Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, práce mezi mládeží, byť sebe více náročná, nebyla a nikdy nebude ztracenou investicí; co dnes ve svém přístupu slevíme, bude zítra mladé generaci zcela určitě chybět. Hmotné, politické a morální hodnoty vložené do socialistické výchovy mladého pokolení přinesou výsledky nejcennější, připraví mladou směnu, aby z pocitu vlastního přesvědčení, vlastní odpovědnosti rozmnožovala bohatství naší země, aby čestně vyplnila odkaz předcházejících generací.

Předseda FS A. Indra: Děkuji místopředsedovi Sněmovny národů s. Vedrovi. Vystoupí poslanec Horáček. Připraví se poslanec Mařík.

Poslanec SL V. Horáček: Jak uvedl ve zprávě vlády její předseda s. Štrougal, za několik dnů vzpomeneme nejvýznamnější události novodobé historie, vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Před 35 lety vyvrcholil národně osvobozenecký boj našeho lidu a vojáci slavné Rudé armády osvobodili naši vlast od německého fašismu. Bylo uvedeno, že s hlubokou vděčností a úctou si uvědomujeme, jaké nezměrné oběti stála sovětský lid naše svoboda. Se stejnou úctou a obdivem vzpomeneme hrdinství a vítězství tohoto lidu inspirovaného Komunistickou stranou Svazu sovětských socialistických republik, vítězství, které bylo triumfem socialistického zřízení, kterým byl zničen nejreakčnější výplod imperialismu, vítězství, které zachránilo světovou civilizaci a naše národy doslova od fyzické likvidace. Po skončení nejstrašnější války jsme se mnozí domnívali, ze budeme trvale žít v míru. Tím více nás dnes znepokojuje vývoj mezinárodních vztahů, kdy vinou vlády Spojených států amerických a dalších imperialistických mocností, jimž horlivě přitakává maoistické vedení Číny, bylo znovu zakaleno politické klima ve světě.

Mnozí naši spoluobčané projevují obavy a znepokojení nad vývojem, ale současně se probouzejí z iluzí o jakémsi automatismu mírového soužití do skutečné reality. Do reality neúprosného třídního zápasu dvou protikladných soustav o další budoucnost národů světa. Složitou mezinárodní situaci analyzoval v listu Pravda L. I. Brežněv. Ukázal přesvědčivě, že ze strany amerického imperialismu jde o úmyslné zostření mezinárodní situace, které je výrazem jeho nespokojenosti s upevněním pozic socialismu, s rozmachem národně osvobozeneckého hnutí a s rozvojem sil bojujících za mír. Vyvodil závěr, že uvolnění v mezinárodních vztazích má hluboké kořeny i perspektivu zůstat hlavní základní tendencí ve vztazích mezi státy.

I když nepřeceňujeme možnosti imperialismu v jeho frontálním útoku na proces mírového soužití, na druhé straně však ani nepodceňujeme jeho agresívní podstatu a hlavně záměry současné vojensko-politické koncepce státní administrativy USA a jejich satelitů v úsilí o narušení poměru sil. Proto ani nemůžeme nečinně přihlížet k posledním opatřením světového imperialismu ve vojenské oblasti, které se dotýkají životních zájmů i našich národů. Jde o licitování prezidenta Cartera se smlouvou SALT 2, usnesení rady NATO o umístění raket středního doletu v západní Evropě. Jde o pětiletý plán radikálního zvyšování vojenské síly USA, kdy v polovině osmdesátých let vojenské výdaje mají přesáhnout 200 mld dolarů. Znepokojující jsou i rozsáhlá cvičení armád NATO pod provokativními náměty, které vycházejí z teorií o údajné vojenské sovětské hrozbě.

Nesmíme ani zapomínat, že NATO disponuje v prostoru NSR a Beneluxu skoro s miliónem vojáků a že v dalších evropských zemích je jich připraveno na 2 mil. mimo zálohu a přísun z USA. Nehovoříme o jaderném potenciálu, o kterém jsme nyní dostatečně informování z tisku. Je potřebné mít na zřeteli, že militaristická opatření USA jsou součástí jejich agresívní zahraničně politické doktríny. Její cíle byly otevřeně vyjádřeny prezidentem Carterem v poselství o stavu Unie počátkem tohoto roku. Znovu se potvrzuje, že americký imperialismus se nehodlá smířit se změněným poměrem sil ve světě. Mobilizuje všechny zdroje, aby dosáhl pronikavého vzrůstu vojenské síly a obnovil své mocenské dominantní postavení ve světě. A tato agresívní politika NATO v čele s USA nás musí vést k ostražitosti, k úsilí o zajištění kolektivní obrany země, západní výspy socialismu. Je proto vysoce aktuální v souvislosti s 25. výročím vzniku Varšavské smlouvy i 110. výročím narození V. l. Lenina si připomenout některé jeho myšlenky. Zejména poučení o nutnosti soustavně naplňovat ideje internacionální obrany socialismu, závěry o řízení příprav a organizace obrany státu a výstavby jeho ozbrojených sil komunistickou stranou. Trvalou a aktuální platnost pro nás mají i jeho názory na zabezpečení všelidové obrany socialismu. Ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda Československé socialistické republiky v souladu s těmito idejemi přijímají nezbytná opatření pro upevnění obranyschopnosti země. Jsou naplňována slova prohlášení vlády ČSSR o tom, že "stejně jako v uplynulém období bude federální vláda pokračovat v zajišťování spolehlivé obrany země, ochrany socialistických vymožeností a všestranné připravenosti Čs. lidové armády. Pevná a všestranná spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy, rozvinutá ekonomická základna Československa umožnily, aby naše armáda byla v souladu s požadavky vědeckotechnické revoluce vybavena moderními zbraněmi a technikou. Morálně politická, odborná a technická připravenost velitelského sboru i vojáků je na úrovni požadavků soudobého vojenství. Trvalý zdroj síly ČSLA je v pevném spojení s lidem.

Úkoly vytyčené KSČ plní příslušníci armády v pevném internacionálním svazku s vojáky Sovětské armády a ostatních armád Varšavské smlouvy. Současná situace znovu potvrzuje nezbytnost kolektivní obrany socialistických vymožeností. Je nutné jen podtrhnout, že připravenost armád Varšavské smlouvy je přitom stabilizačním faktorem v procesu uvolňování mezinárodního napětí a zajišťuje příznivé podmínky pro rozvoj reálného socialismu, pro mírovou práci našeho lidu.

V této souvislosti je nesmírně cenné poznání, které potvrzují i naše poslanecké průzkumy (např. ve Východoslovenském kraji), že otázky související s leninským požadavkem jednoty budování a obrany socialismu se stále intenzívněji fixují do povědomí pracujících. Je užitečné, že pod vedením KSČ státní orgány, instituce i společenské organizace nacházejí užší vztah k realizaci branné politiky strany a státu. Úkoly vyplývající z usnesení strany o jednotném systému branné výchovy obyvatelstva a zákona č. 73/1973 Sb., o branné výchově se ve větší míře stávají organickou součástí jejich činnosti. Rovněž poslanci Federálního shromáždění, zejména branný a bezpečnostní výbor věnují soustavnou péči a pozornost branné výchově. Vedle legislativní funkce se poslanci zabývají kontrolou a průzkumy o jejich stavu a účinnosti.

Důležitým podnětem ke zvýšení kvality a efektivnosti branné výchovy se stalo i usnesení předsednictva ÚV KSČ ke zvýšení úrovně branné propagandy a účinnější popularizace ČSL ve společnosti.

Požadavky brannosti postupně naplňují i obsah ideologických kampaní a vzdělávání ve státních orgánech, institucích i společenských organizacích. Potvrzují to např. zkušenosti z Jihomoravského kraje, konkrétně z okresu Znojmo. Zlepšuje se i koncepčnost rozvoje branné výchovy, řídící činnost komisí národních výborů. Prohloubila se součinnost organizací Národní fronty při plnění úkolů branné výchovy. Při průzkumech zjišťujeme, že se v tomto směru lepší i práce na školách.

Přes pozitiva jsou však i slabá místa. Existují problémy v efektivnosti jednotlivých opatření. Jsou rozdíly v přístupu jednotlivých okresů, krajů a organizací k úkolům branné výchovy.

Značné rozdíly jsou rovněž ve výsledcích jednotlivých odborně technických složek branné výchovy. Větší pozornost bude nutné věnovat praktické stránce přípravy občanů. Stojí rovněž za vážné zamyšlení nízká tělesná zdatnost branců.

Bylo by chybou nevidět potřebu ještě účinnějšího posilování branného vědomí občanů, upevňování třídně politické orientace v mezinárodních i vnitřních otázkách. Jeví se potřeba cílevědomější výchovy k třídní nenávisti vůči imperialistickým nepřátelům a zvyšování ofenzivnosti v boji proti pacifickým názorům.

Důsledné uskutečňování závěrů, které byly přijaty na posledním zasedání ÚV KSČ, vytváří pro to optimální podmínky.

Je jen třeba v souladu s těmito požadavky věnovat pozornost především politickovýchovné práci v souvislosti s otázkami, o kterých hovořím, především branně vlastenecké a internacionální výchově. Podněcovat hrdost, především u mládeže, nad dosaženými výsledky při budování socialismu, nad naší příslušností k socialistickému táboru. Rozvíjet lásku k Sovětskému svazu a našim socialistickým přátelům. Vychovávat mládež na revolučních tradicích strany, lidu i ČSLA. O takovouto orientaci usilujeme v podmínkách Svazu pro spolupráci s armádou. Chceme nyní po 15. zasedání ÚV KSČ naši práci ještě zkvalitnit a dosáhnout většího efektu především v přípravě branců, vojáků v záloze i obyvatelstva k civilní obraně. Úsilí zaměřujeme na komplexnost branné výchovy, na to, aby vysoká ideovost prostupovala všemi činnostmi, aby se vychovateli stali všichni funkcionáři, aby ji zajišťovaly všechny orgány a instituce.

Chceme tak ještě více přispět k uskutečňování politiky Komunistické strany Československa, k realizaci požadavků XV. sjezdu KSČ, k výchově budovatelů a obránců naší krásné socialistické vlasti.

V letošním roce si proto zvlášť naléhavě připomínáme velikou cenu naší svobody a samostatnosti, ale i obětí, které bylo pro jejich dosažení nutno vynaložit. Jsme připraveni pod vedením Komunistické strany Československa budovat i bránit socialistické vymoženosti, za které těžce bojovaly předchozí generace, přispívat k tomu, aby se proces uvolňování napětí stal nepřetržitým, životaschopnějším, všezahrnujícím a univerzálním. To vše, při vědomí skutečnosti, že "poměr sil není dnes takový, aby bylo nutno o mír prosit".

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Horáčkovi. Promluví poslanec Mařík.

Poslanec SN V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zpráva o plnění vládního prohlášení odpovídá skutečnosti, že vláda vyvíjela i přes mnohé složitosti, problémy a potíže cílevědomé organizátorské úsilí při zabezpečování úkolů státu a hospodářských organizací v zájmu ekonomického a sociálního programu strany. V přístupu vlády se přesvědčivě ukazuje maximálně dosažitelná alternativa východisek, která je nutno založit ke zvyšování efektivnosti čs. ekonomiky i uzpůsobení vlivům světové ekonomické situace.

Náročně kritický pohled nemůže zakrýt, ale naopak zvýrazňuje skutečnost, že se v našem socialistickém státě zejména za uplynulých deset let dosáhlo vyspělé materiální a kulturní úrovně lidu, že jsme zemí s mohutným potenciálem výrobních sil. Souhlasíme se slovy předsedy vlády, ve kterých otevřeně ukázal na nedostatky a jejich příčiny, protože pochopitelně také nás odboráře znepokojuje, že řada propadů ve výrobě a ztrát je zbytečných, že by při lepší řídící práci, při větší aktivitě a vyšší pracovní kázni nemusely být a že ani odborové organizace všude nepůsobily k využívání vnitřních rezerv.

Proto orgány ROH napřely po VII. plénu ÚRO a po 14. zasedání ÚV KSČ své hlavní úsilí na aktivizaci základních organizací a všech členů s cílem dosahovat postupný obrat k intenzifikaci národního hospodářství. Odbory při kritickém přístupu k nedostatkům v řídící sféře zdůraznily nezbytnost stejně sebekritického pohledu na vlastní činnost, na posuzování výsledků ekonomické funkce odborů a jejich výchovného vlivu. Tím je motivováno stanovisko vyjádřené na VII. plénu ÚRO, že jestliže požadujeme zvýšení úrovně řídící práce, a tedy i odborové činnosti, činíme tak i proto, že je to jedna z podmínek uvolnění cesty k novému rozmachu pracovní iniciativy a současně účinný nástroj boje proti nesprávným negativním jevům na pracovišti.

Zdokonalené řízení na socialistických principech od shora dolů může být umocněno jen aktivní účastí dělnické třídy na řízení a může pozvednout výkonnost pracovních kolektivů, uschopnit je, aby více a lépe využívaly technického vybavení a fondu pracovní doby, aby k překonávání dosavadních bariér přistupovaly s větší odvahou, vynalézavostí a s novátorstvím.

Odborové hnutí je připraveno celou vahou své organizace se sedmi milióny členů podpořit realizaci souboru opatření ÚV KSČ a vlády ke zdokonalení řízení - přihlížejíc navíc ke skutečnosti, že se ÚRO na jeho formování v oblasti účastí pracujících aktivně podílela. První názory dělníků, techniků a ekonomů ze závodů nasvědčují tomu, že se projevuje pochopení pro tato opatření, že se uznává za správné nedržet se překonaných hledisek, ukazatelů a ekonomických pák. Jestliže tyto ztrácejí svoji účinnost a působí proti hlavním záměrům, pak je namístě ve správnou chvíli volit správné rozhodnutí, založit soustředěný tah na vysokou efektivnost, kvalitu, na vyšší exportní průbojnost a na diferencovanou a důslednou hmotnou zainteresovanost jednotlivců, brigád, závodů a celých VHJ.

Ztotožňujeme se s hlavními směry zajišťování hospodářského rozvoje a upevňování sociálních jistot s vědomím toho, že aktuálnost a ostrost některých současných problematik nás nemůže oddalovat od koncepčních záměrů, jak zde byly vytyčeny.

Společně s hospodářskými orgány promyslíme aktivnější opatření k rozvoji socialistického soutěžení, ke zvyšování směnnosti, k souladu mezi strukturou zaměstnanosti a získanou kvalifikací, protože nevyužívání kvalifikačních kapacit pracujících je jednou ze závažných ztrátových položek v ekonomice. Na druhé straně neúměrně přesycený stav administrativy v článcích řízení a služeb vyžaduje, aby odbory odstraňování přebytečného aparátu a všechna úsporná opatření ještě energičtěji podpořily.

Sama podstata důsledné diferencovanosti obměny a postihů si vyžádá od závodních výborů ROH i vedení podniků novou úpravu prémiových řádů, důsledné řešení mzdových a pracovně právních sporných případů, zavádění chozrasčotní závislosti kolektivů na výsledcích vlastní práce, normotvornou funkcí kolektivních smluv a praxi vstřícného plánování.

Jsme přesvědčeni, že členové ROH s mimořádnou pozorností přijmou sdělení předsedy vlády s. Štrougala o nadcházejícím setkání předsednictva vlády a sekretariátu ÚRO. Je to výraz shodného zájmu na užší součinnosti a soudružské spolupráci, která sleduje celospolečenský dosah, jak jsme to vyjádřili na VII. plénu ÚRO, protože jedině společný postup pod vedením strany a k naplňování linie strany dává záruky soustředění mas na rozhodující úkoly. Dohodnutý nástup k realizaci souboru opatření ke zdokonalení řízení ekonomiky, podnikové sociální politiky a péče o pracující ženy bude mít podle našeho názoru bezprostřední odezvu v aktivitě základních organizací a hospodářských vedoucích, svazových i všeodborových orgánů a národních výborů, ale i pracujících.

Právě díky společným přístupům se např. dosáhlo plnění komplexních programů péče o pracující v podnicích, na jejichž realizaci včetně technického zlepšení pracovního prostředí se za celou 6. pětiletku vynaloží kolem 30 mld Kčs. K tomu je nutno připočíst každoroční hodnotu 50-60 miliónů dobrovolně odpracovaných brigádnických hodin v rámci akce "Odboráři svým závodům a republice".

Doporučuji, aby Federální shromáždění vzalo zprávu předsedy vlády se souhlasem na vědomí a vyjádřilo ve svém usnesení plnou podporu dalším programovým záměrům federální vlády.

Soudružky a soudruzi poslanci, dnešní vysoká životní úroveň lidu, výstavba rozvinuté socialistické společnosti současně ukazuje, že odbory jako nejmasovější organizace dělnické třídy mají díky svému postavení, právům i odborovým svobodám plné možnosti uplatňovat své poslání. Zejména období uplynulých 10 let přesvědčivě prokázalo, že se zásluhou vedení strany v čele se s. Gustávem Husákem a zásluhou stranických orgánů vytvořily všude v závodech a ve všech oblastech předpoklady a otevřel plný prostor pro skutečné naplňování všech funkcí odborů. Stejnou měrou platí o odborových právech to, co uvedl na 15. zasedání ÚV KSČ s. Vasil Biľak, že "náš společenský řád dává pojmům svoboda, lidská práva, demokracie a sociální spravedlnost reálný obsah".

Reakční kruhy a buržoazní vlády napadají naši třídní jednotu odborů jako tzv. odborový monopol, znevažují vymoženosti odborů v socialistických zemích, aby mohly pod kouřovou clonou pofidérní demokracie ještě brutálněji potlačovat a omezovat i minimální práva odborových organizací ve vlastních zemích. Sami mnozí konzervativní odboroví vůdci přiznávají, že se dnes na Západě rozvíjí třídní válka za zničení odborového hnutí. Věci došly tak daleko, že i v zemích, kde vznikaly odborové organizace jako první a které se nehlásí k revoluční úloze dělnické třídy, jsou tyto nuceny vést boj za uchování své existence, nehledě k tomu, že revoluční a pokrokové odbory v těchto zemích jsou vystaveny tvrdému pronásledování.