Dovolte, abych se v krátkosti zmínil především o Všeobecné úmluvě o autorském právu, resp. o změnách, které pro tuto úmluvu znamená její pařížská revize. Autorské právo je zcela specifické v tom, že v sobě spojuje jak ochranu majetkových práv autora, tak i ochranu jeho tvůrčí osobnosti. Současně sleduje i zájem společnosti na uspokojování kulturních potřeb. Proto je žádoucí, aby mezinárodní úmluvy uzavírané v této oblasti splňovaly co nejlépe všechny požadavky na ochranu autorských práv. Tomu vyhovuje právě Všeobecná úmluva o autorském právu sjednaná po druhé světové válce z iniciativy UNESCO. Tato úmluva splňuje to, co mnohem starší Bernská úmluva nedokázala, to znamená být univerzálně přijatelná co největším počtem států. Hlavní a nejdůležitější změna, kterou přináší pařížská revize Všeobecné úmluvy, k níž Československo přistupuje, znamená především řešení požadavků rozvojových zemí na vytvoření nového smluvního systému autorsko-právní ochrany. Systém, který by těmto zemím usnadnil přístup k světovému kulturnímu bohatství a tak napomohl nejen jejich vlastnímu kulturnímu rozvoji, ale i růstu vlastní inteligence. Tato nová ustanovení Všeobecné úmluvy jsou zcela v souladu s obdobnými ustanoveními úmluvy Bernské.

Kromě této nejvýznamnější změny obsahuje pařížské revidované znění Všeobecné úmluvy i několik dalších změn, které např. upravují otázku přístupu těch států, které nejsou členy původní Všeobecné úmluvy z roku 1952, ale přistoupí k jejímu pařížskému znění, a nové ustanovení o tom, jakým zněním úmluvy se budou řídit vztahy mezi těmi smluvními státy, které jsou účastníky různých textů Všeobecné úmluvy. Doplňuje se i článek XIII o nový odstavec, který vyjadřuje, že pokud smluvní stát prohlásí, že Všeobecná úmluva se vztahuje i na závislé území, jehož zahraniční vztahy smluvní stát zajišťuje, neznamená to, že ostatní státy mlčky uznávají tento faktický stav území. Nicméně, protože původní znění článku XlII není v souladu s Deklarací Valného shromáždění Organizace spojených národů o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, je nezbytné, aby Československo uplatnilo při přístupu k tomuto článku příslušné prohlášení. Uplatní je také k článku XV, a to proto, že ČSSR nepřijímá doložku o tom, že všechny spory mezi dvěma nebo více státy týkající se výkladu nebo provádění Všeobecné úmluvy bude rozhodovat pouze Mezinárodní soudní dvůr. Československo zastává stanovisko, že příslušnost Mezinárodního soudního dvora je třeba přijímat vždy pro určitý konkrétní případ, protože je třeba posoudit, zda nejde o spor, jehož podstata patří do vnitřní pravomoci Československa.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, obě předložené úmluvy - Všeobecnou i Bernskou - projednaly na svých schůzích výbory zahraniční, kulturní a ústavně právní Sněmovny národů, došly k souhlasnému stanovisku, které vám jako jejich společný zpravodaj tlumočím, a navrhuji, aby Sněmovna národů vyslovila s těmito úmluvami souhlas s tím, že při přístupu budou uplatněna prohlášení k článku XIII a XV Všeobecné úmluvy a stejně tak bude uplatněno prohlášení čl. 31 a výhrada k čl. 33 odst. 1 Bernské úmluvy.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Krauskopfovi.

Prosím nyní poslankyni Marii Dubovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně M. Dubová: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, Federálne zhromaždenie pristupuje k prerokovaniu návrhu na prístup ČSSR k revidovaným zmenám dvoch medzinárodných autorských zmlúv.

Sú to: "Bernský dohovor o ochrane literárnych a umeleckých diel" a "Všeobecný dohovor o autorskom práve UNESCO", nové znenie, ktoré bolo dohodnuté v Paríži 24. júla 1971.

Predkladaný vládny návrh prerokovali na svojich spoločných zasadnutiach Výbory zahraničné, Ústavnoprávne a Kultúrne Snemovne ľudu a Snemovne národov. Prerokovali na nich zahranično-politické aspekty oboch zmlúv, ich úzke nadviazanie na ustanovenia paktov o ľudských právach, súčasťou ktorých sú aj práva autorské ako práva k tzv. statkom nehmotným, i zodpovedný prístup ČSSR k plneniu Záverečného aktu Helsinskej konferencie na poli medzinárodného autorského práva, ktoré je predmetom dnes prerokúvanej právnej úpravy.

V tejto súvislosti bola tiež zhodnotená medzinárodná iniciatíva ČSSR a ostatných socialistických krajín v rámci Svetovej organizácie duševného vlastníctva ako odbornej medzinárodnej organizácie Spojených národov.

Konečne aj zmienka o vysokej úrovni československého autorského práva, dokladom ktorej je skutočnosť, že autorský zákon čís. 35/65 Zb. zo stanoviska požiadaviek prerokúvaných revízií oboch medzinárodných autorských zmlúv plne vyhovuje a jeho znenie zodpovedá záväzkom, ktoré z prístupu ČSSR k nim vyplynú.

Československému autorskoprávnemu cíteniu zodpovedá aj zmena základného kritéria ochrany podľa revidovaného Bernského dohovoru, v ktorom bola v plnom rozsahu zakotvená zásada štátneho občianstva. Odmietnutie ochrany dielam, ktoré sú po prvý raz uverejnené v štáte, ktorý nie je členom revidovaného Bernského dohovoru, otváralo možnosti špekulácie a pre súčasný a ďalší rozvoj medzinárodných kultúrnych stykov je naďalej neúnosné.

História, hlavné princípy a návrhy zmien predkladaných revidovaných znení Bernského dohovoru o ochrane literárnych a umeleckých diel, ako aj Všeobecného dohovoru o autorskom práve, sú obsiahnuté v predloženom vládnom návrhu. Vo svojej správe sa preto obmedzím na zdôraznenie niektorých otázok, ktoré sú v oblasti medzinárodnej autorskoprávnej ochrany aktuálne a signalizujú jej ďalší vývoj.

Je známe, že vznik a rozvoj autorského práva je závislý od možností rozširovania diela. Vynález kníhtlače, záznam zvuku i obrazu, neskoršie vznik filmu, rozhlasu, televízie a ďalších technických prostriedkov, ich kombinácia, zdokonaľovanie a pokračujúci rozvoj ovplyvňujú spôsoby širokého využitia a šírenie diel a vynucujú si aj zmeny a spôsoby ich ochrany.

To boli hlavné dôvody, ktoré viedli k nutnej revízii doterajších autorskoprávnych dohovorov alebo i vzniku ďalších medzinárodných dohovorov, ako napr. proti pirátstvu, o satelitoch a pod.

K autorom vedeckých či umeleckých diel, záujmy ktorých pri vytváraní a spoločenskom uplatnení diela chráni autorské právo, patria výkonní umelci, ale aj výrobcovia zvukových a obrazových záznamov, filmoví výrobcovia, rozhlasové a televízne organizácie. Nejde len o technickú stránku veci. Rozvíjajú sa aj kultúrne nároky spoločnosti a jej estetické cítenie; rastie potreba ďalšieho rozvoja vedy a umenia všedného dňa. Aj tieto požiadavky sa nutne odrážajú v obsahu medzinárodných autorských dohovorov.

Chcem upozorniť napr. na podstatné zlepšenie ochrany diel úžitkového umenia, ktorého sa im v parížskom znení revidovaného Bernského dohovoru dostalo. Pre úplnosť chcem upozorniť aj na ustanovenie, ktoré bolo do tohto dohovoru novo vložené, podľa ktorého autor a po jeho smrti oprávnené osoby alebo inštitúcie majú nescudziteľné právo na podiel z výťažku predaja originálov diel po prvom prevode uskutočnenom ich autormi.

Pre Československú socialistickú republiku, ktorá toto právo vo svojom zákone má, to znamená možnosť aktívnej ochrany záujmov svojich občanov proti eventuálnym majetkovým špekuláciám. Prístup Československej socialistickej republiky k revíznym zmenám oboch zmlúv, najmä k revidovanému Bernskému dohovoru, je teda nanajvýš aktuálny, ak uvážime tento zmienený vývoj, ku ktorému v oblasti techniky a kultúry došlo. Svedčí o tom aj skutočnosť, že zo 71 krajín, ktoré sa teraz na revidovanom Bernskom dohovore zúčastňujú, len 11 je viazaných jeho takzvanou rímskou revíziou z roku 1928 a k nim zatiaľ patrí aj Československá socialistická republika. Zmeny, ku ktorým došlo v parížskom znení Všeobecného dohovoru autorskom práve rozšírením práv zabezpečovaných týmto dohovorom, znamenajú závažné zvýšenie a skvalitnenie medzinárodnej ochrany, poskytovanej podľa tohto dohovoru, a tým účinnejšiu ochranu československých kultúrnych záujmov v zahraničí, najmä v tých krajinách, ktoré sa nezúčastnia revidovaného Bernského dohovoru.

Ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne ľudu odporúčam v súlade so stanoviskami výborov, ktoré vládny návrh prerokovali, vysloviť súhlas k parížskemu zneniu Bernského dohovoru o ochrane literárnych a umeleckých diel a Všeobecnom autorskom práve dohovoru s výhradami, týkajúcimi sa obligatórnej jurisdikcie Medzinárodného súdneho dvora v Haagu, pokiaľ ide o revidovaný Bernský dohovor a s odmietnutím tzv. koloniálnej klauzuly v oboch navrhovaných dohovoroch.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji společné zpravodajce výborů Sněmovny lidu poslankyni Dubové.

Písemně se do rozpravy k těmto bodům nikdo nepřihlásil.

Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo.) Nikdo.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále je přítomno 170 poslanců Sněmovny lidu, 64 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 61 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federaci schopny se usnášet.

O každém vládním návrhu budeme hlasovat odděleně.

Nejdříve budeme hlasovat o vládním návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu návrh na účast Československé socialistické republiky v pařížském znění Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 24. července 1971.

V parlamentním tisku č. 67 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávaným vládním návrhem.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak doporučil společný zpravodaj výborů Sněmovny národů, prosím, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Sněmovna národů s usnesením souhlasí.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny lidu, prosím, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.