Záměry zapracované do rozpočtu považují výbory za reálné. Jejich realizace položí velké požadavky zvláště na příští úroveň každé řídící, organizátorské a kontrolní práce a stane se nástrojem prověrky schopností každého vedoucího pracovníka i nesmlouvavým obrazem výkonnosti celé naší ekonomiky. Výbory k tomu zdůrazňují, že jen vysoce efektivní práce, respektující především celospolečenské zájmy a potřeby, se může v příštím roce stát faktorem rozhodujícím o naplnění plánovaných v něm úkolů. K ní bude třeba vytvářet nejen ovzduší vysoké náročnosti na schopnosti a znalosti, ale i na skromnost a příkladnou hospodárnost a zesílit boj proti každé zbytečné formálnosti, honbě za vnějšími efekty a škodlivým projevům místního patriotismu.

Váha rozpočtové reality spočívá především v tvorbě rozhodujících finančních zdrojů, především tedy zisku. Podle názoru výborů by na něj měl mít rozhodující vliv nejen nárůst výkonů, ale hlavně vývoj nákladovosti. Na ni by proto měla být soustředěna odpovídající péče a pozornost řídící sféry a pracujících kolektivů a v ní by se zejména mělo odrážet žádoucí zlepšení přístupu hospodářského vedení k mobilizaci různých rezerv a zejména k upevnění dodavatelsko-odběratelských vztahů.

V tvorbě daně z obratu jako dalšího rozhodujícího zdroje příjmů bude mít hlavně vliv příští struktura a kvalita dodávek do tržních fondů. V plánovaných k tomu úkolech je nutné spatřovat zejména závažnou jejich spojitost s mírou uspokojování potřeb našeho obyvatelstva na vnitřním trhu, zvláště pokud jde o přínos inovace výrobků a jejího tempa, či o zvýšení výroby dosud nedostatkového zboží.

Vysoce závažným úkolem bude podle názorů výborů též úkol zabezpečit pro krytí stále rostoucích nákladů dovozu dostatečnou a přitom efektivní úhradu a dokázat zvýšenou adaptační schopností naší ekonomiky lépe čelit vlivům zhoršování situace ve vnějších ekonomických vztazích s kapitalistickými zeměmi a omezovat účast zahraničních zdrojů na financování potřeb naší ekonomiky. Vyžádá si to zejména provádět daleko výraznější technickou inovaci a racionalizaci výroby, do zabezpečování jejích výrobků vnášet mnohem přísnější nároky a kritéria, i současně úspěšně posilovat růst tvorby vnitřních zdrojů.

Řadu předpokladů podporujících mobilizaci vnitřních zdrojů spatřují výbory též v oblasti zásob. Zvláště pak ve zlepšování přístupů ke snižování dovozní náročnosti některých výrobků a způsobu využívání dovážených výrobků, a dále v účinném působení na snižování rozsahu tzv. nedokončené výroby, v níž nám stále zůstávají vázány značné zdroje.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v souvislosti s tím, že na potřeby financování investic je v rozpočtech počítáno opět se značnou částkou (55,84 mld Kčs), bylo při jednání výborů zdůrazněno, že nebude důležité jen to, jaké akce budou v této oblasti zabezpečovány, ale i jakou kvalitou a odpovědností za dosahované přitom výsledky by se měl vyznačovat celý investiční proces. Ve výborech bylo poukázáno na to, že se právem volá po promyšlenějších a hospodárnějších investicích, po zpřísnění výběru akcí a po dosahování jejich efektivnějšího a úspornějšího řešení. Omezení rozsahu stavebních akcí nově zahajovaných, které by umožnilo rychleji dokončovat rozestavěné akce a snížilo napětí v celé této oblasti, je vítáno. Nelze však dále připouštět, aby investoři pro své úzce podnikové a organizační zájmy nadsazovali význam a potřebu určitých investic či předkládali k nim neúplné podklady, nebo zkreslené odhady nákladů. Příští praxe by měla proto dospět k tomu, že za špatné podklady či za nenaplnění plánovaných parametrů investic bude příslušná složka volána k odpovědnosti a důsledky pociťovat i na svých příjmech.

Výbory jsou přesvědčeny o tom, že investiční záměry příštího roku odpovídají ve své podstatě soudobým možnostem naší ekonomiky. Daleko větší plánovací a investiční kázeň by se však měla projevit u akcí, týkajících se kategorie staveb do 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů a strojů a zařízení do rozpočtů staveb nezahrnovaných. Výraznější koncentrace prostředků by bylo třeba docílit zvlášť při modernizaci výrobní základny, s cílem dosáhnout jejího ucelenějšího pojetí a větší přesvědčivosti o jejím konečném efektu a zvláště v tom směru o dosažení žádoucí úspory pracovních sil

Velká pozornost by měla po všech stránkách v příštím roce patřit též úkolům plánovaným v oblasti rozvoje vědy a techniky, úrovni procesu jejich realizace a s ní spojeným podmínkám hmotným a finančním. Výbory ocenily, že význam celé této oblasti nachází svůj odraz v míře prostředků, se kterými je pro příští rok počítáno na finanční krytí potřeb rozvoje vědy a techniky v centrálních rozpočtech či finančních plánech chozrasčotní sféry a že celková částka přes 17 mld Kčs opět tvoří vcelku část užitého národního důchodu.

Výbory přijímají tyto výdaje v souvislosti s náročnější povahou plánovaných výzkumných a vývojových úkolů a spojenou s ní šíří kooperace či zvýšenou rizikovostí požadovaného progresívního řešení, jako výdaje objektivně nutné. Poukazují však současně i na to, že část takto uvolňovaných prostředků zůstává nenaplněním všech úkolů nedočerpána. Zdůrazňují proto, že v této oblasti musí být co nejlépe dbáno o dobře promyšlený efektivní výběr a aktuální význam všech záměrů a potřeb, dodržení požadavků hospodárnosti s nimi spojených a zejména o předpoklady včasného promítnutí přínosu vyřešených úkolů do hospodářské praxe. To si mimo jiné vyžádá též zlepšit přístup k zajištění či preferenci potřebných materiálů, výrobních kapacit a s nimi spojené techniky a z praxe odstranit zejména případy neúplných či včas nevyjasněných podmínek realizace výsledků vědeckotechnického pokroku.

Jako významná část státní technické politiky by se mělo též více projevit příští využití licencí již zakoupených, nebo k nákupu v roce 1980 uvažovaných. Předpokládá to brát daleko pečlivěji v úvahu jejich strukturu z hlediska možnosti dodržení žádoucího objemu výroby, či jiného způsobu využití licencí, resp. náročnosti jejich materiálového a dalšího finančního zabezpečení.

Pokud se týká opatření sledujících snížení nákladů na řídící a správní aparát, či na aparát technickohospodářský, výbory tato opatření plně podporují.

Doporučují přitom vážně se zamyslet též nad rozsahem a formami administrativních úkonů a řízení. Příští rozsah různých instrukcí a pokynů by se měl hlavně řídit počtem a váhou případů, které mají být jimi upravovány či regulovány a měl by omezením různých pracovních úkolů podporovat nižší potřebu sil v administrativě. Při jednání výborů bylo zvláště poukázáno na to, že prověrka využívání všech pracovních sil z hlediska účelnosti vykonávané jimi práce a z hlediska efektu využívaného fondu pracovní doby by měla od příštího roku být stálou součástí každé řídící práce a nástupem k postupnému odstraňování každého jen "formálního" úřadování.

Vážené soudružky a soudruzi, výbory pro plán a rozpočet při jednání o státním rozpočtu čs. federace posoudily též konkrétní záměry, vyjádřené v údajích rozpočtu a rozpočtového zákona pro plnění jeho integrační úlohy ve vztahu ke státním rozpočtům obou republik. Došly přitom k závěru, že plánované v něm účelové a globální dotace svou celkovou výší 104,2 mld Kčs a dílčí strukturou zabezpečí potřebnou vyrovnanost státních rozpočtů obou republik a přispějí účelně k zajištění finančního krytí některých specifických potřeb celostátní povahy.

Mohu proto jako zpravodaj, ve shodě se stanoviskem společně oběma výbory pro plán a rozpočet přijatým, doporučit, aby Sněmovna lidu a Sněmovna národů vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1980 schválila.

Po včerejším zasedání ÚV KSČ mohu k tomu v duchu jeho závěrů jen dodat, že naše národní hospodářství bude v příštím roce potřebovat mnoho tvůrčí, činorodé, odpovědně pojaté práce a jen skutečné hodnoty jí vytvářené, tedy žádné chytračení, či snahy přikrašlovat výsledky této práce.

Přístup k takové práci by se neměl proto projevovat jen ve slovech, výzvách a proklamacích, ale měl by se odrážet v konkrétních, kvalitativně domyšlených a efektivně prováděných činech a postupech.

V tomto duchu měly být též státní plán a plány hospodářské, či státní rozpočet a plány finanční pojaty jako dokumenty, o jejichž závazné a efektivní plnění a spojené s tím skutečné hodnoty bude třeba v podmínkách příštího roku mnohem usilovněji než dosud a také jednotněji na všech stupních řízení a ve všech oblastech bojovat. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Prchalovi. Po zpravodajských zprávách zahajuji rozpravu, do které se zatím písemně přihlásili poslankyně a poslanci Zadražilová, Chodurová, Minďaš, Peterková, Votruba, Čambalová, Chlad, Černáček, Formanová a Kožík.

Prosím poslankyni Zadražilovou, aby se ujala slova.

Poslankyně SL J. Zadražilová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, přesto, že v minulosti došlo k řadě opatření působících v oblasti plánování, v soustavě ekonomických nástrojů a v systémech ekonomické kontroly, nemůžeme být ještě zdaleka spokojeni s tím, jak se daří plánované cíle růstu efektivnosti, kvality a hospodárnosti plnit. Dostatečnou měrou nejsou zejména plněny úkoly stanovené k úspoře paliv a energie, ve snižování podílu materiálových a celkových nákladů na výrobu, i v potlačování míry nákladů neproduktivních. Ačkoliv jejich dosažení má klíčový význam, postupuje jejich praktická realizace tempem pomalejším než by bylo zapotřebí.

Nedávná opatření v cenách paliv a energie, pohonných hmot a spojových poplatků jsou proto motivována snahou podpořit aktivizaci vnitřních rezerv naší ekonomiky a přispět k udržování rovnováhy mezi jejími zdroji a potřebami. Jejich dopad na hospodaření organizací výrobní i nevýrobní sféry je nutné utlumit v roce 1980 přijetím dalších věcných, technickoorganizačních, racionalizačních a úsporných opatření. Takový postup budeme spolu s opatřeními, čelícími nepříznivému vlivu státe rostoucích světových cen řady surovin a materiálů považovat za výraz velmi odpovědného přístupu k řešení našich problémů a celospolečenských potřeb, jak zde byly v úvodních zprávách ke státnímu rozpočtu na rok 1980 charakterizovány.

Rozhodně by nemělo být na žádném místě počítáno s úpravou jeho rozepsaných úkolů, samozřejmě s výjimkou případů, vyvolaných zcela novými a jinak neřešitelnými podmínkami. Vždyť těžiště plánu spatřujeme v odpovědném přijetí plánem vyjádřeného průběhu reprodukčního procesu a jemu odpovídající závaznosti, a rozhodně ne v dostatečném zpřesňování úkolů plánu ke konci roku. Mnohde na podnicích i výrobních hospodářských jednotkách s takovými úpravami plán počítá. Tím se na jedné straně řeší případy neobjektivně pevných, nebo naopak měkkých rozpisů či plánů, což není dobré. Ale co pokládám ještě za horší, jsou případy, kdy výkonnému, obětavému a technicky schopnému kolektivu se plán zpevňuje a využívá se toho ve prospěch těch podniků a závodů, kde pracující anebo častěji jejich řídící aparáty takové úsilí nevynakládají a argumentují s mnoha objektivními potížemi. Tak se nevytváří prostor pro odkrývání rezerv na podnicích a závodech, ale spíše podporuje zakrývání rezerv, které tolik potřebujeme uvolňovat. Chtěla bych touto připomínkou proto hlavně zdůraznit, že stabilita hospodářských plánů a úroveň jejich provázanosti by se v příštím roce měla stát, spolu se správně orientovaným rozvinutím iniciativy našich pracujících a za předpokladu zvýšených nároků na celou řídící osu tím hlavním faktorem, který umožní zvládnout vnitřní problémy, lépe čelit dopadu vnějších vlivů a účinně přispívat k podpoře nezbytné finanční a rozpočtové rovnováhy příštího roku.

Postavit ve všech našich organizacích na příští rok všude reálné hmotné a finanční plány, si po dosavadních zkušenostech vyžádá též domyslet správně každou souvislost jejich úkolů. Počítat např. s možnostmi změn technologie, či použití nových materiálů; dosáhnout zásadního obratu z hlediska využívání a míry účinnosti stávajícího výrobního zařízení, tempa a postupu likvidace neefektivního zastaralého zařízení; promyšlené obměny strojních základních prostředků a vytváření potřebného prostoru pro uplatnění moderní techniky, i pro účelnější rozmístění pracovních sil. Postupovat přitom komplexně a nepromítat do hospodářského plánu nejistoty, či pochybné záměry.

Z hlediska toho, co jsme dnes slyšeli o úkolech příštího roku, půjde podle mého názoru zejména o to, násobit nejen slovy, ale hlavně velmi konkrétními a přesvědčivými činy úsilí o růst produktivity společenské práce, o dosažení vyšší technické úrovně a kvality výrobků a jejich rychlejší obměnu, a také všestrannou hospodárnost a přístup k jejímu konkrétnímu řešení.

Zde musí sehrát velkou roli střední články řízení. Je nutné - jak jsme na to upozornili ve výborech pro plán a rozpočet - dále pokračovat v posuzování objektivních měřítek, výkonností a efektivností jednotlivých jim podřízených podniků a podle toho provádět i rozpisy úkolů či nezbytných přesunů výrob. Bylo by také dobré, kdyby se soudruzi z jednotlivých generálních ředitelství častěji podívali i pod pokličku podnikových vedení, zvláště na rozpis úkolů v případech, kde je podnikové vedení současně i vedením základního závodu.

Ukazuje se, že tam, kde linie efektivnosti, kvality a hospodárnosti není plněna tak, jak by toho bylo třeba, nepomáhá k nápravě jen direktiva shora, ale spíše odpovědnější postup pracovníků organizací a jejich politická a morální vyspělost. Hovořím o tom záměrně proto, že k rezervám, které naše společnost má a o nichž ví, patří i takové, které se týkají socialistické morálky a ukázněnosti. Vždyť o naplňování požadavků efektivnosti a kvality nerozhodují jen prvky technické a ekonomické, ale hlavně vztah k práci a vztahy ke svěřeným hodnotám a prostředkům, iniciativa a odpovědnost jednotlivce i kolektivu a vědomí, že to, co bylo uděláno ku prospěchu společnosti, bude zákonitě i prospěchem jednotlivce.

Mnoho by v tom směru pomohlo rozvíjení skutečných soudružských vztahů a jimi podnícená tvůrčí, podnětná atmosféra. Je však ještě nutné bojovat proti mnohým falešným představám těchto vztahů, proti nedůslednosti, formálnosti a smířlivosti s řadou nežádoucích jevů a zejména proti určité spokojenosti s jen "částečným zlepšením", či "s průměrnými" výsledky.