Středa 22. října 1980

Kdo z nich souhlasí s návrhem na složeni návrhové komise? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasováni? (Nikdo.)

I Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Komise pro vypracování návrhu usnesení byla oběma sněmovnami schválena.

Soudružky a soudruzi, písemně se do rozpravy k projednávanému bodu přihlásili poslanci: Ján Kováč, Jaroslav Srb, Mária Kontrková, Ladislav Pípa, Františka Pilátová, František Kliha a Božena Kocinová.

Rozpravu zahájíme po přestávce přesně v 11 hodin.

(Jednání přerušeno v 10.38 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.05 hodin.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji rozpravu k prvnímu bodu našeho pořadu a uděluji slovo poslanci Kováčovi. Připraví se poslanec Srb.

Poslanec SN J. Kováč: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia. Vo svojom vystúpení vás chcem oboznámiť s niektorými otázkami preventívneho pôsobenia na úseku občianskoprávnych vzťahov a o využívaní zmierovacieho konania pri riešení sporov.

V úvode je nutné povedať, že väčšina našich občanov si spravidla ani dosť dobre v plnom rozsahu neuvedomuje do akej miery deň čo deň vstupujú do občianskoprávnych vzťahov. Je tomu tak aj preto, že väčšina týchto vzťahov, či už ide napríklad o kúpu predmetov dennej spotreby v obchode, o prepravu v hromadných dopravných prostriedkoch do práce a z práce, alebo o rôzne ďalšie služby, sa vyvíja a prebieha bezkonfliktne.

Táto skutočnosť, že občianskoprávne vzťahy sa vyvíjajú prevažne bezkonfliktne, nie je náhodilá. Je výsledkom toho, že obidve strany právneho vzťahu, t. j. na jednej strane socialistická organizácia, ktorá služby poskytuje a na druhej strane občania sami plnia a dodržiavajú pravidlá stanovené predpismi právneho poriadku.

Občania sa tak chovajú preto, že si uvedomujú a chápu, že spoločnosť takéto pravidlá potrebuje, že ich dodržiavanie je predpokladom bezkonfliktného spoločenského i hospodárskeho života, že právny poriadok a socialistická zákonnosť plnia dôležitú spoločenskú funkciu a že sa organizovaná spoločnosť bez práva a úcty k nemu jednoducho nezaobíde. Toto poznanie a presvedčenie o jeho správnosti sa premieta v právnom vedomí. Totiž právne vedomie a starostlivosť o jeho rozvoj, to je oblasť, ktorej naša politickovýchovná práca zostáva často dosť dlžná. A preto mi, súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, dovoľte, aby som sa u tohto problému na chvíľu pozastavil.

Naše právne predpisy majú vysoko humánny obsah a zodpovedajú predstavám o spravodlivosti u prevažnej väčšiny občanov. Platí to samozrejme taktiež aj o inštitúte občianskoprávnych vzťahov, ktoré upravuje Občiansky zákonník č. 40/1964 Zb., ktorý predpokladá, že pri riešení sporov medzi občanmi v podstatnej miere, z hľadiska vecnej príslušnosti, vystupuje súd. Rovnako i národné výbory zohrávajú v tejto oblasti dôležitú úlohu.

Z Občianskeho zákonníka (§§ 3 a 5) vyplýva, že najmä národné výbory, súdy a ďalšie štátne orgány a spoločenské organizácie majú dbať na to, aby nedochádzalo k ohrozovaniu a porušovaniu práv a povinností v občianskoprávnych vzťahoch a aby spory medzi účastníkmi ak k nim dôjde, odstránili predovšetkým dohodou. Tu by sme sa mali zamyslieť nad tým, či dostatočne využívame všetky možnosti spoločenského pôsobenia, aby k sporom nedochádzalo a keď k nim už djde, aby sme účastníkom sporu - v situácii, ktorá je pre nich svojím spôsobom mimoriadna, poskytli všetku pomoc, ktorú sme im poskytnúť mohli.

To neplatí len o pracovnoprávnych vzťahoch, kde dnes, v podmienkach rozvinutého, nového socialistického vzťahu si už vlastne ani nevieme predstaviť riešenie rôznych nezhôd vyplývajúcich z pracovného pomeru, bez účasti Revolučného odborového hnutia a bez uplatnenia zobecnených dlhoročných skúseností jeho funkcionárov pôsobiacich priamo v závodoch. I v občianskoprávnych vzťahoch, ktoré sa nám do značnej miery koncentrujú do oblasti bydliska občanov, by sme podobné možnosti, ktoré majú napríklad občianske výbory, alebo orgány spoločenských, najmä záujmových organizácií, mohli viac využívať k výchove ľudí. Dosiahli by sme to, že by sa nám citeľne znížil počet prípadov porušovania občianskeho spolunažívania, že by i susedské spory končili tak, ako by mali, to jest vzájomným zmierením účastníkov a prísľubom vzájomnej pomoci, porozumením, namiesto nepriateľstva a nevraživosti. Taktiež počet narušených rodinnoprávnych vzťahov, ako napokon vyplýva zo Správy, nemôžeme nečinne prehliadať. Prípady, keď medzi manželmi dochádza postupne k rozporom, sa spravidla stávajú skôr alebo neskôr známe širšiemu okoliu spoluobčanov v mieste bydliska, takže priamo ponúkajú príležitosť k taktnému preukázaniu pomoci, hoci i len dobrou radou. Tam, kde by to bolo potrebné, bolo by možné manželov napríklad odkázať na manželskú poradňu a pod.

Pokiaľ ide o môj volebný obvod v okrese Žilina, miestne a mestské národné výbory v roku 1979 prerokovali takmer 140 prípadov porušenia občianskoprávnych vzťahov medzi občanmi. V 85 % prípadov boli záležitosti uzatvorené zmierom, ktorý potvrdil orgán národného výboru. V ostatných prípadoch boli občania odkázaní na občianskoprávne konanie pred súdom.

Ukazuje sa, že preventívne pôsobenie so zameraním na upevňovanie a rozvoj socialistického právneho vedomia občanov by rozhodne viedlo k zvýšeniu percenta občianskych sporov riešených zmierovacím konaním. Pri upevňovaní právneho vedomia občanov zastávajú nezastupiteľné miesto súdy, ktoré v zmysle § 3 Občianskeho zákonníka majú za úlohu nielen riešiť spory na základe podaných žalôb rozhodnutím vo veci samej medzi účastníkmi zmierom, ale predovšetkým výchovne pôsobiť na občanov tak, aby vzniknuté spory boli vyriešené bez účasti súdov.

Za týmto účelom napríklad sudcovia okresného súdu v Žiline v občianskoprávnom konaní v rámci preventívne-výchovnej činnosti formou prednášok, besied s občanmi, rozhlasových relácií i formou bezplatných porád na okresnom súde v Žiline, okresnej odborovej rade a v manželskej poradni pri ONV Žilina, objasňujú občanom právne predpisy a na konkrétnych prípadoch vysvetľujú, ako upraviť narušené vzťahy, či už susedské, bytové, rodinné atď.

S cieľom predchádzať porušovaniu zákona, škodám, a to či už na strane organizácií alebo pracovníkov, sudcovia uskutočňujú prednášky spojené s besedami; organizácie, ktoré porušujú Zákonník práce, bezpečnostné predpisy o ochrane majetku v socialistickom vlastníctve upozorňujú v zmysle § 6 5 O. s. p.

Rovnako i národné výbory sa podieľajú na podobných formách preventívne-výchovnej činnosti, a to napríklad uskutočňovaním prednášok v závodoch, školách a pod.

V spoločenských organizáciách by mala byť venovaná zvýšená pozornosť a väčší záujem o akcie zamerané na upevňovanie socialistického právneho vedomia občanov.

V orgánoch našich spoločenských organizácií pracuje celý rad odborníkov z oblasti práva, pedagogiky, psychológie a pod. Ich skúsenosti by sme mali viac využívať a pritom nezabúdať na zaujímavé, pútavé formy, viac sa orientovať na neformálne besedy s poslucháčmi a využívať napríklad vhodné filmy. Nezabúdajme ani na pomoc, ktorú by mohli okrem sudcov poskytnúť napríklad pracovníci advokátnych poradní, najmä niektorí advokáti, ktorí z oblasti občianskoprávnych a rodinnoprávnych vzťahov majú bohaté skúsenosti a mohli by svoj výklad doložiť celým radom poznatkov z konkrétnych prípadov prerokúvaných pred súdmi.

Uvedené možnosti politickovýchovnej práce je potrebné koordinovať, pretože ako sa zdá, tejto verejno-prospešnej práci chýba systematičnosť, sústavnosť.

Morálka a právo na seba tesne nadväzujú. Keď sa nám podarí vo vedomí ľudí účinnejšie upevniť mravné zásady našej socialistickej spoločnosti, keď ovplyvníme sústavu obecne prijatých a uznávaných hodnôt v prospech tých, ktorým dávame za socializmu prednosť, potom sa tým účinnejšie v chovaní ľudí presadí dodržiavanie pravidiel socialistického spolužitia a upevní sa tak úcta k právu a pocit zodpovednosti voči spoluobčanom a spoločnosti. To všetko by sme mali mať na zreteli teraz, keď sa zaoberáme otázkami preventívneho pôsobenia, keď hľadáme cesty cieľavedomejšieho využívania prostriedkov, ktoré k tomuto účelu majú k dispozícii súdy a iné štátne orgány, spoločenské organizácie a ktoré môžu byť v rozmanitých formách využité v rámci mimosúdneho pôsobenia.

Pri plnení úloh hospodárskej a kultúrnej výstavby v riadiacej a kontrolnej činnosti zohráva významnú úlohu kritika, ktorá musí odhaľovať negatívne javy, ich príčiny a týmto predchádzať. Nesmieme byť ľahostajní k porušovaniu právneho poriadku, musíme zvyšovať spoločenskú zodpovednosť pri riešení tohto problému tak, ako nás k tomu zaväzuje 15. zasadnutie ÚV KSČ; taktnosťou, citom a úctou k druhému pôsobiť na zlepšovanie medziľudských vzťahov.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kováčovi, slovo má poslanec Jaroslav Srb, připraví se poslankyně Mária Kontríková.

Místopředseda FS J. Srb: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte, abych se ve svém vystoupení zabýval některými úkoly naší socialistické společnosti při upevňování rodiny a stabilizaci rodinně-právních vztahů.

Základním cílem socialismu a úsilí, které vyvíjí komunistická strana i všichni pracující, je rozvoj člověka, zvyšování jeho materiální a kulturní úrovně. Rodinu přijímá socialistická společnost jako reálnou, historicky se vyvinuvší instituci, počítá s jejími funkcemi a také s formami konkrétní realizace svého vztahu vůči rodině. Ve zprávě, přednesené na XV. sjezdu KSČ uvedl generální tajemník ÚV KSČ soudruh Husák: "Za jeden z předních úkolů považujeme hmotné zabezpečení systému společenské péče o rodiny s dětmi, mladá manželství, studující a pracující mládež i starší generaci, který jsme na XIV. sjezdu podstatně zdokonalili a podle vytvoření ekonomických možností jej budeme dále rozvíjet." - Potud slova soudruha prezidenta.

Celospolečenské povinnosti vůči rodině jsou v socialistickém státě garantovány právním řádem. Zejména naše ústava z roku 1960 stanoví, že "mateřství, manželství a rodina jsou pod ochranou státu, který pečuje o to, aby rodina byla zdravým základem rozvoje mládeže. Rodinám s více dětmi poskytuje stát zvláštní úlevy a podporu. Všem dětem a mládeži zabezpečuje společnost veškeré možnosti k všestrannému rozvoji duševních a tělesných schopností".

Společenskou pomoc rodinám s dětmi tvoří u nás ucelený soubor peněžních a nepeněžních podpor, příspěvků, dávek a služeb, které pomáhají mladým manželstvím a rodinám při zakládání svazku, péče o děti, zařizování bytu apod. Tento systém je postupně rozvíjen.

Jde o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, o peněžitou pomoc v mateřství, o jednorázovou podporu 2000 Kčs při narození každého dítěte.

Nejvýznamnější část přímé peněžité pomoci rodinám s dětmi představují přídavky na děti nebo výchovné. V roce 1978 byly přídavky poskytovány na 4 mil. 300 tis. dětí ve výši 11 mld Kčs ročně a poslední jejich zvýšení v roce 1979 představuje více než 2,5 mld Kčs ročně.

Propopulační mateřský příspěvek, zavedený v roce 1970 byl využíván v roce 1978 již 235 tis. ženami.

Při výkonu služby v ozbrojených silách poskytuje se zaopatřovací příspěvek členům rodiny.

Mladým manželstvím do 30 let věku usnadňuje stát vybavení domácnosti poskytováním půjčky se státním příspěvkem, určené na úhradu nákladů spojených s pořízením bytu a na jeho zařízení. Od roku 1973, kdy byla půjčka zavedena, využilo jí téměř 800 tis. manželských párů a státní příspěvek ve formě odpisů již představuje téměř 1,5 mld Kčs.

Na dítě svěřené do pěstounské péče společnost vyplácí příspěvek na úhradu osobních potřeb, pěstounům poskytuje odměnu za péčí a také přídavky na děti. V letošním roce byly státní příspěvky pod. statně zvýšeny.

Vedle těchto všech přímých forem pomoci poskytuje socialistická společnost různé pomoci nepeněžní. Jde o výhodné sazby při umístění dětí v dětských zařízeních, při stravování ve školních jídelnách a menzách a při ubytování v kolejích a žákovských domovech. Dále je to zapůjčování učebnic, slevy na dani ze mzdy, na jízdném v dopravě, na úhradě za užívání bytu apod.

Na rodiny s nezaopatřenými dětmi a na těhotné ženy - ocitnou-li se v nepříznivých životních poměrech, které nemohou překonat vlastním přičiněním, je pamatováno dalšími dávkami a službami sociální péče.

Konečně socialistický stát poskytuje dětem zemřelého důchod sirotčí a vdovám důchod vdovský.

Předseda vlády soudruh Štrougal ve zprávě přednesené na 18. zasedání ÚV KSČ řekl: "Je všeobecně známo, že v péči o rodinu a děti je naše země na předním místě v mezinárodním srovnání...". Jestliže např. v 5. pětiletce činily dávky na podporu matky a dítěte 59 mld Kčs, pak v této pětiletce to bylo již téměř 76 mld Kčs, to je o 28 % více.

Nelze však zapomínat na další pomoc státu jako je podpora poskytovaná při ošetřování dítěte, na rozsáhlou zdravotní péči o těhotné ženy, matky a rodiny s dětmi.

Také bytovým podmínkám rodin s dětmi a mladých manželství společnost věnuje mimořádnou péči. Aby se ženy mohly vracet do zaměstnání, bude v jeslích letos umístěno 20 % dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let a v mateřských školách více než 80 % všech dětí příslušného věku. Převážně na ženách vedle práce v zaměstnání spočívá i péče o děti a náročné práce v domácnosti. Vždyť tím vším naše ženy vytvářejí domovy. Stát proto usiluje, aby ustupovala úloha ženy jako hospodyně a rostl její volný čas jak na výchovu dětí, tak na rozvoj její vlastní osobnosti.

Ale ne vždy si každý z nás plně uvědomuje péči, kterou rodině a dětem může dát jen socialistická společnost a mnohdy je tato péče považována za samozřejmou, jak se dnes o tom zmínil generální prokurátor s. Feješ a je někdy zneužívána.

Soudružky a soudruzi, předpisy našeho právního řádu upravující sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, pracovní právo, právo správní i finanční, ale i předpisy práva občanského - jako např. předpisy o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, práva společného užívání bytu nebo právo dědické - ale i práva procesního nebo trestního (hlava VI. zvláštní části trestního zákona), předně ale celý zákon o rodině směřují k tomu, aby rodinně právní vztahy byly stabilizovány a upevňovány. Zákon o rodině právem proto stanoví, že "rodina založená manželstvím je základním článkem naší společnosti, která všestranně chrání rodinné vztahy".

V naší společnosti s vysokou žívotní úrovní občanů, nebývalými sociálními jistotami a rostoucí pomocí socialistického státu, je soudržnost manželského vztahu méně závislá na faktorech ekonomických, jako tomu bylo dříve, ale stále více se musí opírat o vzájemné povahové a citové porozumění, tedy o vztahy morální. Zákon prohlašuje, že "společnost usiluje o to, aby morálka se stala základem všech vztahů v rodině, v manželství a při výchově dětí". Soudruh Husák na XV. sjezdu KSČ to rozvinul, že "při sebevětší péči strany a socialistického státu o mládež nelze nahradit vliv rodiny, odpovědnost rodičů za to, jaké budou jejich děti, jak se uplatní v životě" a v jiném projevu řekl: "tam, kde se na mladého člověka nekladou požadavky, kde se mu dává všechno, na co si vzpomene, tam se oslabují jeho morální a charakterové kvality, zejména smysl pro povinnost a odpovědnost. Je to ke škodě jeho samého, rodičů i celé společnosti".


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP