Společný zpravodaj výborů SL poslanec V. Rabas: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, kulturní spolupráce mezi národy celého světa zapouští stále hlubší kořeny. Umožňuje miliónům lidí na světě poznávat vytvořené kulturní hodnoty druhých zemí.

Československá socialistická kultura zaujímá ve výměně těchto hodnot důstojné místo. Kladné výsledky, kterých naše kultura dosahuje ve všech svých oblastech, se zároveň odrážejí i v dynamickém rozvoji našich kulturních styků se zahraničím. Naše kulturní politika klade přitom důraz na výměnu takových hodnot, které posilují myšlenky mírového soužití, vzájemné důvěry a plodné mezinárodní spolupráce se všemi národy světa. Právě toto poslání kultury, které výrazně přispívá k nastolování přátelských vztahů mezi národy, bylo znovu akcentováno v závěrech XVI. sjezdu Komunistické strany Československa.

Z Československé socialistické republiky vyjíždějí každoročně tisíce kulturních pracovníků do všech zemí světa a stejně tak my přijímáme u nás kulturní představitele nejen socialistických zemí, ale přední pracovníky kultury ze zemí všech kontinentů. Například v oblasti hudby je známo, ze naše země patří k zemím s bohatou kulturní tradicí, která dnes má nejvyspělejší a nejžádanější interprety a tvůrce. V období od XV. sjezdu strany jsme vyslali do zahraničí 60 tis. umělců převážně z koncertní a divadelní oblasti, denně naši hudebníci vystupují na dvaceti čtyřech pódiích v různých zemích světa. V roce 1980 byli naší uměleckou agenturou Pragokoncertem vysláni do 71 států, působili na osmdesáti mezinárodních hudebních festivalech. Celou touto činností dokazujeme, že k uměleckým vrcholům je možné dojít v takové společnosti, která rozvoj umění nejen podporuje, ale také pečuje o to, aby umění sloužilo pokroku, humanismu, mírové spolupráci.

S celou touto činností je spojena i otázka, kterou máme dnes na programu, a to Úmluva o zamezení dvojího zdanění autorských odměn a Dodatkový protokol k této Úmluvě. Schválením těchto dokumentů chceme vytvořit další předpoklady k prohlubování kulturních vztahů mezi národy.

Problém dvojího zdanění autorských odměn spočívá v tom, že dochází-li k jejímu převodu z jednoho státu do druhého, mohou být tyto odměny zdaněny jak ve státě, odkud se vyplácejí, to je kde je jejich zdroj, tak i ve státě, v němž má jejich příjemce bydliště či sídlo. Úmluvou o zamezení dvojího zdanění autorských odměn se zabývalo 18. zasedání generální konference Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v roce 1974. Důležitým ustanovením Úmluvy je článek osmý, podle něhož se každý smluvní stát zavazuje, aby pokud možno dvojí zdanění odstranil, nebo omezil jeho účinky buď dvoustrannými smlouvami, nebo vnitrostátními prostředky. V Československé socialistické republice se autorské odměny zásadně zdaňují bez ohledu, zda jejich příjemce je domácí autor (tuzemec) nebo cizinec. Odměny se nezdaňují v případech, kdy jsou vypláceny autorům s bydlištěm ve státech, s nimiž byla sjednána úmluva o zamezení dvojího zdanění. Podle těchto úmluv se autorské odměny zdaňují zásadně ve státě, v němž má jejich příjemce bydliště či sídlo.

Závěrem mohu konstatovat, že předložená mnohostranná Úmluva i Dodatkový protokol jsou v plném souladu jak se zájmy našich tvůrčích pracovníků, jejichž díla nebo výsledky práce se uplatňují v zahraničí, tak i s principy naší státní kulturní politiky.

Problém dvojího zdanění autorských odměn je vysoce aktuální a jeho řešení odpovídá záměrům a úsilí Československé socialistické repubIiky o další aktivní rozvoj kulturních styků se všemi zeměmi světa.

Soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu mnohostranná Úmluva o zamezení dvojího zdanění autorských odměn a Dodatkový protokol k této Úmluvě, podepsaný v New Yorku dne 29. října 1980, projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, pro plán a rozpočet a výbor kulturní Sněmovny lidu.

Jako společný zpravodaj těchto výborů doporučuji , aby Sněmovna lidu s vládním návrhem v předloženém znění vyslovila souhlas.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Rabasovi za prednesenie spravodajskej správy a udeľujem slovo spoločnej spravodajkyni výborov Snemovne národov poslankyni Drahomíre Chodurovej.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně D. Chodurová: Vážené soudružky a soudruzi, vláda požádala podle československých ústavních předpisů Federální shromáždění Československé socialistické republiky o vyslovení souhlasu s mnohostrannou Úmluvou o zamezení dvojího zdanění autorských odměn a Dodatkovým protokolem k této Úmluvě, podepsanými 29. 10. 1980 v New Yorku. Po vyslovení tohoto souhlasu a ratifikace zmíněných dokumentů prezidentem republiky bude listina potvrzující jejich schválení uložena u generálního tajemníka OSN a ministr financí ČSSR zajistí po vstupu úmluvy a protokolu v platnost jejich provádění.

Otázkami dopadu dvojího zdanění a řešením způsobu vyloučení jeho negativního vlivu v mezinárodních vztazích zvláště na rozvoj vzájemných styků v hospodářské a kulturní sféře, jsme již měli příležitost se v našem orgánu několikrát zabývat, a to jak v případech úmluv dvoustranných, tak i vícestranných. Vždyť jsme k nim zaujali stanovisko kladné, v uvážení významu jejich poslání a s vědomím, že tím nepřímo podporujeme i naplňování jiných významných mezinárodních úmluv sloužících dobrým přátelským vztahům zúčastněných zemí.

Ve výborech, které byly pověřeny projednat vládní návrh, jsme se přesvědčili o tom, že nejinak tomu bude i v tomto případě, kde jde hlavně o odstranění jedné z překážek šíření kultury, vědy a vzdělání mezi národy a kde se předpokládá, že všechny 44 strany na Dohodě zúčastněné budou aktivně napomáhat k jejímu naplňování cestou uzavírání dvoustranných vzájemných ujednání.

Při jednání o jejím obsahu a ustanoveních do něj přijatých jsme konstatovali, že jak tato mnohostranná Úmluva, tak i Dodatkový protokol k ní neobsahují ustanovení, z nichž by pro Československou socialistickou republiku vyplývaly závazky, které by měly nepříznivý dopad na státní rozpočet Československé socialistické republiky.

S návrhem na souhlas s touto Úmluvou a Dodatkovým protokolem se vyjádřily též orgány národních rad a doporučily jej vyslovit rovněž s výhradou k čl. 17 odst. 1 Smlouvy, uvedenou v návrhu schvalovacího usnesení Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Výbor pro plán a rozpočet České národní rady zvlášť ještě ke způsobu realizace této Úmluvy a Dodatkového protokolu doporučil, aby aktivní přístup ministerstev financí a orgánů působících v oblasti literárních, uměleckých a vědeckých děl, resp. odměn výkonným umělcům, vedl při důsledném uplatňování reciprocity a zásad prohlubování kulturní a vědecké spolupráce podle helsinských dohod, k rozpočtovým přínosům.

Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů proto doporučuji Sněmovně národů vyslovit s návrhem vlády v předloženém znění souhlas.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Chodurovej.

Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam sa preto, či niekto z poslancov žiada o slovo. Nikto. Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sále je prítomných 140 poslancov Snemovne ľudu, 53 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 55 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Obidve snemovne sú podľa ústavného zákona o československej federácii schopné uznášať sa.

V parlamentnej tlači č. 109 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s mnohostranným Dohovorom o zamedzení dvojitého zdanenia autorských odmien a s Dodatkovým protokolom k tomuto Dohovoru, podpísaným v New Yorku dňa 29. októbra 1980 s tým, že bude uplatnená výhrada k článku 17 odsek 1 Dohovoru podľa jeho článku 17 odsek 2.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? Nezdržal.

Snemovňa ľudu schválila návrh uznesenia.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto Snemovňa národov schválila návrh uznesenia.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s mnohostranným Dohovorom o zamedzení dvojitého zdanenia autorských odmien a s Dodatkovým protokolom k tomuto Dohovoru, podpísaným v New Yorku dňa 29. októbra 1980, s tým, že bude uplatnená výhrada k článku 17 ods. 1 Dohovoru podľa jeho čl. 17 ods. 2 v tomto znení: "Československá socialistická republika sa necíti byt viazaná ustanovením čl. 17 ods. 1, podľa kterého všetky spory medzi dvoma, alebo viacerými zmluvnými státmi o výklad alebo aplikáciu tohto Dohovoru, ktoré nebudú urovnané rokovaním, budú predložené Medzinárodnému súdnemu dvoru na rozhodnutie, pokiaľ dotyčné štáty sa nedohodnú na inom spôsobe dohovoru a vyhlasuje, že na predloženie sporu k rozhodnutiu Medzinárodnému súdnemu dvoru je v každom prípade nutná dohoda všetkých strán v spore."

Súdružky a súdruhovia poslanci, môžeme pristúpiť k ďalšiemu bodu programu, ktorým je

Vládny návrh, ktorým sa podľa článku 19 ods. 5 b) a ods. 6 b) ústavy Medzinárodnej organizácie práce predkladajú Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky texty dohovorov a odporúčaní prijatých na 65. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce v Ženeve v roku 1979 so stanoviskom vlády Československej socialistickej republiky (tlač 110).

Uvedený vládny návrh odôvodní federálny minister práce a sociálnych vecí súdruh Štanceľ. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Štanceľ: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, dohovory a odporúčania prijaté na 65. zasadnutí Medzinárodnej konferencie práce zahŕňajú v Dohovore č. 152 otázky bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v prístavoch a v Dohovore č. 153 pracovný čas a čas odpočinku v cestnej doprave. Čs. delegácia pri prerokúvaní oboch návrhov v Ženeve podporila úsilie robotníckej skupiny o prijatie týchto medzinárodných noriem.

Ustanovenie Dohovoru o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci v prístavoch má pre Československo praktický význam, len pokiaľ ide o bezpečnosť práce v riečných prístavoch. Porovnanie s vnútroštátnymi predpismi ukázalo, že všetky normy obsiahnuté v tomto Dohovore by nebolo praktické ani potrebné premietnuť do čs. práva. V účelnom rozsahu ich však môže Český a Slovenský úrad bezpečnosti práce, podľa odporúčania vlády ČSSR, zakotviť do novopripravovaných predpisov o bezpečnosti práce vo vnútrozemskej plavbe. Za súčasnej situácie sa neodporúča Dohovor ratifikovať.

K Dohovoru a odporúčaniu č. 153 o cestnej doprave by som chcel uviesť, že čs. predpisy väčšinou vyhovujú požiadavkám tohto Dohovoru a v niektorých prípadoch idú dokonca nad ich rámec.

Ich prevzatie by však znamenalo novelizovať celý rad ustanovení, v ktorých je nesúlad. lde predovšetkým o rozdielne pojatie pracovnej doby a doby odpočinku a ich rozloženie, ďalej o zavádzanie osobných kontrolných knižiek pre všetkých šoférov, ktoré v ČSSR majú iba šoféri v medzinárodnej doprave. Našim cieľom je znižovanie nadčasovej práce v doprave i zlepšenie pracovných podmienok šoférov z povolania.

Zúčastnené štátne i odborové orgány k tomu vytvárajú všetky potrebné podmienky. V súčasnej dobe, ako to vyplýva zo stanovisiek zainteresovaných rezortov, nie sú vytvorené podmienky na to, aby mohla byť uskutočnená úprava právnych predpisov podľa požiadaviek Dohovoru. V niektorých prípadoch by to mohlo dokonca nepriaznivo vplývať na plnenie stanovených úloh. Nie je preto vhodné v tejto dobe pristúpiť k ratifikácii Dohovoru.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci. Otázky, ktorých sa dotykajú obidva Dohovory sú v popredí záujmu i čs. Revolučného odborového hnutia. Platí to najmä o problematike pracovných podmienok v cestnej doprave. Preto boli texty Dohovorov dôkladne posúdené a prerokované príslušnými odborovými orgánmi.

Všetky zúčastnené orgány iste budú vyvíjať úsilie, aby sme odstránili doteraz sa vyskytujúce jednotlivé prípady nesúladu vnútroštátnych predpisov a praxe s Dohovormi. Pokiaľ však takýto nesúlad existuje, aj keď ojedinele, nie je možné zodpovedne navrhnúť ratifikáciu. Politická atmosféra v medzinárodnej organizácii práce a na zasadnutiach ich orgánov je dostatočne známa a nie je vhodné dávať príležitosť na prípadné pripomienky kontrolných orgánov a na politické zneužívanie útokov proti Československu.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, prosím, aby ste vyslovili súhlas s návrhom vlády. Federálne ministerstvo práce a sociálnych vecí a všetky zúčastnené orgány a rezorty nestrácajú zo zreteľa problematiku obidvoch dohovorov a až budú vytvorené priaznivé podmienky pre ratifikáciu, bude predložený nový návrh. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi ministrovi Štancľovi za výklad k prerokúvanému vládnemu návrhu.

Vládny návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, zahraničné a pre sociálnu politiku obidvoch snemovní.

Výbory Snemovne národov poverili funkciou spoločného spravodajcu člena výboru pre sociálnu politiku poslanca Stanislava Charváta a výbory Snemovne ľudu členku zahraničného výboru poslankyňu Máriu Humajovú.

Prosím najprv poslanca Stanislava Charváta, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec S. Charvát: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předložila Federálnímu shromáždění k projednání svá stanoviska k úmluvám a doporučením, které byly přijaty na 65. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě. Tento postup je plně v souladu s článkem 19 ústavy Mezinárodní organizace práce. Z úvodního výkladu ministra práce a sociálních věcí s. Štancľa i z podkladového materiálu tisku č. 110 je zřejmé, co je obsahem úmluvy č. 152 a doporučení č. 160 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v přístavech. Je to úmluva, která je svým charakterem bezesporu pokroková, a bude-li, zejména kapitalistickými státy, které by ji ratifikovaly, také v praxi dodržována, přinese pro pracující těchto států určitý, byť dílčí, pokrok v řešení otázek spojených s jejich ochranou a bezpečností při práci.