Ve své každodenní práci lidová kontrola vychází z cílů politiky strany; orgány naší soustavy mají plnou podporu ústředního výboru a ostatních stranických orgánů a pod přímým řízením federální vlády a vlád republik se aktivně angažují za uskutečňování její politiky.

Odpovědnost lidové kontroly zdůraznil i XV. sjezd KSČ, kdy orgánům lidové kontroly všech stupňů byla v referátu generálního tajemníka naší strany a prezidenta republiky s. Gustáva Husáka adresována jedna z přímých direktiv sjezdu - dále zkvalitnit a zvýšit účinnost kontrolní práce. Věcný obsah naší činnosti pro nás konkrétně založily Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj v ČSSR v letech 1976 - 1980 a šestý pětiletý plán.

Chtěl bych, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, zdůraznit, že úsilí o naplnění této direktivy sjezdu, její převod do praktické kontrolní činnosti při realizaci závěrů sjezdu, které byly konkretizovány na dalších zasedáních ústředního výboru strany, jsme v posledních třech letech učinili základním východiskem a osou naší veškeré práce. Na tomto základě jsme cílevědomě zvyšovali politickou i pracovní angažovanost všech našich orgánů, funkcionářů i pracovníků.

Náročné úkoly, požadavky a potřeby stranických a řídících orgánů si vynucovaly uskutečnit obrat v naší práci, obrat především v obsahovém zaměření kontrolní činnosti, v komplexních přístupech ke kontrolovaným problémům i v metodách práce. Vymezené pracovní kapacity nám zároveň předurčovaly působit metodou přísného výběru a spojovat své síly, zejména v soustavě orgánů lidové kontroly.

Výbor lidové kontroly ČSSR proto zaměřoval svou pozornost na klíčové otázky ekonomiky a rozvoje národního hospodářství, na úroveň řídící práce na všech stupních, na analýzu a odhalení skutečných příčin nedostatků. Zároveň jsme v naší činnosti posilovali prvky prevence a za hlavní kritérium jsme si - v souladu s požadavkem V. I. Lenina na práci kontrolních orgánů, tj. obratně a včas zjednávat nápravu - vytyčili prosazování skutečné a trvalé nápravy všude tam, kde se vývoj a řídící praxe odchylovaly od záměrů a linie strany.

Soudružky a soudruzi, nešli jsme v posledních letech lehkou a populární cestou, zaměřovali jsme se důsledně tam, kde vznikaly, popř. existovaly potíže a nedostatky. Všichni, jak víte, uznávají potřebu kontroly, ale upřímně vám řeknu, že nás nikde s velkou radostí nevítají. Není nám při kontrole vždy lehko, ale lehko není ani odpovědným vedoucím pracovníkům, neboť často musíme jít i do konfliktů. Vždy jsme ale sledovali a sledujeme prosazení celospolečenských zájmů, řídili se politikou strany a potřebami naší republiky.

Při kontrole jsme usilovali nezůstat na povrchu dějů, nesklouzávat na tzv. objektivní příčiny, ale dobrat se podstaty věci, skutečností, které rozhodujícím způsobem ovlivňovaly stav prověřovaných úseků. Zjistit skutečné příčiny a souvislosti, proniknout k samé podstatě ekonomických jevů, řídících a organizačních vztahů a osobní odpovědnosti, v tom je náročnost kontrolní práce. Přitom navíc - znalost příčin je nejzákladnějším východiskem k pozitivní změně stavu. Musím otevřeně říci, že ne vždy jsme se k takovému poznání dopracovali. Někdy jsme se dobírali pravého stavu věcí s neúměrným vynakládáním sil, ztráceli jsme i čas cenný pro nápravu a proto zdokonalování práce v tomto směru budeme muset věnovat i nadále plnou péči.

XV. sjezd strany a zejména 11. a 12. zasedání ÚV KSČ akceptovaly nezbytnost soustavného úsilí všech orgánů a zvyšování účinnosti řídící práce. Ve zkvalitňování řízení jsme i my spatřovali největší a okamžitě mobilizovatelný zdroj pro zlepšení práce na všech úsecích a všechny kontrolní akce jsme proto cílevědomě orientovali k aktivnímu působení v tomto směru. Na rozdíl od dřívější doby, kdy se kontrola soustřeďovala převážně do podnikové sféry, jsme se snažili postihnout celou osu řízení - podniky, VHJ i ministerstva; snažili jsme se přitom rozlišit, kdy nedostatky pramenily z nesprávné řídící praxe, popř. kdy byly vyvolány i mezerami v systému řízení.

Za nejvýznamnější jsme považovali kontrolu konkrétní řídící práce vedoucích pracovníků, která se promítá - jak víte - do všech částí řídícího procesu. Zkušenosti ukazují, že nepřináší často žádoucí efekt nikoliv z důvodu nesprávných rozhodnutí, ale proto, že není důsledně zabezpečována jejich realizace, která je odvislá od účinné kontroly prováděné osobně vedoucími pracovníky; zaměřovali jsme se proto i na uplatňování zásady "kdo řídí, ten kontroluje". Naše dosavadní působení v tomto směru považujeme pouze za prvé kroky a jsme rozhodnuti učinit tuto práci trvalou součástí kontrolní činnosti všech našich orgánů a dále ji prohlubovat.

Za základní hledisko přínosu a prospěšnosti kontrolní práce pro společnost jsme si vytkli aktivně působit k tomu, aby v kontrolovaných oblastech docházelo bezprostředně a ve složitých otázkách postupně k trvalé nápravě. Její zjednávání ovlivňuje řada faktorů; jde především o hloubku kontrolního zjištění, ale i účinnost opatření, přijatých na základě kontroly. Provedení nápravy je v rozhodující míře v rukou vedoucích pracovníků, od jejich kvalitní práce odvisí i efekt naší činnosti. Kdybych měl hodnotit jejich přístupy, musím říci, že nikdo nám spolupráci neodmítl, ve většině jsme se setkávali s pozitivními postoji. Přijatá opatření nebyla však zdaleka vždy iniciativně a důsledně zabezpečována, takže jsme se museli k prověřovaným problémům mnohdy opakovaně a nejednou vracet.

Proto na otázku, zda ve všech případech došlo k odpovídající nápravě, nemohu dát jednoznačnou odpověď. Zpravidla byla úspěšně zjednána tehdy, když její provedení odviselo jen od prověřovaného orgánu či organizace; nepoměrně složitější je však v případech závažných národohospodářských problémů, kdy řešení odvisí od více orgánů, kdy opatření mají vybočit z vyjetých kolejí, kdy je nutno tvůrčím způsobem hledat a uplatnit nová ekonomická, technická i organizační řešení. Tady často jako by byly bariéry, které jsou nepřekročitelné.

Je však nutno otevřeně konstatovat, že ne vždy mají obtíže při hledání řešení tento zčásti objektivní charakter. Nezřídka se naopak setkáváme s tím, že řídícími pracovníky navrhovaná opatření neodpovídají náročnosti úkolů, někdy nám jsou dokonce vnucována kompromisní řešení, která zjevně neposkytují záruku pro dosažení potřebné změny. Často se u vedoucích pracovníků projevovala nechuť vyvozovat vůči podřízeným důsledky z osobní odpovědnosti, a to i v případech, kdy si to situace jednoznačně vyžadovala.

Hledání věcně správných a účinných řešení, jejich důsledné dovádění do praxe i prosazování osobní odpovědnosti pro nás tedy představovalo velice náročnou práci, při níž jsme však měli politickou podporu stranických orgánů i plnou podporu vlád, které z našeho podnětu v řadě případů přijaly zásadní rozhodnutí.

Takto náročně pojatý kurs práce Výboru lidové kontroly ČSSR prosazoval za pomoci výborů lidové kontroly republik do činnosti celé soustavy i kontrolního systému. Pokroku jsme dosáhli především ve sjednocování sil lidové kontroly, krajských, okresních a městských výborů i závodních komisí lidové kontroly, na základní úkoly národohospodářského významu a zároveň jsme usilovali, aby všechny naše orgány pracovaly důsledně a dováděly věci do konce.

Na rozdíl od naší soustavy jsme zatím dosáhli jen dílčích výsledků v rozvinutí spolupráce s ostatními kontrolními orgány. Význam této spolupráce vyplývá již z toho, že v nich působí zhruba 6 tis. pracovníků, a to už nepočítám početný aparát různých inspekcí, zatímco v lidové kontrole pracuje zhruba 1500 pracovníků. Při některých pozitivních výsledcích vidíme v této oblasti zároveň značné rezervy v práci těchto orgánů. Spočívají v tom, že nejsou vždy orientovány na klíčové, prioritní úkoly, že mají nestejná kritéria náročnosti a často i výkyvy v kvalitě práce, což se v souhrnu promítá do její nízké účinnosti. Mnohé z nich tyto nedostatky a jejich příčiny důsledně neanalyzují, aktivně nepůsobí k účinné nápravě a jejich celkový vliv na zkvalitňování řízení a prosazování státní disciplíny není dosud výrazný. Orgány vnitřní kontroly nejsou ve svých přístupech a hodnoceních někdy ani dostatečně objektivní; není výjimkou, že prováděly na objektech kontrolu před námi, hlavní nedostatky, popř. jejich příčiny však nezjistily nebo zůstaly ve svých závěrech napůl cesty.

Máme-li shrnout výsledky našeho postupu po XV. sjezdu, mohu i při náročném hodnocení říci, že jsme v plnění sjezdové směrnice dosáhli pokroku v kvalitě, účinnosti i výsledcích naší práce. Zároveň jsme si plně vědomi, že jde o proces, který byl nastoupen, který ale zdaleka nemůžeme považovat za završený. Úkol, prohlubovat a zkvalitňovat kontrolu a zvyšovat její účinnost, je tedy stále plně aktuální pro všechny kontrolní orgány.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ve svém vystoupení se nemohu vyčerpávajícím způsobem zabývat výsledky naší několikaleté činnosti. Směry našeho působení blíže vyplývají z písemné informace, kterou jsme vám dali k dispozici pro přípravu dnešního jednání. A vy naši práci sledujete při projednávání návrhu rozpočtu a státního závěrečného účtu, při projednávání zpráv a vyřizování stížností a podnětů pracujících, někteří jste se zúčastnili jednání našeho výboru a máte jistě i poznatky z poslaneckých průzkumů. Přesto mi dovolte, abych alespoň rámcově charakterizoval naši činnost za poslední období, stručně se zmínil o obecnějších poznatcích, které vyplývají z provedených kontrol i o záměrech, které na úseku kontroly chceme realizovat do konce tohoto pětiletí.

Hlavní úsilí kontroly jsme soustřeďovali na to, aby byly plněny rozhodující úkoly státního plánu. Proto jsme se zaměřovali na problémy, které se po delší době negativně promítají do rozvoje národního hospodářství, jednotlivých odvětví, zabezpečování vnějších i vnitřních potřeb a celkové efektivnosti a které byly před nás postaveny ještě s větší naléhavostí se zřetelem k vývoji ve světové ekonomice.

Na novou konkrétní situaci bylo nutno reagovat novým pojetím a přístupy i v kontrole. V žádném případě jsme si nekladli za kritérium globální plnění úkolů nebo za jakoukoliv cenu. Šlo nám o to, aby roční hospodářské plány odpovídaly záměrům pětiletky, dále aby stanovené úkoly byly věcně zabezpečeny a plněny v předpokládané struktuře a sortimentu; sledovali jsme tak zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů jako nezbytnou podmínku uspokojování potřeb odběratelů, zejména finálních výrobců. Zvláštní důraz jsme kladli na využívání vnitřních rezerv a prosazování hledisek efektivnosti, soustavně jsme usilovali o upevňování autority plánu a jeho stability, plánovací kázně a disciplíny. Zároveň jsme ostře vystupovali proti provádění neodůvodněných změn a změkčování úkolů, proti všem druhům spekulace od rozpisu plánu až po jeho plnění a vykazování. Na základě poznatků kontroly i ostatních objektivních orgánů vláda činila konkrétní opatření, např. v poslední době k zamezení objektivně neodůvodněných změn plánu.

Po celé období, o kterém hovořím, jsme si byli vědomi, že za jednu z hlavních priorit naší práce musíme považovat kontrolu plnění úkolů v oblasti paliv a energie; přímé úkoly nám zde uložilo předsednictvo ÚV KSČ a také federální vláda. Stejný význam jsme přikládali oběma stránkám tohoto dvojjediného úkolu - těžbě paliv a výrobě elektrické energie i jejich hospodárnému zhodnocování a úsporám.

Rozebrali jsme závažné problémy zabezpečování těžeb v ostravsko-karvinském revíru; na základě našeho materiálu i dalších podnětů vláda stanovila zásadní úkoly, mj. ke zdokonalení investiční výstavby, lepšímu využívání uhelných zásob a dobývací techniky. Těžiště našeho kontrolního působení jsme však viděli především v severočeském hnědouhelném revíru. Nemíním opakovat zde na tomto shromáždění věcnou problematiku, skrývkou zemin počínaje a spolehlivostí a využíváním velkostrojové techniky konče. Sledovali jsme cíl zlepšit řídící práci v tomto revíru, zároveň ale také poskytnout mu pomoc kontrolou plnění dodávek dobývací techniky, její spolehlivostí apod. Předseda federální vlády nám uložil dokonce soustavně kontrolovat plnění úkolů všemi zainteresovanými partnery; na základě této kontroly jsme průběžně vyžadovali od příslušných ministerstev a oborů konkrétní a věcná opatření k řešení nedostatků. Právě v posledních týdnech jsme, soudružky a soudruzi, ukončili prověrku v severočeském hnědouhelném revíru. Tato prověrka měla za cíl zkoumat zabezpečování úkolů této pětiletky a vytváření předpokladů pro těžbu uhlí v 7. pětiletce. Ukázala, že složitost i naléhavost řešení problémů se zde nezmenšuje; zprávu o výsledku s návrhy opatření připravujeme pro jednání vlády.

V souvislosti s těžbou uhlí jsme pochopitelně nemohli pominout ani jeho přepravu. Zvlášť jsme se zabývali hlavním železničním tahem a investiční výstavbou, která s ním souvisí, jeho propustností, technickým vybavením, ale také úrovní řídící práce ministerstva dopravy a zvlášť jeho dispečerského aparátu.

Obdobně jako těžbu uhlí postavili jsme pod trvalou kontrolu i výstavbu elektráren. I když také zde přetrvávají některé problémy, přece jen můžeme říci, že bylo dosaženo, pochopitelně nejen naším působením, ale soustředěným úsilím stranických orgánů, vlády i ostatních řídících orgánů, značného pokroku jak při výstavbě nových děl, tak při provádění rekonstrukcí a generálních oprav; v podstatě jsme dohnali zpoždění vzniklé v páté pětiletce a výstavba většiny elektráren probíhá v souladu s harmonogramy.

Nemenší závažnost, jak už jsem se zmínil, jsme přisuzovali racionální spotřebě energie. Kontrolu jsme zaměřovali na to, aby byly všemi potřebnými prostředky zabezpečovány rozhodující racionalizační akce, které mají národnímu hospodářství přinést významné a trvalé úspory; chtěli jsme čelit té praxi, kdy plánované úspory jsou sice vykazovány, avšak převážně jen jako výsledek plnění krátkodobých opatření, často neprokazatelných, přičemž hlavní racionalizační úkoly plněny nejsou, podobně jako programy zavádění technicky zdůvodněných norem. V tomto směru jsme předložili věcné náměty, které byly využity ke zpracování dlouhodobého programu racionalizace paliv a energie, projednaného vládou v minulých dnech.

V klíčové oblasti, jakou pro naše národní hospodářství dnes představuje zahraniční obchod, jsme položili důraz na zabezpečování potřebných vývozních fondů, zejména strojírenských výrobků; mám na mysli např. textilní a obráběcí stroje, traktory a investiční celky. Důraz jsme kladli také na plnění vývozních závazků vůči socialistickým zemím v souladu s dlouhodobými dohodami.

Vedle výroby jsme soustředili pozornost na zlepšení práce organizací i ministerstva zahraničního obchodu. Smyslem naší činností zde bylo zkvalitňovat řízení, prohlubovat komerční práci z hlediska výběru nejvhodnějších odbytišť, působit na dosahování maximálních vývozních cen, větší pružnost v nabídkovém řízení, těsnější spolupráci zahraničního obchodu a výroby a zabezpečování technických služeb a servisu. K odstranění nedostatků na těchto úsecích, které představují značné rezervy, jsme vyvolali opatření, jež by měla přispět ke zvýšení efektivnosti zahraniční směny.

U vnitřního obchodu šlo především o dodávky průmyslového spotřebního zboží, a to nejen v jejich objemu, ale zejména v sortimentu, i o zlepšování práce obchodních organizací.

Neuspokojivý stav a výkyv v kvalitě řady výrobků, např. traktorů, osobních automobilů, chladniček, automatických praček, akumulačních kamen, televizorů, některých druhů nábytku a pleteného zboží i obuvi, který ztěžoval situaci v exportu, projevoval se i v připomínkách občanů a který se v některých podnicích vymykal jakýmkoliv normám, si vynutil, abychom postupně v jednotlivých oborech a podnicích přistoupili k soustavné kontrole kvality. Protože nedostatky na tomto úseku spočívají téměř výlučně v subjektivních faktorech, šlo nám o důsledné prosazování technologické kázně a pořádku a v některých případech jsme museli přistoupit dokonce k velmi důrazným opatřením proti odpovědným vedoucím pracovníkům. K plnění věcných opatření jsme se kontrolně vraceli; dochází zde k postupnému, i když zatím dílčímu zlepšení, pozitivně se začíná projevovat uplatňování komplexního systému řízení jakosti. Dosažení zásadnějšího obratu bude však i v dalším období vyžadovat od řídících orgánů, ale také od kontroly, nezmenšené úsilí a neváhám říci, i větší tlak.

Na úseku investiční výstavby a stavebnictví jsme si kladli za cíl postupně vnášet a posilovat v celém procesu této složité činnosti organizovanost a disciplínu, a to se zřetelem k tomu, že zde dlouhodobě přetrvávají závažné problémy, které se nepříznivě promítají do národního hospodářství a jeho celkové efektivnosti.

V prvé řadě jsme působili k tomu, aby byla prohlubována koncepčnost investiční výstavby a její řízení; zde se ukázaly mnohé slabiny v samotném systému, a proto jsme naše kontrolní poznatky poskytli k využití Vládnímu výboru pro otázky plánovitého řízení národního hospodářství. Dále jsme prosazovali zkvalitňování výkonu funkcí investorů a mnoho práce jsme vynaložili ke zlepšení činnosti a plnění úkolů ze strany dodavatelů stavebních prací i technologií. V souhrnu jsme usilovali zlepšit vzájemnou spolupráci všech účastníků a upevnit jejich odpovědnost za úspěšný postup výstavby z hlediska lhůt, nákladů a parametrů staveb.

Druhý směr naší práce v této oblasti představovala kontrola zabezpečování významných staveb, za jaké jsme považovali kromě důlní a energetické stavby např. výstavbu tzv. trubkového programu a zejména II. petrochemického komplexu. Na této stavbě bylo nutno zavést základní pořádek, zlepšit organizaci výstavby a upevnit disciplínu v dodavatelsko-odběratelských vztazích; to umožnilo celkově zlepšit průběh výstavby a vytvořit předpoklady pro plnění závazků podle mezistátní dohody. Opožďování bytové výstavby a četné stížnosti na její kvalitu i nedostatečnou občanskou vybavenost vedly výbory lidové kontroly republik a národních výborů ke kontrole zabezpečování komplexní bytové výstavby, dokončovacích prací a výroby stavebních materiálů.