Chtěl bych říci, že výsledky
z průzkumů, jimž předcházela
vysoce náročná politická, organizační
a odborná příprava, budeme my, poslanci,
využívat v příštích letech
ve své práci a budeme se k nim vracet v pracovních
setkáních s členy federální
vlády.
Dovolte mi, prosím, abych poděkoval vedení
Federálního shromáždění
a zejména Sněmovně národů za
vytvoření optimálních podmínek
pro přípravu poslanců všech výborů
na tento náročný úkol, abych poděkoval
všem poslancům České a Slovenské
národní rady za jejich zodpovědnou práci,
kterou při průzkumech v zemědělských
závodech, ale i v průmyslových závodech
vykonali. Náš dík neméně patří
též krajským a okresním výborů
Komunistické strany Československa, krajským
a okresním národním výborům
a zemědělským správám za jejich
politickou podporu, pomoc a pochopení při průzkumech,
dále zemědělským podnikům i
okresním výborům Svazu družstevních
rolníků v oněch deseti vybraných okresech.
Zvláště oceňujeme pomoc a aktivní
přístup oddělení ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
federálního ministerstva zemědělství
a výživy, Federálního statistického
úřadu, Československé akademie zemědělských
věd a dalších orgánů podílejících
se na přípravě dnešního významného
jednání.
Jednotlivé výbory přistoupily k projednání
obsahového tématu naší schůze
následovně:
výbor pro zemědělství a výživu
- jako nosný - se přípravou zabýval
obšírně při současném
zabezpečení spolupráce a koordinace celé
přípravy. Projednal zdokonalení ekonomické
soustavy v zemědělství, zabezpečení
rozvoje STS a opraven zemědělských strojů,
zabezpečení zemědělské techniky
a plnění úkolů potravinářského
průmyslu. Součástí přípravy
bylo též projednání zabezpečení
koncepce výroby, nákupu a zásobování
ovocem a zeleninou.
Výbor též uskutečnil společně
seminář s ústavně právním
výborem a výbory České národní
rady a Slovenské národní rady k vzorovým
stanovám, s výbory pro průmysl, dopravu a
obchod o nové technice v potravinářském
průmyslu.
Vypracoval organizační a obsahovou přípravu
skupinových poslaneckých průzkumů,
které provedl spolu s výbory kulturními a
výbory pro sociální politiku v deseti vybraných
okresech ČSSR: Kladně, Českých Budějovicích,
Domažlicích, Litoměřicích, Pardubicích,
Gottwaldově, Opavě, Trnavě, Dolním
Kubíně a Trebišově. Průzkumů
se zúčastnilo 150 poslanců. Uskutečněna
byla návštěva zemědělských
výstav v Nitře a Českých Budějovicích
a při obou byla pořádána beseda s
odborníky o aktuálních otázkách
rozvoje našeho československého socialistického
družstevního i státního zemědělství.
Výbor zahraniční projednal otázky
související s členstvím ČSSR
ve stálé komisi RVHP pro zemědělství,
problematiku potravin ve světě a členství
ČSSR v organizaci FAO. Současně provedl průzkum
v PZO Koospol k problémům dovozu a vývozu
potravin.
Výbor branný a bezpečnostní jednal
o úkolech vojenských lesů a statků.
Výbor pro plán a rozpočet se zaměřil
zejména na problematiku a přínos subvenční
a dotační politiky v zemědělství
a účinnost ekonomických nástrojů
v zemědělství a potravinářském
průmyslu.
Výbor pro průmysl, dopravu a obchod projednal otázky
dlouhodobého vývoje technologií v zemědělství
a výživě, jejich zabezpečení
výrobou strojů a zařízení a
účinností právních norem v
dodavatelskoodběratelských vztazích a zabezpečováním
náhradních dílů. Spolu s výborem
pro zemědělství a výživu navštívil
výstavu potravinářského salónu
SALIMA a provedl průzkum v n. p. Agrostroj Jičín
a Agrostroj Pelhřimov.
Kulturní výbor se zaměřil na problematiku
kulturního života na vesnici a zvyšování
kvalifikace a zúčastnil se skupinových poslaneckých
průzkumů v oněch deseti vybraných
okresech.
Výbor pro sociální politiku projednal systém
odměňování v JZD, uplatňování
a ověřování nové soustavy odměňování
a hospodaření pracovními silami. Dále
se zabýval rozvíjením péče
o pracovní a životní prostředí,
rozvojem jeslí a mateřských škol, hromadným
stravováním, ochranou a bezpečností
práce. Zúčastnil se v přípravě
na tato jednání skupinových poslaneckých
průzkumů.
Výbor ústavně právní projednal
účinnost a dopady zemědělských
zákonů a na ně navazujících
předpisů. Před jednáním uskutečnil
s výbory pro zemědělství a výživu
Federálního shromáždění,
České a Slovenské národní rady
seminář a provedl individuální průzkum
ve volebních obvodech poslanců.
V rámci přípravy dnešního jednání
se celou problematikou také podrobně zabývala
předsednictva České národní
rady a Slovenské národní rady a poskytla
velmi cenné podklady pro jeho přípravu.
Výsledky všech těchto jednání
byly projednány v předsednictvu Sněmovny
národů.
Nekladu si za cíl, ani by to nebylo možné,
všechny poznatky a zkušenosti ze schůzí
výborů a z výsledků průzkumů
zde opakovat. Považuji však za nezbytné zdůraznit,
že při posuzování dosažených
uspokojivých výsledků v uplynulém
období si musíme uvědomit, že dosažení
soběstačnosti ve výrobě je velmi náročné
a že rozhodující cestou k jejímu dosažení
zůstává nadále intenzifikace zemědělské
výroby a hospodárné využití zemědělské
produkce.
Tento úkol musí být především
zajišťován dalším zintenzívněním
ve využívání vědeckotechnických
poznatků realizovaných v technologických
linkách, stavebních investicích i přímo
v oblasti plánovací a řídící
činnosti. Přitom zvláštní pozornost
si zaslouží zejména masovým a soustavným
využíváním biologicky hodnotných
osiv a sádí, dalším zvyšováním
úrovně a kvality dodávek průmyslových
hnojiv a agrochemikálií, rozšiřováním
zavlažovaných půd, odvodnění,
rekultivací pozemků a dalších zúrodňovacích
zásahů, zvyšováním pozornosti
využití mechanizace všech prací a posklizňových
úprav, zejména z hlediska nejnovějších
agrotechnických poznatků, ale současně
náročných požadavků.
Důsledným respektováním všech
rozhodujících nejprogresívnějších
technologických režimů ve všech odvětvích
zemědělské velkovýroby. Kromě
toho průzkum jednoznačně ukázal, že
stále existují rozdíly ve výnosech
plodin ve stejných přírodních podmínkách
a také rozdíly v užitkovosti a početních
stavech hospodářských zvířat
na 100 ha zemědělské půdy.
I když příčiny rozdílných
výsledků jsou různé, je možné
vedle specifických problémů daných
výrobními podmínkami konstatovat, že
především spočívají v
těchto konkrétních rezervách:
- v úrovni řídící a organizátorské
práci federálního ministerstva a republikových
ministerstev zemědělství a výživy,
krajských a zejména okresních zemědělských
správ,
- v kádrovém vybavení kvalifikovanými,
politicky a odborně zdatnými vedoucími pracovníky,
- v technické a technologicky náročné
úrovni zabezpečování výroby,
ve využívání vědeckých
poznatků a v jejich cílevědomém zavádění
do praxe, a v neposlední řadě ve využívání
vlastních výrobně ekonomických podmínek,
jejich rozborů pro správné zaměření
výroby a tím i dosažení maximálních
výsledků s co nejvyšší produkcí.
Možnosti odstraňování primárních
rezerv v zemědělské výrobě
jsou naprosto reálné, existují - jak dnes
již bylo řečeno - ve všech výrobních
oblastech i v těch nejvyspělejších okresech,
v zemědělských podnicích i jednotlivých
pracovištích. Zpracovaná zpráva o tom
podává nespočetnou řadu naprosto přesvědčivých
dokladů.
Jedním z rozhodujících úkolů
zemědělství, které byly předmětem
průzkumu, je dosažení předstihu trvalého
růstu rostlinné výroby před živočišnou,
a to cestou její intenzifikace a komplexního zefektivnění.
K tomu je především zapotřebí
využít všech dostupných rezerv, jejichž
mobilizace není přímo podmíněna
rozsáhlejším i investicemi a nákladnými
intenzifikačními faktory. Musí k tomu harmonicky
přispívat především samo zemědělství,
ale i průmysl, zejména všeobecné strojírenství,
chemie a další resorty.
Zprávy, které byly předloženy z jednotlivých
okresů a zemědělských závodů,
zcela jednoznačně potvrzují, že rezervy
jsou do určité míry známé a
co je zvlášť důležité, v mnohých
okresech a zemědělských podnicích
je již pomalu, cílevědomě nastoupena
cesta jejího využívání. Chtěl
bych v této souvislosti podtrhnout např. zprávu
z okresu Gottwaldov, Kladno a Trnava, kde se s důsledným
vědeckým přístupem řeší
rozvoj především rostlinné výroby,
dosahují se trvalé vynikající výsledky
v obilovinách a v užitkovosti.
V této souvislosti chci ještě vyzvednout otázku
kvalifikace a dostatečného počtu kvalifikovaných
lidí. Je známo, že v Sovětském
svazu na osmi stech vysokých a odborných zemědělských
školách se připravuje přes milión
kvalifikovaných pracovníků ve dvanácti
základních profesích pro zemědělství.
Na jeden kolchoz připadá 15 a na jeden sovchoz 32
odborníků. Přes 80 % předsedů
a 96 % ředitelů má vysokoškolské
nebo alespoň středoškolské vzdělání.
Takového tempa v našem socialistickém zemědělství
zdaleka nedosahujeme. Mnohé jsme si slibovali od vytvoření
velkých družstev, žel, musíme však
konstatovat, že úroveň technickohospodářských
pracovníků se tímto příliš
nezměnila.
Určitou vinu mají i zemědělské
školy, a to jak vysoké, tak i střední,
které, dovolíte-li, ve většině
ještě nepochopily, že je jejich úkolem
připravovat odborníky pro podniky mající
více než 5 tis. ha půdy, že v objektech
jsou ustájeny stovky dojnic, tisíce kusů
mladého hovězího dobytka a desetitisíce
kusů vepřového dobytka.
Ale co je nejdůležitější, jejich
absolventi musí být připraveni řídit
nejen techniku a výrobu, ale velmi zodpovědně,
cílevědomě a nanejvýš citlivě
v celém komplexu také lidi.
V této souvislosti mě dovolte jednu poznámku.
Všeobecně můžeme konstatovat, že
je nezbytné zajišťovat pro socialistické
zemědělství politicky i odborně vzdělané
kádry, kterých je stále v tomto odvětví
málo a působí proto určité
rozpaky např. zkušenost z Jihomoravského kraje.
Střední zemědělskotechnická
škola ve Strážnici, kde v poslední době
byl postaven nejmodernější studentský
internát nákladem 8 mil. Kčs, který
je v tomto směru - neváhám říci
- bez konkurence v Evropě, v roce 1965 vyřazovala
120-130 absolventů, konkrétně v roce 1969
126 absolventů, avšak posledních pět
roků, včetně letošního, je vyřazováno
ročně v průměru 27 absolventů.
Při odchodu na vysoké školy a jiné organizace
zůstává pro potřeby nasávací
oblasti ze 7 okresů Jihomoravského kraje celkem
9 absolventů. Tuto skutečnost je nutno považovat
za nenormální, protože:
a) plán nástupu školy již několik
roků pokrývá potřebu jen z 50 %,
b) požadavky na absolventy jsou vykryté jen na 20
%,
c) roční počet uchazečů je
270-300 %,
d) kapacity této školy jsou využity jen na 40
%,
přičemž kádrově je škola
na zabezpečování náročných
úkolů plně připravena.
Má-li se nadále tedy úspěšně
rozvíjet v socialistickém zemědělství
věda a technika, je právě tomuto oboru nezbytné
v relaci s potřebou a cílovým řešením
upravovat a zvýšit plán přijímaných
žáků.
Nedávno byl přijat zákon o udělování
vědeckých hodností. Naše společnost
tím zdůrazňuje, že socialistické
zřízení nutně vyžaduje, aby lidé
s vysokoškolským vzděláním si
toto neustále prohlubovali a byli teoreticky na úrovni
plnění úkolů náročné
praxe. Chci však zdůraznit, že rozhodujícím
doporučením při posuzování
možnosti ucházení se o udělení
vědecké hodnosti by měly být praktické
výsledky, a to jak v prvovýrobě, tak také
ve výzkumných ústavech a jiných organizacích.
Máme celou řadu dokladů o tom, že tomu
tak doposud není. Náročnost úkolů,
před kterými naše zemědělství
stojí, vyžaduje, aby absolventi vysokých škol
byli tedy připravováni z hlediska vysokého
nároku na organizaci a řízení práce,
na práci s lidmi, aby byli připravováni kvalifikovaně,
zejména politicky, tj. také třídně
z pozic proletářského internacionalismu a
socialistického vlastenectví.
V zemědělských závodech je však
rovněž nezbytné vytvářet pro
takové mladé lidi prostor, dát jim možnost
seberealizace, pracovní iniciativy a angažovanosti.
Je tedy zřejmé, že oblast všestranně
kvalifikovaných lidí je značnou potenciální
rezervou, bez jejíhož využití nelze očekávat
urychlené překonání některých
negativních jevů, které je naše socialistické
zemědělství, stejně jako jiné
úseky našeho národního hospodářství,
nuceno řešit.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
chtěl bych zdůraznit tu skutečnost, že
souhrnná závěrečná zpráva
z poslaneckých průzkumů je výsledkem
práce výborů pro zemědělství
a výživu Sněmovny národů, Sněmovny
lidu, za aktivní účasti poslanců výborů
pro zemědělství a výživu České
národní rady a Slovenské národní
rady. Není možné v ní všechno paušalizovat,
ale je nezbytně nutné zjištěné
a konkretizované rezervy, zejména souhrn všech
návrhů na opatření, zevšeobecnit
jako míru poznání. Přitom bude třeba
zvláštní pozornost věnovat aktivitě
a iniciativě lidí při jejich realizaci.