Dovolte, abych se v krátkosti zmínil především
o Všeobecné úmluvě o autorském
právu, resp. o změnách, které pro
tuto úmluvu znamená její pařížská
revize. Autorské právo je zcela specifické
v tom, že v sobě spojuje jak ochranu majetkových
práv autora, tak i ochranu jeho tvůrčí
osobnosti. Současně sleduje i zájem společnosti
na uspokojování kulturních potřeb.
Proto je žádoucí, aby mezinárodní
úmluvy uzavírané v této oblasti splňovaly
co nejlépe všechny požadavky na ochranu autorských
práv. Tomu vyhovuje právě Všeobecná
úmluva o autorském právu sjednaná
po druhé světové válce z iniciativy
UNESCO. Tato úmluva splňuje to, co mnohem starší
Bernská úmluva nedokázala, to znamená
být univerzálně přijatelná
co největším počtem států.
Hlavní a nejdůležitější
změna, kterou přináší pařížská
revize Všeobecné úmluvy, k níž
Československo přistupuje, znamená především
řešení požadavků rozvojových
zemí na vytvoření nového smluvního
systému autorsko-právní ochrany. Systém,
který by těmto zemím usnadnil přístup
k světovému kulturnímu bohatství a
tak napomohl nejen jejich vlastnímu kulturnímu rozvoji,
ale i růstu vlastní inteligence. Tato nová
ustanovení Všeobecné úmluvy jsou zcela
v souladu s obdobnými ustanoveními úmluvy
Bernské.
Kromě této nejvýznamnější
změny obsahuje pařížské revidované
znění Všeobecné úmluvy i několik
dalších změn, které např. upravují
otázku přístupu těch států,
které nejsou členy původní Všeobecné
úmluvy z roku 1952, ale přistoupí k jejímu
pařížskému znění, a nové
ustanovení o tom, jakým zněním úmluvy
se budou řídit vztahy mezi těmi smluvními
státy, které jsou účastníky
různých textů Všeobecné úmluvy.
Doplňuje se i článek XIII o nový odstavec,
který vyjadřuje, že pokud smluvní stát
prohlásí, že Všeobecná úmluva
se vztahuje i na závislé území, jehož
zahraniční vztahy smluvní stát zajišťuje,
neznamená to, že ostatní státy mlčky
uznávají tento faktický stav území.
Nicméně, protože původní znění
článku XlII není v souladu s Deklarací
Valného shromáždění Organizace
spojených národů o poskytnutí nezávislosti
koloniálním zemím a národům,
je nezbytné, aby Československo uplatnilo při
přístupu k tomuto článku příslušné
prohlášení. Uplatní je také k
článku XV, a to proto, že ČSSR nepřijímá
doložku o tom, že všechny spory mezi dvěma
nebo více státy týkající se
výkladu nebo provádění Všeobecné
úmluvy bude rozhodovat pouze Mezinárodní
soudní dvůr. Československo zastává
stanovisko, že příslušnost Mezinárodního
soudního dvora je třeba přijímat vždy
pro určitý konkrétní případ,
protože je třeba posoudit, zda nejde o spor, jehož
podstata patří do vnitřní pravomoci
Československa.
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, obě
předložené úmluvy - Všeobecnou
i Bernskou - projednaly na svých schůzích
výbory zahraniční, kulturní a ústavně
právní Sněmovny národů, došly
k souhlasnému stanovisku, které vám jako
jejich společný zpravodaj tlumočím,
a navrhuji, aby Sněmovna národů vyslovila
s těmito úmluvami souhlas s tím, že
při přístupu budou uplatněna prohlášení
k článku XIII a XV Všeobecné úmluvy
a stejně tak bude uplatněno prohlášení
čl. 31 a výhrada k čl. 33 odst. 1 Bernské
úmluvy.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny národů poslanci Krauskopfovi.
Prosím nyní poslankyni Marii Dubovou, aby přednesla
zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SL
poslankyně M. Dubová: Vážený
súdruh predseda, súdružky a súdruhovia
poslanci, Federálne zhromaždenie pristupuje k prerokovaniu
návrhu na prístup ČSSR k revidovaným
zmenám dvoch medzinárodných autorských
zmlúv.
Sú to: "Bernský dohovor o ochrane literárnych
a umeleckých diel" a "Všeobecný dohovor
o autorskom práve UNESCO", nové znenie, ktoré
bolo dohodnuté v Paríži 24. júla 1971.
Predkladaný vládny návrh prerokovali na svojich
spoločných zasadnutiach Výbory zahraničné,
Ústavnoprávne a Kultúrne Snemovne ľudu
a Snemovne národov. Prerokovali na nich zahranično-politické
aspekty oboch zmlúv, ich úzke nadviazanie na ustanovenia
paktov o ľudských právach, súčasťou
ktorých sú aj práva autorské ako práva
k tzv. statkom nehmotným, i zodpovedný prístup
ČSSR k plneniu Záverečného aktu Helsinskej
konferencie na poli medzinárodného autorského
práva, ktoré je predmetom dnes prerokúvanej
právnej úpravy.
V tejto súvislosti bola tiež zhodnotená medzinárodná
iniciatíva ČSSR a ostatných socialistických
krajín v rámci Svetovej organizácie duševného
vlastníctva ako odbornej medzinárodnej organizácie
Spojených národov.
Konečne aj zmienka o vysokej úrovni československého
autorského práva, dokladom ktorej je skutočnosť,
že autorský zákon čís. 35/65
Zb. zo stanoviska požiadaviek prerokúvaných
revízií oboch medzinárodných autorských
zmlúv plne vyhovuje a jeho znenie zodpovedá záväzkom,
ktoré z prístupu ČSSR k nim vyplynú.
Československému autorskoprávnemu cíteniu
zodpovedá aj zmena základného kritéria
ochrany podľa revidovaného Bernského dohovoru,
v ktorom bola v plnom rozsahu zakotvená zásada štátneho
občianstva. Odmietnutie ochrany dielam, ktoré sú
po prvý raz uverejnené v štáte, ktorý
nie je členom revidovaného Bernského dohovoru,
otváralo možnosti špekulácie a pre súčasný
a ďalší rozvoj medzinárodných kultúrnych
stykov je naďalej neúnosné.
História, hlavné princípy a návrhy
zmien predkladaných revidovaných znení Bernského
dohovoru o ochrane literárnych a umeleckých diel,
ako aj Všeobecného dohovoru o autorskom práve,
sú obsiahnuté v predloženom vládnom
návrhu. Vo svojej správe sa preto obmedzím
na zdôraznenie niektorých otázok, ktoré
sú v oblasti medzinárodnej autorskoprávnej
ochrany aktuálne a signalizujú jej ďalší
vývoj.
Je známe, že vznik a rozvoj autorského práva
je závislý od možností rozširovania
diela. Vynález kníhtlače, záznam zvuku
i obrazu, neskoršie vznik filmu, rozhlasu, televízie
a ďalších technických prostriedkov, ich
kombinácia, zdokonaľovanie a pokračujúci
rozvoj ovplyvňujú spôsoby širokého
využitia a šírenie diel a vynucujú si
aj zmeny a spôsoby ich ochrany.
To boli hlavné dôvody, ktoré viedli k nutnej
revízii doterajších autorskoprávnych
dohovorov alebo i vzniku ďalších medzinárodných
dohovorov, ako napr. proti pirátstvu, o satelitoch a pod.
K autorom vedeckých či umeleckých diel, záujmy
ktorých pri vytváraní a spoločenskom
uplatnení diela chráni autorské právo,
patria výkonní umelci, ale aj výrobcovia
zvukových a obrazových záznamov, filmoví
výrobcovia, rozhlasové a televízne organizácie.
Nejde len o technickú stránku veci. Rozvíjajú
sa aj kultúrne nároky spoločnosti a jej estetické
cítenie; rastie potreba ďalšieho rozvoja vedy
a umenia všedného dňa. Aj tieto požiadavky
sa nutne odrážajú v obsahu medzinárodných
autorských dohovorov.
Chcem upozorniť napr. na podstatné zlepšenie
ochrany diel úžitkového umenia, ktorého
sa im v parížskom znení revidovaného
Bernského dohovoru dostalo. Pre úplnosť chcem
upozorniť aj na ustanovenie, ktoré bolo do tohto dohovoru
novo vložené, podľa ktorého autor a po
jeho smrti oprávnené osoby alebo inštitúcie
majú nescudziteľné právo na podiel z
výťažku predaja originálov diel po prvom
prevode uskutočnenom ich autormi.
Pre Československú socialistickú republiku,
ktorá toto právo vo svojom zákone má,
to znamená možnosť aktívnej ochrany záujmov
svojich občanov proti eventuálnym majetkovým
špekuláciám. Prístup Československej
socialistickej republiky k revíznym zmenám oboch
zmlúv, najmä k revidovanému Bernskému
dohovoru, je teda nanajvýš aktuálny, ak uvážime
tento zmienený vývoj, ku ktorému v oblasti
techniky a kultúry došlo. Svedčí o tom
aj skutočnosť, že zo 71 krajín, ktoré
sa teraz na revidovanom Bernskom dohovore zúčastňujú,
len 11 je viazaných jeho takzvanou rímskou revíziou
z roku 1928 a k nim zatiaľ patrí aj Československá
socialistická republika. Zmeny, ku ktorým došlo
v parížskom znení Všeobecného dohovoru
autorskom práve rozšírením práv
zabezpečovaných týmto dohovorom, znamenajú
závažné zvýšenie a skvalitnenie
medzinárodnej ochrany, poskytovanej podľa tohto dohovoru,
a tým účinnejšiu ochranu československých
kultúrnych záujmov v zahraničí, najmä
v tých krajinách, ktoré sa nezúčastnia
revidovaného Bernského dohovoru.
Ako spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne ľudu odporúčam v súlade so
stanoviskami výborov, ktoré vládny návrh
prerokovali, vysloviť súhlas k parížskemu
zneniu Bernského dohovoru o ochrane literárnych
a umeleckých diel a Všeobecnom autorskom práve
dohovoru s výhradami, týkajúcimi sa obligatórnej
jurisdikcie Medzinárodného súdneho dvora
v Haagu, pokiaľ ide o revidovaný Bernský dohovor
a s odmietnutím tzv. koloniálnej klauzuly v oboch
navrhovaných dohovoroch.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji společné zpravodajce výborů
Sněmovny lidu poslankyni Dubové.
Písemně se do rozpravy k těmto bodům
nikdo nepřihlásil.
Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá
o slovo. (Nikdo.) Nikdo.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V zasedacím sále je přítomno 170 poslanců
Sněmovny lidu, 64 poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a 61 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou podle ústavního
zákona o československé federaci schopny
se usnášet.
O každém vládním návrhu budeme
hlasovat odděleně.
Nejdříve budeme hlasovat o vládním
návrhu, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu návrh na účast Československé
socialistické republiky v pařížském
znění Bernské úmluvy o ochraně
literárních a uměleckých děl
ze dne 24. července 1971.
V parlamentním tisku č. 67 se navrhuje usnesení,
kterým se doporučuje souhlasit s projednávaným
vládním návrhem.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny
národů.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak doporučil
společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů, prosím, nechť zvedne ruku! (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Sněmovna národů s usnesením souhlasí.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení podle doporučení
společné zpravodajky výborů Sněmovny
lidu, prosím, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.