Chápu ich ako zámery alebo prostriedky, ktorými bude nutné čo najlepšie čeliť dôsledkom rôznych vnútorných a vonkajších vplyvov, a ktoré budú viest k udržiavaniu vnútornej a k posilneniu vonkajšej ekonomickej rovnováhy.

Cesty a predpoklady k tomu výbory vidia predovšetkým v plánovanom znížení doterajšej miery vstupov rôznych zdrojov do výrobného procesu, predovšetkým teda v znižovaní miery spotreby palív, energie, surovín a materiálov a taktiež v znížení jeho strát, a vo voľbe výhodnejších technológii spracovania týchto zdrojov a v dosiahnutí vyššieho stupňa ich zhodnotenia vo finálnych výrobkoch. Ďalej vo zvýšenom podiele modernizácie investícií, sledujúcich výmenu zastaralej techniky novou a výkonnejšou, spojenou s úsporou pracovných síl, respektíve v miere investícií s rýchlejšou návratnosťou do nich vkladaných prostriedkov. Predovšetkým však v obmedzovaní rozsahu novozačatých akcií a v ich premyslenejšom, prísnejšom výbere.

Podľa názoru výborov bude mat záväzný význam aj realizácia dostupných úspor znižujúca dovoznú náročnosť, rozhodnejší prístup k zabezpečovaniu efektívnejšej štruktúry a celkovej úrovne exportných programov, opierajúcich sa predovšetkým o lepšie využívanie dosiahnutého stupňa vedeckotechnického poznania, vedúce k zvyšovaniu technicko-ekonomickej úrovne a kvality výrobkov a k žiadúcemu tempu ich inovácie.

Výbory zdôrazňujú najmä potrebu dosiahnuť v štruktúre výroby a dodávok čo najužšieho súladu výroby s požiadavkami vnútorného a zahraničného trhu. Celkove potom dosiahnuť potrebné zrýchlenie rastu produktivity práce, a to predovšetkým prostredníctvom racionalizácie tej výroby, ktorá zostáva veľmi náročná na energetické a materiálové vstupy, alebo na investičné prostriedky a pracovné sily a vo vyššej miere ako doteraz tiež uplatňovať v procese rozhodovania faktor času.

Majú pritom na zreteli, že uskutočňovanie významných a náročných potrieb rozvoja bude závisieť od dosiahnutia zásadných zmien v prístupe k vytváraniu ich predpokladov na každom stupni riadenia a až k sledovanému cieľu bude potrebné zmobilizovať nemalé rezervy, spočívajúce predovšetkým v úrovni riadiacej a plánovacej práce, v dodržiavaní pracovnej a technologickej disciplíny a v schopnosti širšej a rýchlejšej aplikácie všetkých vedeckotechnických poznatkov. Spájajú preto svoje stanovisko s požiadavkou dôslednej realizácie politicko-hospodárskych záverov 18. zasadnutia ÚV KSČ v príslušných oblastiach ekonomiky a jej odvetví a s cieľavedomím uplatňovaním Súboru opatrení, prijatých na zdokonalenie sústavy plánovitého riadenia po roku 1980.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v súvislosti s týmito potrebami bola v rokovaniach výborov venovaná osobitná pozornosť niektorým čiastkovým úlohám a častiam štátneho plánu a jeho ukazovateľov.

V priemyselnej výrobe, pri jej nižšej dynamike by malo isť o výrobu s vyššou efektívnosťou, lebo pri raste výkonov o 2,7% a znižovania podielu materiálových nákladov na upravených výkonoch o 0,53% pôjde o to, vytvoriť relatívne vyšší zisk. Snaha o jeho dosiahnutie by však nemala pri zavedení nového ukazovateľa výkonov viest k výrobe a zvyšovaniu podielu výrobkov s vysokou rentabilitou bez toho, aby sa rešpektovala potreba všetkých výrobkov. Nemala by taktiež viesť k odchýlkam v stanovenej štruktúre výroby, napr. k získaniu vyšších tržieb, alebo dokonca k cenovým priestupkom. Bude potrebné na to dbať najmä pri zavádzaní nových a modernizovaných výrobkov aj v súvislosti s tým, že vzostup podielu výrobkov technicky pokrokových a výrobkov I. akosti nie je taký veľký, ako by to bolo žiadúce.

Na druhej strane bude potrebné v rade prípadov zlepšiť stav prípravy nemalej časti racionalizačných akcií v oblasti spotreby palív a energie a tvorivo taktiež pristupovať k zabezpečovaniu plánovaných úspor v spotrebe kovov. K úlohám strojárskej výroby výbory zdôrazňujú potrebu znova zvýšiť adaptácie jej výrobnej štruktúry a technickú úroveň výrobkov na stále náročnejšie požiadavky zahraničného a vnútorného trhu a na s nimi spojené potreby inovácie výrobkov. Plne podporujú aj potrebu orientácie priemyselnej výroby i ostatných odvetví národného hospodárstva na dosiahnutie maxima úspor v spotrebe rôznych ropných produktov, menovite v socialistických organizáciách zachovanie dnešnej úrovne spotreby autobenzinu a v motorovej nafte požadované zníženie jej spotreby.

V poľnohospodárskej sfére výbory oceňujú, že dôležitým podkladom pre stanovenie plánu rastlinnej výroby pri požadovanom predstihu jej rastu sa stali výsledky inventarizácie pôdneho fondu a potreba zabezpečiť zníženie doterajšieho jeho úbytku. Zdôrazňujú pritom, že závažnou podmienkou na dosiahnutie plánovaných výsledkov produkcie bude i lepšie hospodárenie s priemyslovými hnojivami, zvlášť obmedzenie ich strát pri skladovaní a vlastnej aplikácii na pôdne podmienky a že nemalú pozornosť bude vyžadovať optimálne využívanie obmedzených fondov jadrových krmovín.

K plánovanému rozvoju stavebnej výroby rokovanie výborov pripomenulo potrebu dodržať potrebnú koncentráciu kapacít do miest sústredenej výstavby a zlepšiť prístupy k hospodárnejšiemu využitiu materiálnych fondov, najmä cementu, rúr, kábla, elektromateriálu a pohonných hmôt.

V investičnej oblasti výbory so zreteľom na potreby ozdravenia investičného procesu podporujú zámer, uskutočniť len akcie naliehavé z hľadiska potrieb rozvoja, ktoré boli riadne projektovo a dodávateľsky pripravené a kapacitne zabezpečené a ktorých objem predstavuje podstatné zníženie oproti rozsahu v tomto roku začatých stavieb. Podporujú rovnako zámer zastavenia alebo spomalenia menej dôležitých akcií s rozpočtovým nákladom nad 2 mil. Kčs a zníženie počtu stavieb do 2 mil. Kčs rozpočtových nákladov, aby sa zmiernila v tejto oblasti napätosť dodávateľsko-odberateľských vzťahov a vytvoril sa priestor pre prispôsobenie kapacít novej štruktúre požiadaviek a pre rýchlejšie dokončenie dôležitých stavieb.

Kladú však v tejto oblasti dôraz na zlepšenie prístupu k modernizačným akciám, najmä na ich projektovú pripravenosť a dodávateľské zabezpečenie. Súčasne tiež pritom i na realizáciu nemalej úlohy plánovanej likvidácie základných prostriedkov, menovite technicky zastaralých strojov a zariadenia.

V oblasti ekonomických vonkajších vzťahov považujú výbory za závažné, že plánovaný rast vývozov zostáva obmedzený a nevytvára viac priestoru pre rozsah dovozov a posilňovanie ekonomickej rovnováhy. Je preto potrebné, aby na výrobnú sféru a na spracovateľské odvetvie priemyslu viac pôsobil tlak vonkajších vplyvov a viedol ich k efektívnejšiemu podielu na výsledkoch obchodnej bilancie. K tomu však musí taktiež prispieť odstránenie zbytočného oneskorovania nábehu všetkých tých nových kapacít, ktoré sú prevažne budované pre potreby vývozu, alebo na zníženie dovozných nárokov a na ktoré by sa mala teraz oveľa viac sústreďovať pozornosť všetkých k tomu príslušných miest.

Pokiaľ ide o oblasť úloh v rozvoji vedy a techniky, výbory oceňujú, že rozhodujúca časť ich realizačných výstupov sleduje úspory palív, energie, surovín a materiálu, ako aj predpoklady zvýšenia vývozov a úspor na dovozoch a že je zameraná na podporu vyššieho rastu produktivity práce. Pre riešenie úloh výskumu a vývoja vytvára priaznivé podmienky vysoký stav pracovníkov vedeckovýskumnej základne a značný objem neinvestičných a investičných prostriedkov, s ktorými sa pre jej potreby v pláne a rozpočte počíta. Treba však poukázať aj na to, že miera ich prínosov k vyššej efektívnosti rozvoja nášho národného hospodárstva by mala byť výraznejšia a viac by sa mala odrážať v ukazovateľoch vyššieho podielu pokrokových výrobkov, v priaznivejšej výmene tovarov v zahraničnom obchode a v tempe rastu spoločenskej produktivity práce.

Na záver mi dovoľte zmieniť sa o stanovisku výborov k tej časti plánu, ktorá sa týka pracovných síl. Treba už podľa záverov nedávnej 5. schôdzky SN oceniť, že plán vytyčuje požiadavku, dospieť k užšiemu súladu zdrojov pracovných síl a ich potrieb vo výrobných a nevýrobných odvetviach. Potrebu zvýšenia efektu živej práce vyjadruje v poklese pracovnej a mzdovej náročnosti výroby a vychádza z väzby miezd na ukazovatele výkonov. Výbory v tejto súvislosti pripomínajú, že bude potrebné sledovať, ako sa osvedčí stanovenie záväzného podielu miezd na upravených výkonoch jednotlivých odvetví, a zvlášť v súvislosti s vývojom ziskovej zložky týchto výkonov. Inak považujú za správne, ak bude umožnené hospodárskej sfére, aby pri zvyšovaní produktivity práce a znížení počtu pracovníkov, prípadne dosiahnutia efektívnejšieho využitia výrobných činiteľov mohla si zvýšiť mzdový priemer, a ak bude možné takýto postup použiť v prípade úspory pracovných síl i v organizáciách rozpočtovej a príspevkovej sféry.

Súdružky a súdruhovia poslanci, k prerokovaniu návrhov zákona o štátnom vykonávacom pláne rozvoja národného hospodárstva a zákona o štátnom rozpočte československej federácie sme vo výboroch pristúpili zodpovedne, s vedomím, že úlohy v nich obsiahnuté a zámery s nimi spojené zabezpečia pri ich úspešnej realizácii ďalší rozvoj československej ekonomiky a potreby dotýkajúce sa životnej úrovne a sociálnych istôt nášho obyvateľstva.

Ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov preto v súlade so stanoviskom, ktoré výbory prijali odporúčam, aby Snemovňa národov s týmito zákonmi vyslovila súhlas.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Vojtekové. Uděluji slovo společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Doležalovi.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Doležal: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, k projednání záměrů a úkolů státního plánu a státního rozpočtu, plánovaných na příští rok a rámcově vyjádřených v ustanovení zákonů, jsme přistoupili ve výborech tím pověřených s vědomím, že budou již tvořit nedílnou součást připravovaného návrhu 7. pětiletky a rozpočtového výhledu do roku 1985. Posuzovali jsme je proto také z toho hlediska, že jejich reálné pojetí a úspěšné naplnění bude významnou základnou pro vytvoření příznivých předpokladů hospodářského a sociálního rozvoje v dalších navazujících létech této pětiletky.

Ocenili jsme přitom především, že v duchu jednání 18. zasedání ÚV KSČ jsou záměry a úkoly státního plánu, a ve vazbě na ně i pojetí úkolů státního rozpočtu orientovány na dynamiku přiměřenou reálným možnostem růstu zdrojů a že odpovídají potřebám, společensky nyní pro způsob užití těchto zdrojů rozhodujícím.

Ocenili jsme přitom, že v náročných a složitých podmínkách dalšího rozvoje má být rozpočtové hospodaření objemem celkově plánovaných příjmů plynoucích v rozhodující míře ze socialistického hospodářství, a objemem plánovaných výdajů, určených do hospodářství, na vědu a techniku, na obranu a bezpečnost, jakož i na správu a na různé služby a činnost ve prospěch obyvatelstva, celkově vyrovnané. Při vzájemné provázanosti jednotlivých státních rozpočtů naší rozpočtové soustavy to znamená, že bude vyrovnané v celé této soustavě, tj. až do úrovně národních výborů. Finanční prostředky státního rozpočtu federace k tomu přispějí poskytnutím téměř ²/₃ plánovaných v něm příjmů, a to formou jednotlivých, přísně účelových dotací na vybrané investiční akce celostátního významu a na neinvestiční potřeby v oblasti bytové politiky, technického rozvoje, cenové politiky, ekonomických nástrojů a potřeb branné povahy, a to v celkové výši téměř 53 mld Kčs, a dále poskytnutím globálních dotací ve výši téměř 48 mld Kčs.

Takto sestavený návrh rozpočtového hospodaření jsme ve výborech označili za významný prvek stability ekonomického rozvoje, za výraz potřebného sepětí příštích hmotných a finančních procesů a ve srovnání s deficitními rozpočty řady vyspělých zemí za významný rys našeho současného hospodářského a finančního systému.

Byli jsme si přirozeně vědomi toho, že každá rovnováha rozpočtovaných příjmů a výdajů je rovnováhou podmíněnou a že jejím hlavním předpokladem bude dosažení úspěšného naplnění úkolů v tvorbě všech finančních zdrojů v jejich plánovaném množství, struktuře a kvalitě a efektivní a hospodárné využití těchto zdrojů.

Jak známo, v reprodukčním procesu zůstávají některé oblasti či úseky, které se daří jen postupně, či tempem nižším než by bylo žádoucí, řešit. Důsledky toho se promítají do společenského přínosu konečných výsledků v tvorbě a užití zdrojů. Z finančního hlediska jde zvláště o vlivy zpomalování růstu tvorby hmotných zdrojů a nedosahování větší relativní úspory celkových nákladů na výrobu, o růst investiční náročnosti, o zdroje vázané v nadměrných zásobách, a s tím vším spojené dopady např. na výši zisku a na růst finanční náročnosti hospodářských organizací na užití finančních zdrojů. Jde však také o všechny ty zbytečné ztráty, plynoucí z nekvalitní výroby a zmetků, či o neuspokojivý vývoj různých finančních nákladů organizací, a o další vlivy, v nichž se odráží např. stupeň dosahovaného využití základních prostředků a poznatků technického rozvoje, či úroveň ekonomického přínosu nových investic a současné struktury zahraniční směny zboží.

Ve výborech proto očekáváme, že systémová opatření a jejich soubor vytvoří nyní svým komplexním pojetím a uplatňováním potřebný tlak na vyšší efektivnost, kvalitu a celkovou výkonnost naší ekonomiky a že důsledky jejich působení se příznivě projeví v zabezpečování a plnění záměrů do státního plánu a státního rozpočtu zapracovaných a v celkovém růstu efektivnosti reprodukčního procesu.

Z hlediska cílů v roce 1981 sledovaných považují proto výbory za významné, že základním úkolem finanční politiky bude aktivně působit na zvyšování efektivnosti tohoto procesu v celé jeho šíři. Vyjadřují to náročné záměry koncepce zapracované do ukazatelů a norem jednotlivých částí státního rozpočtu. Vyjadřují to též záměry, které ponechaly dříve již přijatá hospodárnostní opatření v další platnosti pro výrobní a nevýrobní sféru, nebo jejich okruh rozšiřují a výdaje reproduktivního charakteru omezují, resp. váží použití finačních prostředků jen na plánované úkoly.

Ve výborech byl proto rozpočtový návrh a vyjádřené v něm ukazatelé a normy charakterizovány jako náročný na tvorbu příslušných zdrojů a jako zpřísňující způsoby jejich užití. Hlavní kritéria této charakteristiky jsou spatřována v kvalitativních požadavcích na tvorbu jednotlivých zdrojů a na zabezpečení všech nezbytných a neodkladných potřeb rozvoje, zvláště pak v souvisejících s tím podmínkách udržení vnitřní a posílení vnější ekonomické rovnováhy, a v nárocích a kvalitě potřeb plánovaných v sociální a kulturní sféře a v dalších oblastech společenské spotřeby.

Výbory považují za významné, že k uplatnění přijatých opatření se do pojetí rozpočtu promítla též větší závislost finančního hospodaření státních hospodářských organizací na tvorbě vlastních finančních zdrojů, vyžadující jejich optimální užití při krytí vlastních investičních a neinvestičních potřeb. Bude o to závažnější, že v rozpočtu nejsou vytvořeny takové rezervy, kterých by bylo možné použít v případě rizika nenaplnění tvorby zdrojů, nebo krytí nepředvídaných potřeb.

Je zřejmé, že všechny kvalitativně vyšší požadavky na tvorbu a užití finančních zdrojů si v příštím roce vyžádají také odpovídající úroveň řídící a organizátorské práce na každém stupni řízení. Řídící sféra dostala k tomu cíli v podobě Souboru opatření významný nástroj, podněcující ji jednat uvážlivěji a promyšleněji a docilovat vyšší konečný společenský efekt. Nebylo by však správné spoléhat v ní jen na tlak tohoto mechanismu. Výbory proto zdůrazňují, že ke zlepšení řídící a organizátorské práce musí přispět především formy přímého řízení, uplatnění vhodného stylu práce a její politická účinnost, která by při současném účelném využívání vazeb osobní, kolektivní a podnikové zainteresovanosti podněcovala též k účelné iniciativě a vysoké angažovanosti pracovníků.

Výbory k tomu orientovaly pozornost příslušných orgánů již při projednávání jednotlivých rozpočtových kapitol ústředních orgánů státní správy federace. Seznámily se přitom s klíčovými místy a základními úkoly pracovního programu těchto orgánů a se způsobem jejich hmotného a finančního zabezpečení. Posoudily, jak bylo reagováno na závěry 18. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa a na principy Souboru opatření, a jak byla promítnuta a zabezpečena úsporná opatření stanovená vládou. Ekonomické výbory a výbory sociálně politické přitom provedly podle usnesení předsednictva Federálního shromáždění z 20. října t. r. také prověrku toho, jakou pozornost resorty věnovaly závěrům, které vzešly ze stavu plnění letošního státního plánu a státního rozpočtu, projednaného v těchto výborech.

Podrobné zhodnocení příjmové a výdajové stránky kapitol přesvědčilo výbory o tom, že i přes různé výchozí pohledy a přístupy k jejich sestavování a dopracování, sledují tyto návrhy realizovat dostupné finanční příjmy a dodržet míru nezbytných a úsporných výdajů v souvislosti s úkoly, které ústřední orgány budou včetně podřízených jim a na jejich rozpočet napojených organizací plnit. K zabezpečení takto pojatých úkolů byla těmito orgány přijata také konkrétní opatření, zaměřená na zlepšení vztahů ke státnímu rozpočtu.

Musím však k tomu poukázat také na to, že podle názoru výborů byla tentokrát možnost jejich včasného přístupu k projednání kapitol ovlivněna časovou náročností přípravy a řešených při ní úkolů, a vyslovit naději, že tato mimořádná situace se nebude opakovat.