Vedení našeho podniku se spolu s politickými orgány podrobně zabývalo vzniklou situací a přijalo účinná opatření k řešení tohoto stavu. Byly získány nové výrobní kapacity, byla realizována účinná spolupráce mezi zemědělskými závody a výrobním podnikem v oblasti výpomoci pracovními silami. Dnes lze říci, že již letošní rok přinese zásadní obrat a 13% zvýšení výroby náhradních dílů v roce 1978 odstraní rozpor mezi zdrojem a potřebou téměř definitivně. Myslím si, soudružky a soudruzi, že k pozitivnímu řešení této problematiky by jistě přispěl i lepší vztah uživatelů k nákladné zemědělské technice.

Na tomto jednom příkladě jsem chtěla ukázat, jak lze pomocí správného politického přístupu účinně řešit problémy, které se mohou vyskytnout při dynamickém rozvoji našeho národního hospodářství a které se mohou zdát zpočátku neřešitelné.

Vážené soudružky a soudruzi, právě obětavost a pracovní iniciativa družstevních rolníků, dělníků a techniků státních statků, STS a ostatních zemědělských podniků v průběhu letošních žní a podzimní sklizně prokázala a prokazuje, že naše socialistické zemědělství je schopné zvládnout i náročné úkoly, které před ně vytyčil XV. sjezd KSČ. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslankyni Bajerové. Hovoří poslanec Csémi. Připraví se poslanec Veselý.

Poslanec J. Csémi: Vážený súdruh predseda, súdružky, súdruhovia poslanci! Pre ďalší vývoj poľnohospodárstva, na mobilizáciu jeho rezerv a dosiahnutie plánovaného spoločenského prínosu, má veľký význam úloha sústavy plánovitého riadenia a v rámci toho, najmä pôsobenie cenových a mimocenových nástrojov.

V cenovej oblasti je to najmä pôsobenie cien na zvyšovanie množstva a kvality výrobkov, a podpora štrukturálnych zámerov plánu a jeho efektívnej realizácie. V tomto roku boli v cenách poľnohospodárskych výrobkov uskutočnené niektoré čiastkové úpravy, ktoré sledujú najmä zbližovanie rentability výrobkov, ako ekonomicky obzvlášť významného predpokladu rozširovania špecializovanej a koncentrovanej výroby a ktoré sú dôležité i pre plánované štrukturálne a akostné zámery poľnohospodárskej produkcie.

Na základe doterajších výsledkov môžeme usúdiť, že pôsobenie nových nákupných cien sa so svojimi účinkami prejavilo celkove pozitívne.

Hneď od začiatku tohto roku bola u nás na južnom Slovensku venovaná poľnohospodárskymi podnikmi zvýšená pozornosť speňažovaniu mlieka a hovädzieho mäsa. Hoci v našich podmienkach výmera lúk a pastvín nie je príliš veľká, prvou reakciou našich podnikov na zmenené cenové podmienky bola snaha zabezpečiť intenzívne využívanie týchto lúk a pastvín. Živá bola tiež reakcia na zabezpečovanie zodpovedajúcej kvality mlieka a toto bolo podľa nových kvalitatívnych kritérií dekádne podľa jednotlivých podnikov vyhodnocované.

Za celý kraj sa v I. polroku podarilo realizovať 24,7% dodaného mlieka v I. a 43,4% v II. akostnej triede a priemerná realizačná cena dosiahla vrátane prémií 3,18 Kčs za 1 liter, čo je o 0,27 Kčs viacej ako v tom istom období minulého roku. Priamo v našom Komárňanskom okrese to bolo už slabšie, pretože v I. triede sme dosahovali len 10%, v II. 40% dodávok. Lepší výsledok nebolo možné dosiahnuť hlavne pre nedostatok vyhovujúcej techniky na chladenie mlieka. Chcel by som však tiež upozorniť na to, že akostná trieda mlieka je určovaná jednostranne, bez prítomnosti producenta a že bude preto treba ešte túto pre dodávateľa citlivú otázku, vhodne vyriešiť.

U dodávok hovädzieho dobytka sme v našom Komárňanskom okrese dosiahli v I. polroku priemernej realizačnej ceny 11,60 Kčs za 1 kg, čo je o 0,35 Kčs viac ako v roku 1976. V JRD, v ktorom pracujeme, sme za 8 mesiacov dosiahli pri dodávkach hovädzieho dobytka v zlepšenej kvalite vyššej priemernej realizačnej ceny o 0,71 Kčs za 1 kg.

Tieto výsledky svedčia o tom, že u nás nové ceny rozhodne pozitívne ovplyvňujú rentabilnú výrobu dobytka a pôsobia na zvyšovanie akosti dodávok.

Na hodnotenie vplyvu novoupravených cien v rastlinnej produkcii, najmä pšenice, cukrovej repy a vinného hrozna, je v tejto chvíli ešte skoro, a tak budeme musieť počkať až na súhrnné výsledky roka. Napriek tomu, niektoré signály z môjho volebného obvodu naznačujú, že okrem týchto rastlinných produktov, bude nutné tiež posúdiť i otázku rentability ďalšej dôležitej obilniny, ktorou je kukurica na zrno.

Začiatkom roku došlo úpravou veľkoobchodných cien tiež k niektorým výraznejším zmenám cien niektorých výrobkov dodávaných pre poľnohospodárstvo. Konkrétne došlo v dodávkach investičného charakteru k zníženiu týchto cien, a naopak, u niektorých výrobných prostriedkov, ako napr. priemyselných hnojív, topných materiálov a energie, ako aj náhradných dielcov, k zvýšeniu cien ich finančný účinok bol sčasti riešený v oblasti intervenčnej politiky, v ostatných rozhodujúcich prípadoch sa však premieta do nákladov poľnohospodárskych podnikov.

Z poznatkov získaných zatiaľ v našom okrese vyplýva, že sa nám materiálové náklady na výrobu zvýšili oproti minulému roku o 12,2%, a to z väčšej časti vplyvom cenových úprav a z menšej časti rastom výrobných úloh. Došlo napr. k zvýšeniu nákladov na priemyselné hnojivá o 18,3%, na pohonné hmoty o 12,8%, na chemikálie o 6,4% a na náhradné dielce o 15,7%. Najzávažnejším sa teda ukazuje vplyv účinku nových cien priemyselných hnojív. Pretože len jeho časť bola riešená úpravou štátnej intervencie, vzniká potreba čo najefektívnejšie využívať a hospodárne narábať s týmto výrobným prostriedkom a nezabúdať ani na dobré hospodárenie s vlastnými maštaľnými hnojivami.

Definitívne bude možné posúdiť celkový vplyv účinku cenových zmien potrieb pre poľnohospodárstvo až po dlhšom časovom odstupe. Čo je však možné konštatovať už teraz, je skutočnosť, že pracovná morálka a iniciatíva ľudí a podnikov nepoklesla a že pristupujú k zabezpečovaniu rozhodujúcich úloh plánu veľmi zodpovedne. V tom vidím tiež hlavnú záruku toho, že ďalší rozvoj poľnohospodárskej výroby bude v našich podmienkach úspešný.

Svojou mierou by k tomu malo prispievať vždy tiež správne uplatňovanie opatrení prijatých v štátnej dotačnej politike. Jej podstata má svoje zdôvodnenie predovšetkým v niektorých špecifických podmienkach rozvoja poľnohospodárskej výroby a v niektorých obmedzených možnostiach pôsobenia cien v týchto podmienkach.

Celková suma prostriedkov, ktoré naša spoločnosť do poľnohospodárstva uvoľňuje, je nemalá. Veď napr. v minulom roku dosahovala rozpočtovo zaistená čiastka dotácií a subvencií pre jednotlivé poľnohospodárske výrobné organizácie takmer 12 mld Kčs a vrátane dotácií a intervencií vo sfére poľnohospodárskeho zásobovania a nákupu a vo sfére spracovateľského priemyslu vyše 25 mld Kčs. Aj v tomto roku predstavujú takto vydelené prostriedky, s ktorými treba veľmi efektívne a zodpovedne hospodáriť, znova viac než 25 mld Kčs.

Preto aj v dotačnej a subvenčnej politike právom sa stále viac zvyšuje význam jej cieľového hľadiska, t. j. aktívna úloha poskytovaných prostriedkov pri ich koncentrácii na rozhodujúce úlohy rozvoja a dosahovania ich vysokej účinnosti.

V tomto smere sme tiež vo výrobe pre plán a rozpočet zaujali stanovisko. Očakávame, že v konkrétnych prípadoch budú jednotlivé dotácie a subvencie vždy účelne podporovať rast efektívnosti výroby a jej intenzifikácie, najmä cestou uplatňovania vedeckotechnických poznatkov, rozhodných z hľadiska modernej veľkovýroby, že podporia tiež zámery plánu v rozmiestňovaní výroby a v intenzívnom využívaní pôdneho fondu a ďalšie rozvíjanie účelných integračných a kooperačných foriem. Zároveň, že budú vyvíjať účinný tlak na mobilizáciu vlastných rezerv poľnohospodárskych podnikov a priaznivo ovplyvňovať ďalší vývoj nákladov na výrobu.

Zdôraznili sme pritom, že závažným predpokladom správneho uplatňovania jednotlivých foriem tejto politiky bude v týchto prípadoch vysoko objektívne hodnotenie daných potrieb a ich podriaďovanie sa súčasným možnostiam našej ekonomiky. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Csémimu. Hovoří poslanec Veselý, připraví se poslanec Babinec, který vystoupí jako poslední před přestávkou.

Poslanec F. Veselý: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, Československá lidová armáda chce být při prvořadém plnění vojenských úkolů i dobrým hospodářem. Pro výcvik vojsk, zejména se značně složitou a těžkou bojovou technikou, pro provádění ostrých a bojových střeleb, disponuje vojenskými výcvikovými prostory v různých částech naší republiky a při prioritě vojenského výcviku usiluje i o efektivní a maximální hospodářské využívání těchto prostorů. Tyto výcvikové prostory jsou umístěny převážně v horských a vysoko položených oblastech.

Při obhospodařování půdního fondu ve vojenských výcvikových prostorech se vychází z toho, že využití každého kousku půdy má z hlediska národního hospodářství, z hlediska zabezpečení výživy obyvatelstva, značný význam.

Pro cílevědomé hospodaření na pozemcích těchto prostorů má naše armáda i specifickou účelovou hospodářskou organizaci - výrobní hospodářskou jednotku - Vojenské lesy a statky.

Vojenské lesy a statky jsou kombinátem lesního hospodářství, zemědělství a pilařské výroby. Výrobní hospodářskou jednotku Vojenských lesů a statků tvoří 11 národních podniků v čele s generálním ředitelstvím, přičemž každý národní podnik hospodaří v podstatě v jednom až dvou výcvikových prostorech. Forma kombinátu se osvědčuje, přispívá k úspornému komplexnímu řízení, umožňuje provádět přerozdělení prostředků z jednotlivých druhů výrob a přitom principy chozrasčotu jsou promítnuty přes podniky až do závodů.

Vojenské lesy a statky dlouhodobě úspěšně plní a v žádoucích směrech i překračují úkoly, které jsou jim stanoveny státním plánem a jejich ekonomické výsledky jsou nemalým přínosem našemu národnímu hospodářství. Přitom je třeba vidět, že jejich hospodářská činnost má složité podmínky, vyžaduje sladění s polním výcvikem vojsk, s výstavbou učebně výcvikové základny a s dalšími činnostmi ozbrojených sil v těchto prostorech.

Předpoklady úspěchů, jichž Vojenské lesy a statky dosahují, vytváří i cílevědomá realizace říjnového usnesení ÚV KSČ z roku 1975 k dalšímu rozvoji zemědělství do podmínek hospodaření těchto podniků.

Tak například pokud jde o zemědělskou výrobu: výroba masa v pátém pětiletém plánu byla splněna na 103,3%, mléka na 101,5%, obilovin na 107%. Průměrná dojivost na jednu dojnici činí 3202 l ročně, průměrný přírůstek ve výrobě masa na kus a den činí 68 dkg.

V současné době zabezpečují Vojenské lesy a statky úspěšně náročné úkoly šestého pětiletého plánu.

Přijatá opatření se projevila ve splnění a překročení rozhodujících ukazatelů plánu na rok 1976, kdy přes abnormální sucho bylo dosaženo splnění výroby mléka na 103% při průměrné dojivosti 3202 l; to představuje cílový úkol stanovený Směrnicí XV. sjezdu KSČ pro šestou pětiletku. Výroba masa byla splněna na 103%, výroba zrnin v důsledku sucha na 94%. Přesto však hektarový výnos obilí se zvýšil oproti roku 1975 o 2,5% a Vojenské lesy a statky provádějí postupně řadu opatření k dalšímu zvyšování výnosů obilovin.

V rámci socializace hospodářské půdy dosud soukromě hospodařících rolníků převzaly Vojenské lesy a statky v roce 1977 půdní fond katastrálních území Horný a Dolný Tisovník a Stará Huta v okrese Zvolen. K národnímu podniku Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou byl přičleněn Státní semenářský statek Lipník nad Bečvou, který vykazoval nízké hospodářské výsledky.

Přínosem pro národní hospodářství bude podíl Vojenských lesů a statků na celostátním experimentu ověření možnosti chovu vysoce hodnotného masného typu skotu Hereford, který se provádí u Vojenských lesů a statků Sušice. Na základě vyhodnocení tohoto experimentu, které provede ministerstvo zemědělství a výživy, dojde k rozšíření chovu skotu i do jiných vojenských výcvikových prostorů.

V současné době se rozpracovává do činnosti organizací Vojenských lesů a statků usnesení 7. pléna ÚV KSČ, zabezpečující oblast uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva a dalšího rozvoje vnitřního trhu na úseku dosažení zvýšené výroby živočišných bílkovin zejména masa a mléka.

Závěry 7. plenárního zasedání ÚV KSČ se promítnou do konkrétních podmínek jednotlivých podniků Vojenských lesů a statků s cílem, aby byly realizovány plány na zúrodnění luk a pastvin a zvýšeny hektarové výnosy nejméně o 20% oproti úrovni dosažené v roce 1975, aby byla dále rozvíjena živočišná výroba a její intenzifikace zajišťována budováním specializovaných farem černostrakatého skotu. Farmy vybavovat postupně technologií s vysokými parametry produktivity práce a dosáhnout cílové užitkovosti 3500-4000 l mléka ročně při koncentraci 300-500 kusů dojnic v jedné farmě.

Dále se budou budovat specializované farmy pro odchov jalovic s koncentrací 700-800 kusů a žírný skot se bude soustřeďovat ve velkokapacitních stájích. K využití travnatých porostů a zabezpečení kvalitní výživy skotu se budou budovat u podniků Vojenské lesy a statky pastevní střediska pro výpas.