Investiční výstavba se bude zaměřovat
na komplexní reprodukci a modernizaci ustájovacích
teletníků pro odchov mladého dobytka. V této
výstavbě budou Vojenské lesy a statky přecházet
na lehké a méně nákladné stavby.
K realizaci přijatých opatření na
zabezpečování hospodářských
úkolů Vojenských lesů a statků
a při respektování priority vojenského
výcviku, mají podniky Vojenských lesů
a statků k dispozici přesně vymezený
časový fond. To klade vysoké nároky
na plánovitost a organizovanost prací. Další
rozvoj Vojenských lesů a statků se opírá
o dlouhodobé koncepční plány a zavádění
výkonné techniky.
Kladné výsledky přináší
uplatňování speciálních postupů
pro obdělávání a sklizeň travnatých
ploch, jako je např. zavádění horkovzdušného
sušení píce. Předpokládá
se též rozsáhlejší využití
výpočetní techniky k řízení
zemědělské a lesní výroby a
výcviku vojsk. Zavádění nových
progresívních technologií, vědy a
techniky je zabezpečováno v rámci komplexní
socialistické racionalizace. Vysoce výkonné
mechanismy, dojírny, granulační linky, horkovzdušné
sušárny, sklízecí a další
stroje jsou plně využívány a efektivně
nasazovány v souladu s koncepcí rozvoje u jednotlivých
podniků Vojenských lesů a statků.
Značný význam má těsná
spolupráce a vzájemné pochopení mezi
velitelskými orgány Československé
lidové armády a orgány Vojenských
lesů a statků, zejména pokud jde o výpomoc
vojáky při špičkových pracích
na sklizni sena, obilí a okopanin, při budování
komunikací a meliorací, při likvidaci lesních
kalamit, apod. Tato výpomoc umožňuje při
specifických podmínkách ve vojenských
výcvikových prostorech splnění daných
hospodářských úkolů.
Zabezpečování úkolů ve výrobě
probíhá v úzké spolupráci hospodářského
vedení Vojenských lesů a statků s
organizacemi KSČ, ROH a SSM, intenzívní politická
práce se projevuje v obětavosti pracovních
kolektivů, jejich pracovní i občanské
aktivitě a angažovanosti. Odrazem takto prováděné
práce jsou závazky pracujících k 60.
výročí Velké říjnové
socialistické revoluce a k 30. výročí
Vítězného února, které jsou
zaměřeny na všechny úseky činnosti
Vojenských lesů a statků. Do soutěže
je zapojeno okolo 90% pracovníků. Titul Brigáda
socialistické práce získalo dosud 100 kolektivů
a dalších 150 kolektivů o tento titul soutěží.
Podle dosavadního trvale vzestupného vývojového
trendu Vojenských lesů a statků je možno
vyjádřit přesvědčení,
že pracující této výrobně
hospodářské organizace splní odpovědně
všechny úkoly hospodářské politiky
strany a vlády v souladu s cíli vytyčenými
XV. sjezdem Komunistické strany Československa.
Pokládám za nutné informovat vás,
vážené soudružky poslankyně a soudruzi
poslanci, že vojenské výcvikové prostory
v současné etapě rozvoje vojenství
mají pro Československou lidovou armádu mimořádný
význam.
Československá lidová armáda je díky
péči naší KSČ vyzbrojena moderní
bojovou technikou, u níž určitá část
pro lepší průchodnost je na pásových
podvozcích a výcvik s ní může
být prováděn téměř výhradně
v takových prostorech, kde nevzniknou škody na polních
kulturách, na majetku civilních občanů
a společenských organizací, na komunikacích
apod.
Prostory, které jsou vyčleněny pro výcvik
vojsk, jsou maximálně využívány
k tomuto účelu a vojska zde intenzívně
cvičí ve dne i v noci a za jakýchkoliv povětrnostních
a terénních podmínek, aby byla dobře
připravena k obraně naší socialistické
vlasti.
Využívání vojenských výcvikových
prostorů pro výcvik vojsk a také pro zemědělskou
a lesní výrobu, při prioritě zabezpečování
potřeb výcviku vojsk, klade vysoké nároky
na organizovanost a na řídící činnost
a dovedné sladění zájmů a potřeb
jak velitelských, tak i hospodářských
orgánů naší lidové armády
a je motivováno snahou přispět co nejvíce
našemu národnímu hospodářství
v zabezpečení výživy obyvatelstva, plně
v souladu s požadavky XV. sjezdu KSČ. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Veselému. Hovoří
poslanec Babinec.
Poslanec Š. Babinec: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia!
Cieľavedomá politika našej strany, realizovaná
so značným vkladom na vybavenie poľnohospodárstva
modernými výrobnými prostriedkami, prispieva
k nahradzovaniu pracovnej sily, čo sa priaznivo prejavuje
zvlášť v rastlinnej výrobe u pracovníkov,
ktorí predtým vykonávali prevažne ručnú
prácu. Zásluhou tejto skutočnosti ubudlo
z poľnohospodárstva asi 65 tis. osôb, väčšinou
v produktívnom veku.
Je všeobecne známe, že rýchlejšie
a účinnejšie prebieha mechanizácia rastlinnej
výroby s výnimkou oblasti pestovania zeleniny a
niektorých špeciálnych plodín.
Chcel by som zvlášť zdôrazniť, že
pre nedostatok vhodnej mechanizácie v horských a
podhorských oblastiach sa vyžaduje ešte príliš
veľa ľudskej práce.
Bude preto potrebné, aby sa touto problematikou zodpovednejšie
zaoberali aj výskumné a vývojové základne
a vedecké inštitúcie.
Treba však uviesť, že došlo k čiastočnému
zvýšeniu počtu ošetrovateľov dojníc
a prasníc, ale predovšetkým k zvýšenému
počtu ľudí na pomocných úsekoch,
pri údržbárskych a stavebných prácach.
Zvlášť napätá situácia je
pri ošetrovaní dojníc v zastaralých
prevádzkach, starších ako 15 rokov, kde mechanizácia,
pracovné podmienky i celková sociálna vybavenosť
v niektorých objektoch živočíšnej
výroby nie je vždy v zodpovedajúcom stave,
čo potvrdili aj previerky, ktorých sme sa my, poslanci,
zúčastnili, kde i samotná produktivita práce
sa ešte dnes pohybuje na úrovni malovýroby.
Riešenie tohto problému si vyžaduje urýchlene
zavádzať najmodernejšiu technológiu a
nové progresívne formy práce, aby sa aj táto
činnosť stala príťažlivou pre mladého,
odborne pripraveného človeka. Len z týchto
príčin je v poľnohospodárstve nedostatočne
využitých 35 tis. pracovníkov.
Dnes už môžeme konštatovať, že
napriek dosiahnutým celkovým kladným výsledkom,
vo vývoj i pracovných síl, pretrvávajú
popri už uvedených, aj niektoré ďalšie
problémy.
Nie vždy sa nám darí získať do
učebného pomeru potrebný počet mladých
ľudí, čo je obzvlášť vypuklé
na úseku živočíšnej výroby,
kde bude ťažké realizovať i perspektívne
potrebnú kvalifikačnú úroveň
predovšetkým pracovníkov prvovýroby.
Tento problém možno riešiť len cieľavedomou
prácou s mladými ľuďmi, zlepšovaním
životného prostredia, zdokonaľovaním vybavenia
pre prípravu, výučbu a odborný výcvik.
Poznatky z môjho volebného obvodu a môjho pracoviska
jednoznačne poukazujú na to, že tam, kde sa
tento problém dostatočne a komplexne rieši,
nie sú starosti ani o trvalý príliv a stabilizáciu
kvalifikovaných pracovníkov.
Aj my, na JRD Československo-sovietskeho priateľstva
v Kamenici nad Cirochou, sústavnou masovopolitickou prácou,
počnúc už od základných deväťročných
škôl, cez odborné poľnohospodárske
učiliská, stredné poľnohospodárske
školy, až po vysoké školy, cieľavedomou
prácou a systémom štipendií, perspektívne
podľa budúcich potrieb koncentrácie a špecializácie
výroby riešime potrebnú štruktúru
pracovných síl. V tomto období máme
takýmito formami zabezpečených 32 mladých
ľudí, ktorí po nadobudnutí potrebnej
kvalifikácie posilnia naše rady.
Zásluhou dlhodobej, cieľavedomej práce sme
dosiahli toho, že z počtu 550 stálych pracovníkov
na našom JRD máme 175 do 30 rokov, čo predstavuje
31,8%. O využitie ich voľného času sa
stará naša organizácia SZM a ďalšie
spoločenské organizácie, k čomu im
vytvárame materiálne podmienky.
Zo spomenutého celkového počtu stálych
pracovníkov máme 225 žien na rôznych
pracoviskách nášho JRD. Problému vytvárania
zodpovedajúcich pracovných podmienok pre ženy,
musíme aj v našom JRD a v mojom volebnom obvode venovať
ešte oveľa väčšiu o komplexnejšiu
pozornosť.
Popri našich vlastných nedostatkoch v organizácii
práce má na tom svoj podiel aj nedostatočne
prispôsobená štruktúra dodávok
v rámci odberateľsko-dodávateľských
vzťahov pre poľnohospodárstvo, ktorá nezohľadňuje
námahu a veľkú účasť žien
na výkone týchto prác. Napríklad veľké
jednotkové balenie hnojív, krmív, osív
a pod. Osobitné miesto v komplexe sociálnych programov
má starostlivosť o tých, ktorí stáli
pri kolíske poľnohospodárskej socialistickej
výroby, o našich dôchodcov.
Naša socialistická spoločnosť si všestranne
váži prácu týchto priekopníkov,
o čom svedčí napríklad aj to, že
trvalé príspevky k nízkym dôchodkom
činili v roku 1976 47,4 mil. Kčs a pravidelné
príspevky až 58 mil. Kčs.
Súdružky a súdruhovia, s mobilizáciou
rezerv predovšetkým v pracovných silách,
ktorých je v celom našom národnom hospodárstve
nedostatok, úzko súvisí účinná
hmotná zainteresovanosť.
Priemerná odmena za prácu na našich JRD vzrástla
za obdobie 5. päťročnice o 33,3% oproti 18,9%
v celom našom národnom hospodárstve. Tým
sa v podstate dosiahlo splnenie jedného zo strategických
cieľov KSČ, vyrovnať úroveň odmeňovania
v poľnohospodárstve na priemer v národnom hospodárstve.
V súčasnej dobe je preto pozornosť na všetkých
stupňoch riadenia v poľnohospodárstve zameraná
na zjednotenie princípov odmeňovania v oboch sektoroch,
zbližovanie pracovných vzťahov a vytváranie
základne pre postupné formovanie jednotného
systému ekonomiky, riadenia a plánovania i motivácie
tak, aby rast životnej úrovne bol v súlade
so sociálnym programom strany, schválenom na XV.
zjazde KSČ.
Poznatky z overenia a uplatňovania systému odmeňovania
a poskytovania poľnohospodárskych výrobkov
pracovníkov JRD z môjho volebného obvodu a
preverovaných okresov ukázalo, že hlavné
poslanie prijatých opatrení bolo v podstate splnené.
Výsledky, ktoré bilancujú poľnohospodári
i v tomto tak klimaticky nepriaznivom roku, nás jednoznačne
presvedčujú o výhodách socialistickej
poľnohospodárskej výroby a potvrdzujú
správnosť cesty, na ktorú náš ľud
po Februári 1948, v duchu odkazu Veľkého októbra,
nastúpil.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Babincovi.
Soudružky a soudruzi, přerušuji naše jednání
na 15 minut. Po přestávce bude schůzi řídit
soudruh Hanes. V pokračování rozpravy vystoupí
jako první poslanec Sedláček.
(Jednání přerušeno v 15.50 hod.)
(Jednání opět zahájeno v 16.05 hod.)
(Řízení schůze převzal předseda
Sněmovny národů D. Hanes.)
Předseda SN D. Hanes: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, otváram
prerušené rokovanie. Prosím poslanca Sedláčka,
aby pokračoval v rozprave. Pripraví sa poslanec
Jonáš.
Poslanec J. Sedláček: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, Československo se svou intenzitou zemědělské
výroby řadí mezi prvních deset zemí
na světě. V hektarových výnosech,
ve vybavenosti technikou a ve spotřebě průmyslových
hnojiv patří mezi evropskou a světovou špičku.
Československé zemědělství
vyrábí v současné době na jednoho
obyvatele zhruba 17 krát více zrnin, 4 krát
více brambor, více než 3 krát větší
množství mléka a 2,5 krát více
vajec než je celosvětový průměr.
V roce 1949 zabezpečoval jeden pracovník v zemědělství
výživu pro 5 1/2 obyvatele, dnes již je to 15
obyvatel.
V souladu s tím se výrazně zvýšila
i životní a kulturní úroveň obyvatel
vesnice. Československá socialistická republika
se stala jednou z mála zemí, v níž se
podařilo důchodové rozdíly mezi pracovníky
v zemědělství a průmyslu v podstatě
odstranit. Naše zemědělství se stalo
přitažlivým oborem i pro mladé lidi.
Dynamika rozvoje zemědělství a zpracovatelského
průmyslu a jmenovitě meziroční přírůstky
jsou značně vyšší než ukazatele
rozvoje v kapitalistických ekonomických seskupeních.
Tato skutečnost je výrazná zejména
od druhé poloviny šedesátých let, tj.
po zvládnutí zásadních strukturálních
přeměn zemědělství většiny
států RVHP.
Vzniká otázka, jaké postavení Československá
socialistická republika zaujímá a jaký
je jeho přínos pro rozvoj zemědělství
v rámci zemí RVHP.
Československo je v zemědělské komisi
RVHP odpovědno za mezinárodní spolupráci
v mechanizaci a elektrifikaci v zemědělství
a lesnictví. Na tuto oblast je zvlášť
zaměřena pozornost, často i kritická,
naší široké zemědělské
veřejnosti. Přes některé otevřené
otázky je možno jednoznačně konstatovat,
že při realizaci širokého programu výzkumné,
vývojové a výrobní spolupráce
v tomto směru bylo dosaženo účelné
specializace a kooperace jmenovitě ve výrobě
traktorů, kombajnů, komplexních technologických
linek a zařízení.
Československý průmysl vyrábí
něco přes polovinu potřebných zemědělských
strojů a ostatní si zajišťujeme specializačními
výrobními a dodávkovými dohodami z
dalších zemí RVHP. Jedná se především
o sklízecí mlátičky, kombinované
sklízeče brambor, některé těžké
traktory, dále malotraktory, speciální stroje
na těžké zemní práce, samochodné
stroje a nářadí. Československý
průmysl pak vyrábí a dodává
některé naše stroje pro zemědělství
do ostatních zemí RVHP. Jmenovitě se od nás
vyvážejí například soupravy pro
dělenou sklizeň cukrovky, sázeče a
třídiče brambor, dojicí přístroje
a automaty, rozmetadla hnojiv, cepové sklízeče,
hydraulické nakladače a také mechanizační
prostředky pro pěstování, sklizeň
a posklizňovou úpravu chmele.
Obdobně je tomu u rychle postupující chemizace
rostlinné výroby a živočišné
výroby zemí RVHP. Československý chemický
průmysl vyrábí asi 40% naší současné
potřeby a zbývající část
dovážíme. Celý objem potřeby
draselných hnojiv, značná část
dusíkatých a rozhodující podíl
pesticidů, fungicidů a dalších prostředků
na ochranu rostlin a výživu zvířat jsou
dováženy i ze zemí RVHP. Obdobně jako
u zemědělské techniky, má ČSSR
velký zájem na tom, aby dělbou práce
mezi socialistickými zeměmi se většina
potřebných chemických prostředků
vyráběla v rámci našeho socialistického
společenství.
Průmyslové Československo, s malou výměrou
zemědělské a orné půdy na obyvatele,
s vysokou životní úrovní včetně
spotřeby potravin, musí objektivně ještě
určitou potřebu zemědělských
a potravinářských výrobků krýt
dovozem. Jmenovitě jde o obilí pro krmné
účely, dále pokrutiny, živočišné
moučky, olejnatá semena, surové rostlinné
oleje, mořské ryby, ovoce, zeleninu, víno
a tabák. Tyto dovozy se stále snižují,
některé dřívější
byly již vůbec odstraněny, určité
komodity budeme však nuceni dovážet dlouhodobě.
Na druhé straně je ČSSR v některých
směrech i v postavení mezinárodně
specializovaného výrobce a dovozce, například
chmele, sladu, sladovnického ječmene, piva, cukru,
některých osiv a sadby, jakož i masných
specialit a četných výrobků cukrovinářských,
drůbežářského, mlékárenského
a škrobárenského průmyslu.
V této souvislosti bych chtěl připomenout,
že poslanci zahraničního výboru věnovali
otázkám pozornost při jednání
s vedoucími pracovníky podniku zahraničního
obchodu KOOSPOL. Při posuzování otázek
spojených s postavením zemědělských
a potravinářských produktů na světových
trzích se ukázalo, že existují některé
otevřené problémy, které je nutno
řešit, a to nejen na úrovni vedoucích
pracovníků, ale, a to zvlášť -
za plné účasti lidí z jednotlivých
úseků výroby a ostatních pracovišť.
Nemohu jednotlivé úseky podrobněji rozvádět,
domnívám se však, že závažnost
této věci vyžaduje plné pracovní
soustředění pracovníků zahraničního
obchodu v oblasti zemědělství a potravinářství
na tyto úkoly.