Nyní projednáme

Uvedené vládní návrhy odůvodní ministr financí Československé socialistické republiky soudruh Lér.

Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá k projednání a k vyslovení souhlasu návrh Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a návrh Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Norského království o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.

Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou důležitým nástrojem zahraniční politiky. Mají přispět k vytvoření vzájemně příznivějších podmínek pro další rozvoj mezinárodní spolupráce uskutečňované v duchu zásad mírového soužití států a Závěrečného aktu Helsinské konference.

Jejich význam vystupuje do popředí zvláště v současných podmínkách. Nutnost vyššího stupně zapojení československého hospodářství do mezinárodní dělby práce vyžaduje, aby kromě trvalého růstu objemu zahraničního obchodu a soustavného úsilí o zvyšování jeho efektivnosti, bylo v podstatně větším rozsahu využíváno všech dostupných poznatků z oblasti vědy a techniky. Jde zejména o důslednou realizaci socialistické ekonomické integrace, cílevědomý nákup a prodej licencí, využívání průmyslových práv a prohloubení všech forem mezinárodní hospodářské spolupráce, které přispějí ke zvyšování účinnosti naší ekonomiky.

Všechny formy ekonomické spolupráce jsou zpravidla úzce spojeny i s daňovými otázkami, jejichž oboustranně výhodné řešení může přispět k jejich rozvoji i zvýšení účinnosti. Daně placené v cizině totiž ve všech případech zvyšují náklady nebo snižují výnosy, což se může nepříznivě projevovat zejména tehdy, kdy týž příjem je podroben zdanění jak ve státě, kde má příjemce bydliště nebo sídlo, tak i ve státě, kde je jeho zdroj. Daňové předpisy v cizině jsou přitom zpravidla složité, podléhají častým změnám a tak ztěžují i kalkulace našich organizací, resp. mají nepříznivý dopad i na jednotlivé občany.

Dvojí zdanění v mnoha případech vede i k jednostrannému zvyšování cen. V dosavadní praxi přitom dochází též k tomu, že některé československé organizace přebírají daňové povinnosti za zahraniční subjekty na sebe.

I když některé státy poskytují organizacím i občanům, kteří mají na jejich území sídlo nebo bydliště, různé daňové úlevy, jimiž se kompenzují nebo alespoň částečně zmírňují nepříznivé důsledky dvojího zdanění, není vždy pro ně dostatečná právní opora a tím dlouhodobější jistota. Jediným účinným prostředkem k vyloučení dvojího zdanění jsou mezinárodní smlouvy.

Podle podmínek a možností využíváme této právní formy k tomu, aby nedocházelo k nežádoucímu znevýhodňování československých organizací a občanů zejména ve vztahu k těm státům, které si tyto otázky smluvně řeší, resp. které nezohledňují daně zaplacené v Československé socialistické republice. Tím zamezujeme negativním daňovým dopadům na československé poplatníky a vytváříme v této oblasti výhodnější konkurenční podmínky. Vztah ke státnímu rozpočtu není v podstatě těmito smlouvami dotčen, přičemž často přinášejí pro smlouvy devizové úspory.

V souladu s přijatou koncepcí dochází postupně k uzavírání těchto smluv především s těmi státy, s nimiž máme rozsáhlejší hospodářskou spolupráci, nebo kde dochází při její realizaci k daňovým problémům.

Projednávané smlouvy se Švédskem i Norskem jsou založeny na stejných zásadách, jako smlouvy uzavřené Československou socialistickou republikou s ostatními kapitalistickými státy. Vztahují se jak na právnické, tak i fyzické osoby. Obě smlouvy zajišťují, kromě zamezení dvojího zdanění, i ustanovení o zabránění daňovým únikům, i když podle zvyklostí těchto států je název smluv částečně rozdílný.

Vzhledem k tomu, že jednotlivá ustanovení jsou podrobně komentována v důvodové zprávě a byla projednána v příslušných výborech sněmoven Federálního shromáždění, nepovažuji za nutné je dále rozvádět. Jejich schválení a realizace vytváří v dané oblasti vhodné podmínky pro další rozvoj hospodářské, vědecké a kulturní spolupráce s uvedenými státy.

Jménem vlády Československé socialistické republiky proto doporučuji, vážené soudružky a soudruzi poslanci, s oběma smlouvami vyslovit souhlas.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji ministru Lérovi za výklad k projednávaným vládním návrhům.

Návrhy byly přikázány k projednání výborům ústavně právním, zahraničním a výborům pro plán a rozpočet obou sněmoven.

Výbory Sněmovny lidu pověřily funkcí společného zpravodaje členku výboru pro plán a rozpočet poslankyni Irenu Moravčíkovou a výbory Sněmovny národů člena výboru zahraničního poslance Božíka Macka.

Prosím nejdříve poslankyni Irenu Moravčíkovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně J. Moravčíková: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, Federálnemu zhromaždeniu boli predložené na vyslovenie súhlasu ďalšie dve medzinárodné zmluvy, ktoré riešia zabránenie dvojitého zdaňovania príjmov a majetku v rozličných oblastiach medzinárodnej spolupráce. S obsahovou tematikou týchto zmlúv pripúšťajúcich určité odchýlky od ináč striktných ustanovení daňových zákonov, sme už vo Federálnom zhromaždení mali príležitosť niekoľkokrát sa oboznámiť a oceniť ich pozitívny prínos pre rozvoj všestrannej hospodárskej i kultúrnej spolupráce na medzinárodnej úrovni.

Táto okolnosť nám tak ľahšie dovoľuje posúdiť obsahovú stránku tohto roku podpísaných zmlúv so Švédskym a Nórskym kráľovstvom, objektívne vyhodnotiť ich celkové chápanie a porovnať v nich obsiahnuté úpravy s postupom, ktorý bol prijatý v prípadoch zmlúv už skôr uzatvorených a odsúhlasených Federálnym zhromaždením.

Na tomto základe môžeme konštatovať, že obidve teraz predkladané zmluvy opätovne usilujú o uľahčenie zabránenia prípadov dvojitého zdaňovania. Tým sa uľahčí rozvoj viacerých foriem vzájomnej spolupráce dohodových strán v mnohých oblastiach. Svojimi konkrétnymi účinkami sa dohodnutá úprava bude vzťahovať na osoby a na organizácie, pokiaľ pôjde o ich dane, vyberané v dohodových štátoch z príjmov alebo zo ziskov, z majetkov, z prírastkov hodnôt a z rozličných odmien.

V tom zmysle budú teda ich predmetom hlavne prípady zdaňovania realizovaného medzinárodného obchodu a dopravy. Ďalej prípady poskytovania technickej pomoci, využívania priemyslových a patentových práv a rozličných vedomostí, či skúseností. Ich predmetom budú tiež prípady výmeny kultúrnych hodnôt a stykov v oblasti vedeckotechnickej a rozličné otázky, ktoré súvisia s realizáciou úverových a finančných operácií.

Možno len uvítať, že tieto zmluvy dávajú v nich použitým výrazom a pojmom presnejší výklad, zodpovedajúci vnútornému hospodárskemu systému dohodových strán a rešpektujúci jeho odchýlky.

Môžem konštatovať, že v dohovorených princípoch obidvoch dnes prerokuvaných zmluvách sú zakotvené tie kritériá, ktoré boli už v predchádzajúcich medzinárodných zmluvách tohto charakteru uplatňované, osvedčujú sa a dovoľujú v celej tejto špecifickej dohodovej oblasti zachovávať určitú jednotnosť riešenia a postupu. Vyhovuje sa tu tiež aj tým požiadavkám, na ktoré hlavne výbory pre plán a rozpočet kládli dôraz už pri predtým prerokúvaných zmluvách tohto druhu.

S určitou novotou sa tu teraz stretávame v oblasti kultúry v podobe ustanovenia o tom, že príjmy umelcov za vystúpenia v rámci dohodnutej kultúrnej výmeny budú obojstranne oslobodzované od zdanenia. V dohode s Nórskym kráľovstvom sa stretávame s osobitným protokolom, tvoriacim súčasť zmluvy a upravujúcim špecifické otázky, dotýkajúce sa činnosti v oblasti prieskumu a ťažieb z morského dna.

Obidve zmluvy zaručujú dodržiavanie zásady rovnosti nakladania s príslušníkmi obidvoch dohodových štátov a zachovávanie diplomatických výsad. Predpokladajú, že sporné a nejasné prípady budú riešiť vždy dohodou a že pre riadne uplatňovanie dohôd bude slúžiť aj vzájomná výmena informácií medzi príslušnými rezortmi.

Výbory Snemovne ľudu, povedené prerokovaním obidvoch zmlúv ich prijali so súhlasom. Môžem preto ako ich spoločná spravodajkyňa odporučiť, aby Snemovňa ľudu so zmluvou uzavretou so Švédskym kráľovstvom a so zmluvou uzavretou s Nórskym kráľovstvom - tlač 62 a 64 - vyslovila súhlas. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji společné zpravodajce výborů Sněmovny lidu poslankyni Moravčíkové.

Prosím nyní poslance Božíka Macka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec B. Macek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, severské země představují z hlediska plnění úkolů čs. zahraniční politiky významnou oblast. Československo usiluje o to, aby se ve vzájemných vztazích v zájmu plnění těchto úkolů uplatňovaly zásady Závěrečného aktu Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci, aby se v nich uplatňovaly konstruktivní prvky. To platí v plné míře i o vztazích se Švédskem a Norskem.

Výsledky tohoto trvalého úsilí naší republiky jsou i smlouvy s oběma zmíněnými zeměmi o zabránění dvojího zdanění, jak o nich podrobněji hovořila poslankyně Sněmovny lidu soudružka Moravčíková.

Zatímco ve vztazích se Švédskem zůstává podpis této smlouvy v posledním období sice pozitivním, avšak přece jen izolovaným jevem, v relaci s Norskem byl dalším potvrzením pozitivního kroku ke stanovisku norské vlády ke vztahům s ČSSR, který byl nejvýrazněji dokumentován oficiální návštěvou čs. ministra zahraničních věcí v Norsku v červnu t. r., během níž byla uvedená smlouva podepsána.

Výbory zahraniční jsou toho názoru, že ve zmíněných smlouvách nelze spatřovat jen jejich věcný význam, ale že je třeba je posuzovat i ze širšího politického hlediska.

Jsou totiž příspěvkem ke konkrétnímu uplatňování ducha i litery Závěrečného aktu Helsinské konference a znamenají žádoucí rozšíření smluvní základny vztahů se Švédskem a Norskem.

Nelze opomíjet ani to, že mohou za určitých podmínek vyvolat podněty k zahájení procesu smluvní úpravy vztahů i na jiných úsecích vzájemných styků.

Výbory pokládají vládní návrh na uzavření obou smluv za další významný krok k rozšíření a usnadnění žádoucích forem hospodářské spolupráce. Proto ve svých stanoviscích doporučily vyslovit s nim souhlas v předloženém znění.

Jako společný zpravodaj výborů doporučuji tento návrh Sněmovně národů ke schválení. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Mackovi.

Do rozpravy se k těmto bodům nikdo nepřihlásil.

Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo.)

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále je přítomno 145 poslanců Sněmovny lidu, 62 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 65 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federaci usnášení schopné.

O každém vládním návrhu budeme hlasovat odděleně.

Nejdříve budeme hlasovat o vládním návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 16. února 1979. V parlamentním tisku č. 62 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou smlouvou.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak doporučit společný zpravodaj výborů Sněmovny národů, prosím, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů návrh usnesení přijala.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny lidu, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu přijala jednomyslně návrh usnesení.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru dani z příjmu a z majetku, podepsanou v Praze dne 16. února 1979.