Vážené súdružky a súdruhovia, pozitívnu úlohu v oblasti odhaľovania rezerv zohrávajú rozbory na vlastnom poľnohospodárskom podniku, ako aj porovnávanie rozborov poľnohospodárskych podnikov hospodáriacich približne v rovnakých podmienkach. V našom kraji je to diferenciácia výrobných a ekonomických výsledkov za 4 roky 6. 5RP, ktorej základným cieľom je pozdvihnúť zaostávajúce poľnohospodárske podniky na úroveň priemerne hospodáriacich, a to využitím všetkých rezerv. Preto boli prijaté aj prerokované konkrétne opatrenia na porade vedúcich zodpovedných pracovníkov Agrokomplexu. Popri inom sa tu zdôraznilo, že ďalšie zvyšovanie efektívnosti poľnohospodárskej výroby, bude ovplyvňovať, okrem intenzifikačných faktorov, správne smerovaná riadiaca a organizátorská práca a že odstraňovaním rezerv, ktoré v jednotlivých poľnohospodárskych podnikoch okresu máme, môžeme do dôsledku realizovať závery XV. zjazdu KSČ vytýčené pre poľnohospodárstvo.

Odporúčam Snemovni ľudu schváliť štátny záverečný účet československej federácie za rok 1979. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Huspeninovej. Slovo má poslanec Protiva, pripraví sa poslanec Paluga.

Poslanec SL F. Protiva: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Na výsledky hospodaření každého podniku, celého národního hospodářství, má mimořádný vliv jakost, technická úroveň a kvalita výrobků.

Vláda Československé socialistické republiky a její orgány již přijaly řadu usnesení a opatření ke zvýšení jakosti a spolehlivosti výrobků a kvality práce vůbec. Vláda uložila, aby počínaje rokem 1979 se postupně ve sledování a hodnocení plánu i v hmotné zainteresovanosti výrazně vyznačovaly a jako sankce v účinné míře odpočítávaly částky, které v souhrnu představují ztráty, způsobené nekvalitní výrobou, tj. vnější zmetky, zjištěné u odběratele a od 1. 1. 1980 i vnitřní zmetky, přesahující stanovený limit. Účelem nového opatření je doplnit existující systém stimulování a sankcí na úseku kvality výroby novým účinným prvkem, který podstatně zdůrazní postih podniku za nekvalitní výrobu.

Na základě osobního průzkumu jsem zjistil, že nemůžeme být s dosavadními výsledky ve zvyšování kvality spokojeni. Možno to dokladovat na trhu spotřebního zboží. Nedávná zpráva vlády ČSSR o plnění jejího programového prohlášení se zabývala m. j. také problematikou plynulého zásobování vnitřního trhu spotřebním zbožím. Je zřejmé, že spotřební zboží dlouhodobé spotřeby bude i nadále tvořit dynamicky se rozvíjející položku maloobchodního obratu, přičemž bude stoupat zájem o takové předměty, které odpovídají náročným požadavkům současného spotřebitele. A samozřejmě vedle výrobků módních a luxusních musí být na trhu i dostatek zboží v nižších cenových polohách a nemohou trvale chybět maličkosti, jejichž nedostatek vyvolává oprávněnou kritiku. I do budoucna nutno počítat s tím, že poptávka v tom či onom převýší nabídku. Omluvitelné je to ovšem jen při skutečně objektivních důvodech. Jinými slovy řečeno - jde o to, aby spotřebitel přestal pracně shánět a mohl nakupovat při dostatečném výběru. K tomu má naše ekonomika dostatek sil a možností.

Podniky ministerstev průmyslu, které dodávají na trh významné položky zboží široké spotřeby - textil, oděvy, obuv, sklo, keramiku, nábytek atd. - mají nedostatek pracovních sil. S tím ovšem zápolí celé národní hospodářství. Možnosti nejsou ve volných zdrojích nýbrž v produktivitě a racionalizaci práce, v mechanizaci a automatizaci, v účelném a efektivním využívání základních fondů a lidské práce. Stejně tak je nutné zlepšit harmonogramy investiční výstavby ve spotřebním průmyslu, kde se často zvyšují původně stanovené finanční náklady a prodlužují se stanovené termíny uvedení do provozu. A posléze je zde další nezbytná podmínka: zvýšení exportních možností, protože vývoz je jedním z faktorů, zabezpečujících možnosti uspokojování vnitřního trhu. Dodávky jak pro zahraniční, tak pro vnitřní trh musí mít odpovídající kvalitu. Jestliže ztráty z reklamací, ze slev jakostních tříd a vůbec z vadných výrobků představují ve spotřebním průmyslu kolem 940 mil. Kčs, pak je to jistě pádný důvod k vyššímu úsilí o kvalitu výroby a kvalitu veškeré práce, o čest podnikové značky.

Závažnou oblastí problematiky řízení a kontroly kvality zboží v obchodě je úsek zejména odběratelské kontroly zboží při přejímce z výroby, její organizace a důslednost včetně ekonomických postihů.

V rámci svého volebního obvodu Chomutov jsem provedl průzkum v n. p. PRIOR Chomutov a zjistil jsem, že podle platného usnesení předsednictva vlády č. 178 od 1. 1. 1980 je prováděna důkladná kontrola kvality dodávaného zboží. Za první čtvrtletí letošního roku celková hodnota zboží dodaného do tohoto obchodního domu představovala částku 22 mil. Kčs. Z tohoto zboží bylo zkontrolováno v PRIORu 31,8 %, tj. asi 7 mil. Kčs, uplatněno reklamací okamžitých (nedáno do prodeje) celkem u 327 druhů výrobků v hodnotě 183 tis. Kčs a následně provedené reklamace od spotřebitelů u 178 druhů výrobků v hodnotě 233 tis. Kčs. Pokud se týká dodavatelů, je to Velkoobchod Gottwaldov (reklamace obuvi), celkem 153 druhů výrobků, který odebírá výrobky od našich hlavních výrobců v ČSSR, dále jsou to výrobky Tesla Orava, Tesla Bratislava, Tesla Litovel, Tesla Pardubice, Tatramat Poprad, Calex Zlaté Moravce a Kovosmalt Fiľakovo.

Jde o dost vážné ztráty nejen finanční, ale i zbytečně vyplýtvanou energii a materiál. Je ovšem třeba provádět i kontrolu zboží dováženého ze zahraničí, neboť i zde je řada případů vadných dodávek, čímž vznikají škody národnímu hospodářství.

Kam je třeba zaměřit celou pozornost?

Provést mobilizaci rezerv, účinná opatření ke zvýšení technické úrovně a jakosti čs. vývozních výrobků. Dále to předpokládá urychlenou aktivizaci inovačního úsilí v celém cyklu od výzkumu přes vývoj a výrobu ke konkurenční schopnosti na zahraničních trzích. Vyšší jakost, resp. technická úroveň našich výrobků a intenzívnější inovační aktivita by umožnila naší ekonomice dosáhnout ve vnějších vztazích ze stejného surovinového a energetického substrátu větších hodnotových efektů; alternativně by pak takový vývoj umožnil při stejných hodnotových výsledcích vystačit s podstatně nižšími surovinami a energetickými vstupy.

V našem podniku VTŽ Chomutov se také usilovně potýkáme s kvalitou výroby a snižováním zmetkovitosti. V minulém roce to představovalo 1,38 % z celkového objemu výroby ať již z vlastní viny nebo vinou materiálu. Přesto jsou to ztráty, které ochuzují naši společnost. Pro náš podnik je to tím závažnější, že v současné době máme daleko náročnější úkoly.

Vyrábíme m. j. trubky pro parogenerátory a jaderné elektrárny, jak pro ČSSR, tak i pro vývoz do SSSR, kde musíme ovládat zařízení a technologické postupy, které se nikdy v hutní výrobě nepoužívaly, pokud se týká přesnosti a kvality práce, která odpovídá práci na nejpřesnějších obráběcích strojích. Např. trubky jaderné elektrárny musí mít mimořádně vysokou čistotu, jak vnějšího povrchu, tak i vnitřního, kterou dosáhneme jen tzv. prostřelováním speciálními nástroji. Vyrobené trubky se musí zátkovat, balit do igelitových pouzder a zacházet s nimi jako s křehkými skleněnými výrobky. Z tohoto důvodu je u nás otázka kvality a přesnosti práce existenční záležitostí, jestliže chceme tyto výrobky vůbec pro potřeby národního hospodářství i pro vývoz zajistit.

Kdybychom měli i nadále některé strojírenské výrobky dodávat na vývoz v horší kvalitě a tyto byly neprodejné, znamenalo by to např. že v čs. vývozu více než dosud bychom bylí nuceni vyvážet výrobky hutnictví železa a výpadek každého kilogramu strojírenského vývozu do kapitalistických států by bylo nutné nahradit 8-9 kg vývozu hutního materiálu. Takovýto luxus si nemůžeme dovolit, poněvadž propočty ukazují na materiálovou a investiční bariéru takové strategie a současně ukazují na jediné alternativní perspektivní řešení: zvýšit podstatně inovační aktivitu a materiální zájem na inovacích v čs. strojírenské výrobě, a to nejen značnými vklady materiálu a investic, ale především vysoce kvalifikovanou a pro jakost angažovanou prací může být zabezpečen další růst československé ekonomiky.

O tom, že v oblasti kvality a technické úrovně vyvážených výrobků existuje stále řada nedostatků, svědčí i to, že v roce 1978 technická kontrola zahraničního obchodu pozastavila či vyřadila z vývozu zboží v hodnotě téměř jedné miliardy Kčs. Zvažme, kolik zboží by bylo možno dovézt za tento výpadek. Přitom rozhodující část těchto závad bylo možno odstranit přísným dodržováním technologické kázně, zvýšenou náročností vstupních, mezioperačních a výstupních kvalitativnějších kontrol na závodech. Je zřejmé, že výrobci, kteří takové výrobky dodali, nepochopili usnesení ústředního výboru KSČ o zvyšování kvality a technické úrovně výrobků.

V minulém roce předsednictvo ústředního výboru KSČ a vláda ČSSR posoudily a schválily tzv. mikroekonomickou úvahu o dalším rozvoji naší ekonomiky a sociální oblasti po roce 1980. Současně stanovily konkrétní úkoly a časový postup k rozpracování hlavních záměrů rozvoje. Vláda ČSSR současně schválila i výběr a hlavní směry státních cílových programů na 7. pětiletý plán a určila závazný postup jejich dalšího rozpracování.

Z toho vyplývá, že tempa růstu národního hospodářství budou v daleko větší míře než dosud ovlivněna zdroji paliv, energie, surovin a materiálů, které budou k dispozici. Znamená to tedy, aby m. j. systém komplexního řízení jakostí se plně uplatnil v souladu s usnesením předsednictva vlády č. 178 a projevil se vysokou kvalitou výrobků jak pro vnitřní, tak zahraniční trh.

Od počátku příštího roku vstoupí v platnost Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Jejích důsledné uplatňování - a na to je třeba položit důraz, protože nové zásady mohou mít úspěch jen při opravdu důsledném uplatnění a odpovědném přístupu především u výrobců - může přinést i v této oblasti mnoho pozitivního již proto, že vedle ekonomických stimulů začnou výrazně působit i stimuly morální. Avšak ještě ve zbývajícím čase 6. pětiletky je dost možností k tomu, aby každý odběratel, ať jíž na vnitřním nebo zahraničním trhu, odcházel spokojen s dodávanými výrobky.

Pokud se týká závěrečného účtu za rok 1979, se zprávou soudruha ministra Léra souhlasím a doporučuji, aby závěrečný účet byl schválen. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Protivovi. Slovo má poslanec Milan Paluga. Pripraví sa poslanec J. Koza.

Poslanec SN M. Paluga: Vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pri hodnotení výsledkov finančného hospodárenia v uplynulom roku je správne tiež posúdiť, ako vieme hospodáriť s ľudskou prácou. Ináč povedané, či sa nám darí, aby ľudia pracovali práve tam, kde ich naše národné hospodárstvo skutočne potrebuje a aby sme ich využívali na spoločensky prospešnú, efektívnu prácu. Keby sme vzali za základ iba plnenie plánovanej úrovne zamestnanosti, teda skutočnosť, že celkový vývoj zamestnanosti bol v uplynulom roku v podstate v súlade so zámermi štátneho plánu, mohli by sme byť spokojní. Ale z praxe vieme, že ide o oveľa zložitejšie problémy, ktoré spočívajú v potrebe rozdeľovať pracovné sily diferencovane, so zreteľom na nevyhnutné štrukturálne premeny našej ekonomiky. Zamestnanosť práceschopného obyvateľstva ČSSR je na vysokej úrovni, rezervy ďalších pracovníkov sú naozaj minimálne. Ide len o populačné prírastky, o ženy z domácnosti a pracovníkov po dosiahnutí nároku na dôchodok.

Z tejto skutočnosti je zrejmé, že účelné hospodárenie s pracovnými silami by malo začať už pri rozmiestňovaní mládeže. Veľmi veľa záleží na tom, aby sme správnou, diferencovanou prípravou mládeže na budúce povolanie založili účelnú a potrebnú premenu štruktúry zamestnanosti. V praxi sme však svedkami toho, že zatiaľ sa nedarí skĺbiť plán prípravy kvalifikácie a rozmiestnenia mládeže s reálnou reprodukčnou potrebou pracovných síl.

Pri poslaneckých prieskumoch zisťujeme, že sa nám vždy nedarí získať mladých ľudí do tých odborov, ktoré sú pre naše národné hospodárstvo potrebné, ako je sústružník, frézar, brusič kovov, alebo nám mladí ľudia po vyučení z týchto odborov odchádzajú a pracujú v iných profesiách než boli vyučení. Je to národohospodárska škoda, ktorej by sme mali predchádzať účelným plánom rozmiestňovania dorastu a absolventov škôl. Veď poskytnúť napr. kvalifikáciu v rade strojárskych profesií, pri dnešnom stupni rozvoja vedy a techniky, nie je pre spoločnosť lacná záležitosť, nech už ide o formu vyučenia alebo odbornú školu.

Nemenej závažnou otázkou je aj fluktuácia pracovníkov. V priemysle robila za minulý rok 9 %, v stavebníctve 14 %. Celoštátne čísla za minulý rok ukazujú, že by sme aj tomuto problému mali venovať väčšinu pozornosť, poznať príčiny, zlepšiť politickovýchovnú prácu majstrov, vedúcich pracovníkov i spoločenských organizácií na závodoch, najmä v tých prípadoch, keď fluktuáciu pracovníkov musíme nahradzovať náborom nových pracovníkov. A ten je v mnohých prípadoch spojený buď s náborovým príplatkom, alebo s nutnosťou poskytovať takto získaným pracovníkom rôzne ďalšie výhody, ktoré zďaleka nemôžeme poskytnúť v plnom rozsahu niektorým kádrovým robotníkom, ktorí nefluktuujú a sú verní svojmu podniku a svojej profesii.

Nazdávam sa, že je načase dôkladne premyslieť a vytvoriť účelne skĺbený systém zahrňujúci stanovené priority pracovných síl. Tieto pracovné sily by sa potom mali získavať na základe jednoduchej a lepšie kontrolovateľnej preferencie, ktorá by zamedzila špekuláciám a nepodporovala by vo svojich dôsledkoch žiadúcu fluktuáciu, ako sa to dnes veľa ráz stáva.

Súčasne by potom nemohlo dochádzať k tomu, že takto fluktuujíci pracovníci sú zvýhodňovaní proti kádrovým pracovníkom, ktorí sú verní svojim závodom a profesiám.

V závodoch, kde nejde o takzvané útlmové programy, môžu účelnej stabilizácii pracovných síl veľa pomôcť protifluktuačné komisie. V našom okrese Dolný Kubín, ktorý je mojim volebným obvodom, sa prácou týchto komisií podarilo stabilizovať 1/5 pracovníkov z tých, ktorí žiadali o uvoľnenie zo zamestnania.