Společný zpravodaj výborů SL poslanec A. Bohuslav: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, 13. zasedání ÚV KSČ konané v březnu t. r., věnované dalším úkolům zemědělství a potravinářského průmyslu, dalo v souvislosti se změnami některých podmínek rozvoje této oblasti podnět k provedení úprav v ekonomických nástrojích jejího řízení.

Cílem úprav je dosáhnout účinnějšího vlivu působení těchto nástrojů na rostoucí důchodovou diferenciaci zemědělských oblastí a podniků a vytvářet tak příznivější ekonomické předpoklady pro jejich hospodaření v rozdílných přírodních podmínkách.

V návaznosti na úpravu těchto nástrojů, vstupujících v platnost od roku 1980, byl vypracován a od příštího roku by také měl vejít v platnost zákon, jehož návrh projednáváme a podle kterého se mají změnit či doplnit některá ustanovení zákona č. 103/1974 Sb., jímž byl upraven systém zdaňování organizací zemědělské výroby a služeb a zdaňování občanů provozujících zemědělskou výrobu.

Návrh znění tohoto zákona a jeho odůvodnění řádně před dnešním zasedáním sněmoven posoudili pověřené k tomu výbory pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a výbory ústavně právní.

Po jeho posouzení, zvláště z hlediska jeho předpokládané účinnosti na výrobu a jeho dopadu na finanční situaci a příští rentabilitu zemědělských podniků a jejich vztahy ke státnímu rozpočtu, jakož i posouzení jeho ústavního pojetí, doporučují uvedené výbory přijmout tento zákon ve vládou předloženém znění. Návrh sleduje dosáhnout vytyčeného pro něj cíle dvojím způsobem:

Především upravuje výši dosavadních sazeb daně z pozemků tak, že v přírodních podmínkách pro výrobu výhodnějších, úroveň těchto sazeb zvyšuje a naopak v části méně výhodných stanovišť přináší jejích snížení.

Upravuje dále sazby daně ze zisku tak, aby při nadprůměrné rentabilitě zemědělské výroby bylo možno uplatňovat progresívnější sazbu proti dosavadnímu stavu. Je třeba však přitom brát v úvahu, že do nových sazeb daně je současně promítán dosavadní výnos tzv. daně z překročení mezd a odměn, od níž se upouští, když v souvislosti s opatřeními prováděnými v oblasti mzdové regulace ztratila na svém původním poslání a významu.

Výbory pokládají za důležité, že návrh zákona ponechává v rámci jím prováděné úpravy dostatečný prostor pro hmotnou zainteresovanost podniků pracujících s vyšší rentabilitou a pro posilování úlohy jejich vlastních finančních zdrojů. Podobně pokládají za důležité, že současně zákonem prováděná úprava příspěvku určeného na sociální zabezpečení přiblíží více k sobě dosavadní oceňování živé práce, vykonávané v rostlinné a živočišné zemědělské výrobě.

Upozorňují však současně i na to, ze bude nyní třeba dbát m. j. též o to, aby nedocházelo k tendencím zvyšovat mzdy na úkor zisku či aby nově upravené popř. zaváděné cenové příplatky a prémie nepůsobily na vznik nových důchodových diferenciací.

Z hlediska změn daňového výnosu a způsobu jejich ověření na bázi výsledků dosažených v roce 1977 mohly výbory usuzovat na určité zvýšení daňových povinností všech skupin poplatníků zemědělské daně o cca 288 mil. Kčs, na němž by zemědělská družstva participovala asi ze tří čtvrtin. Tento předpoklad však současně posuzují v souvislosti s posílením soustavy diferenciálních příplatků, jejichž principy se od roku 1980 nezmění, ale objemy zvýši zhruba o 30 %.

Na základě takto pojatých opatření a úpravy zákonem prováděné mají tedy za to, že souhrnný finanční stav zemědělské sféry ke státnímu rozpočtu se ve své podstatě prakticky nezmění. V míře relativně malé se navržená úprava daně dotkne občanů uživatelů malé výměry zemědělských pozemků.

Vážené soudružky a soudruzi, v rozpravě věnované výbory Sněmovny lidu, zkušenostem získávaným ze systému zdaňování zemědělské výroby a služeb, resp. zdaňování občanů provozujících zemědělskou výrobu se potvrdilo, že tento systém ve své podstatě vyhovuje a že nyní v něm navrhovaná úprava a její forma je účelná a s ohledem na nové potřeby opodstatněná. Mohu proto v souladu se stanovisky ve výborech přijatými doporučit Sněmovně lidu jako společný zpravodaj jejích výborů přijetí navrhovaného zákona ve vládou předloženém znění.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Bohuslavovi.

Po vyslechnutí zpravodajských zpráv bude naše jednání pokračovat rozpravou. Písemně se do rozpravy přihlásil jeden řečník, a to poslanec Věroslav Vondrouš. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec SL V. Vondrouš: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, navrhovaná novelizace zákona o zemědělské dani je, jak již bylo uvedeno, součástí úprav celé řady ekonomických nástrojů v zemědělství prováděných k 1. lednu 1980.

Veškeré tyto úpravy podle mého názoru musí přispět k rozvoji zemědělské výroby ve všech územních oblastech, a to v její žádoucí struktuře. Přitom je nutno konstatovat, že se provádí v rámci sektoru zemědělství a neznamenají z hlediska finančních zdrojů v úhrnu dopad na zemědělství ani na státní rozpočet. Diferencovaný je však dopad uvnitř našeho zemědělství, a to jak z hlediska územního, tak i jednotlivých podniků.

V okrese Pardubice, který je mým volebním obvodem, se v podstatě dopad zvýšení příspěvku na částečnou úhradu nákladů na sociální zabezpečení a zvýšení cen u hnojiv a krmiv vyrovnává se zvýšením nákupních cen. Zvýšení příspěvku na sociální zabezpečení u JZD představuje podle výsledků roku 1977 15 mil. Kčs. Zabezpečí se tím srovnatelnost v ocenění nákladů na živou práci v JZD se státním sektorem, ale i odstraní rozdíl z hlediska sociálního zabezpečení.

Hospodaření organizací ovlivní i snížení intervencí u nakupovaných krmiv. V družstevním sektoru okresu Pardubice činí tento dopad v podmínkách roku 1977 více než 16 mil. Kčs a v letošním roce již 18,7 mil. Kčs. Uznáváme přitom, že dovážené bílkovinné komponenty jsou devizově velmi náročné a drahé. Proto toto opatření musí nepochybně vést k efektívnějšímu využívání všech krmiv.

Celospolečenským úkolem je rozvoj využití bílkovinných produktů především z vlastních zdrojů. Tuto závažnou problematiku rozvoje živočišné výroby je pochopitelně třeba řešit především věcnými opatřeními, vedoucími k vyšší intenzifikaci výroby objemných krmiv na orné půdě, na lukách a pastvinách, ke zlepšení jejich struktury a zvýšení kvality, dále k důslednějšímu plnění přijatého bílkovinného programu a konečně k lepšímu uplatnění systému vědeckého řízení výživy zvířat. V našem okrese máme zpracován bílkovinný program do jednotlivých závodů a zapracován do prováděcích plánů. Z hlediska úživnosti vysokých stavů skotu máme 24,5 % krmných plodin, ale v letošním roce pouze 8,3 % víceletých pícnin na orné půdě. Naše snaha je sklízet v roce 1980 10,8 % jetelů a vojtěšek, v roce 1981 již 16 % ploch z orné půdy. Bude se měnit struktura pěstovaných pícnin ve prospěch víceletých s maximálním využitím meziplodin za přispění využití závlah, kterých máme v okrese 7 tis. ha. Prověřujeme i správnost obilního programu, neboť zastoupení 60 % ploch zrnin v našem okrese je dost vysoké pro správnou agrotechniku.

V okrese máme rovněž několik typů technologie pro výrobu - chovu vepřů. Ne všechny jsou však efektivní při úspoře jádra a naše výzkumná základna by měla řešit urychleně modernizaci provozu. kde je větší spotřeba jádra nad 4 kg na 1 kg přírůstku. Jedná se především o suché krmení na podlahu. Je nutné se vracet k technologii např. OPK Dobruška, ke krmným automatům, kde je možno docilovat nejlepších přírůstků a ustájovat do výkrmen selata i od 15 kg živé váhy. Např. v kooperaci Hostovice-Koštěnice je v halách po 1200 kusech docilováno nejlepších výsledků v kraji, ale na hale pro 5220 kusů, předpokládané snížení nákladů na kus ustájeného prasete a vyšší produktivitu práce, nevyváži zvýšenou spotřebu jádra vzhledem k volbě nesprávné technologie.

Důsledné naplnění záměrů, cílů a úkolů vyplývajících z 13. plenárního zasedání ÚV KSČ pro tuto oblast si však vyžaduje urychlenou modernizaci provozů, operativnější zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe i širší využívání poznatků a zkušeností progresívních zemědělských závodů. Považuji v tomto směru za potřebné především dále intenzifikovat výrobu objemových krmiv, zlepšit jejich strukturu a kvalitu i důslednější plnění bílkovinného programu.

Generální tajemník Komunistické strany Československa a prezident naší republiky s. Husák zdůraznil na XV. sjezdu KSČ nutnost u chovu skotu postupně přecházet na mléčné a masné typy. Správnost této cesty jsem si ověřil i při návštěvě Maďarské lidové republiky, kde zemědělské agrokomplexy, např. v balatonské oblasti, dosahují na 1000 krav průměrné roční dojivosti až 6600 litrů, a to především v důsledku dobré šlechtitelské práce. I u nás dosahujeme v některých oblastech, respektive v některých organizacích, pozoruhodných výsledků, které značně přesahují celostátní průměr. To svědčí o tom, že v této oblasti má naše zemědělství značné rezervy. K využití této rezervy však musí přispět i zkvalitnění práce našich plemenářů, přičemž náš výzkum, zejména v Nitře, dosahuje v tomto směru velmi dobré výsledky. Jde však o jejich důslednější a masovější zavádění do obecné praxe. Jsem přesvědčen, že k tomu přispějí i přijatá opatření na úseku skotu.

Zvýšení cen hnojiv představuje v našem okrese necelých 6 mil. Kčs ročně. Podle mého názoru je potřebná daleko vyšší hospodárnost u všech hnojiv a skutečně vědecké uplatňování. Máme navíc velké rezervy ve využívání statkových hnojiv, která jsou i biologicky velmi výhodná. Narážíme však na problémy v technickém vybavení, které bude nutno zlepšit.

Celkové zvýšení cen vstupů, které též povedou k vyšší hospodárnosti, je vyrovnáváno v našem okrese zvýšením nákupních cen, kterým se jen ve prospěch živočišné výroby získá více než 36 mil. Kčs. Považuji za správné, že dochází k posílení a upřednostnění chovu skotu, který je právem v rámci zemědělství považován za rozhodující úkol. Začali jsme budovat společně velkokapacitní teletníky. Dobře prosperuje společný podnik VKT Luhy pro 1800 kusů, VKT Sopřeč pro 2200 kusů a dostavujeme velkokapacitní teletník pro 2250 kusů v Sezemicích. Dále budujeme lehké stavby pro odchovny jalovic s doplňkovou pastvou jako základ chovu skotu. To umožní nejen snížení investičních nákladů, ale i úsporu energie, které musíme - zejména v současných podmínkách - v celém našem zemědělství věnovat mimořádnou pozornost.

Navrhované úpravy, podle mého názoru, přispějí k dalšímu rozvoji tohoto odvětví.

Na tyto úpravy navazuje plně projednávaný návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani; z hlediska našeho řepařského okresu bude znamenat zvýšení daně z pozemků o necelé 3 mil. Kčs, tj. u JZD v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy zvýšení o 68,- Kčs. Lze říci, že toto zvýšení je úměrné a odpovídá důsledkům působení diferenciální renty a nebude mít negativní dopad na rozvoj zemědělské výroby.

Za správné považuji zvýšení intenzity sazeb daně ze zisku, které bude účinněji reagovat na rozdílnou důchodovou situaci a umožní zrušit komplikované zvýšení daně ze zisku za nezemědělskou činnost. Je však potřebné, aby činnost organizací v této oblasti byla důsledněji regulována, a to zejména u podniků služeb jako STS a OZS, aby zajišťovaly přednost kvalitní a laciné služby pro zemědělství. Zrušení daně z překročení mezd a odměn, jejíž objem činil za náš okres necelých 8 mil. Kčs, nebude mít vliv na vývoj odměn, neboť její regulační působení je velmi omezeno. V celém Východočeském kraji je věnována mimořádná pozornost regulaci vývoje odměn a lze konstatovat, že nástroje přímého řízení, pokud jsou důsledně uplatňovány, jsou v této oblasti nejúčinnější.

Závěrem bych chtěl, vážení soudruzi a soudružky poslanci, uvést, že považuji vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani, za potřebný. Spolu s úpravou ostatních nástrojů řízení zemědělství naplňuje záměry přijaté na XV. sjezdu KSČ a rozpracované na 13. zasedání ÚV KSČ.

Doporučuji proto návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani, schválit. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Vondroušovi. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? Nehlásí. Vyhlašuji rozpravu za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo soudruh ministr Lér? (Nepřeje.)

Žádají ještě o slovo zpravodajové? (Nežádají.)

Soudružky a soudruzi, můžeme přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále je přítomno 162 poslanců Sněmovny lidu, 56 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 65 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federaci usnášení schopné.

Při schvalování tohoto zákona platí podle čl. 42 odst. 2 písm. h) zákona o čs. federaci zákaz majorizace. Ve Sněmovně národů budou poslanci zvolení v České socialistické republice a poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice hlasovat odděleně.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu zákon přijala.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Není.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon přijali.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů své sněmovny, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Není.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon přijali.

Zjišťuji, že zákon byl přijat potřebnou většinou poslanců Sněmovny národů.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani.