Dnes je základním úkolem ekonomické
propagandy účinně se podílet na uvádění
do života souboru opatření ke zdokonalení
soustavy řízení národního hospodářství.
I v našem kraji přinesla experimentální
ověřování některých
jeho zásad ve vybraných podnicích dobré
výsledky. Přesto, že jsme již pro vysvětlování
souboru mnoho udělali, považujeme to jen za první
krok. Rozhodující bude svést důsledný
zápas v praxi, při vstupu do 7. pětiletky,
na závodech, v pracovních kolektivech. Tam musí
směřovat těžiště celé
ekonomické propagandy. Nebude to vůbec snadné.
Vždyť dosavadní ekonomické myšlení
se vytvářelo po desetiletí, stalo se zvykem
a některým řídícím pracovníkům
i nenáročným způsobem života.
Jedním ze zásadních úkolů bude
dosahovat skutečné diferenciace v odměňování,
důsledně tak odstranit dnes ještě mnohde
zakořeněné prvky rovnostářství
a nesprávného odměňování
nekvalitní práce. V prosazování principů
souboru musí mnohem větší iniciativu
vyvinout právě vedoucí hospodářští
pracovníci, zvláště ti, pro něž
celospolečenské zájmy jsou dosud zastíněny
jen zájmy jejich podniku.
V úsilí o pochopení zásad zdokonaleného
plánovitého řízení má
mimořádně závažný význam
působení sdělovacích prostředků.
Je pozitivní, že v pestré mozaice článků
našeho krajského deníku mají stále
větší podíl příklady nejlepších
pracovníků, kolektivů a metod jejich práce.
Přispívají tak k předávání
zkušeností, směřujících
ke zvyšování produktivity i kvality práce,
ke snižování nákladů na výrobu,
k technickému rozvoji, využívání
pracovní doby, plnění exportních úkolů,
ale i k plynulému zásobování vnitřního
trhu.
Zasedání krajského výboru strany k
ideologické práci velmi zvýraznilo význam
ekonomické propagandy. Ocenilo příkladný
přístup v jejím využívání
v Kaučuku Kralupy, ve Spojených ocelárnách,
na kladenských a příbramských šachtách
i v řadě zemědělských závodů
a v obcích kraje. Určilo také cesty pro zlepšení
jejího obsahu i účinnosti, jejího
výchovného podání v boji proti pracovní
a technologické nekázni.
Současně s mobilizací vnitřních
zdrojů naší ekonomiky musí být
ještě ve větší míře
vysvětlována životní nutnost naší
účasti v RVHP, těsná spolupráce
především se Sovětským svazem
a k dalšímu prohlubování socialistické
ekonomické integrace.
Chtěl bych vás na závěr ujistit, že
poslanci našeho nejvyššího zastupitelského
orgánu z našeho kraje, ať pracujeme na kterémkoliv
místě, učiníme vše pro to, abychom
aktívně přispěli přesvědčivým
slovem i osobním příkladem ke splnění
současných ekonomických úkolů,
pro vytvoření dobrého nástupu do 7.
pětiletky.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslancovi Paruzovi. Slovo má poslanec Baran,
pripraví sa poslanec Pšenička.
Poslanec SL M. Baran: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci, v súvislosti
s prerokúvaním štátneho záverečného
účtu československej federácie za
rok 1979, ktorý sa dotýka všetkých oblastí
nášho národného hospodárstva,
dovoľte mi vysloviť niekoľko poznámok k
jednej z najdôležitejších a súčasne
aj najpálčivejších otázok našich
vonkajších ekonomických vzťahov. Mám
na mysli problém spojený so zaobstarávaním
surovín a jeho dôsledok na celú našu
ekonomiku.
Je všeobecne známe, že charakteristickým
rysom hospodárskeho vývoja v posledných rokoch
je prudký vzostup cien surovín, palív a energie,
i potravín na svetových trhoch. Takúto svetovú
cenovú explóziu sme doteraz nezažili. Keď
sa pripravovala šiesta päťročnica nepredpokladali
sme, že tento rast cien surovín bude dvakrát
väčší a rýchlejší,
než s akým sme pôvodne rátali.
Nejde však pritom len o prudký rast cien ropy a ostatných
surovín, ale súčasne ide tiež o to,
- a skutočnosť nás o tom denne presvedčuje
- že sa značne sťažili i možnosti ich
získavania. Navyše k tomu pristupujú ešte
i jednotlivé prejavy všeobecnej krízy kapitalizmu,
lebo v kapitalistických krajinách došlo a ďalej
dochádza k spomaleniu ich hospodárskeho vývoja,
ktorý nesie so sebou všetky známe nepriaznivé
ekonomické i politické dôsledky.
Samozrejme, že za takejto situácie sa na svetových
trhoch zostruje konkurencia, čo sa aj nás veľmi
citeľne dotýka.
Chcel by som stručne poukázať na konkrétnu
situáciu a uviesť niekoľko základných
údajov o zaobstarávaní surovín pre
naše národné hospodárstvo, ktoré
má spracovateľský charakter a musí uhradzovať
potrebný dovoz vývozom hotových výrobkov.
Za dovážané suroviny a potraviny vydávame
približne 53 % všetkých devízových
prostriedkov, ktoré získavame vývozom. Pri
dovoze z nesocialistických štátov je podiel
ešte vyšší a dosahuje až 58 % nášho
vývozu do týchto štátov.
Z toho vidno, ako je naša ekonomika stále vo väčšej
miere závislá od dovozu základných
surovín, palív a i tzv. konštrukčných
materiálov. Najvýraznejšie sa to prejavuje
u dovozu palív, minerálnych surovín a kovov.
Zatiaľ čo v roku 1970 bol podiel týchto komodit
v celkovom našom dovoze 24 %, zvýšil sa v roku
1979 na 31 %, teda zhruba z jednej štvrtiny na jednu tretinu.
Ak vezmeme do úvahy ešte stavebné materiály,
nepotravinárske a potravinárske suroviny - hovorím
len o základných - potom ich celkový podiel
na našom dovoze dosiahol v minulom roku bezmála jednu
polovicu.
Súdružky a súdruhovia poslanci, práve
v týchto súčasných obťažných
podmienkach sa veľmi výrazne ukazuje, čo pre
nás znamená všestranná hospodárska
a vedecko-technická spolupráca so Sovietskym zväzom
a ostatnými štátmi RVHP.
Táto spolupráca a výrazná pomoc, ktorú
nám poskytuje Sovietsky zväz, upevňuje našu
ekonomiku, ktorá je vo vysokej miere zabezpečená
plánovitými a dlhodobými dodávkami
surovín, palív a materiálov.
Len pre ilustráciu uvediem, že zo Sovietskeho zväzu
dovážame 95 % ropy, 84 % železnej rudy, 70 %
medi, 64 % bavlny, 74 % hliníka, 100 % reziva, ďalej
sú to ferrozliatiny, syntetický kaučuk, celulóza,
papier, priemyselné hnojivá a ďalšie suroviny
a materiály.
Už tento veľmi stručný výčet
jasne dokumentuje, že československá surovinovo-palivová
základňa sa opiera hlavne o dlhodobo vybudované
ekonomické vzťahy a pomoc, ktorú nám
poskytuje Sovietsky zväz.
Pripomeňme si, že Sovietsky zväz nám začal
pomáhať ešte počas vojny a prvé
dodávky surovín a potravín začali
k nám prichádzať keď ešte časť
nášho územia bola okupovaná nemeckými
fašistami. Tieto a ďalšie povojnové dodávky
podstatne prispeli k riešeniu povojnových ťažkostí
v zásobovaní obyvateľstva a k rýchlemu
obnoveniu priemyselnej výroby po vojne.
A dnes prakticky vari niet v našej vlasti významnejšieho
závodu, ktorý by po oslobodení nebol vybudovaný
za technickej pomoci Sovietskeho zväzu, ktorý by nepracoval
buď na sovietskych surovinách alebo energii, alebo
nevyrábal pre Sovietsky zväz.
Naše historické skúsenosti a hlboká
úcta k tomuto dielu, ktoré Sovietsky zväz v
prospech úspešného budovania rozvinutej socialistickej
spoločnosti v Československu vykonal a koná
aj dnes, zaväzuje predovšetkým nás, poslancov
najvyššieho zákonodarného zboru, aby sme
v našej politickovýchovnej práci v našich
volebných obvodoch oveľa ofenzívnejšie
hovorili o význame našej ekonomickej spolupráce
pre náš dynamický a harmonický rozvoj.
Musí nám ísť o to, aby každý
náš pokrokovo zmýšľajúci občan
bol hrdý na skutočnosť, že môže
spoločne po boku sovietskych ľudí bojovať
za uskutočňovanie revolučných vysokohumánnych
a skutočne demokratických ideálov socializmu
a komunizmu.
Najmä teraz, v čase nebývalého zostrenia
útokov vedúcich činiteľov USA i niektorých
ďalších krajín proti silám pokroku
a mieru, je politická činnosť našich ľudí
nesmierne potrebná, a o to sa musíme aj my, poslanci
Federálneho zhromaždenia, účinne pričiniť.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, v úzkej spolupráci so Sovietskym zväzom
a ostatnými bratskými krajinami RVHP spočíva
naša ekonomická a spoločenská istota.
Vyplýva to z toho, že ide o plánovitý
charakter a perspektívnosť tejto spolupráce,
o priaznivú cenovú hladinu a o dlhodobo dohodnutý
platobný ekvivalent za dodávky surovín, palív
a materiálov.
Doterajší vývoj tejto spolupráce vytvoril
pomerne širokú a spoľahlivú základňu,
ktorá stabilizuje náš perspektívny hospodársky
vývoj. To je pre nás životne dôležité,
ale v nijakom prípade to neznamená, že sa môžeme
uspokojovať.
Musíme sa usilovať o vysokú kvalitu našich
výrobkov, o schopnosť pohotove dodávať
náhradné dielce, dosahovať vyššie
zhodnocovania surovín, palív a energie na jednotku
výrobkov, vedieť lepšie predávať
a dôslednejšie uplatňovať antiimportné
opatrenia.
Toto je cesta k zvládnutiu súčasných
problémov vo vonkajších ekonomických
vzťahoch.
Pozornosť musíme sústreďovať aj na
prechod k vyšším formám spolupráce
s členskými štátmi RVHP, osobitne so
Sovietskym zväzom. Musíme zintenzívniť
túto spoluprácu na tretích trhoch, a to tak
u priemyslovo vyspelých kapitalistických štátoch,
(aby sme zabránili úniku nedostatkových surovín
a palív na tieto trhy), ako aj u rozvojových krajín
(aby sme získali dodatočné zdroje surovín
a palív).
Na tieto skutočnosti s veľkým dôrazom
upozornil XV. zjazd KSČ a ekonomické pléna
ÚV KSČ hlbokou analýzou príčin
prudkých zmien vo svetovej ekonomike a ich dôsledkov
na našu ekonomiku. Stranícke orgány stanovili
správny smer riešenia týchto problémov.
Je ním dôsledná orientácia na vysokú
efektívnosť a kvalitu.
Táto orientácia ukazuje reálnu cestu nielen
k riešeniu súčasných ekonomických
problémov, ale svoju platnosť si plne zachovávaj
v priebehu 80tých rokov. Preto je nutné a naliehavé
dôsledne ju uvádzať do života na všetkých
úsekoch nášho národného hospodárstva..
Je to aj našou úlohou, poslancov Federálneho
zhromaždenia, aby sme tento smer, túto líniu,
vo svojich volebných obvodoch účinne presadzovali.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslancovi Baranovi. Slovo má poslanec Pšenička
a pripraví sa poslankyňa Huspeninová.
Poslanec SN Z. Pšenička: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, v
tomto roce vrcholí úsilí o splnění
hospodářské směrnice XV. sjezdu KSČ
a o splnění úkolů celé 6. pětiletky.
Vzniklé potíže z počátku roku
1979 a jejich řešení byly předmětem
jednání všech stranických, hospodářských
a odborových orgánů na všech úrovních
s cílem mobilizovat všemi dostupnými prostředky
rozvoj pracovní iniciativy k likvidaci vzniklého
manka a ke splnění plánovaných úkolů.
Tak jako mnohokrát v minulosti pochopila drtivá
většina pracujících situaci a přistoupila
k hledání nových cest a metod k plnění
přijatých opatření. Na podnicích
a závodech byly zpracovány plány jednotného
postupu, plány aktivity Revolučního odborového
hnutí, programy rozvoje pracovní iniciativy, které
směřovaly k zajištění náročných
úkolů. Dosavadní zkušenosti, které
jsem získal v podnicích při závěrečném
hodnocení roku 1979 potvrzují, že se obsahová
úroveň závazku neustále zkvalitňuje.
Současná motivace závazků je zaměřena
především na hospodárnost, na úspory
paliv, energie, kovů, materiálů a pracovních
sil, tedy do oblasti, kde je možno tyto úkoly přesně
vyčíslit a kontrolovat. Výzkumné ústavy
a projekční organizace orientují pracovní
iniciativu na urychlování řešení
výzkumných úkolů, jejich realizaci
a pomoc výrobním organizacím.
Hlavní formou jsou soutěže BSP a KRB, přičemž
velkou měrou jsou docilovány úspory prostřednictvím
zlepšovatelského hnutí. V rámci působnosti
ústředního výboru odborového
svazu pracovníků v hornictví a energetice
pracuje 1544 KRB, s celkovým počtem 17 200 pracovníků,
z toho 5558 dělníků. V roce 1979 dosáhlo
669 stotisíckářů přínosu
přes 91 mil. Kčs a přínosy ze splněných
socialistických účtů, vynálezů
a zlepšovatelů dosáhly hodnoty přes
40 mil. Kčs a za 4 roky 6. pětiletky přinesly
na konto ÚRO 30 mld Kčs celospolečenského
prospěchu z využívaných vynálezů
a zlepšovacích námětů. Proto
by měly odborové organizace na podnicích
a závodech klást daleko větší
důraz na spolupráci s hospodářskou
organizací, SSM, VTS, neboť nejenom tato oblast, ale
i sdružené socialistické závazky tuto
spolupráci vyžadují.
Dovolte mi soudružky a soudruzi, abych uvedl jeden příklad
ze závodu, ve kterém pracuji, jak je možno
dosáhnout úspor. Elektrárna Tisová
od roku 1976 spaluje palivo se zhoršenými vlastnostmi.
Jde o palivo, jehož výhřevnost je nižší
než 2350 kcal/kg. Tohoto paliva pod názvem "topná
směs" bylo v elektrárně Tisová
během roku 1977 spáleno 840 tis. tun. V roce 1978
bylo kromě spalování topné směsi
zahájeno zpracovávání a spalování
paliv s výhřevností pod 2350 kcal. Dodávky
těchto druhů paliv pokračují i v dalších
letech. Tato paliva jsou dodávána do elektrárny
na základě tzv. Vřesovské výzvy,
neboť v Sokolovském revíru je dnes těženo
i uhlí, které v dřívější
době bylo vyváženo na haldy.
Spalování méně hodnotného paliva
nese s sebou řadu negativních vlivů, např.
zkracuje se životnost zařízení, jsou
vyšší požadavky na údržbu, je
vyšší vlastní spotřeba elektrárny,
jsou větší nároky na objem složišť
tuhých odpadů a dochází ke zhoršení
měrné spotřeby paliva. Tyto dopady jsou mimořádně
závazným důsledkem pro zabezpečování
výrobních úkolů podniku a jeho ekonomiky.
Převzetím úkolu spalování méně
hodnotných paliv pomáhá elektrárna
Tisová řešit potíže v palivo-energetické
situaci a umožňuje tak, aby palivo lepších
vlastností bylo vyváženo ze Sokolovského
revíru a využito v jiných odvětvích
národního hospodářství.