Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Blažejovi. Slovo
má poslanec Kukrál.
Poslanec S. Kukrál: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
budování socialismu v Československu umožnilo
vytvářet všechny nezbytné předpoklady
pro využití poznatků vědeckotechnické
revoluce v rozvoji našeho zemědělství.
Naše společnost, jak už zde bylo dokumentováno,
tyto možnosti využila.
Pro další nezbytný růst zemědělské
produkce, která musí být dosahována
na stávajících zemědělských
plochách a s nižším počtem pracovníků,
není jiné řešení než mnohem
pohotověji využívat nové objevy a poznatky,
které průběžně přináší
vědeckotechnická revoluce. To se týká
jak technologie zemědělské výroby,
tak i strojů a zařízení.
Ukazuje se, že plánovité zavádění
nyní už dost složité zemědělské
techniky vyžaduje s dostatečným předstihem
formulovat požadavky jak na koncepci mechanizačních
prostředků, tak na technickoekonomické ukazatele
nejprogresivnějších pracovních postupů
a technickou úroveň strojů. Zkrácení
celého tohoto procesu vyžaduje nejužší
spolupráci a trvalou součinnost výzkumu a
vývoje v obou těchto oblastech. Jaké k tomu
máme předpoklady?
Stroje a zařízení pro resorty zemědělství
a výživy jsou zčásti dodávány
z československého strojírenství a
zčásti z dovozu. Konkrétně pro 6.
pětiletku se předpokládá, že
z celkového objemu dodávek strojů a zařízení
investičního charakteru bude 84% vyrobeno v ČSSR
a 16% dovezeno.
Československo neřeší celé ekonomické
linky, ale jen určité stroje, a zbývající
zase ostatní dodavatelské země. Znamená
to, že realizace celé technologické linky je
možná pouze v mezinárodní spolupráci.
Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme se
přesvědčili, že tato spolupráce
je zaměřena prakticky na spolupráci se zeměmi
RVHP, kde je dohodnuta široká specializace, která
má už dobrou tradici.
Těžiště vědeckotechnické
spolupráce spočívá v mnohostranné
mezinárodní spolupráci, zakotvené
v konkrétních dohodách.
Máme tedy vytvořeny základní předpoklady
pro koordinaci i rozšiřování spolupráce
v oblasti výzkumu a vývoje. Záleží
jak na nás, tak i na našich partnerech, tj. na členských
zemích RVHP, jak bude tato spolupráce účinná
a efektivní.
Jak je to s koordinací výzkumu a vývoje uvnitř
naší republiky?
Na objasnění uvedených otázek jsme
si do výboru pozvali některé ředitele
výzkumných ústavů.
Přesvědčili jsme se, že činnost
výzkumných ústavů je poměrně
dobře specifikována, že jejich práce
jsou rozděleny tak, že v podstatě nedochází
k duplicitní činnosti ani ke zbytečnému
mrhání prostředky.
Zejména Výzkumný ústav zemědělských
strojů v Chodově a Výzkumný ústav
zemědělské techniky v Řepích,
které v tomto roce slaví 25. výročí
svého založení, mají už řadu
dobrých společných výsledků
založených na koordinované spolupráci.
Základním jednotícím prostředkem
je "Soustava strojů pro komplexní mechanizaci
zemědělské výroby. Z dosavadního
výzkumného programu je zřejmé, že
tato soustava je postupně zdokonalována tak, aby
se její platnost prodloužila o dalších
asi 10 let a mohla tak i nadále plnit základní
funkci, to je být závaznou směrnicí
pro výzkum, vývoj a výrobu a zároveň
zárukou pro zemědělské podniky.
Slabou stránkou i nadále zůstává
nekomplexnost prací. Jde o to, že umíme vyvinout
a vyrobit stroje a zařízení o vysokých
výkonech i spolehlivosti, které již s úspěchem
v zemědělství pracují. Nezabezpečili
jsme však pro nové generace těchto strojů
další předpoklady. Je to např. příprava
odborných kádrů pro obsluhu a zejména
pro údržbu, odpovídající způsob
servisu, oprav a služeb. To je jeden z nejzávažnějších
nedostatků, který váže značnou
část kapacit a představuje významnou
rezervu pro další období. Myslím, že
již by se nemělo ani ve vývoji a tím
méně v přípravě kapacit zanedbávat
zorganizování odpovídajících
servisů, údržby a vůbec péče
o dnes již velmi drahý strojní park v zemědělství.
V některých studiích se dokonce uvádí,
že bychom mohli až o 20-25% zvýšit objem
prací, které naše stroje a zařízeni
v zemědělství mohou vykonat.
Změna struktury zemědělských strojů
a zařízení vyžaduje i změnu ve
struktuře výrobních kapacit ve strojírenských
závodech. To se nám zatím také dost
dobře nedařilo. Chtěl bych uvést příklad
z mého volebního obvodu a konkrétně
ze závodu, kde pracuji. V zemědělství
je ve stále větším rozsahu potřeba
nejrůznějšího vzduchotechnického
zařízení. Jejich potřeba roste podstatně
rychleji než celková potřeba zemědělských
strojů. Ve strukturálních změnách
strojírenství však s tím nebylo v odpovídajícím
rozsahu počítáno a dnes jenom s velkými
obtížemi zabezpečujeme vzduchotechniku pro
zemědělství. Mnohdy za pomoci různých
drobných závodů a kapacit, někdy i
nekvalifikovaně a zbytečně draho. Obdobně
tomu bude i v oblasti elektrotechniky.
Přesvědčili jsme se, že už dnes
pro úspěšné řízení
velkých zemědělských závodů
chybí krátkovlnné vysílačky.
V n. p. Tesla Pardubice jsme zjistili, že jsou sice vyvinuty,
ale jejich výroba není včas zajištěna.
Jde o 1-2 roky, kdy bude nutno ještě improvizovat.
Bylo zde už také vzpomínáno, že
u některých zemědělských strojů
se začínají používat elektronická
zařízení, a to pro drsné podmínky
v zemědělství. Na tyto nové požadavky
bychom měli již dnes reagovat.
Určité disproporce jsou také u některých
dílčích technologií. Např.
zatímco kombajny jako základní žňové
prostředky mají odpovídající
výkony a jsou vytvářeny podmínky pro
jejich nasazení, je už několik let vážným
problémem úklid slámy a její zpracování
po žních. Váže množství lidské
práce a brzdí také postup prací na
polích. Obdobně je tomu u výkonných
senážních věží, kde chybí
spolehlivé vyskladňovací zařízení,
nebo pro dočasné skladby obilí chybí
levné větrací a podchlazovací zařízení
apod.
Výsledky práce výzkumu a vývoje však
nás taky přesvědčily, že pro
naše zemědělství je připravována
řada nových výkonných strojů,
možno říci téměř pro všechny
druhy technologií.
Dovolte mi, abych uvedl alespoň jeden příklad,
a to z úseku, který byl zatím zanedbáván.
Je to nová dokončená linka pro mechanizaci
pícninářských prací v horských
oblastech. Je to výkonné zařízení,
které má umožnit ekonomicky sklízet
pícniny z velkého rozsahu svahů a pastvin.
Například těmito stroji bude možno sklidit
750 tis. ha pícnin, z toho 500 tis. ha, které doposud
nebyly sklízeny právě pro nedostatek odpovídající
techniky. V propočtu na obilí to znamená
630 tis. tun krmného obilí v hodnotě asi
1,7 mld Kčs, které se rovná zhruba dovozu
obilí v roce 1976.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
dosavadní výsledky práce našich výzkumných
a vývojových pracovišť, jakož i využité
výsledky spolupráce se zeměmi RVHP, vytvářejí
dobrou základnu pro zabezpečení potřeb
našeho zemědělství v dalším
období. Rezervy, které jsou ve vytváření
komplexnějších podmínek pro využití
nové zemědělské techniky, jsou reálným
zdrojem pro vyřešení některých
současných nedostatků v technickém
vybavení našeho zemědělství.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Kukrálovi. Hovoří
poslankyně Bajerová, připraví se poslanec
Csémi.
Poslankyně A. Bajerová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, počátkem roku 1976 vstoupila v platnost
nová právní úprava zemědělského
družstevnic tví, která je zakotvena a rozvedena
v celém souboru nových právních předpisů,
v němž přední místo zaujímají
zákon č. 122/1975., o zemědělském
družstevnictví, nařízení vlády
ČSSR č. 137/1975 Sb., kterým se vydávají
Vzorové stanovy jednotných zemědělských
družstev a upravuje postup při vypracování
a schvalování stanov družstva, jejich změn
a doplňků a nařízení vlády
ČSSR č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí
některá ustanovení zákona o zemědělském
družstevnictví.
Nová právní úprava zemědělského
družstevnictví působí a plní
své poslání již druhý rok. Jde
o poměrně krátkou dobu, abychom mohli provést
komplexní vyhodnocení jejího společenského
významu a účinnosti, avšak již
dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby bylo možno
získat prvé zkušenosti z jejího zavádění
do praxe a zejména základní poznatky o společenském
působení jejích rozhodujících
a nově zavedených institutů, popřípadě
zjistit příčiny nedostatků, potíží
a sporných otázek, pro něž se snaží
družstva i nižší články státního
hospodářského řízení
zemědělství nalézt správné
řešení.
Z těchto důvodů přistoupily ústavně
právní výbory a výbory pro zemědělství
a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k provedení průzkumu, který se soustředil
na okruh vybraných otázek:
- zda JZD vypracovalo stanovy v souladu se vzorovými stanovami,
- zda a jakým způsobem se JZD vypořádalo
s tzv. formálními členy, jakož i s trvale
pracujícími nečleny družstva,
- zda byly uzavřeny dohody o pracovních podmínkách,
a to i se stávajícími členy,
- zda se scházejí řádné členské,
popř. dílčí schůze,
- jak se dosud osvědčily revizní komise,
- jak je uplatňována družstevní disciplína
a
- jaký se stav a úroveň smírčího
řízení.
Průzkum byl proveden individuálně poslanci
uvedených výborů v I. pololetí 1977
jako významná forma kontrolně masové
činnosti a pomoci ze strany Federálního shromáždění.
V téže době, kdy prováděli poslanci
FS průzkum o účinnosti nové právní
úpravy v oblasti zemědělského družstevnictví,
provádělo podobný průzkum též
federální ministerstvo zemědělství
a výživy, který byl zaměřen sice
na širší okruh otázek, avšak byl
proveden v menším počtu družstev. Šlo
celkem o 34 JZD různých velikostí.
Významné je to, že výsledky průzkumu
ministerstva zemědělství a výživy
ČSSR odpovídají výsledkům průzkumu
našich poslanců, což jistě přispívá
k objektivnímu vyhodnocení výsledků
průzkumu.
Z provedeného průzkumu poslanců FS a podpůrně
též z průzkumu provedeného federálním
ministerstvem zemědělství a výživy
je možno konstatovat, že se zásluhou náročné
politickoorganizátorské práce orgánů
státního hospodářského řízení
zemědělství a obětavé práce
jejich pracovníků, jakož i angažovaného
zájmu a odpovědného přístupu
funkcionářů i velké většiny
ostatních členů jednotných zemědělských
družstev podařilo uvést novou právní
úpravu úspěšně do praxe, a získané
zkušenosti potvrzují, že se osvědčuje
a odpovídá linii KSČ v rozvíjení
další fáze socialistické zemědělské
velkovýroby.
Potvrdilo se také, že zásady a cíle
nové právní úpravy jsou v dané
etapě správné. Tato odpovídá
tudíž současným i výhledovým
potřebám dalšího rozvoje našeho
socialistického zemědělského družstevnictví.
Posílilo se státní řízení
JZD a ostatních socialistických zemědělských
družstevních organizací, rozšířila
se iniciativa a účast členů na řízení
a správě družstva, osvědčily
se rovněž nové formy organizace a řízení
výroby a práce, zvedl se ve většině
družstev pořádek v členských
a pracovních vztazích, prohloubily se právní
a sociální jistoty jejich členů a
výrazně se upevnila i jejich celková kázeň
a disciplína.
Zavedení nové právní úpravy
zemědělského družstevnictví nepřineslo
ani orgánům státního hospodářského
řízení zemědělství ani
socialistickým zemědělským družstevním
organizacím problémy zásadní povahy;
pokud se vyskytly některé dílčí
problémy, které většinou pramení
z místních specifických podmínek,
postupně se řeší. Jen výjimečně
uvádějí zprávy poslanců vážnější
problémy (např. v oblasti tzv. trvale pracujících
nečlenů a u dohod o pracovních podmínkách),
avšak ty jsou způsobovány spíše
nedůsledným postupem družstev a řídících
orgánů podle nové právní úpravy.
Chtěla bych kriticky poukázat na to, že v byť
malém počtu družstev, nebyl ještě
zcela doceněn význam revizních komisí,
jsou tu ještě drobné formální,
výjimečně též věcné
nedostatky při uplatňování kárných
opatření. Největší nedostatky
byly však zjištěny u smírčích
komisí. Mnohá družstva dosud nepřistoupila
ani k jejich zřízení a tam, kde již
jsou, je jejich činnost nepatrná, a někde
dosud nezačaly pracovat. Z podrobné zprávy
však vyplývá, že příčina
tkví spíše v obsahové stránce
věci. Ve většině případů
jim totiž není jasné, co vlastně mají
projednávat a jaká je jejich kompetence.
Lze konstatovat, že stěžejní myšlenky
a instituty nové právní úpravy zemědělského
družstevnictví pronikají již do právního
vědomí funkcionářů a ostatních
členů jednotných zemědělských
družstev, avšak osvojování si úplnějších
a hlubších znalostí o nové právní
úpravě zemědělského družstevnictví
je dlouhodobým úkolem předpokládajícím
cílevědomou a soustavnou právní výchovu
a propagandu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
dovolte mi ještě, abych využila této příležitosti
a abych vás informovala o jedné zkušenosti
z mého volebního obvodu, která tématicky
do obsahového zaměření dnešní
schůze Sněmovny národů zapadá.
Plně se ztotožňuji s kritickým pohledem
soudruha ministra Nágra, který se týká
nejen dalšího zavádění a rozvoje
nové zemědělské techniky, ale i využití
a správného hospodaření s ní.
Pracuji v n. p. Letostroj Letovice, v jehož výrobním
programu jsou hydraulické nadžlabové dopravníky
krmiva, elektrické krmicí vozy a dopravníky
mrvy ze stájí. V podstatě se tedy zabýváme
výrobou zařízení pro krmení
a odkliz mrvy z velkokapacitních objektů pro chov
skotu.
Rozhodnutím resortu federálního ministerstva
všeobecného strojírenství byla umístěna
do našeho národního podniku společensky
nesporně důležitá výroba komponentů
silové hydrauliky pro traktory a výroba bezpečnostních
kabin, s přímou dodávkou pro národní
podnik Zetor, Brno. Tento strukturální zásah
se stal jednou z podstatných příčin
stagnace výroby náhradních dílů
i finálních strojů u shrnovače chlévské
mrvy.