Napr. neinvestičné výdavky na zdravotníctvo v minulom roku dosiahli sumu takmer 19 mld Kčs. Celkový rozpočet tejto oblasti z doplnkových zdrojov dotovali národné výbory o 11 mil. Kčs. Prostriedky boli použité na vybavenie nemocníc a zlepšenie ambulantnej starostlivosti. Pokladám to za veľmi prospešné, pretože sa týmto spôsobom zlepšujú podmienky, na základe ktorých poskytujeme našim občanom stále lepšiu zdravotnícku starostlivosť.

Menej priaznivo však možno hodnotiť nevyčerpané položky oproti rozpočtu, ktoré boli dosiahnuté vo výdavkoch na lieky a špeciálny zdravotnícky materiál v hodnote 18 mil. Kčs. Väčšina z nás sa stále stretáva vo volebných obvodoch s kritikou na nedostatok niektorých i bežne u nás vyrábaných liekov. Bezporuchové zásobovanie liekmi je citlivou politickou otázkou.

S uspokojením som sa v predložených materiáloch dočítal, že touto otázkou sa zaoberali stranícke i vládne orgány a prijali k riešeniu tohto problému potrebné opatrenia. Domnievam sa, že by mala byť tejto problematike venovaná zvýšená pozornosť a sprísnená kontrola. To, že sa opakovane vyskytujú poruchy v zásobovaní liekmi a zdravotníckym materiálom, zbytočne znižuje v očiach našich občanov vysokú úroveň nášho socialistického zdravotníctva.

Celoštátne bolo na lieky vynaložené 4,39 mld Kčs. To teda nie sú žiadne malé prostriedky.

V mojom volebnom obvode to predstavuje na jedného obyvateľa 142 Kčs a na jedno lekárske miesto je to suma, ktorá presahuje 103 tisíc 200 Kčs. Konzultoval som tieto otázky s niektorými lekármi, ktorí mi potvrdili, že mnohokrát by mohli predpísať lacnejší a rovnako účinný liek, ale pretože nie je na sklade, musia voliť liek náhradný, ktorý je v niektorých prípadoch i dvojnásobne drahší. Ušetriť by sa dalo v niektorých prípadoch i balením - teda menším počtom balenia.

Výroba liekov musí byť pochopiteľne, tak ako každá priemyslová výroba, založená nielen na ekonomickej základni, ale i na potrebe nášho zdravia. Avšak ani pri tejto výrobe, tak ako u inej priemyselnej výrobe nechceme, aby sa vyrábalo len na sklad, bez spoločenského využitia a naopak, aby požadovaných a potrebných liekov bol dostatok, teda aby nechýbali. Týmto spôsobom by boli patrične zhodnotené i vysoké výdavkové položky, ktoré náš štát na lieky ročne vynakladá.

Taktiež rozsah ďalších výdavkových položiek na zdravotníctvo je veľmi zaujímavý a znovu prízvukujem, že nebýva vždy našou verejnosťou plne doceňovaný.

Dovolím si použiť ešte niekoľko čísiel z môjho volebného obvodu. V našej trnavskej nemocnici je priemerný ošetrovací čas 13,1 dní, čo je pod celoštátnym priemerom. Náklady na jeden ošetrujúci deň prevyšujú sumu 170 Kčs a na jedného pacienta pripadá takmer 2290 Kčs. Popritom neinvestičné, teda prevádzkové náklady na jedno lôžko u nás presahujú 50 tis. Kčs, ale napríklad náklady na lôžko u niektorých iných nemocníc sú oveľa vyššie. Z materiálov, ktoré som mal k dispozícii je zrejmé, že u týchto vysokých nákladov by bolo možné dosiahnuť určité úspory, pretože sa ukazuje, že sú medzi rovnakými typmi nemocníc dosť podstatné rozdiely. Napríklad vo vecných nákladoch na 1 ošetrujúci deň, v nákladoch na potraviny, ktoré sa pohybujú medzi 16,02 Kčs na osobu a deň až 18,51 Kčs na deň. Pochopiteľne, že nie je možné nevziať do úvahy to, že rozdielnosti vznikajú aj charakterom onemocnení, spôsobom liečby, že každý z ošetrovaných pacientov je individuálnym prípadom. Popritom všetkom sa domnievam, že do tejto oblasti nám ešte celkom neprenikla požiadavka hospodárnosti, samozrejme, bez ujmy na zvýšenej kvalite zdravotníckej starostlivosti.

Ešte by som sa chcel pozastaviť nad položkami prevádzkových nákladov v jasliach. Tieto zariadenia veľmi potrebujeme, aby sa mohli naše matky zaradiť späť do pracovného procesu. Súdruh poslanec Paluga tu hovoril o problémoch s rozmiestňovaním a využívaním pracovných síl. Jedným zo zdrojov pracovných síl je návrat matiek z materskej dovolenky. Aby sa takýto návrat mohol uskutočniť, je potrebné mať dostatok predškolských zariadení, v ktorých by o malé deti bolo všestranne postarané. Chceme, aby deťom po dobu, ktorú trávia v týchto kolektívnych zariadeniach, bola venovaná všestranná, kvalitná a rodičovská starostlivosť. Toto všetko nie je prirodzene zadarmo.

Prekvapilo ma, keď som mal možnosť zoznámiť sa s konkrétnymi číslami z môjho volebného obvodu. Neinvestičné náklady na 1 ošetrujúci deň v jasliach robia 52,82 Kčs u územných jasiel a 27,48 Kčs u jasiel závodných. Pokiaľ ide o vecné náklady, je tento rozdiel ešte vyšší. Stálo by za to posúdiť rozdielnosť týchto nákladov a hľadať i tu zdroje, ako účelne hospodáriť s prostriedkami, ktoré štát prostredníctvom národných výborov vynakladá na prevádzku detských zariadení. Napadá ma tu otázka, či vieme i tu využiť ekonomickú propagandu, či poznajú rodičia detí, ktoré sú v jasliach, že uhrádzajú len výdavky na potraviny, a to nie vždy v plnom rozsahu? Teda i tieto prostriedky si musíme vytvoriť statočnou prácou.

Obdobné príklady by som mohol uviesť i z oblasti sociálnej starostlivosti. V našom okrese Trnava máme tri domovy dôchodcov, v ktorých žije 268 našich obyvateľov. Na prevádzku prispievajú podľa sociálnej situácie svojej alebo svojich detí, ktorí k nim majú vyživovaciu povinnosť. V skutočnosti i maximálny príspevok, ktorý je 660 Kčs, neuhradzuje ani polovicu prevádzkových nákladov; tieto predstavujú vyše 50 Kčs denne.

Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci. Keď si takto bližšie rozoberieme niektoré výdavkové položky, ktoré sú v záverečnom účte uvádzané, pochopiteľne v súhrnných číslach vidíme, ako všestranne rozmanitá je oblasť spoločenskej spotreby a aké vysoké prostriedky sú viazané na to, aby sme mohli našim občanom poskytnúť zdravotnícku starostlivosť, aby sme mohli rozvíjať rôzne formy sociálnych služieb a zabezpečovať vysokú starostlivosť o naše deti v predškolskom veku. Na riešenie tejto problematiky sme všetci hrdí. Ak však chceme, aby spoločenská spotreba i naďalej v plnom rozsahu pomáhala rozvíjať všestrannú starostlivosť o občanov nášho štátu, musíme i do tejto sféry vniesť maximálnu hospodárnosť, pretože ročné indexy rastu musia byť úmerné ekonomickým možnostiam našej spoločnosti. Nemôžeme do tejto sféry vynakladať viac prostriedkov, len toľko, koľko dokážeme vyprodukovať. To dokážeme len čestnou, svedomitou a statočnou prácou. Ďakujem.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kubinskému.

Súdružky, súdruhovia poslanci, poslanec Kubinský bol posledný z prihlásených rečníkov do rozpravy. Preto sa pýtam, či ešte chce niekto v rozprave vystúpiť. (Nikdo.) Nikto sa už nehlási. Preto vyhlasujem rozpravu za ukončenú.

Prihlásil sa o slovo federálny minister financií súdruh Lér, jednak k záverečnému slovu, jednak, aby odpovedal na otázky súdruha Belku a súdružky Peterkovej. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážené soudružky a soudruzi, nejdříve bych odpověděl na dvě položené otázky. K první otázce - jaká poučení a jaké závěry uděláme v resortech a ve vládě z poznatků, které přináší státní závěrečný účet za rok 1979.

Předně bych chtěl potvrdit, že fakta uvedená ve státním závěrečném účtu znovu potvrzují nutnost důsledněji se řídit v každodenní praxi závěry 14. pléna ÚV KSČ, řídit se tím, co bylo řečeno i ve vystoupení soudruha Husáka v závěrečném slově na 15. plénu a v jeho projevu ke 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.

Poznatky z naší hospodářské praxe, které do značné míry odráží i státní závěrečný účet, vláda postupně promítá do příslušných vládních usnesení, která určují práci resortů na vypracování plánu a rozpočtu. Tak již vládní usnesení k plánu na rok 1980, jakož i k rozpočtu, návrh direktiv, směrnic na rok 1981 i návrh direktiv pro 7. pětiletku obsahují řadu úkolů, které se opírají o poznatky vývoje dosavadních let 6. pětiletky i konkrétně státního závěrečného úctu.

Za mnoho jiných problémů to lze např. dokumentovat na tom, že chronické nedostatky investiční výstavby chceme ve vládě řešit mimo jiné zejména tím, že se musíme rozhodnout skutečně k podstatnému omezení nově zahajovaných akcí a mít pevnější jistotu než dosud, že každá nově zahajovaná stavba je nezbytně nutná a bude plně využita. S tím také souvisí nutnost změnit strukturu stavebních prací.

Dále usnesení k plánu na letošní rok, ale i pro 7. pětiletku, obsahuje celou řadu opatření na setření pohonnými hmotami a tím dosažení úspory tak drahé suroviny, jako je nafta.

Usnesení vlády k letošnímu roku i pro 7. pětiletku uložilo upevnit hospodárnost v nevýrobní sféře a dalo ministerstvu financí direktivu, aby v ročních rozpočtech růst materiálních nákladů nepřekračoval ročně 2 %.

Kromě těchto příslušných usnesení a direktiv vláda pravidelně kontroluje plnění plánu a rozpočtu. Všímá si všech odchylek a zejména těch, které jsou pokračováním minulého nedobrého vývoje. Konkrétně tento týden bude vláda hodnotit plnění plánu za prvních 5 měsíců tohoto roku a bude přijímat některá opatření. Jako příklad bych uvedl potřebu prohloubit opatření, která zpřesní činnost stavebních organizací na všech investičních akcích, na kterých má společnost maximální zájem a které by měly být včas uváděny do provozu. Plnění plánu uvádění do provozu v minulém roce bylo jedno z nejhorších, jaké naše praxe v období socialismu poznala

Současně je třeba říci, že řada poznatků, které přinesly komplexní rozbory a státní rozpočet, úzce souvisí s důsledným rozpracováním Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, které musíme spojit s vypracováním kvalitního plánu na příští rok i plánu na 7. pětiletku. Soubor opatření by měl umožnit účinněji působit na snižování materiálové, energetické i dopravní náročnosti tvorby národního důchodu, měl by umožnit růst produktivity práce a průměrných mezd. Jak víte, na začátku 6. pětiletky poměr mezi růstem produktivity práce a průměrných mezd byl takový, že na 1 % růstu produktivity práce připadlo 0,59 růstu průměrné mzdy. Tento poměr v minulém roce dosáhl 1:1. A vezmeme-li letošní rok - 4 měsíce - a poměříme ho s rokem 1978, abychom měli srovnatelnou základnu, tak s tímto odstupem produktivita práce stoupla o 6,1 % a průměrné mzdy o 6,6, což je nepříznivý, nedobrý vývoj. I když uvážíme, že produktivita práce je měřena na hrubou výrobu, tento ukazatel může být i vážně zkreslen. Soubor opatření by měl vytvořit účinnější nástroje pro růst zájmu podniků a jednotlivců na zvyšování směnnosti, využívání základních fondů i zásob. Měl by vytvořit větší prostor pro koncentraci prostředků v technickém rozvoji tak, aby byly soustředěny spíše na menší počet úkolů, zejména na takové, které jsou rozhodující z hlediska efektivnosti.

Závěrečný účet přináší řadu poznatků, jak se nám daří nebo nedaří zabezpečovat hospodárnost. Je třeba říci otevřeně, že doposud jsme "vědečtější" nástroj než limity na určité výdajové položky nevymysleli. Jsme si vědomi toho, že rozepsané limity nemusí v každém případě odpovídat objektivním podmínkám, že v nich může být i určitá libovůle a musíme pracovat, abychom tyto položky objektivizovali podle určitých kritérií. V této praxi pokračujeme a věříme, že i letošní limity nebudou překročeny a budou spíše - je to nehezký výraz - "podkročeny". Musíme ale vidět, že při celkové úspoře limitů jsou organizace, které limity překračují. Používáme sice určité sankce, ale jak se ukazuje, jsou velmi slabé a dá se říci, že na schůzi ve vládě byl na mne právem činěn v tomto směru dotaz, zda tato situace je nadále přípustná. Při návrhu rozpočtu na příští rok musíme navrhnout ostřejší sankce, které nepůjdou pouze na účet podniku, ale budou sahat do kapes odpovědným lidem. Dokumentujeme, že celkově se daří realizovat opatření k úsporám autoprovozu. Musím říci, že pro ověření těchto věcí nám statistika zpracovala poprvé komplexní přehled o autoprovozu. který potvrdil řadu našich opatření jako reálných, ale přesto jsme nezastavili růst počtu služebních aut. Byť se v loňském roce zmírnil o 2/3 oproti minulosti, dnes dále narostl. I k tomu vláda přijala opatření: na konci tohoto roku má být počet služebních aut snížen o cca 24 tis. kusů.

Závěrečný účet ukazuje, že nestačí pouze vyhlásit opatření, ale že je třeba je důsledně kontrolovat. Této otázce chceme věnovat maximální pozornost: v těchto dnech projednáme ve vládě materiál o autoprovozu v socialistických organizacích a ve III. čtvrtletí celá soustava finančních správ kompletně prověří všechna opatření, která jsme přijali k hospodárnosti. Se soudruhem Ondřichem budeme dělat zvláštní prověrku pro vládu o tom, jak se plní usnesení o účelnější a hospodárnější propagační činnosti a jak se výdaje na propagaci snižují.

Státní závěrečný účet ukazuje, že významné místo v našem mechanismu má postih nekvalitní práce a hmotná stimulace kvalitní výroby. Loňský rok přinesl řadu poznatků: celkově se systém osvědčil, byť se ozvaly i kritické hlasy, zejména z řad postižených. Tyto věci se ještě projednají.

Ukazuje se, že musíme v tomto systému provést "modernizaci". Např. je problematické, že systém, který jsme se snažili uplatňovat konec konců postihuje finálního výrobce, který často výrobek montuje z řady subdodávek. Tento systém objasnil, že v našem hospodářství téměř neexistuje soulad garančních lhůt, že garanční lhůta na hotový výrobek je jiná než na subdodávku. Z toho vznikají některé neobjektivní přístupy a tuto věc musíme napravit. Vůbec musí byt celý postih nekvalitní práce účinněji začleněn do našich hospodářských právních předpisů.

Závěrečný účet kritizuje situaci v zásobách. Nepříznivý vývoj zásob pokračoval přesto, že Státní banka v minulém roce provedla celou řadu opatření: neúvěrovala zásoby nad plán, žádala záruky od nadřízených organizací a pokračovala v politice sankcí a bonifikací.

Podle výsledků loňského roku banka dále v letošním roce zpřísnila svůj systém v tom směru, že diferencuje úvěrování více podle doby obratu zásob, více a hlouběji se orientuje na určité plánovací položky a projednala je s VHJ, u nichž je nepříznivý vývoj rozhodujících položek zásob.