Sazby daně jsou konstruovány tak, aby reagovaly na působení diferenciální renty a spolu s progresívním zdaněním zisku byl vytvořen rovnoměrnější prostor pro tvorbu zdrojů na financování rozšířené reprodukce ve všech přírodních stanovištích. Zvýšení daně z pozemků v lepších přírodních stanovištích současně sleduje i posílení zájmu na lepším využívání zemědělské půdy.

Finanční dosah navrhované úpravy daně z pozemků představuje celkové její zvýšení o 166 mil. Kčs, tj. o 12 %. Těchto prostředků spolu s dalšími zdroji bude využito na zvýšení diferenciálních příplatků, které v podstatě znamenají obrácenou formu této daně reagující na vlivy přírodních podmínek. Celkové zvýšení diferenciálních příplatků činí v upravených podmínkách roku 1977 u JZD 536 mil. Kčs, u státních statků 351 mil. Kčs, celkem tedy 887 mil. Kčs.

S ohledem na značné rozdíly v důchodech jednotlivých zemědělských organizací navrhuje se i výraznější odstupňování sazeb daně ze zisku tak, aby lépe odpovídaly značně diferencované úrovni rentability a plánovaným potřebám financování reprodukčního procesu.

Podle návrhu dojde ke snížení daňového zatížení u organizaci hospodařících v horších podmínkách, resp. u organizací, které v podstatě nedosahují ani průměrné daňové rentability, která v roce 1978 činila 7,4 %. Přitom při nižší než 5 % rentabilitě se daň ze zisku nebude vůbec vybírat, což se v současných podmínkách vztahuje na více než 20 % JZD a značnou část státních statků Je tomu tak zejména proto, že vytvořené prostředky těmito organizacemi nedostačují na krytí jejich plánovaných potřeb.

U organizací dosahujících vyšší rentability, hospodařících zpravidla v lepších přírodních podmínkách, resp. při cenově výhodnější struktuře výroby, dojde k úměrnému zvýšení daně ze zisku. Maximální sazba této daně se zvyšuje z dosavadních 40 % na 55 %. Tato nejvyšší sazba se bude přitom vztahovat na organizace, u nichž dosahovaná rentabilita přesahuje několikanásobně průměrnou rentabilitu.

Podle upravených propočtů provedených za všechna JZD bude daň ze zisku v průměru činit 17,5 % a spolu s daní z pozemků nepřesáhne 30 % z celkového hospodářského výsledku.

V zájmu zvýšení ekonomického tlaku na úroveň efektivnosti a hospodárnosti je stupnice daně ze zisku konstruována tak, aby všem organizacím byl vytvořen dostatečný prostor pro jejích hmotnou zainteresovanost na zvyšování rentability a dosahování lepších výsledků hospodaření. To je dáno především odstupňováním sazeb s ohledem na dosahovanou míru i masu zisku a reprodukční potřeby jednotlivých organizací.

Navrhovaná stupnice daně ze zisku přitom plně respektuje zásadu, že na dosahovaných úsporách, resp. na vytvoření většího objemu zisku i při úměrném zvýšení rentability zůstává přiměřený podíl zemědělským organizacím. Tak např. u organizací s průměrnou rentabilitou činí tento podíl její hmotné zainteresovanosti více než 70 % a u organizací s nejvyšší daňovou rentabilitou 45 %. Přitom organizacím, které nedosahují ani 5 % rentability, zůstává celý přírůstek zisku. To nemá znamenat zakrývání špatného hospodaření, ale pomoc pro zvýšení ekonomické úrovně těchto družstev.

Z uvedeného vyplývá, že úprava daně ze zisku nepodlamuje iniciativu zemědělských organizací na dosahování lepších hospodářských výsledků, ale naopak jí vhodně podněcuje. Současně však přihlíží k rozdílným podmínkám hospodaření, které jsou ovlivněny především různými výrobními činiteli, a to při uplatňování jednotných nákupních cen, v nichž míra rentability u jednotlivých produktů je značně diferencovaná.

Současně s úpravou této stupnice se navrhuje zrušení přirážky k dani ze zisku na nezemědělskou činnost, která se v praxi ukázala jako málo účinná. Objem této složky daně u JZD činil cca 60 mil. Kčs ročně. Regulování této činnosti bylo mezitím upraveno zákonem o zemědělském družstevnictví, podle něhož mají všechny orgány řízení zemědělství za povinnost usměrňovat přidruženou výrobu tak, aby odpovídala celospolečenským zájmům i konkrétním podmínkám jednotlivých organizací.

Obecné zavádění jednotné soustavy odměňování za práci v JZD a zdokonalení celkové mzdové regulace umožňuje upustit od dosud platné daně z překročení mezd a odměn u JZD. Uplatňování této daně nemohlo nahradit přímou regulaci mezd a odměn, o čemž svědčí i ta skutečnost, že za stejné množství a kvalitu práce jsou namnoze vypláceny rozdílné mzdy a odměny. Často přitom bylo kritizováno, že jednotně stanovený normativ nákladových mezd nepřihlíží k rozdílné úrovni produktivity práce a k odchylné struktuře a kvalifikaci pracovníků. Navíc, že mnohdy vede k rozmělňování průměrných mezd a odměn a nepodněcuje družstva k žádoucí substituc živé práce prací zhmotněnou.

Proto je potřebné zajistit mnohem účinnější přímou regulaci vývoje mezd a odměn u JZD, uplatňovat objektivní odměňováni podle kvality a množství práce a postihovat ta družstva, u nichž dojde k porušení mzdové regulace. Úhrada daně z překročení mezd a odměn byla prováděna ze zisku, a proto její výnos, cca 500 mil. Kčs, byl promítnut do nové stupnice daně ze zisku.

Kromě uvedených rozhodujících změn obsahuje vládní návrh zákona i některé dílčí úpravy, které odpovídají novým podmínkám, potřebám i požadavkům další racionalizace zemědělské daně.

Změny zemědělské daně se budou vztahovat i na občany, kteří užívají půdu k rekreačním případně i k zahrádkářským nebo jiným účelům. Dosavadní úlevy nebo osvobození od této daně zůstávají přitom nedotčeny. S ohledem na menší rozsah užívání zemědělské půdy občany bude finanční dopad vcelku nepatrný, tj. cca 2,5 mil. Kčs, a diferencovaný. Zatímco v horších přírodních podmínkách dojde zpravidla ke snížení této daně, v lepších podmínkách dojde k částečnému zvýšení. Maximální zvýšení daně z pozemků představuje v nejlepších přírodních podmínkách pro občany na 1000 m² ročně 65 Kčs. Nelze přitom přehlédnout tu skutečnost, že zvýšené nákupní ceny zemědělských produktů se budou vztahovat i na občany, a tudíž dojde k určitému zvýšení jejich příjmů z provozované zemědělské výroby. Úprava sazeb daně z pozemků se částečně dotkne i zdaňování příjmů občanů ze zemědělské výroby, pokud se základ daně stanoví na základě průměrných norem výnosnosti. Pět přírodních stanovišť se přeřazuje do skupin s nižší normou výnosnosti a pouze jedno přírodní stanoviště se přeřazuje do skupiny s vyšší normou výnosnosti.

Všechna tato navrhovaná opatření mají také na zřeteli upevňování chozrasčotu státních statků a zvyšování zájmů na výsledcích jejich hospodaření, jak to bylo stanoveno 13. plénem ÚV KSČ.

Při všech navrhovaných úpravách zemědělské daně zůstane vztah ke státnímu rozpočtu v zásadě nezměněn. I z toho je zřejmé, že úpravy zemědělské daně nesledují fiskální zájmy, ale plní především svou přerozdělovací funkci. Tato funkce je zřejmá již z toho, že zatímco výnos této daně od družstevních organizací činil v minulém roce téměř 2,2 mld Kčs, objem dotací a subvencí poskytnutých ze státního rozpočtu ve stejném roce družstevním organizacím přesáhl částku 6,7 mld Kčs, tedy více než trojnásobek výnosu zemědělské daně, i když jsme si vědomí toho, že tyto relace jsou ovlivněny úrovní nákupních cen. Celkový rozsah úpravy ekonomických nástrojů představuje na zdrojích i v použití více než 5 mld 700 mil. Kčs a je nejvýraznější po změnách provedených v roce 1967.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci vás ubezpečit, že s ohledem na závažnost všech navrhovaných změn v soustavě ekonomických nástrojů byla přípravě návrhů i jejich projednávání věnována mimořádná pozornost. Současně jsou připravena a postupně realizována politickoorganizační opatření směřující k tomu, aby úpravy ekonomických nástrojů v zemědělství včetně zemědělské daně byly správně chápány a důsledně realizovány.

Úprava nezhorší důchodovou situaci v zemědělství jako celku, ani v jednotlivých jeho sektorech, ani z hlediska obou republik, neboť zvýšení nákladů, ke kterému dojde je důsledně a bezezbytku promítnuto územně i sektorově ve zvýšení hladiny nákupních cen a ostatních nástrojů cenové úhrady.

Závěrem bych chtěl uvést, že změny zákona o zemědělské dani odpovídají záměrům i potřebám dalšího intenzívního rozvoje našeho socialistického zemědělství. Je pochopitelné, že daň může aktivně ovlivnit rozhodovací proces i plynulost financování. Za rozhodující je však nutno považovat úroveň řídící práce, správné usměrňování a využívání iniciativy všech pracovníků v našem zemědělství a především věnovat trvalou pozornost plnění stanovených úkolů i soustavnému zvyšování efektivnosti v každé zemědělské organizaci. Jen tak je možno dosáhnout cílů, které jsou pro toto významné odvětví našeho národního hospodářství stanoveny.

Jménem vlády Československé socialistické republiky doporučuji, aby Federální shromáždění návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani, schválilo. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji ministru financí s. Lérovi za odůvodnění vládního návrhu. Návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu. Za Sněmovnu lidu byl pověřen funkcí společného zpravodaje člen výboru pro plán a rozpočet poslanec Adolf Bohuslav a za Sněmovnu národů člen výboru pro zemědělství a výživu poslanec Martin Fabík.

Prosím nejdříve poslance Martina Fabíka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Fabík: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia! Predsedníctvo Snemovne národov prikázalo Výboru pre poľnohospodárstvo a výživu, Výboru pre plán a rozpočet a Ústavnoprávnemu výboru prerokovať "Vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon o poľnohospodárskej dani". Tento návrh prerokovali i príslušné výbory Českej a Slovenskej národnej rady.

Skôr, ako vás budem informovať o výsledkoch tohto rokovania, rád by som pripomenul, že koncom roka 1974 sme schválili zákon čís. 103/1974 Zb. o poľnohospodárskej dani, ktorý znamenal zásadnú zmenu v systéme zdaňovania organizácií poľnohospodárskej výroby a služieb, ako aj nevyhnutné úpravy dane z pozemkov a zdaňovania príjmov občanov z poľnohospodárskej výroby. Pôsobeniu tohto zákona sme venovali sústavnú pozornosť. Možno konštatovať, že uplatňovaný systém sa v zásade osvedčil.

Poznatky z uplynulých piatich rokov však dokazujú, že pod vplyvom objektívnych i subjektívnych činiteľov sa ďalej prehĺbila diferenciácia v dôchodkoch jednotlivých organizácií. Nebol dôsledne realizovaný ani zámer rýchlejšieho rozvoja chovu hovädzieho dobytka a niektorých ďalších poľnohospodárskych produktov. Nevytvorili sa ani dostatočné podmienky pre intenzívne rozširovanie poľnohospodárskej výroby vo všetkých výrobných oblastiach. Zo strany mnohých poľnohospodárskych organizácií nebola venovaná ani dostatočná pozornosť efektívnemu používaniu krmív a hnojív i celkovej hospodárnosti.

V súlade so závermi 13. plenárneho zasadania ÚV KSČ dochádza preto už od začiatku budúceho roku k realizácii úprav ekonomických nástrojov v poľnohospodárstve, s ktorými sme mali možnosť sa zoznámiť na spoločnom seminári poslancov, konanom 20. septembra t. r.

Hlavným zmyslom prijatých opatrení - ako to odôvodnil i s. minister Lér - je ďalšie skvalitnenie a prehĺbenie sústavy plánovitého riadenia tohto úseku národného hospodárstva a vytvorenie priaznivejších podmienok pre ďalší rozvoj nášho socialistického poľnohospodárstva vo všetkých výrobných oblastiach a v žiadúcej štruktúre. Mimoriadnu pozornosť treba pritom venovať otázkam efektívnosti a hospodárnosti, tak ako to zdôraznil XV. zjazd KSČ i 13. plenárne zasadnutie jeho ústredného výboru.

Súčasťou týchto opatrení má byť i úprava poľnohospodárskej dane, ktorá má predovšetkým účinnejšie reagovať na značnú diferenciáciu v dôchodkoch poľnohospodárskych organizácií.

Predložený návrh prináša v tomto smere potrebnú zmenu sadzieb dane z pozemkov, ktoré dôslednejšie reagujú na rozdielne prírodné podmienky. Rovnako je tomu i u deferenciálnych príplatkov, ktoré pomáhajú riešiť podmienky organizácií hospodariacich v horších prírodných oblastiach. Celkové zvýšenie ich objemu je pritom viac ako štvornásobné v porovnaní s navrhovaným zvýšením dane z pozemkov. U jednotných roľníckych družstiev sa tieto príplatky zvyšujú na jeden hektár poľnohospodárskej pôdy o 125 Kčs, zatiaľ čo daň z pozemkov o 31 Kčs; u štátnych majetkov je tento pomer ešte výraznejší.

Sadzby dane z pozemkov sú jednotné pre všetkých užívateľov poľnohospodárskej pôdy a vzťahujú sa teda i na občanov, ktorí túto pôdu používajú. Pritom zostáva zachované doteraz uplatňované oslobodenie od tejto dane.

Zmeny sadzieb dane z pozemkov sa čiastočne dotknú i zdaňovania príjmov občanov vykonávajúcich vlastnú základnú poľnohospodársku výrobu, kde sa základ dane stanovuje podľa rozsahu a kvality užívanej pôdy. V piatich prírodných stanovištiach dochádza pritom ku zníženiu dane z príjmov a len u jedného stanovišťa ku zvýšeniu.

Prerokúvaný návrh zákona predpokladá súčasne i posilnenie regulačnej funkcie dane zo zisku. Zatiaľ čo u organizácií s nadpriemernou rentabilitou dochádza k úmernému zvýšeniu tejto dane, u organizácií s nižšou rentabilitou sa táto daň znižuje. Možno len uvítať, že návrh nepredpokladá zdaňovať tie organizácie, ktoré nedosahujú ani 5 percentnú rentabilitu, pretože nimi vytvorené prostriedky im nepostačujú spravidla ani na financovanie jednoduchej reprodukcie. Kladom predloženého návrhu je i tá skutočnosť, že intenzita zdanenia zisku vytvára primeraný priestor hmotnej zainteresovanosti na dosahovanie lepších hospodárskych výsledkov u všetkých organizácií.

Navrhovaná úprava dane zo zisku reaguje i na zrušenie prirážky vyberanej doteraz za nepoľnohospodársku činnosť. Je však potrebné, aby príslušné orgány riadenia podľa zákona o poľnohospodárskom družstevníctve a vykonávacích predpisov oveľa dôslednejšie riadili a usmerňovali túto činnosť v prospech rozvoja vlastnej poľnohospodárskej činnosti a nedochádzalo k jej zneužívaniu. Túto funkciu pochopiteľne uvedená prirážka nemohla plniť, a je preto opodstatnené jej zrušenie.

Rovnako možno uvítať navrhované zrušenie dane z prekročenia miezd a odmien, ktorá v daných podmienkach zohrala svoju pozitívnu úlohu. Všeobecné uplatnenie jednotnej sústavy odmeňovania za prácu v JRD a najmä žiadúce zvýšenie účinnosti regulácie miezd a odmien umožňuje túto daň zrušiť. To si však vyžaduje posilniť a dôsledne uplatňovať priame nástroje mzdového vývoja na všetkých stupňoch riadenia.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, po prerokovaní predloženého vládneho návrhu zákona sme dospeli k záveru, že úprava ekonomických nástrojov, vrátane poľnohospodárskej dane, vytvára priaznivé predpoklady pre ďalší rozvoj nášho socialistického poľnohospodárstva v súlade so stanovenými zámermi a úlohami. Je však potrebné, aby sa tieto zmeny správne vysvetlili širšej poľnohospodárskej verejnosti a najmä dôsledne realizovali. K tomu musíme prispieť vo svojej každodennej činnosti poslancov aj my.

S predloženým návrhom vyslovili súhlas všetky uvedené výbory Snemovne národov, ako aj príslušné výbory Českej a Slovenskej národnej rady. Preto ako spoločný spravodajca výborov odporúčam Snemovni národov schváliť vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon o poľnohospodárskej dani.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Fabíkovi. Uděluji slovo poslanci Adolfu Bohuslavovi.