Předseda FS A. Indra: Děkuji ministru financí s. Lérovi.

Jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu československé federace byly projednány ve všech výborech sněmoven, samozřejmě kromě výborů mandátových a imunitních. Výbory obou sněmoven svěřily úkol společných zpravodajů předsedům výborů pro plán a rozpočet.

Prosím nejprve společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance D. Křenka, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec D. Křenek: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v přípravě na dnešní jednání společné schůze obou sněmoven o vládním návrhu usnesení, kterým Federální shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje státní závěrečný účet čs. federace za rok 1980, se pověřené výbory sněmoven seznámily se zněním státního závěrečného účtu kapitol jednotlivých ústředních orgánů státní správy čs. federace.

Posoudily plnění hlavních hmotných a nehmotných úkolů těchto orgánů a navazující výsledky rozpočtového hospodaření, včetně všech rozpočtových, příspěvkových a hospodářských organizací, které jsou řízeny těmito orgány, nebo jsou napojeny na jejich rozpočet. Ověřovaly přitom zejména, jak se z hlediska míry splnění těchto úkolů a opatření přijatých k vyšší efektivnosti, racionalitě a hospodárnosti podařilo dodržet schválené proporce rozpočtových příjmů a výdajů a z nich vyplývající finanční vztah příslušného výrobního odvětví či nevýrobní oblasti ke státnímu rozpočtu federace.

Na základě tohoto postupu a získaných poznatků se všechny výbory sněmoven vyjádřily k výsledkům státního závěrečného úctu těchto orgánů kladně.

Dospěly k tomuto závěru na podkladě poznání, že v minulém roce probíhala jejich činnost a hospodaření za náročných vnitřních, a zejména složitých vnějších ekonomických podmínek, jejichž vliv se odrážel v různých oblastech ekonomiky i fázích reprodukčního procesu a ovlivňoval výši tvorby a možnosti užití hmotných a finančních zdrojů.

Podle názoru výborů odpovídají údaje jednotlivých kapitol státního závěrečného účtu výsledkům plnění úkolů státního prováděcího plánu na rok 1980 v příslušných oblastech ekonomiky. Současně však také odrážejí míru pozornosti, věnovanou tvorbě rozpočtových zdrojů a hospodaření s rozpočtovými prostředky v průběhu roku a péči o zabezpečování úkolů investiční výstavby, jakož i řady organizačních, racionalizačních a systémových opatření, uplatněných podle direktiv vlády k prohloubení úrovně hospodárnosti.

Výbory individuálně ocenily, že v řadě případů dosáhly jednotlivé orgány vyšších než původně plánovaných příjmů a že se v tom odrazilo zvláště jejich úsilí o zvyšování přínosu z těch úseků, z jejichž činností takové příjmy vyplývají, či snaha o mobilizaci rezerv, které tkví v možnostech realizace neplánovaných příjmů.

Na druhé straně ocenily zajištění úspornějšího vydávání rozpočtových prostředků na jednotlivé účely, resp. potřeby investičního i neinvestičního charakteru. Na základě toho dospěly k závěru, že vědomí osobní spoluúčasti a odpovědnosti za dosahování efektivnějšího a racionálnějšího postupu se v různých oblastech postupně vžívá a že odpovědnější hospodaření s hmotnými a finančními zdroji se stává významnou součástí rozhodovacích procesů a každodenní činnosti. Výjimečné případy jsou pak předmětem kontroly a následných opatření.

V souvislosti s touto důležitou vývojovou tendencí a v souladu s ustanovením zákona o pravidlech rozpočtového hospodaření kryly jednotlivé orgány některé své náklady a výdaje, vyšší oproti původnímu jejich předpokladu, z úspor docílených na jiných výdajích, popř. odsunem některého svého méně důležitého záměru, či jiným schváleným rozpočtovým opatřením.

Třeba však přitom vidět, že docházelo též k některým nežádoucím úsporám. Vznikly např. v plánech údržby nedostatkem volných dodavatelských resp. výrobních kapacit, což vyvolávalo přesun objednaných prací do letošního roku, nebo v naléhavých případech provedení těchto prací v nákladnější vlastní režii.

V oblasti materiálových nákladů vznikaly zvláště dílčí úspory vlivem organizačních a úsporných opatření, přijatých ke snížení spotřeby paliv a energie. Bylo však poukazováno na to, že požadované úspory by neměly být přenášeny jen na odběratele-uživatele, ale že i výrobci příslušných zařízení by měli nést svůj díl odpovědnosti za to, jak inovací energeticky úspornějších zařízení a jejich systémů podporují dosahování úspor. Za povšimnutí také stojí, že k poklesu materiálových nákladů došlo i tím způsobem, že např. polygrafický průmysl neposkytl příslušnému orgánu plánovanou a s ohledem na naše potřeby jistě nezbytnou kapacitu pro natištění popisu vynálezů.

Ve výdajích na služby a práce nevýrobní povahy vznikly některé úspory také vlivem neúplné kooperace jiných organizací, resp. v případech použitých služeb Čs. aerolinií i vlivem opožďující se fakturace.

Pokud se týče závazných systemizačních rozpisů, mohu říci, že byly všude prakticky dodrženy. Za stále nenaplněné stavy pracovníků však muselo být opět mnoha orgánům a organizacím vázáno čerpání odpovídající části plánovaných mzdových prostředků.

Také v investiční oblasti nebyly na úrovni centra v plném rozsahu čerpány v rozpočtech předpokládané finanční prostředky. Příčiny je třeba spatřovat ve zcela rozhodující míře v nedostatku stavebních kapacit dodavatelů, které vedlo k nenaplnění původně plánovaných, resp. smluvně zajištěných objemů investičních prací a dodávek. Některé akce nebyly ani zahájeny. Jiné postupovaly pomaleji a zůstaly na nich skluzy do letošního roku, nebo provedené práce, dodané hlavně v závěru roku, již nemohly v něm být řádně vyfakturovány. Neuspokojivý průběh prací měl např. nepříznivý dopad na plnění akcí pro Československou akademii věd, která nepožívá žádné priority a jejíž potřeby byly třeba konkrétně zde v Praze zajišťovány jen v rozmezí 10-40% , což vzhledem k významu, jaký přikládáme oblasti vědy a techniky, jistě není příznivým jevem. Považování výstavby objektů vědecko-výzkumné základny za jakousi okrajovou záležitost bylo např. také hlavní příčinou toho, že stavba Výzkumného ústavu preventivního lékařství, zahájená v roce 1967 v Bratislavě, není dosud ukončena. Vliv řady nedostatků stavebních a údržbářských kapacit se nám projevil dokonce i v tom, že půjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb na výstavbu a modernizaci bytů nemohly být včas využity.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, při posuzování výsledků hospodaření věnovaly všechny výbory zvláštní pozornost plnění závazně stanovených limitů některých výdajů nevýrobní povahy a dalších úsporných opatření, o nichž se zde zmiňoval s. ministr Lér, jejichž uplatnění sloužilo v roce 1980 ve svém souhrnu k posílení rovnováhy rozpočtového hospodaření a k dosažení uvážlivějšího vynakládání a využívání příslušných prostředků v oblasti jejich působení.

Výbory mohly vcelku jednoznačně konstatovat, že až na některé výjimky např. v oblasti organizaci zahraničního obchodu, strojírenství a elektrotechnického průmyslu, byly jednotlivé limity těchto výdajů dodrženy a přijatá opatření realizována. V oblasti výdajů na cestovné nebylo např. jejich přínosem jen snížení těchto výdajů proti minulosti, ale hlavně dosažení pečlivějšího posuzování účelnosti a nezbytnosti jednotlivých cest a vyhledávání jiných forem zabezpečování pracovních úkolů. Ve výdajích na propagaci se podařilo odstranit nemálo rezerv a odstraněním zbytečných formálních okázalostí objem výdajů v souladu s přijatými záměry přiměřeně redukovat. Byly sníženy též počty služebních aut a řidičů z povolání a dosaženo příznivé tendence ve spotřebě pohonných hmot. Uplatněn byl i zákaz používání taxislužeb a nákupů vozidel mimo bilanční příděly. Malá výše přídělů malolitrážních vozidel se však ukázala být na druhé straně překážkou pro takové organizace, které jako např. JZD chtěly k dodržení úspor pohonných hmot zavádět či unifikovat vozidla s nižším obsahem.

K naplnění plánovaných záměrů přispělo též snížení počtu technicko-hospodářských pracovníků v hospodářských a účelových organizacích a v organizacích ekonomického výzkumu. Bylo tomu tak zvláště v těch případech, kde bylo současně podporováno aktivními opatřeními racionalizační povahy a kde se výhledově opírá o přístup ke zvyšování výkonnosti a kvalifikace pracovníků, odstraňování nadbytečných duplicit a mezičlánků, nebo o používání jednodušší administrativy.

Výbory jsou proto přesvědčeny o tom, že opatření přijatá vládou k prohloubení hospodárnosti přinesla pozitivní výsledky, a to zvláště tam, kde se jejich zajišťování a uplatňování setkávalo s plným pochopením řídících orgánů a kde nalézalo také potřebnou podporu orgánů ROH. Získané poznatky rozhodně položily dobrý základ k nastolení systému, který bude třeba uplatňovat během této pětiletky, a to operativně i v širších souvislostech se změnami, které vyplynou z aplikace Souboru opatření, přijatých ke zdokonalení soustavy řízení.

Výbory se rovněž seznámily se způsobem, jakým byly zhodnoceny výsledky dosažené v plnění hmotných a finančních úkolů minulého roku v orgánech a organizacích výrobní a nevýrobní sféry a jaké závěry vzešly z tohoto zhodnocení.

Souhrnně lze tyto závěry charakterizovat jako záměry soustřeďující se hlavně na rozpracování a zabezpečování těch věcných úkolů, které je třeba plnit v letošním roce a v návaznosti na "Hlavní směry rozvoje", přijaté pro období do roku 1985. Podle výrobního či nevýrobního charakteru resortů je v nich kladen zvláště důraz na přednostní zabezpečování exportních úkolů, na dosažení širšího uplatnění poznatků vědy a techniky, resp. lepšího využívání materiálně-technické základny výroby, na regulaci sortimentu výroby a dodávek podle požadavků vyššího zhodnocování materiálových a energetických vstupů do výroby. Nechybí ani záměry týkající se dalšího postupu racionalizace a mechanizace prací, vyšší účinností řídící a organizátorské práce, zpřísnění kontroly postupu investičních prací a dodávek, zvýšení kontroly účinností mezd a způsobů hospodaření se závaznými finančními ukazateli. V důležitých výrobních oborech, jako např. v hutnictví, bude snížení tempa výroby využíváno ke zkvalitnění produkce a k dosažení příznivějších podmínek pro účinnější inovaci výrobků a zvyšování exportních možností.

Vybraným organizacím, jejichž výsledky hospodaření za rok 1980 byly schváleny se zvláštním režimem, tj. SES Tľmače, Tesla Rožnov a ZVT Banská Bystrica, Doly VIL Komořany a OZO Rapid, bude třeba i ze strany poslanců příslušných výborů věnovat v letošním roce mimořádnou pozornost.

Výbory vyslovily v podstatě všem zmíněným záměrům svou podporu. Současně jmenovitě doporučily v oblasti zahraničního obchodu zvýšit nároky na komerční práci organizací zahraničního obchodu a k dosažení vyšší efektivnosti jimi prováděné směny zboží přistoupit k odstraňování takových postupů, které se jeví překážkou v oblasti plánovací, finanční a devizové. V oblasti elektrotechnického průmyslu doporučily využít podrobnějšího rozboru loňských zkušeností k řízení v dalších letech a věnovat zvláště pozornost vývoji zásob a jejich struktury. Od ministerstva pro technický a investiční rozvoj a dalších resortů očekávají, že rozbory nedostatků vyskytujících se v řešení a realizaci výzkumných úkolů budou účinněji využívány ke zvýšení odpovědnosti a k odstranění opakujících se příčin těchto nedostatků, že bude věnována trvalejší pozornost vyhodnocování skutečného ekonomického efektu nakoupených licencí. V oblasti všeobecného strojírenství doporučují plně využít rozborů hospodaření experimentujících organizací, a to k prohloubení úrovně řízení a k rozvoji aktivity směřující k dosažení vyšší efektivnosti výroby. Od ministerstva dopravy očekávají zastavení prohlubování nerovnoměrnosti přepravy a nepravidelností osobní dopravy, a vytváření podmínek pro větší provozuschopnost vagónů a snížení potřeby jejich oprav. Požadují rovněž vyhodnocení bezpečnosti provozu na dálnicí D 1, včetně kvality odvedené práce.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve svých stanoviscích přijatých v závěru jednání o přidělených kapitolách státního závěrečného účtu čs. federace výbory zaujaly stanoviska, ve kterých vyslovily souhlas se zněním státního závěrečného účtu těchto kapitol.

Tím byl vytvořen základní předpoklad pro posouzení a přijetí státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1980.

Mohu proto jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučit sněmovně přijetí vládního návrhu na schválení tohoto účtu, o němž bude nyní podle naší vzájemné dohody hovořit jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec BeIko.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Křenkovi. Uděluji slovo společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Belkovi.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Belko: Vážený súdruh generálny tajomník a prezident republiky, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky, súdruhovia poslanci, vážení hostia! Podľa organizačného zabezpečenia schváleného predsedníctvami snemovní, výbormy pre plán a rozpočet spolu s výbormy ústavnoprávnymi, za účasti delegovaných poslancov z ostatných výborov, prerokovali celkové znenie štátneho záverečného účtu čs. federácie za rok 1980, a návrh vlády na uznesenie Federálneho zhromaždenia ČSSR o jeho schválenie.

Pri prerokúvaní vychádzali predovšetkým z toho, že štátny rozpočet federácie za rok 1980, ktorého plnenie vyjadrujú údaje o štátnom záverečnom účte, bol schválený ako vyrovnaný. Táto rovnováha však bola podmienená dosiahnutím vyššej úrovne efektívnosti, priaznivej dynamiky tvorby finančných zdrojov a ich správnym použitím. Taktiež zlepšenie vzájomnej väzby finančných zdrojov a potrieb v hospodárskej sfére, využitie ekonomických rezerv vo výrobnej oblasti a dosiahnutie optimálnej štruktúry financovania plánovaných potrieb, ako aj využitie všetkých disponibilných zdrojov malo prispieť k dosiahnutiu tejto vyrovnanosti.

Dosiahnuté výsledky v rozpočtovom hospodárení federácie dovolili výborom, s prihliadnutím k informatívnemu súhrnu výsledkov celej rozpočtovej sústavy prijať záver o tom, že toto hospodárenie napriek rôznym vplyvom a odchýlkam od pôvodných zámerov, spolu s menovým plánom a financiami chozrasčotnej sféry umožnilo úlohy štátneho plánu plynule financovať a zároveň dodržať základnú požiadavku rozpočtovej vyrovnanosti za podmienok stanovených rozpočtovým zákonom. Poskytnutím plánovaných účelových a globálnych dotácií do štátnych rozpočtov oboch republík splnilo rozpočtové hospodárenie čs. federácie tiež svoju významnú integrujúcu úlohu vôči týmto rozpočtom a prispelo k ich vyrovnanému plneniu.

Výbory sa plne stotožňujú s názorom, že dosiahnutú vyrovnanosť finančných príjmov a výdavkov celej rozpočtovej sústavy za rok 1980, vzhľadom na rad rôznych odchýliek od ich pôvodne stanovenej štruktúry a vzhľadom na dôsledky vonkajších ekonomických vzťahov, nie je možné preceňovať.

Pri posudzovaní rozhodujúcich podmienok tejto rovnováhy výbory považovali za správne venovať veľkú pozornosť otázkam týkajúcim sa vonkajšej rovnováhy našej ekonomiky, vývoju zásob v našom hospodárstve a získaným poznatkom v oblasti rôznych kontrol.

Pozitívne ocenili, že za určitých podmienok sa podarilo dosiahnuť predstih vývozu pred dovozom, ako aj úsilie v znižovaní vplyvu dovozu na obchodnú bilanciu za situácie, keď ceny surovinových a energetických zdrojov narastajú rýchlejšie ako ceny hotových výrobkov. Pritom kriticky poukázali na to, že vývoz strojárskych výrobkov nebol v plánovanom rozsahu plne efektívnym platobným prostriedkom nášho dovozu. Preto len za cenu zmien plánovanej štruktúry vývozu a vývozom menej efektívnych komodít, resp. opatreniami prijatými na úsporu na dovoze mohlo byť pôsobené na posilnenie a udržanie rovnováhy vonkajších ekonomických vzťahov. Keďže na krytie vývozných potrieb musela byť použitá i nemalá časť spotrebného tovaru, je to jedna z príčin nedostatku niektorých sortimentov na vnútornom trhu a tým nedosiahnutie plánovaného podielu predaja priemyslového tovaru na maloobchodnom obrate. Táto skutočnosť spôsobila aj to, že sa nedosiahol plánovaný výnos dane z obratu.

Preto výrazné posilňovanie exportných schopností našej ekonomiky zostáva naďalej závažným predpokladom dosiahnutia jej vonkajšej rovnováhy. Vyžaduje si, aby zabezpečovanie prírastku vývozných fondov nachádzalo nielen potrebnú národohospodársku prioritu, ale aby aj štruktúra vývozu bola tiež cieľavedome usmerňovaná, obzvlášť z hľadiska devízového zhodnotenia surovinových a energetických podielov vo vyvážaných výrobkoch.