Poslanec T. Trávníček: Soudružky
a soudruzi poslanci, dnešní jednání
dává příležitost dotknout se
i některých politických problémů
spojených s projednávanou problematikou, které
jsou v úzké souvislosti s naší vlastní
poslaneckou prací. Všichni dobře víte,
že velká většina našich občanů
správně spojuje svou práci se svou životní
jistotou a perspektivou, s rozvojem celé socialistické
společnosti. Nemůžeme ale zavírat oči
před skutečností, že ne každý
občan uvědoměle chápe, že zabezpečování
životních jistot a perspektiv není jednostrannou
záležitostí, ve které socialistická
společnost jenom dává a občan s naprostou
samozřejmostí vymoženosti socialismu přijímá,
ale že je dvoustranným aktivním vztahem, ve
kterém stále lepší uspokojování
potřeb našich občanů jak hmotných,
tak duchovních, vede a musí vést ke stále
uvědomělejší tvorbě nových
hmotných i duchovních hodnot ve prospěch
celé společnosti, ke stále vyšší
angažovanosti občanů při budování
rozvinuté socialistické společnosti, k tomu,
aby se lidská práce stále více stávala
prvotní potřebou člověka. Řečeno
v negativní stránce věci - spotřebitelský
přístup a vztah k hmotným a kulturním
hodnotám a potřebám člověka,
vlastní kapitalistické společnosti, nám
musí být cizí, musíme si uvědomovat
závažnou skutečnost, že tento přístup
otevírá znovu možnosti pro obnovu starých
přežitků ve vědomí člověka,
vznik nových přežitků, a tedy i postojů
socialismu cizích a nakonec ve svých důsledcích
nepřátelských.
Druhý problém, se kterým se setkáváme,
spočívá v tom, že v oblasti uspokojování
hmotných a duchovních potřeb našich
občanů pracuje profesionálně statisíce
lidí. Velká většina z nich plní
čestně svoje povinnosti, ale ne vždy všichni
ti, jejichž prostřednictvím se tato péče
realizuje, a oni spolurozhodují o životní spokojenosti
našich občanů, chápou svoji práci
jako společenské poslání, ne vždy
vnášejí do ní lidský soudružský
vztah, ne vždy ji naplňují ochotou, porozuměním
a láskou. A naopak, ne vždy naši občané
tuto práci a péči účelně
využívají, soudružsky přijímají,
oceňují ji a váží si jí.
Myslím také, že při příležitosti
projednávaní otázky životních
jistot a perspektiv musíme konstatovat, že velká
většina našich občanů cítí
hluboké city přátelství k lidu Sovětského
svazu, zejména příslušníci staré
a starší generace. My ale velmi palčivě
potřebujeme, aby nešlo jenom o citový vztah,
ale o hluboké přesvědčení,
že životní jistoty a perspektivy každého
z nás jsou bytostně spjaty se sovětským
lidem, se sovětským státem, s Komunistickou
stranou Sovětského svazu, že jsou spjaty bytostně
takové otázky, jako je skutečná nezávislost
a suverenita našeho státu a existence našich
národů a všech našich občanů.
A konečně myslím, že ve své práci
mezi voliči musíme dnes a denně zdůrazňovat
skutečnost, že zapas o socialistické jistoty
a perspektivy našich občanů je nedílnou
součástí velkého třídního
celosvětového zápasu za to, aby životní
jistoty a perspektivy každého občana této
planety byly skutečně nezvratné.
Soudružky a soudruzi poslanci, reálný, opravdu
hluboký pocit životní jistoty a perspektivy
může vzniknout a vzniká jen ve společnosti,
která odstranila vykořisťování
člověka člověkem, zabezpečuje
jeho právo na život v míru, zabezpečuje
jeho reálná sociální a občanská
práva a svobody, společnost, ve které je
člověk člověku přítelem,
soudruhem, v níž každý, kdo potřebuje
oporu a pomoc, ji také najde. Socialistický humanismus,
socialistické vztahy mezi lidmi, socialistický způsob
života - to vše je u nás neoddělitelnou
součástí životních jistot a perspektiv
právě tak, jako stále plnější,
bohatší život, rozvoj osobnosti, tvůrčích
sil a schopností každého člověka,
každého našeho občana. Právě
takto vytyčil úkoly sociální politiky
XV. sjezd Komunistické strany Československa.
Z toho vyšly organizace sdružené v Národní
frontě. Při rozpracování závěrů
XV. sjezdu KSČ, které přijaly za své,
si mimo jiné daly závažný úkol,
který je v naší společnosti nezastupitelný
- doplňovat všechna opatření státu
v oblasti sociální politiky dobrovolnou sociální
péčí. Všechny si vytyčily velmi
konkrétní úkoly v tomto směru, úkoly
odpovídající jejich celospolečenskému
poslání a specifickému obsahu v jejich činnosti.
Naši občané, a často i my poslanci si
sami neuvědomujeme, jak činnost dobrovolných
společenských organizací doplňuje
tuto péči státu, jak obohacuje život
každého našeho občana.
Mohl bych zde uvést konkrétní zaměření
jednotlivých společenských organizací,
politických stran, zájmových organizaci sdružených
v Národní frontě, vyčerpalo by to
velmi mnoho vašeho času. Avšak komplexní
programy péče o pracující, které
se realizují na každém pracovišti, ukazují,
že např. odborová organizace a odborové
hnutí se dnes nezajímají jenom o otázky
práce a života na závodě, ale že
stále více se angažují v občanském,
společenském životě vně závodu,
že jsou skutečnou školou komunismu pro všechny
občany, pro celé okolí, kde daný závod
nebo podnik působí.
Zanedlouho budeme mít příležitost zhodnotit
činnost Socialistického svazu mládeže
a jeho Pionýrské organizace, Svazu žen např.
u příležitosti Mezinárodního
roku dítěte, roku 1979, a 30. výročí
vzniku Pionýrské organizace, jak tato společenská
organizace naplňuje bohatým životem, bohatým
obsahem život našich jiskřiček, pionýrů,
svazáků atd. Jaké úkoly si dává
Svaz žen v tom, aby zajistil podmínky pro plnění
trojjediné funkce žen v naší společnosti,
jako pracovnice, matky a veřejné činitelky.
Jak výrobní, spotřební a bytová
družstva zaměřují svoji činnost
na to, aby zlepšila situaci žen-matek, mladých
manželství atd.
Samozřejmostí dnes už je, že existuje
rozsáhlá dobrovolná pečovatelská
služba vedle státní pečovatelské
služby organizované národními výbory,
že máme dobrovolnou, bezplatnou dárcovskou
službu, kde občané dobrovolně a bezplatně
v zájmu zdraví jiných občanů
dávají svoji krev, že ochrana života a
majetku našich občanů v případech
živelných pohrom, ohně, je věcí
dobrovolné společenské organizace Svazu požární
ochrany atd. Že máme vedle státní péče
společenskou dobrovolnou péči o invalidní
občany, realizovanou Svazem invalidů, že Svaz
družstevních rolníků pečuje o
životní prostředí na naší
vesnici, o vytváření nových vztahů
mezi lidmi atd.
Bohatým obsahem své činnosti, rozvojem a
uspokojováním osobních, skupinových
celospolečenských zájmů pečují
všechny organizace sdružené v Národní
frontě o naplňování volného
času, o bohatý život každého našeho
občana.
Všechny organizace se také podílejí
na realizaci úkolů sociální politiky,
které jsou vytyčeny ve volebních programech
Národní fronty. Sdružují své
prostředky a síly k tomu, aby mohly být nad
plány budovány další jesle a mateřské
školy. Soudruh ministr zde uvedl čísla přes
100 tisíc. Je třeba dodat, že 60 % z těchto
100 tis. míst v jeslích a mateřských
školách je vybudováno v akci "Z"
za dobrovolné účasti členů
všech členských organizací Národní
fronty a organizátorské činnosti národních
výborů.
Budují se takto domy pečovatelské služby,
domovy důchodců, zdravotnická zařízení
apod. Přitom není zanedbatelné, že se
rozvíjí úzká spolupráce národních
výborů s celou Národní frontou a občané
se aktivně účastní touto cestou také
jako obecně v celé politice při tvorbě,
realizaci a kontrole sociální politiky v místních
podmínkách. Jsou tedy aktivními účastníky
této sociální politiky.
Prostě řečeno - neoddělitelnou součástí
péče o životní jistoty a perspektivy
našich občanů je také aktivní
činnost všech organizací sdružených
v Národní frontě, jejich spolupráce
se státními orgány, národními
výbory všech stupňů. Tak budeme v celé
Národní frontě v pevné jednotě
pod vedením stranických orgánů a organizací
realizovat generální linii XV. sjezdu KSČ,
kterou je možné vyjádřit krátkou,
ale svým obsahem bohatou větou:
"Na základě stále rostoucí kvality
a efektivnosti veškeré práce stále lépe
uspokojovat hmotné a duchovní potřeby našich
občanů v plném souladu se socialistickým
způsobem života a v podmínkách trvalého
míru!"
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Trávníčkovi
a udeľujem slovo poslancovi Holubovi.
Poslanec K. Holub: Vážené předsednictvo,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
zahraniční výbor Sněmovny národů
měl nejednu možnost zabývat se československým
pracovním a sociálním zákonodárstvím
z hlediska mezinárodních úmluv a byl pravidelně
informován o činnosti československých
delegací v příslušných mezinárodních
organizacích.
Otázky životních a sociálních
jistot vstupují trvale do popředí zájmu
řady mezinárodních organizací. Je
to přirozený důsledek za prvé tlaku
dělnické třídy a všech pracujících
na celém světě, inspirovaných revolučními
ideály sociální spravedlnosti a příkladem
Velké říjnové socialistické
revoluce, která ukázala reálnou cestu ze
zdánlivě bezvýchodné situace; za druhé
je to přirozený důsledek příkladu
socialistických zemí.
Z těchto mezinárodních organizací
je nejvýznamnější Mezinárodní
organizace práce, která jako jediná ze složek
bývalé ženevské Společnosti národů
přežila druhou světovou válku a stala
se v roce 1946 první mezinárodní odbornou
organizací přidruženou ke Spojeným národům.
Ve svých základních dokumentech Mezinárodní
organizace práce uvádí, že jejím
cílem a smyslem je přispívat k nastolení
trvalého míru podporou sociální spravedlnosti,
pomocí mezinárodní činnosti zlepšovat
pracovní podmínky i životní úroveň
a podporovat hospodářskou a sociální
stabilitu. Nesporný význam Mezinárodní
organizace práce je v normotvorné činnosti.
Má dlouholetou tradici, vypracovaný systém
tvorby mezinárodních norem, svůj postup předkládání
těchto norem příslušným státním
orgánům a rovněž podrobný systém
kontroly plnění přijatých závazků.
Mezinárodní organizace práce přijala
za své existence 149 úmluv a 157 doporučení,
naše republika ratifikovala z nich 47. Je to velký
počet ratifikací, který ukazuje na vysokou
úroveň našeho zákonodárství
a naší sociální politiky. USA z těchto
umluv ratifikovaly jen 7 a jsou to ještě úmluvy
okrajového významu.
Na druhé straně jsme přirozeně neratifikovali
úmluvy, které pro naše podmínky nemají
podstatný význam. Mezi přijatými úmluvami
MOP mají značný početní podíl,
jsou to úmluvy námořní nebo úmluvy
úzce se týkající různých
povolání. Ovšem svoje závazky z ratifikace
úmluv vyplývající důsledně
plníme a v mnoha případech naše praxe
jejich ustanovení značně překračuje.
Mezinárodní organizace práce je místem,
na kterém se setkávají představitelé
vládních, odborových a zaměstnavatelských
organizací. Ústava Mezinárodní organizace
práce, která byla formulována téměř
před 60 lety, i složitý jednací řád
umožňují reakčním silám
v této organizaci, aby z pozic kapitalismu využívaly
půdy Mezinárodní organizace práce
k útokům proti socialismu. Je přirozené,
že za dosavadního složení kontrolní
orgány MOP povyšují dosud formální
možnost svobody nad skutečnou a praktickou realizaci
svobody všech pracujících osvobozených
od vykořisťování.
Některými výtkami má být zpochybněna
dávno známá skutečnost, že v
ČSSR a v dalších socialistických zemích
neexistuje nezaměstnanost a že je plně zajištěno
ústavou vyjádřené a zakotvené
právo na práci pro všechny občany bez
rozdílu. Musíme tedy odmítat jakékoli
pokusy o pomluvy, o vměšování i všechny
různě maskované snahy zasahovat do základních
principů socialistického zřízení.
Stejně nelze připustit, aby pod rouškou práva
kontrolních orgánů mohlo docházet
k zásahům do vnitřních kompetencí
svrchovaného československého státu.
Kapitalistická společnost ve svých státech
někdy jen formálně uznává,
ale nikdy neuskutečnila pravo na práci. Tato společnost
nedokáže zaměstnat masy svých nezaměstnaných
občanů. V evropských kapitalistických
zemích je asi 18 mil. nezaměstnaných, především
mladých lidí a žen. Ve světě,
jak se odhaduje, je asi 300 mil. nezaměstnaných,
v rozvojových zemích hladoví více
než půl miliardy lidí a miliarda lidí
dosud neumí číst a psát. V atomovém
věku více než čtvrtina lidstva žije
tedy v bídě hmotné i duševní.
Tento fakt je obžalobou kapitalistického společenského
řádu.
Dalším svědectvím o závažném
problému je i nedávná informace o studii
Mezinárodni organizace práce, podle níž
dosud dochází v kapitalistických zemích
k zaměstnávání a nejhoršímu
vykořisťování asi miliónu dětí.
Skutečností je, že mnohé vyspělé
státy dosud neratifikovaly řadu významných
úmluv zabezpečujících práva
a sociální podmínky pracujících.
Spojené státy americké dokonce z Mezinárodní
organizace práce nedávno vystoupily, když se
jim nedařilo v plném rozsahu prosazovat své
cíle. A přece týž stát se samozvaně
staví do pozice světového arbitra a přisvojuje
si právo kritiky druhých.
Jednou z forem mezinárodní spolupráce států
v oblasti základních práv občanů
jsou přijaté mezinárodní dohody a
plnění závazků, které z nich
vyplývají.
Od konce II. světové války byla takových
dohod přijata v OSN celá řada. Pro zajímavost
připomenu účast států alespoň
na třech nejdůležitějších
mezinárodních právních aktech.
Na Mezinárodním paktu o hospodářských,
sociálních a kulturních právech, platném
od ledna 1976, který zavazuje státy zajistit kromě
jiných také právo na práci, se podílí
46 států včetně socialistických,
Spojené státy americké a některé
další kapitalistické země se nepodílejí.
Na Mezinárodním paktu o občanských
a politických právech, platném od března
1966, se podílí 44 států včetně
socialistických USA a některé další
kapitalistické země se nepodílejí.
A konečně na Mezinárodní úmluvě
o odstranění všech forem rasové diskriminace,
která je v platnosti od ledna 1969, se podílí
97 států, včetně socialistických.
Nepodílejí se USA a Izrael. K tomuto srovnání
není třeba dalších komentářů.
V kapitalistických státech se namítá,
že politické otázky nepatří do
náplně jednání odborné organizace.
Jde-li o sociální otázky, jde nejen o odborné,
ale vždy o nejvýš politické otázky,
které souvisejí s existenční a životní
jistotou miliónů lidí přejících
si žít a pracovat v míru.
Proto delegace socialistických zemí na Mezinárodních
konferencích práce usilují o to, aby Mezinárodní
organizace práce přijala úmluvu o všeobecném
právu na práci. Zatím se tohoto cíle
nepodařilo dosáhnout. Naše úsilí
však stále získává větší
a větší podporu. Taková úmluva
by byla další zbraní pracujících
v boji za sociální spravedlnost. V ostatních
úsecích činnosti Mezinárodní
organizace práce usilují socialistické země
společně s pokrokovými silami o to, aby tato
organizace více odpovídala zájmům
pracujících za změněného poměru
sil ve světě, aby se důsledně demokratizovala
její struktura, aby se odstranila diskriminace v zastoupení
představitelů pokrokových odborových
organizací a představitelů nekapitalistických
zaměstnavatelských organizací. Požadujeme,
aby byla provedena důkladná revize některých
již přijatých úmluv tak, aby odpovídaly
skutečným potřebám dneška. Na
posledním letošním zasedání Mezinárodní
konference práce byla naše republika zvolena do správní
rady na tříleté funkční období.
Tím více budeme v Mezinárodní organizaci
práce i nadále využívat všech příležitostí
k prosazování zájmů pracujících,
k upevňování míru a pokroku.
Hodnotíme-li soulad československého pracovního
a sociálního zákonodárství
s ratifikovanými mezinárodními úmluvami,
můžeme konstatovat u nás vysokou úroveň
zajištění všech našich občanů
v oblasti životních a sociálních jistot.
Stejně plně rozvíjíme socialistickou
demokracii a v ní i všechna občanská
práva, která plně zabezpečujeme.
Vyplývá to z podstaty socialistického zřízení
a je to nedílnou součástí politiky
Komunistické strany Československa.
Sociální jistoty nezaručí jen listiny
zákona. Ty může zaručit a zajistit jen
socialismus. V socialistických zemích si je zaručují
občané sami především svou prací.
Kvantita a kvalita práce určuje i míru životní
úrovně a míru jistot a práv. Na to
by u nás neměl nikdo zapomínat.
Soudružky a soudruzi poslanci, ČSSR je v současné
době členem 60 významných mezinárodních
vládních organizací a dále asi 1200
mezinárodních nevládních organizací.
Není možné je vypočítávat,
ale nelze se alespoň nezmínit o významu našeho
členství ve Světové zdravotnické
organizaci, která je od roku 1948 další specializovanou
organizací v rámci Organizace spojených národů.
Na práci této světové zdravotnické
organizace se dnes podílí 150 členských
států.
Její cíl - zajistit nejvyšší možnou
úroveň zdravotní péče o lidi
celého světa - pomáháme aktivně
plnit u nás např. prací tří
mezinárodních referenčních center
a pěti regionálních referenčních
center i plnou účastí na vysílání
a přijímání odborníků.
Naši odborníci pracují v zahraničí,
zejména v rozvojových zemích, podílejí
se na plnění dlouhodobých programů
a výzkumů i na činnosti aparátu organizace
v Ženevě, kde od roku 1977 je náš zástupce
členem výkonné rady Světové
zdravotnické organizace.