Přitom jednání krajského aktivu zdůraznilo, že i nadále existují značné rozdíly ve výsledcích mezi nejlepšími a nejhoršími zemědělskými podniky a v tvorbě krmivové základny se rozdíly ještě zvýšily.

Úkoly ve výrobě a nákupu mléka v roce 1980 vyžadují dosáhnout průměrné dojivosti v kraji ve výši 3200 titrů na dojnici, přičemž by nejnižší dojivost neměla klesnout pod hranici 3000 titrů.

Proto je nutné, aby veterinární služba věnovala mimořádnou péči zdravotnímu stavu zvířat, zejména mastitidám, a aby vedoucí pracovníci zemědělských podniků byli osobně zodpovědní za komplexní zabezpečení tohoto náročného úkolu.

Pro zabezpečení potřebných stavů hospodářských zvířat je třeba především zamezit zbytečným úhynům, které ovlivňují zabezpečení výroby masa. V našem kraji v socialistickém sektoru se zvýšil úhyn selat v roce 1979 proti roku 1978 o 30 304 kusů, tj. o 23,4 %. O tento úhyn se snížil počet odchovaných selat. Nejvyšší nárůst úhynu vykazují okresy Brno-venkov, Třebíč, Znojmo a Žďár.

Obdobně se zvýšil úhyn telat, nejvíce v okrese Vyškov, Hodonín a Kroměříž.

Proto byl v celém kraji proveden podrobný rozbor příčin a nedostatků. Tím byt vytvořen předpoklad k rychlému odstraňování subjektivních příčin a postupnému řešení nedostatků objektivního charakteru.

Klíčovou otázkou dalšího rozvoje živočišné výroby je ještě důslednější zajišťování krmiv z našich vlastních zdrojů.

Zavedená úsporná opatření ve spotřebě jadrných krmiv na jednotku produkce přinesla již pozitivní výsledky. Ukazuje se však, že to zdaleka nestačí a že stále zůstává deficit ve výživě zvířat, který je pochopitelně rozdílný mezi jednotlivými okresy i uvnitř okresů.

Úroveň organizace a řízení výživy zvířat a krmivové základny, optimalizování krmných dávek, ustavení speciálních skupin pro řízení výživy, je možno v rámci Jihomoravského kraje hodnotit kladně v okresech Prostějov, Gottwaldov, Kroměříž, Třebíč a Hodonín. Dořešit je třeba tyto záležitosti v okrese Brno-venkov, Vyškov, Žďár a Jihlava.

Přitom se vychází z toho, že jsou rezervy v dalším zkvalitňování krmivové základny, v racionálnějším hospodaření s krmivy zejména objemnými. Protože v Jihomoravském kraji ročně chybí 15 tis. tun melasy, usilujeme o zabezpečení krmné základny z netradičních zdrojů, jako jsou odpadky potravinářského a farmaceutického průmyslu, zbytky ze závodů veřejného stravování atd.

Pro další posílení a zkvalitňování krmivové základny a využití vnitřních zdrojů a rezerv se v kraji a okrese orientujeme zejména:

- na zabezpečení krmivové základny objemnými krmivy především pro chov skotu. Zajišťujeme 16-18 % ploch víceletých pícnin na orné půdě při výnosu 80,5 q suché hmoty z 1 ha,

- na důslednější prosazení intenzifikace na lukách a pastvinách zvýšeným hnojením s cílem dosáhnout 5 tun suché hmoty z 1 ha,

- na zdokonalování technologické úpravy objemných krmiv, jejich konzervaci a skladování,

- dále jsou budována střediska řízení výživy skotu,

- zpracovávají se s odpovídající náročností krmné dávky z hlediska užitného poměru a úrovně sušiny s tím, že chybějící sušina je doplňována slámou,

- ve všech zemědělských podnicích se uplatňuje důsledně systém hmotné zainteresovanosti na výrobě, hospodaření s krmivy, tj. na jejich racionálnější využívání a zhodnocování tak, aby se to promítlo do dalšího rozvoje intenzity živočišné výroby.

V Jihomoravském kraji vycházíme z toho, že na počátku minulého roku byla živočišná výroba ovlivňována napětím ve zdrojích jadrných a objemných krmiv. I když se situace ve druhém pololetí zlepšila - zvýšila se její hrubá produkce v loňském roce celostátně o 0,4 % při růstu nákupu o 2,1 %.

Jsme si též vědomi toho, že se pro nedostatek zdrojů nepodařilo stabilizovat nutriční a biologickou úroveň krmných směsí zejména z hlediska bílkovinných komponentů. Vycházíme též z toho, že se nepodařilo plně zabezpečit některé vitamíny a biofaktory do těchto krmných směsí. Z těchto důvodů je věnována zvýšená pozornost kvalitě objemných krmiv. V tomto směru máme mimo jiné rezervy ve víceletých pícninách na orné půdě. Další rezervy v Jihomoravském kraji jsou v obhospodařování luk a pastvin. Vyžaduje to však ještě důsledněji prosazovat intenzifikaci v obhospodařování luk a pastvin a zabezpečovat jejich využití ve formě pastvy, zejména z ploch, které nelze sklízet současnou zemědělskou technikou, ale i ve formě sena a senáže, zejména pro výživu skotu. To však předpokládá docílit toho, aby tyto plochy byly zařazeny do stejného intenzívního procesu, jako je orná půda. K tomu je nutné současně zabezpečovat vhodnou mechanizaci pro práci v horské a podhorské oblasti i pro rekultivační práce, jako je urovnávání povrchu, odkamenění, odstranění náletu i pro případné odvodnění. Zanedbatelné není též vápnění vzhledem k úrodnosti půdy a využitelnosti živin, zejména fosforu.

Velikost rezerv vyplývá z toho, že travní porosty zaujímají 24 % ploch zemědělské půdy a tam, kde je jejich větší podíl, ovlivňují i hospodaření na orné půdě.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jistě pochopíte, že v krátkém vystoupení nelze podrobně rozebrat a rozvést všechna opatření, ukázat na všechny problémy, které v současné době provázejí zabezpečování náročných úkolů v živočišné výrobě a samozřejmě také nelze vystihnout celý komplex vynakládaného úsilí na jeho zabezpečení pracovníky zemědělských podniků, zařízení služeb a řídících orgánů. Chtěl bych vás však ujistit, že jsme do plnění úkolů vyplývajících pro nás ze 14. zasedání ÚV KSČ nastoupili s vědomím plné zodpovědnosti tak, abychom čestně splnili úkoly závěrečného roku 6. pětiletky a současně vytvořili potřebné podmínky pro úspěšný nástup do 7. pětiletky.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Bubeníkovi. Prosím poslance Vedru. Připraví se poslanec Horáček.

Místopředseda SN V. Vedra: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, po vyslechnutí zprávy vlády o plnění jejího programu, přednesené soudruhem Štrougalem, si znovu uvědomujeme, jak náročná etapa dalšího vývoje nás očekává a na jak závažné úkoly se musíme připravit. Jejich splnění bude sloužit zájmům všeho lidu, zejména však naši mladé generaci. Právě ona se bude značnou částí svého života podílet na velkých úkolech socialistické výstavby, využívat plodů revoluční práce celých generací, plodů velkých životních zápasů, provázených úspěchy i dočasnými nedostatky. Jedno je jisté: jen socialismus vytváří zcela nové hodnoty pro růst lidské osobnosti, jen on pokořil bídu, hlad, sociální nejistoty, tyto věčné průvodce buržoazního světa. Jedině socialismus dává nové generaci velkou životní šanci, lidskou jistotu, ale také velkou odpovědnost, neboť čím modernější a vyspělejší je společnost, tím náročnější je úkol těch, kteří mají její bohatství rozmnožovat.

Všichni společně cítíme, že mladá generace přebírá štafetu nových, náročnějších společenských zápasů. To předurčuje veliký význam její pracovní, politické a mravní výchovy, velké úsilí získat její rozum i srdce pro naše vysoce morální revoluční cíle. Čím složitější budou naše úkoly - a o tom nikdo z nás určitě nepochybuje - tím hlubší a trvalejší musí být naše politická a výchovná práce mezi mládeži, tím větší odpovědnost doléhá na celou naši společnost, na naše zastupitelské sbory.

V tomto kontextu chápeme své poslání, svou politickou, výchovnou a organizátorskou práci mezi mládeží. Jsme přitom rádi, že mládež je zdatnou součástí, svěží zálohou naší společnosti. Mnohostranná pozornost věnovaná mládeži Komunistickou stranou Československa, státními orgány, Socialistickým svazem mládeže a celou Národní frontou přináší kladné výsledky. Mladá generace se učí hospodařit, pracovat ve veřejných funkcích, získávat nové vědomosti, zvyšuje svůj podíl na budování socialistické vlasti.

Na svém prosincovém zasedání věnovalo předsednictvo Federálního shromáždění značnou pozornost práci orgánů a poslanců Federálního shromáždění mezi mládeží a mohlo na základě hodnocení výborů i předsednictev obou sněmoven ocenit pozitivní posun kupředu, bilancovat zvýšenou péči o problémy mladé generace. To je nesporné. Stejně tak ovšem muselo konstatovat, že v této oblasti máme ještě značné rezervy a možnosti pro zvýšení našeho výchovného vlivu, zejména pokud jde o účinnost, o kvalitu našeho působení, o výsledný efekt naší práce.

I pro nás, poslance, platí, že práce mezi mládeží není stále dost, že se nedá ničím nahradit ani odsouvat. Pohříchu se setkáváme ve veřejnosti stále s názory, jako by naše socialistická současnost samočinně ovlivňovala zdravý profil mládeže. Pravda, vykonává na ni ve svém souhrnu převážně pozitivní vliv, avšak zejména zde platí, že nic nepůsobí samočinně, automaticky.

Právě naopak - nemůžeme podcenit vedle stále agresívního ideologického vlivu buržoazního světa "příklady" špatné morálky starších spolupracovníků, snahy o rychlé a bezpracné zbohatnutí, o maloměšťácké vybízení mládeže, aby to, co dosáhla starší generace namáhavou celoživotní prací, získala pokud možno rychle a lehce postranními cestami, bez vlastního přičinění.

S tímto jevem se žel, jako poslanci v praktickém životě nejednou setkáváme. Musíme proto znovu a trpělivě mladým lidem dokazovat, že vše vyrůstá jen a jen z tvrdé práce, že společnost, kterou budujeme, vyžaduje stále více přemýšlení, obětavosti a vůle, a především, že stojí za to o tuto společnost zápasit.

Nejsou to slova často populární, ale zato pravdivá a potřebná. Řešení náročných, ekonomických úkolů příštích let nesmí ani na chvíli oslabit naší pozornost mladé generaci. Život naopak vyžaduje, jak to ostatně zdůraznilo 15. plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa - zesílení naší výchovné práce.

Vezměte, soudružky a soudruzi, např. takovou výchovnou oblast, typickou pro naši poslaneckou činnost, jakou je popularizace zákonů. Po pravdě řečeno, je to oblast, která se týká všech našich občanů, avšak mladých především. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Zítra posoudíme a schválíme vysokoškolský zákon. Nemělo by to být důvodem k naší intenzívní práci s tímto zákonem mezi vysokoškolskou mládeží a mládeží vůbec? A jde samozřejmě i o objasňování dalších závažných kodexů, jaký je ústava, zákon o čs. federaci, zákoník práce, občanský zákoník i zákon o rodině. Prostě v této oblasti máme své specifické, dosud nevyužité možnosti, vést mládež k úctě k našim zákonům, ke správnému chápání jednoty práv a povinností, k rozvíjení naší socialistické demokracie.

Vezměte si jinou oblast - nad jiné významnou - naši internacionální výchovu. Mám v prvé řadě na mysli vytváření hlubokých, upřímných a trvalých bratrských svazků k Sovětskému svazu, socialistickým zemím a k dalším pokrokovým silám světa. Tady nevystačíme s pouhými statistikami o počtu různých schůzí, akcí, o účasti mladých. Nic proti číslům, pokud odpovídají skutečnosti. Ale měřítko pro to, jaké má mládež postoje, myšlení a city, to zdaleka není. Nám, generaci dnes již "postarších" svazáků, třídní a političtí protivníci nejednou vytýkali, že jsme v přístupech k sovětskému lidu, sovětskému komsomolu až "přehnaně přátelští". Budiž řečeno, že se za tuto přehnanost vůbec nestydíme. Právě naopak. Život nejednou potvrdil hlubokou gottwaldovskou pravdu, že vztah Československa k sovětské zemi je věcí naší cti, našeho života, naší vlastní budoucnosti.

Ostatně, právě tento politický a citový vztah k Sovětskému svazu byl pro československé občany tím nejlepším barometrem ve veliké zkoušce krizových let.

Televizní seriál "Velká vlastenecká válka", tak dychtivě a s velkým vzrušením prožívaný, ukázal naše velké možnosti. Je poučné, že toto skvělé defilé lidské statečnosti a hrdinství sovětských národů uchvátilo v širokém měřítku právě mladé lidi. Přibližovalo jim zcela přesvědčivě něco, co sice neprožili, ale co rozhodovalo již tehdy i o jejich osudech, o osudech celé naší země a lidské civilizace. Naše činnost mezi mládeží - to by měl být stálý životní seriál, stálý proud internacionální výchovy, upevňující a prohlubující především československo-sovětské přátelství. Myslím, že právě letošní jubilejní rok 35. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou nám k tomu vytváří příznivé předpoklady.

Samozřejmě v našich přístupech k mládeži jde více než o slova, především o vytváření dobrých pracovních a sociálních podmínek, o zdravé pracovní a politické klíma, o živý příklad starších. Stále platí, že osobní příklad je tím nejlepším učitelem. Je důležité dát všem mladým možnost, aby mohli uplatnit svůj přirozený smysl pro vše nové a pokrokové, aby si osvojovali pod citlivým, ale i náročným vedením starších spolupracovníků stále širší bohatství poznatků.

Jde o to, vést je k samostatnosti a houževnatosti, k získání vlastností, které se nedají nikde koupit, ale pouze vydobýt čestnou prací a studiem.

Myslím, že řešení těchto životních otázek můžeme ve svých volebních obvodech i v příslušných výborech sněmoven výrazněji ovlivňovat. V prvé řadě mám na mysli naši politickou práci mezi mladou směnou vládnoucí dělnické třídy - mezi učňovskou a dělnickou mládeží. Konec konců právě generace této mládeže bude stát po boku starších, v prvé linii zápasu za vysokou efektivnost a kvalitu, za prosazení zdokonalené soustavy řízení a plánování do života. Připravit ji všestranně na tuto kvalitativně novou a náročnou situaci je nesmírně významným politickým faktorem.

Je příznačné, že poslanci věnují vedle pracovních otázek značnou pozornost problémům volného času mládeže. Zcela oprávněně. I tady je nad čím se zamýšlet a hlavně pomáhat řešit. Nemůže nám být v socialistické společnosti lhostejné, jak mládež ve svém vlastním i celospolečenském zájmu zachází s volným časem, jak ho účelně či neúčelně využívá. Dobře využívaný čas v dobrém a zdravém kolektivu povzbuzuje k životu; špatná parta svedla již nejednou mladého člověka na scestí a dokonce do bahna kriminality.

Činnost mládeže ve volném čase má široké pole působnosti. Chci se alespoň dotknout jedné otázky. Dobře víme, co pro vytváření dobrých fyzických i morálních vlastností znamená dobře organizovaná tělovýchova a sport. Nejednou jsme tyto závazné společenské otázky projednávali i na půdě branných a bezpečnostních výborů. Myslím, že většina z nás má tradičně sport a tělovýchovu ráda a dobře ví, co znamená pro vývoj mladého člověka i pro reprezentaci státu.

Tím více nás mrzí stále neuspokojivé výsledky našich sportovců, zejména na mezinárodních soutěžích. Naši voliči nám na schůzích říkají: naši sportovci mají přece hlavu, ruce i nohy jako ti ostatní, životní podmínky a péči nemají o nic horší, ale těch výsledků napr. ve srovnání s NDR je stále málo. A dodávají - prostě chybí jim vůle, ctižádost a bojovné srdce. Nechci zjednodušovat. Vím, že je to širší problém, jak to ostatně zdůraznil ve svém vystoupení soudruh Štrougal. Nicméně hodně pravdy naši voliči mají. Sama tělovýchovná organizace ovšem věci vyřešit nemůže. Domnívám se, že také my, poslanci Federálního shromáždění a všichni poslanci nižších stupňů zastupitelských sborů musí účinněji napomáhat při vytváření správných, morálních vlastností mladých lidí, učit je větší houževnatosti a větší ctižádosti. Musíme přispívat k vyhledávání, k trpělivému a promyšlenému vedení přirozených talentů, všude v místech pomáhat vytvářet základní podmínky pro masový rozvoj tělovýchovy a sportu.

Vždyť nejde často o velké věci, ale např. o to, aby sportovní hřiště, stadióny apod. byly otevřeny a přístupny pro mládež, aby na sídlištích měly tisíce mladých lidí vůbec nějaký prostor pro svou sportovní činnost, aby se nerušila další a další venkovská hřiště, poslední městské plácky, na nichž nám za skromných podmínek vyrostli Plánička, Masopust, Holíkové a další plejáda sportovců světové třídy. A samozřejmě to, co říkáme o výchovném vlivu tělovýchovy, platí i o dalších sférách, zájmové či branné činnosti, veřejné práci i kultuře. Dobrý soubor či zájmový kroužek je cenným prostředkem kolektivní výchovy a tvůrčí činnosti. Živelné a ideově zcestné diskotéky či jiné formy moderní zábavy nejednou přivádějí mladé lidi na scestí. Jde o to, aby všechny formy zájmové činnosti nebyly samoúčelné v duchu zásady "mládí ať se vydovádí", ale významným prostředkem k tomu, jak získat mládež pro plnokrevný socialistický život, větší občanskou a společenskou angažovanost. Že nám právě tato otázka dělá u části mládeže starost, není třeba zdůrazňovat. To chceme a musíme společně změnit.