Takto je to určené v päťročnom
pláne. Takéto dôkazy - nechcem byť byrokratom
- sú podpísané všetkými inštitúciami,
ktoré nové investície navrhujú.
Život beží, ovšem trošičku ináč;
za prvé likvidácia základných fondov
sa nekoná, a preto zdroj pracovníkov nevzniká.
Preradené pracovne sily sa preraďujú, ovšem
na úkor horšieho využitia základných
fondov. A tretí zdroj, to znamená nový prírastok
pracovných síl, sa zvyčajne rozdelí
viackrát ako raz, a keď dôjde k uvádzaniu
základných fondov do prevádzky, zdroj pracovných
síl z nového prírastku nie je.
Výsledkom tohto všetkého je, že využitie
základných fondov je horšie. Hovorím
o týchto tzv. technologických otázkach tvorby
plánu preto, že chcem poukázať na to,
ako sme všetci angažovane zúčastnení
na tomto stave a keď máme odstraňovať
tieto príčiny, musíme ich odstraňovať
všetci.
Poznáme problém, poznáme príčiny,
vieme ohodnotiť tendencie ako nepriaznivé, tak aké
sú návrhy na riešenie? Vláda už
v šiestej päťročnici v súvislosti
so schválenou päťročnicou, prijala určité
opatrenia na zlepšenie stavu. Predovšetkým vytvorila
rezervu mzdových prostriedkov, zhruba 0,2 % z priemernej
mzdy, na mzdové zvýhodnenie pracovníkov pracujúcich
v druhej resp. tretej smene.
Vláda stanovila veľmi prísne opatrenia, že
nemôže byť zahájená nová
stavba, nová investícia, že nemôže
byť vydané povolenie na novú stavbu za predpokladu,
alebo v tom prípade, že nie je dôkaz o zabezpečenosti
pracovných síl. Nechcem chváliť tieto
opatrenia, je však pravdou, že relatívny pokles
smennosti v posledných dvoch rokoch a jej účinnosti
sa spomalil, ale stále zostáva pravdou, že
sa účinnosť zhoršuje.
Veľmi podrobne sa vláda touto otázkou zaoberala
v minulom roku a vydala svoje vládne uznesenie č.
146, ktoré obsahuje súbor opatrení na využitie
základných fondov a zvýšenie smennosti.
Predovšetkým uložila rezortom, aby v jednotlivých
podnikoch a v jednotlivých VHJ boli rozpracované
konkrétne programy zvýšenia využívania
základných fondov. Najvážnejšie
prípady z týchto programov, predovšetkým
tie, ktoré sa týkajú rozvojových programov,
ktoré majú svoje výrobky na špičke
svetovej techniky a kde je veľký záujem i o
ich export. Tieto prípady z týchto programov sa
stanú obsahom a záväznou úlohou štátneho
plánu a takéto opatrenia majú byť urobené
už pre rok 1979.
Vláda uložila, aby za účelom zvýšenia
smennosti a využitia základných fondov bolo
výraznejšie použitých mzdových
prostriedkov, aby bol tak vyvolaný záujem o prácu
v druhej, alebo v tretej smene.
Rozsah likvidovaných základných prostriedkov
je zahrnutý ako základná úloha štátneho
plánu s tým, že v prípade, ak sa tento
rozsah nerealizuje, odpočítava sa rozsah nerealizovaných
základných fondov z objemu investícií
na budúci rok.
Vláda zdôraznila, že rozhodujúcim kritériom
pre posudzovanie novozahajovanej stavby je využitie základných
fondov a že toto kritérium je treba dôsledne
uplatňovať. Na zabezpečeniu súladu reprodukcie
základných fondov a reprodukcie pracovných
síl sú pripravované ďalšie opatrenia,
predovšetkým bude uznávaný zdroj pracovných
síl pre nové investície, resp. nové
základné fondy, zdroj ktorý vzniká
preradením pracovníkov z existujúcich podnikov
len v tom prípade, že bude súčasne predložený
dôkaz o tom, že týmto preradením sa nezhoršuje
využitie základných fondov a smennosť
tých podnikov z ktorých sa pracovníci preradili.
Druhý zdroj, ktorý pochádza z likvidovaných
základných prostriedkov bude uznávaný
len v tom prípade, že v súlade so záväznou
úlohou budú tieto základné fondy likvidované,
resp, znížením objemu, ako som o tom už
hovoril. U nových investícií na budúci
rok nebudú vytvárané ďalšie pracovné
miesta.
Pre tretí zdroj z nového prírastku pracovných
síl predpokladáme urobiť opatrenie takého
druhu, že národné výbory budú
musieť viesť bilanciu pracovných síl za
svoje hospodárstvo, alebo za svoju oblasť takým
spôsobom, že z bilancie bude musieť byt vidieť,
aké sú celkové zdroje pracovníkov,
koľko z toho sa dáva na existujúce základné
fondy, či už do výrobnej, alebo nevýrobnej
sféry, ďalej koľko dal národný
výbor prísľubov na nové investície
resp. nové základné fondy, a z tejto bilancie
musí byť vidieť vždy zbytok, ktorý
je možno ešte prípadne ďalej rozdeliť.
Tým chceme zabrániť, že existujúce
zdroje podľa jednotlivých národných
výborov nebudú rozdelené viac ako raz.
Ďalej je v pláne predpokladané dôslednejšie
uplatňovanie zvýšeného podielu strojov
ako aktívnej zložky základných fondov
pri obmedzovaní stavebných investícií
a stavebných prác. To však predpokladá,
že dodávané a budované stroje budú
mať vyššiu produktívnosť, budú
teda vyššej technickej úrovne, ktorá zabezpečí
uvoľnenie pracovných síl na potrebné
iné miesta.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, dôležitým predpokladom realizácie
tohto programu, ktorý nebude jednoduché realizovať,
je vytváranie politického klímatu, podľa
ktorého by tzv. nárokovanie nových investícií
a ľahostajný postoj k existujúcim základným
fondom malo byť skutočne spoločensky odmietané,
posudzované za spoločensky nežiadúce,
keď už nechcem použiť slova protispoločenské.
Program je skutočne náročný. Už
zo skúseností vieme, že jeho realizácia
nebude jednoduchá. A v tomto zmysle vás prosím
vážené súdružky a súdruhovia
poslanci skutočne o výraznú pomoc v našej
práci. Ďakujem Vám za pozornosť.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi
ministrovi Janzovi. Pýtam sa poslankyne Peterkovej či
je spokojná s odpoveďou. (Poslankyně E.
Peterková: Ano.) Ďakujem.
Udeľujem teda slovo poslankyni Řídkej a pripraví
sa do rozpravy poslanec Tomáš Trávníček.
Poslankyně Z. Řídká: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, jedním z hlavních a trvalých
cílů naší politiky je všestranné
uspokojování stále náročnějších
potřeb občanů. A nejedná se pouze
o oblast přímé materiální spotřeby.
Socialistická společnost si na rozdíl od
kapitalistické klade vysoké cíle i v jiných
oblastech. Chceme vytvářet pro naše pracující
co nejlepší pracovní a životní
prostředí, stále zvyšovat bezpečnost
práce, usilovat o lepší zdravotní a
hygienické podmínky na pracovištích
a v souladu s poznatky lékařů rozšiřovat
i závodní stravovaní. Podporujeme také
další zvyšování kvalifikace pracovníků
a rozvíjíme péči o zaměstnané
ženy a matky, kde je dosud řada problémů,
zejména tam, kde pracuje větší procento
žen, jako např. v obchodě, spojích,
textilním a obuvnickém průmyslu, ve zdravotnictví
a v dalších oborech. Vytváříme
podmínky pro plné využití volného
času a dovolených k zdravému a aktivnímu
odpočinku a kulturnímu vyžití. Máme
velmi dobré výsledky i v oblasti kultury. Např.
divadla a kina navštěvuje ročně kolem
100 mil. návštěvníků, do lidových
knihoven chodí 2,4 mil čtenářů
a kulturní domy a osvětové besedy navštíví
ročně asi 115 mil. občanů. I zde je
markantní rozdíl proti vývoji v kapitalistických
státech.
Na rozdíl od kapitalistických států
není péče o pracující obsahem
obecných prohlášení, ale je nedílnou
součástí národohospodářských
plánů rozvoje naší společnosti
i plánů hospodářských a ostatních
organizací. Ve všech podnicích a výrobních
hospodářských jednotkách byl např.
pro období 6. pětiletky zpracován komplexní
program péče o pracující.
V rámci přípravy na dnešní jednání
provedli poslanci výborů pro průmysl, dopravu
a obchod skupinové i individuální průzkumy
a zaměřili se na poznatky z plnění
těchto programů. Srovnávali si také
rozdílnou úroveň. Navštívili
jsme podniky, generální ředitelství,
jednali jsme i s odvětvovými ministerstvy.
Pověřená pracovní skupina vedená
poslancem Sakmarem navštívila i některé
ústřední výbory odborových
svazů, kde jsme si vzájemně vyměnili
získané poznatky.
Než budu hovořit o výsledcích těchto
společných průzkumů, dovolte, abych
se zmínila o poznatku, který jsem získala
při návštěvě dvou podniků
ve svém volebním obvodě v okrese Hradec Králové,
a to ČSAD a Výzkumného ústavu elektronické
keramiky.
Zatímco v ČSAD, kde pracuje téměř
8 tis. pracovníků, je v komplexním programu
zahrnuta a také bohatě realizována řada
opatření ve zlepšení pracovních
podmínek, ochrany zdraví při práci,
kulturních a rekreačních možností,
ve Výzkumném ústavu elektrokeramiky, kde
pracuje 250 pracovníků, nemají ani nejzákladnější
sociální vybavení jako jsou šatny, umývárny
a pracovní prostředí je ovlivněno
tím, že 40 cm od oken ústavu je vybudován
nadjezd, který přináší hluk,
prašnost a zplodiny plynů. Na těchto dvou příkladech
jsem chtěla ukázat rozdílnost podmínek
pro plnění komplexního programu v praxi.
Poslanecké průzkumy potvrdily, že značné
rozdíly mezi jednotlivými organizacemi jsou obecným
jevem. Doporučuji, aby především tyto
neoprávněné rozdíly byly systematicky
řešeny i opatřeními z centra.
Poslanci se dále přesvědčili, že
ve většině závodů je péči
o pracující věnována stále
větší pozornost. Vedoucí pracovníci
i funkcionáři si jednak uvědomují
povinnosti socialistických podniků, které
jsou ještě umocňovány nutností
vytvářet podmínky pro stabilizaci pracovníků
a pro získávání nových pracovníků
zlepšováním pracovních podmínek,
rekreačních možností a péčí
o zaměstnané matky. Výsledky péče
podniků a národních výborů
o budování jeslí a školek nejsou uspokojivé
a podvazují možnost vyšší zaměstnanosti
žen. Je také ještě dost organizací,
kde nepečují dostatečně o růst
kvalifikace pro rozvoj tvůrčích sil a schopností
pracovníků v souladu s potřebami výroby.
Mnohde také nevyužívají komplexní
programy i k posílení pracovní kázně.
V péči o pravidelné stravování
podle zásad zdravé a racionální výživy
se předpokládá alespoň jedno teplé
jídlo v průběhu pracovní směny.
Je to velmi náročný úkol, který
závisí nejen na vytvoření potřebných
kapacit, ale i na výrobním režimu, rozmístění
pracovišť a dalších podmínkách.
Podle toho je rozdílný i dnešní stav.
Tak v palivech a energetice se pravidelně stravuje třetina
pracovníků, zatímco nepoměrně
méně v organizacích železniční
dopravy, kde je řada odloučených pracovišť
- např. z několika desítek tisíc pracovníků
Východní dráhy necelá 4 %.
Podle dlouhodobého programu, který je velmi náročný,
se počítá s tím, že v roce 1980
by se mělo v závodních jídelnách
stravovat 37 %, v roce 1985 55 % a v roce 1990 75 % pracovníků.
Podle mého názoru je k tomu třeba
- důsledně zajistit podstatné zvýšení
průmyslové výroby polotovarů a mražených
jídel v provedení pro hromadné stravování
tak, aby jejich konečná úprava vyžadovala
minimum práce v jídelnách;
- cílevědomě soustředit úsilí
a prostředky více organizací v městech
a okresech tak, aby se potřebné kapacity a zařízení
jídelen vybudovala efektivně a byla plně
využita.
Pozoruhodných výsledků bylo dosaženo
v budování závodních rekreačních
zařízení. Téměř všechny
podniky mají vlastní rekreační zařízení,
např. v resortu všeobecného strojírenství
vlastnily podniky v minulém roce zařízení
o kapacitě téměř 35 tis. lůžek,
takže zhruba na každých 18 pracovníků
připadá jedno lůžko.
Obecně však je téměř ve všech
organizacích nízké využití. Pohybuje
se kolem 30 - 40 % ročně. Téměř
40 % kapacit nemá zajištěno společné
stravování. Je také ověřeno,
že zařízení využívá
poměrně úzký okruh pracovníků.
Většina má ráda změnu. Doporučuji
proto, abychom podporovali snahu odborových orgánů
o systematickou a hlavně pružnou výměnnou
rekreaci mezi organizacemi. Tím se dosáhne při
stejných prostředcích značně
vyšší využití těchto zařízení
a zvýšení rekreačních možností.
Umožní to také zmírnit rozdílné
podmínky jednotlivých organizací.
Jedním ze zdrojů pro financování péče
o pracující jsou fondy kulturních a sociálních
potřeb. V minulém roce z nich bylo použito
4,7 mld Kčs. Jejich výše je závislá
na plnění hospodářských úkolů
a na dosahované efektivnosti výroby. Pracující
tak mohou přímo svou prací ovlivnit výši
prostředků, věnovaných na uspokojování
jejich potřeb. Jde také o to, aby tyto prostředky
byly účelně využity. Získané
poznatky potvrzují, že je třeba se více
zaměřit na péči o pracující
v průběhu pracovního procesu, na zlepšení
podmínek pro matky s dětmi, a tím získávat
nové zdroje pracovních sil. Dále k podpoře
zdravého způsobu života, zejména hromadné
sportovní činnosti a pohybu v přírodě.
Určitým nedostatkem současných komplexních
programů je to, že jsou plánovány a
řízeny jednotlivými ministerstvy a výrobně
hospodářskými jednotkami po resortní
linii a že není vždy plně přihlíženo
k oblastní problematice.
Navrhuji proto závazně koordinovat návrhy
komplexních programů na příští
pětiletku se záměry národních
výborů a záměry organizací
v jednotlivých městech, okresech a územních
celcích mezi sebou. Přitom ovšem respektovat
i potřeby jednotlivých resortů a VHJ, ale
na druhé straně dosáhnout účinnějšího
řešení budování a organizování
společných akcí.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
chtěla bych závěrem konstatovat, že
jsme při všech provedených průzkumech
zjistili, že komplexní programy péče
o pracující plní velmi důležitou
úlohu v systému péče o pracující.
Při přípravě těchto programů
na další období bude třeba porovnat
rozdíly v dosažené úrovni jednotlivých
podniků či resortů, pečlivě
zkoumat výsledky těch průmyslových
a zemědělských závodů a pracovních
kolektivů, které ve vytváření
dobrých pracovních podmínek dosahují
nejlepších výsledků a na základě
těchto zkušeností vytvořit promyšlený
systém péče o co největší
počet pracujících. Větší
pozornost než dosud je třeba věnovat při
přípravě komplexních programů
koordinaci a sjednocení zájmů podniků,
odborových orgánů a příslušných
národních výborů tak, aby bylo co
nejlépe zajištěno plnění společenských
úkolů péče o člověka,
o ochranu a tvorbu životního a pracovního prostředí.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Řídkej.
Hovorí poslanec Tomáš Trávníček
a pripraví sa poslanec Holub.