníkům jsou kritériem
úrovně a účinnosti řídící
práce jejich vlastní měřítka,
nikoliv konfrontace technické úrovně a efektivnosti
výroby s parametry a výsledky dosahovanými
ve světě, chybí jim někdy ctižádost
dostat se a natrvalo zůstat na předním místě
ve svém oboru doma a vyrovnat se i se zahraniční
konkurencí.
Mezi závažné poznatky patří,
že v řídící praxi stále
přetrvává podceňování
kvalitativních hledisek a spolu s tím snaha plnit
objemové výrobní ukazatele někdy bez
ohledu na náklady, na plnění ve stanovené
struktuře v souladu s požadavky odběratelů,
zahraničního a vnitřního trhu. Projevilo
se to i v letošním roce při likvidaci mank
výroby, vzniklých v začátku roku.