Za celé období to přineslo úsporu kvalitního paliva v množství téměř 3,5 mil. tun, které bylo použito v rámci národního hospodářství včetně obyvatelstva.

Pochopitelně, že zpracování a spalování vysokopopelnatého a nízkokalorického uhlí vyžaduje při plnění základních výrobních ukazatelů iniciativní přístup všech pracovníků dotčených úseků podniku. Pro zlepšení spolupráce při využívání těchto druhů paliv byl sestaven a postupně realizován celý program technických a organizačních opatření v rámci podniku. Potřeba využívání odpadového uhlí v procesu výroby elektřiny byla s pracujícími projednána na výrobních poradách, kde vznikla řada námětů, závazků a v mnohých případech i zlepšovacích námětů.

Otázky dodávky méně hodnotného paliva do elektrárny, jeho zpracování a spalování při současném zajišťování plnění výrobních úkolů jak elektřiny, tak i dodávajícího dolu, to bylo a je v současné době předmětem socialistické dohody mezi koncernovým podnikem Elektrárna Tisová a dolem Pohraniční stráž v Březové u Sokolova. Tato dohoda, jejíž plnění je pravidelně čtvrtletně hodnoceno na úrovni ředitelů podniků a zástupců stranických, odborových a mládežnických složek, řeší v duchu vzájemné spolupráce všechny problémy, které při těžbě, dopravě nebo konečném spalování jednotlivých druhů paliv vznikají. V roce 1979 byly v duchu socialistické dohody zahájeny zkoušky s těžbou, zpracováním a spalováním tzv. briketárenských kalů. Šlo o kalovou hmotu o průměrné výhřevnosti cca 2400 kcal/kg, která vzhledem k vysokému obsahu vody nebyla původně uvažována k využití a jejíž zpracování působilo při zkouškách obrovské potíže. Fyzikální vlastnosti kalů, které jsou odlišné od kalů kamenouhelných, nedávaly v první fázi mnoho naděje na zužitkování obsaženého a do odpadu určeného tepla. Společným úsilím pracovníků obou podniků bylo v rámci činnosti mezipodnikovými komplexními racionalizačními brigádami vyřešeno zpracování kalové hmoty a její doprava do zásobníku v elektrárně. Tento přístup obou podniků umožnil vytěžení a zpracování podstatného množství kalů a spálení v roce 1979 78 580 tun této hmoty místo hodnotnějších druhů paliva.

Tímto se elektrárna Tisová spolu s dolem Pohraniční stráž konkrétně zapojila do hnutí za racionální využití všech druhů paliv a energie a jejích úsporu.

8. plenární schůze ÚRO na základě 14. zasedání ÚV KSČ vyhodnotila dosavadní výsledky ve vědeckotechnickém rozvoji a úrovni pracovní iniciativy. Přes převažující pozitivní výsledky nelze nevidět, že se projevují i některé negativní jevy, zejména v porovnání s výsledky v pracovní iniciativě dosahovanými v OKR Ostrava, s výsledky ostatních, ať už v rozšiřování pokrokových metod nebo v uzavírání socialistických závazků apod. Proto je nezbytně nutné, aby svoji úlohu sehrávalo Revoluční odborové hnutí na závodech a podnicích a daleko cílevědoměji orientovalo pracovní iniciativu na odhalování rezerv, růst produktivity práce a využívání základních fondů i pracovní doby.

Musíme více využívat a rozšiřovat dobré progresívní zkušenosti. Například dlouhodobé vysvětlování a přesvědčování o nutnosti hospodárného provádění oprav velkých energetických celků vedlo k tomu, že každý náš údržbář zvažuje, zda je nutno při opravách náhradní díl vyměnit, nebo zda se dá opravit a znovu použít. Stejně tak se dostalo do krve našich údržbářů jako samozřejmost ihned opravovat i drobné netěsnosti a závady, které znamenají únik páry, vody, energie apod. Většina pracujících už si zvykla všímat si každé nehospodárnosti, plýtvání nebo škod vzniklých nedbalostí nebo špatnou organizací práce. To je nesporně progresívní. Musíme však pohotově reagovat na připomínky pracujících a s jejich pomocí zjednávat nápravu. Jedině tak se bude dále rozvíjet aktivita a iniciativa při řešení i těch nejdrobnějších denních úkolů, které ve svém souhrnu tvoří rozhodující zdroje produktivity práce a růstu výroby. Je to také cesta, jak plnit usnesení ústředního výboru strany k dosažení vyšší hospodárnosti ve všech oblastech a na všech stupních řízení, nikoho nevyjímaje.

My ve výrobní sféře bychom rádi uvítali, aby se do rozvoje pracovní iniciativy se svými náměty, návrhy a závazky stále více zapojovali pracovníci výzkumu a vývoje, jejichž podíl na odkrývání rezerv a nových zdrojů bude zákonitě narůstat.

S největší pravidelností a náročností bude nutné reagovat na nedostatky v řízení, provádět důslednou kontrolu ve výrobě a vyžadovat plnění stanovených cílů. Zajisté to nebude jednoduché, neboť se určitě ozvou hlasy, že stále zvedáme a vyžadujeme větší náročnost, ovšem jinou cestu nemáme, jestliže chceme zvyšovat životní úroveň, což si každý z nás určitě přejeme - pak musíme také více odevzdávat. To jsou poznatky, které vyplývají i z rozboru hospodaření v roce 1979, jehož výsledky dnes posuzujeme. Je to však také cesta, kterou je nutno jít v posledním roce 6. pětiletky, abychom úspěšně dořešili úkoly, které nám uložil XV. sjezd naší strany.

Na závěr bych chtěl vyslovit souhlas s návrhem zpravodajů a doporučit schválení státního závěrečného účtu československé federace za rok 1979. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Pšeničkovi. Slovo má poslankyňa Huspeninová a pripraví sa poslanec František Protiva.

Poslankyně SL Ž. Huspeninová: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, 14. zasadnutie ÚV KSČ stanovilo pre poľnohospodárstvo veľmi závažnú úlohu: dôsledným zabezpečovaním záverov 13. pléna ÚV KSČ a IX. celoštátneho zjazdu Jednotných roľníckych družstiev v najbližšom období prekonať dôsledky posledných menej priaznivých rokov, ktoré sa prejavili aj v podmienkach môjho volebného obvodu v okrese Stará Ľubovňa dosiahnutím podpriemerných výsledkov v niektorých jednotných roľníckych družstvách, a to JRD Ľubotín, Orlov, Hniezdne a Nová Ľubovňa.

Pri zabezpečovaní týchto náročných úloh musíme v prvom rade dosiahnuť zvýšenie dynamického rastu celej poľnohospodárskej výroby, predovšetkým dôsledným využitím rezerv v riadiacej činnosti na všetkých jej stupňoch. Tieto rezervy sa okrem iného prejavujú aj v neopodstatnených rozdieloch vo výsledkoch dosiahnutých podnikmi hospodáriacimi v porovnateľných podmienkach. A práve tu je jedna z rozhodujúcich vnútorných rezerv nášho poľnohospodárstva, ktoré - ako to stanovil XV. zjazd KSČ - musíme odkrývať, využívať a energickejšie dvíhať zaostávajúce podniky na úroveň popredných a rozširovať skúsenosti najlepších.

V okrese Stará Ľubovňa, ktorý má celkovú výmeru poľnohospodárskej pôdy vyše 31 tis. ha, hospodári 14 jednotných roľníckych družstiev. Tieto poľnohospodárske podniky hospodária vo veľmi ťažkých a nepriaznivých podmienkach. Klíma okresu je extrémne drsná. Priemerné ročné teploty sa pohybujú okolo plus päť stupňov Celzia a ročný úhrn zrážok je niečo vyše 800 mm. Pôdy sú ťažké, plytké, s nízkou prirodzenou úrodnosťou. Pritom 64 % výmery poľnohospodárskej pôdy sa nachádza na svahoch podmienečne dostupných pre mechanizáciu a 24 % výmery poľnohospodárskej pôdy sa nachádza na svahoch nedostupných pre mechanizáciu.

I napriek týmto výrobným podmienkam poľnohospodári nášho okresu dosahujú dobré výsledky. V hodnotení okresov na Slovensku, ktoré robí Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SSR, sa niekoľko rokov po sebe zaraďujeme na popredné miesto vo Východoslovenskom kraji. Za minulý rok sme boli hodnotení na 3. mieste v kraji a celkove na 10. mieste v SSR. Keď však hodnotíme úroveň hospodárenia jednotlivých poľnohospodárskych podnikov, táto je dosť rozdielna, pritom však všetky podniky hospodária v rovnakých podmienkach.

Máme poľnohospodárske podniky, ktoré v úrodách obilnín neklesli za obdobie tejto päťročnice pod 3 tony z ha a na druhej strane máme podniky, ktoré za to isté obdobie v úrodách obilnín nedosiahli nad 2,5 tony z ha. Po zhodnotení absolútnych potenciálnych možností zlepšenia hospodárenia podpriemerných podnikov za rok 1979 na priemerné podniky bola v absolútnom vyjadrení strata na výrobe obilnín 1171 ton. Pri obdobnom hodnotení na priemer popredných poľnohospodárskych podnikoch bola absolútna strata 2699 ton obilia. Obdobné hodnotenie je aj u našej najdôležitejšej trhavej plodiny - u zemiakov. Absolútna strata na úroveň priemerných podnikov je 2728 ton a na priemer popredných až 6396 ton zemiakov. Rovnaké hodnotenie by som mohla na základe dosiahnutých výsledkov urobiť u krmovín, ako aj z úseku živočíšnej výroby, či už vo výrobe mlieka alebo mäsa a samozrejme, aj v ekonomických ukazovateľoch. Rozdielne výrobné výsledky v naturálnom alebo v hodnotovom vyjadrení, ktoré dosahujú naše poľnohospodárske podniky za rozdielne vynaložených nákladov na ich realizáciu sa odzrkadľujú v dosahovaní rozdielnej efektívnosti výroby.

Preto veľkú pozornosť venujeme ďalšiemu zvýšeniu efektívnosti poľnohospodárskej výroby. V tejto oblasti máme doteraz veľké rezervy vo zvyšovaní produktivity práce, v lepšom využívaní intenzifikačných nákladov.

Za rozhodujúce intenzifikačné náklady v oblasti rastlinnej výroby považujem priemyselné hnojivá a chemikálie a v oblasti živočíšnej výroby jadrové krmivá. Tieto spôsobujú zvyšovanie produkčnej schopnosti či už pôdy, alebo hospodárskych zvierat. Pri tomto si uvedomujeme, že toto zvyšovanie nie je lineárne, ale pôsobia tu určité obmedzujúce faktory vyjadrené technicko-biologickými zákonitosťami výroby. Avšak mnohí zodpovední pracovníci nedostatky v agrotechnike zakrývajú nadmerným používaním priemyselných hnojív alebo chemikálií, nedostatky v zootechnickej práci v nedostatočnom množstve vyrobených a nekvalitných krmív, zakrývajú zvýšeným požívaním kŕmnych zmesí u zvierat. Tieto praktiká sú nielen nesprávne, ale aj protispoločenské.

Každý pracovník a funkcionár v poľnohospodárstve, ktorý zodpovedá za hospodárne využívanie týchto materiálových nákladov si musí uvedomiť, že prevažná časť druhov hnojív, chemikálií, komponentov kŕmnych zmesí je zabezpečovaná z dovozu, prevažne z devízových oblastí. Z týchto dôvodov hospodárne nakladanie a použitie týchto materiálov komplexne so zabezpečovaním správnej technologickej disciplíny, musí byť prvoradou úlohou na každom poľnohospodárskom podniku spolu so šetrením energie.

Že to tak v praxi nie je, svedčí o tom nasledovné:

Zaostávajúce poľnohospodárske podniky v okrese dosahujú na 1 Kčs spotrebovaných priemyselných hnojív oveľa nižšiu hrubú produkciu rastlinnej výroby ako je priemer okresu. Absolútne zníženie v porovnaní zaostávajúcich na priemerné, máme až 9 Kčs na 1 Kčs priemyselných hnojív a na priemer popredných až 13,60 Kčs. Tu nejde len o fakt rozdielnej organizácie práce, kvality práce, ale závažnú úlohu v tomto prípade zohráva aj práca s maštaľným hnojom, ktorému sa venuje malá pozornosť, pritom u tekutého hnoja nemáme ujasnenú otázku jeho aplikácie a je nedoriešená otázka mechanizácie aplikačných prác. Tu zdôrazňujem, že takmer 70 % kapacít hovädzieho dobytka máme na bezpodstielkovom ustajnení.

V oblasti spotreby jadrových krmív máme takisto neopodstatnené rozdiely. Práve tie poľnohospodárske podniky, ktoré nepokrývajú krmnú bilanciu kvalitnými objemovými krmivami, spôsobujú nám absolútne zvýšenie spotreby jadrových krmív za okres oproti priemerným JRD na 100 litrov mlieka o takmer 1 kg a oproti priemeru popredných až o 2 kg, čo v ročnom objeme na výrobu mlieka je 240 ton kŕmnych zmesí. Obdobne by som mohla konštatovať vo výrobe hovädzieho mäsa, alebo hydinového mäsa. Po chemických rozboroch na kvalitu kŕmnych zmesí zisťujeme veľakrát zníženie ich kvality, čím spotreba menej kvalitných kŕmnych zmesí musí byť vyššia. Ďalej prevažná časť moderných technológií vyžaduje, aby kŕmne zmesi boli granulované, pritom však podniky služieb tieto otázky dosť zanedbávajú. Preto túto úlohu je žiadúce riešiť v celom komplexe, od ošetrovateľov cez zootechnikov, v dobrej spolupráci s plemenárskymi pracovníkmi, veterinárnou službou, poľnohospodárskymi nákupnými a zásobovacími závodmi a špecialistami z vedeckovýskumnej základne.

Úsporu jadrového krmiva riešime v našom okrese komplexne. Cesty na úsporu jadrového krmiva s prihliadnutím na špecializáciu našej živočíšnej výroby, ktorou je chov hovädzieho dobytka a oviec, vidíme vo výrobe dostatočného množstva kvalitných objemových krmív a v ich efektívnom využití. Pre zabezpečenie tejto úlohy bol prijatý združený socialistický záväzok na počesť 35. výročia oslobodenia našej vlasti slávnou Sovietskou armádou.

Tento združený socialistický záväzok prijali všetky podniky Agrokomplexu, národné výbory, všetky organizácie národného frontu, patronátne závody a podniky, ktoré majú pôdu, ako napr. Štátne lesy, Okresná správa ciest atd.

Tento združený socialistický záväzok je zameraný na zabezpečenie týchto úloh:

1. Na intenzifikáciu všetkých kŕmnych plodín v okrese;

2. Na zabezpečenie organizácie zberu tak, aby všetky plochy TTP v okrese boli zobraté a dorobené krmivá aby dosahovali zaradenie na 70 % do I. a II. akostnej triedy.

3. Na zabezpečenie efektívneho skrmovania dorobených krmív tak, aby na všetkých poľnohospodárskych podnikoch sa dodržala normovaná spotreba jadrových krmív,

4. Na ekonomické zefektívnenie dorábaných krmív, použitej technológie a techniky kŕmenia tak, aby nedošlo k zvyšovaniu nákladov na jednotku oproti plánu.

Členovia jednotných roľníckych družstiev zabezpečia výrobu po 0,4 tony sena, ostatní pracujúci okresu po 0,1 tony. Tento zber sena sa bude organizovať na neprístupných plochách pre existujúcu mechanizáciu. Okrem toho tento záväzok obsahuje aj lepšie využitie existujúcej techniky na zber krmív. Tu by sa žiadala väčšia pomoc a podpora zo strany agrotechniky - hlavne pri zabezpečení strojov pre zber krmovín, a to obracačov a zhrňovačov, ktorých je nedostatok, ako aj náhradných dielcov na všetky zberové stroje.