Táto oblasť nebola predmetom otázky poslanca s. Mlynára.

Druhú oblasť tvoria dodávky jednotlivých meracích a regulačných okruhov a kusové dodávky jednoúčelových prístrojov určené pre vykurovanie sústavy centralizovaných zdrojov tepla pre bytovú a občiansku výstavbu, hromadné diaľkové ovládanie elektrických spotrebičov a celý rad racionalizačných akcií pre úsporu spotreby palív a energie:

a) pre výmenníkové stanice, blokové a domové kotolne nosný sortiment tvoria ekvitermné regulátory kúrenia v závislosti na vnútornej teplote miestnosti a vonkajšej atmosférickej teplote. Tento prístroj vyrába závod ZPA Ústínad Labem a pre rok 1980 je plánovaná výroba 1500 kusov. Musíme upresniť skutočnú národohospodársku potrebu a v prvej polovici 7. päťročnice zvýšiť výrobu na jej plné krytie. Predbežné odhady sú do 5 tisíc kusov ročne.

Ďalším nosným výrobkom sú merače spotreby tepla - Chirana a ZPA Nová Paka (Chirana v licencii Schinzel a Nopacalor v ZPA), ktoré slúžia k absolútnemu meraniu spotreby tepla v bytovej sfére a v menších priemyslových prevádzkach. Technicky tieto výrobky plne vyhovujú.

Podobne i tu je potrebné upresniť reálnu národohospodársku potrebu a v nasledujúcich rokoch zvyšovať výrobu na jej plné krytie.

Okrem toho n. p. Chirana vyrába vodomery pre teplú úžitkovú vodu inštalované v bytových jednotkách. Uvádzam to preto, že to tiež súvisí s úsporou energie. Sortiment automatizačných prostriedkov tejto oblasti však zahrňuje aj celý rad prístrojov širšieho obecného použitia. Ide predovšetkým o zariadenia pre meranie, zapisovanie a dvojpolohovú reguláciu teplôt. Tieto prístroje, ako napr. odporové teplomery, ukazovatele, zapisovače a ďalej celá skupina termostatov, sú vyrábané vo veľmi rôznych vyhotoveniach pre rad kompletujúcich organizácií.

b) Pre aplikáciu v bytoch vyrába ďalej rezort FMVS termostaty pre kompletáciu termostatických ventilov pre vykurovacie radiátory. Budú v roku 1980 vyrábané v počte 23 000 kusov, čo je v súlade s úlohou štátneho programu racionalizácie úspory palív. Tieto termostatické ventily kompletuje VHJ Sigma z rezortu FMHTS.

c) Významnou skupinou v oblasti úspor palív a energie je hromadné diaľkové ovládanie energeticky náročných spotrebičov v priemyslovej i občianskej sfére. V tejto skupine bol ukončený vývoj novej generácie zariadení, ktorého výroba je osvojovaná v n. p. ZPA Trutnov a n. p. Pragotron Praha. Systém hromadného diaľkového ovládania umožňuje riadiť z jedného centrálneho miesta zapisovanie a vypínanie veľkých spotrebičov (napr. v bytovej sfére akumulačné pece a boilery, v priemyslovej sfére verejné osvetlenie a podobne) podľa okamžitej situácie v odberových diagramoch z elektrickej siete. Riešenie presných prístrojov v tejto oblasti by znamenalo prínos značného objemu energie v rámci celej ČSSR a preto tomu treba venovať (nábehu týchto prístrojov) mimoriadnu pozornosť. Podľa súdruhov z energetiky, ktorí tu urobili výstavku, keby toto všetko stopercentne fungovalo, znamenalo by to v celej republike ročne úsporu asi 150 MW.

V celej oblasti regulácie treba v nasledujúcich rokoch hodne vykonať, najmä v oblasti generálneho riaditeľstva Závodov automatizačnej a výpočtovej techniky. K celej tejto problematike predložím federálnej vláde do 31. 3. 1980 program zabezpečenia meracej a regulačnej techniky pre hodnotenie spotreby palív a energie v celom národnom hospodárstve.

Program znižovania materiálnej a energetickej náročnosti je hlavným a rozhodujúcim programom v inovácii celej strojárskej výroby vo všetkých odboroch a výrobkoch v súlade s nárokmi odberateľov a spotrebiteľov všetkých kategórií. Tento program je hlavným vodítkom technického rozvoja v prácach na 7. päťročnicu i dlhodobom výhľade a treba v tejto oblasti vykonať ešte veľmi mnoho práce. Ubezpečujem všetkých poslancov Federálneho zhromaždenia, že sa budeme usilovať o optimálne riešenie problémov v tejto dôležitej oblasti československej ekonomiky. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji s. ministrovi Bahylovi. Táži se poslance Mlynára, zda je s odpovědí spokojen. (Poslanec SL Š. Mlynár: Áno.)

Soudružky a soudruzi, v dalším bodu pořadu projednáme

Prosím ministra financí ČSSR, aby návrh jménem federální vlády zdůvodnil.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá k projednání a ke schválení návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani. Předložený návrh zákona vychází ze zhodnocení a analýzy plnění závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu, které bylo provedeno na 13. zasedání pléna ÚV KSČ v březnu t. r.

Na tomto zasedání byla pozitivně zhodnocena třicetiletá cesta socialistického zemědělství, která byla nastoupena po historickém IX. sjezdu KSČ, konaném v květnu 1949. Za uplynulých třicet let se objem zemědělské výroby více než zdvojnásobil, přičemž např. hektarové výnosy obilovin se zvýšily z půldruhé tuny na čtyři tuny. Produkce masa na hektar zemědělské půdy se zvýšila z necelých 60 kg na 270 kg, mléka z 338 na 795 litrů. Produktivita práce vzrostla 4,5krát, přičemž počet pracovníků v zemědělství se snížil více než o polovinu. Výrazně se zvýšila i úroveň odměňování za práci v zemědělství.

Objem základních fondů vzrostl od roku 1948 více než čtyřnásobně při výrazné modernizaci materiálně-technické základny zemědělství. S probíhající změnou charakteru práce vyrostly v zemědělství schopné řídící kádry a zvýšila se celková kvalifikace pracovníků. Zásadně se změnila tvář naší vesnice.

I bilance uplynulých tří let šesté pětiletky svědčí o tom, že přes některé nepříznivé podmínky vzrostl v tomto období celkový objem zemědělské produkce o 7,5 %. Dodávky potravinářského průmyslu vnitřnímu obchodu se ve srovnání s předchozí pětiletkou zvýšily téměř o 17 %.

Soustavnému rozvoji zemědělství a postupnému zabezpečování soběstačnosti v základních zemědělských a potravinářských produktech věnuje naše společnost trvalou pozornost. O tom svědčí například i ta skutečnost, že za léta 6. pětiletky objem investiční výstavby v zemědělství dosáhl téměř 45 mld Kčs a v potravinářském průmyslu 11,5 mld Kčs. Dodávky průmyslových hnojiv vzrostly o více než 8 % a krmných směsí o 18 %.

Přes uvedené pozitivní výsledky rozvoje zemědělství se však dosud nedaří zcela naplňovat záměry 6. pětiletky. Není dosahováno souladu mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Při celkovém příznivém vývoji živočišné výroby zaostává především chov skotu a výroby hovězího masa, což je vyrovnáváno zejména zvýšenou výrobou jatečných prasat a drůbeže, která je však značně náročná na jadrná krmiva. Je proto nezbytné věnovat stále větší pozornost výrobě a využití vlastních, zejména objemových krmovin, jakož i spotřebě nakupovaných krmiv a průmyslových hnojiv, jejichž spotřeba na jednotku výroby je značně vysoká.

Neuspokojivě se vyvíjí i celková efektivnost zemědělské výroby. Za uplynulé tři roky této pětiletky nebyl splněn státní plán zisku o více než 11 mld Kčs a v letošním roce se předpokládá další výpadek v rozsahu téměř 4 mld Kčs. To značně ovlivňuje i úroveň rentability, která rovněž zaostává za plánem.

Kromě objektivních příčin tohoto nepříznivého vývoje, zejména klimatických podmínek, nelze přehlížet však ani subjektivní činitele spočívající především v účinnosti některých intenzifikačních vkladů, ve využívání existujících rezerv, v nedostatcích v řízení apod. Podrobný rozbor současně prokázal, že kromě odstranění stávajících nedostatků a celkového zvýšení účinnosti veškeré práce v zemědělství, je zapotřebí urychleně upravit i platné ekonomické nástroje, včetně zákona o zemědělské dani. Hlavním smyslem těchto úprav je vytvořit předpoklady pro rovnoměrnější vývoj zemědělské výroby ve všech výrobních oblastech a ovlivnit chování podniků ve směru účinnějšího využívání materiálových prostředků, půdy a pracovních sil a tak dosáhnout efektivního růstu zemědělské výroby v souladu se záměry národohospodářského plánu.

Třinácté zasedání ÚV KSČ proto stanovilo tyto hlavní směry zdokonalení a úprav ekonomických nástrojů:

- zmírnit rozdíly v rentabilitě jednotlivých zemědělských výrobků především zvýšením rentability chovu skotu a tím podpořit zájem podniků na jeho rozvoji,

- zvýraznit orientaci na vyšší kvalitu zemědělských výrobků z hlediska jejich konečného užití a prohloubit za tím účelem diferenciaci nákupních cen,

- dosáhnout větší mezioblastní a mezipodnikové vyrovnanosti důchodů zemědělských podniků zejména využitím nástrojů řešících působení diferenciální renty,

- sjednotit oceňování živé práce v družstevním a státním sektoru zemědělství, a tak odstranit rozdíly ve vyjadřování nákladů na reprodukci pracovních sil,

- působit na lepší hospodaření s výrobními prostředky a snižování spotřeby jadrných krmiv a

- posílit chozrasčotní hospodaření státních statků.

Na základě těchto cílů se počínaje již 1. lednem 1980 provádějí úpravy ve čtyřech oblastech, a to:

- v nákupních cenách zemědělských výrobků,

- v cenách nakupovaných krmiv a hnojiv,

- ve sjednocení oceňování živé práce mezi státním a družstevním sektorem a

- v zemědělské dani.

Nákupní ceny zemědělských výrobků se zvyšují celkem o 4,8 mld Kčs, přičemž k nejvýraznějšímu zvýšení dochází u skotu, kde představuje ročně 3,8 mld Kčs. Zvýšení cenové úhrady produktů chovu skotu o více než 16 % příznivě ovlivní nejen současnou důchodovou situaci zemědělských organizací, ale má především vytvořit příznivější ekonomické podmínky pro urychlený rozvoj chovu skotu, který skýtá největší rezervy intenzifikace zemědělské výroby.

Ke zvýšení, resp. k úpravě nákupních cen dochází i u celé řady dalších výrobků, přičemž se klade důraz na kvalitu vykupované produkce.

Spolu s úpravou diferenciálních příplatků zvýší se celkové roční příjmy zemědělských organizací o více než 5,7 mld Kčs. Důležité přitom je, že tyto prostředky jsou určeny pro posílení žádoucích strukturálních změn zemědělské výroby i k vytvoření příznivějších podmínek pro další rozvoj zemědělství ve všech výrobních oblastech naší republiky.

Na druhé straně dochází ke zvýšení cen nakupovaných krmiv a průmyslových hnojiv. Účelem tohoto opatření je reagovat na neustálý růst cen při jejich dovozu a působit na větší hospodárnost pří jejich vynakládání a širší využívání vlastních zdrojů. Ceny krmných směsí se zvyšují v průměru o 13 %, což představuje v absolutním vyjádření 1,8 mld Kčs. I přes toto zvýšení zůstávají ceny těchto směsí nadále intervenovány ze státního rozpočtu částkou 2,2 mld Kčs. Odbytové ceny průmyslových hnojiv se zvyšují v průměru o 15 %, tj. o 800 mil. Kčs. Rovněž i při tomto zvýšení budou ceny hnojiv ještě dotovány z celospolečenských zdrojů částkou 1,1 mld Kčs.

Dopady těchto úprav jsou plně kompenzovány zvýšením nákupních cen a cenových příplatků u zemědělských výrobků.

V zájmu jednotného oceňování nákladů na živou práci mezi zemědělským státním a družstevním sektorem předpokládá se zvýšit příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení v částce cca 1,5 mld Kčs. Tento příspěvek budou i nadále hradit JZD a jeho výše bude v podstatě odpovídat úrovni daně ze mzdy. Tímto opatřením dojde k odstranění posledních rozdílů ve stanovení základů pro výši důchodu družstevních rolníků. Konkrétní návrh této úpravy bude vládou ČSSR předložen Federálnímu shromáždění k projednání a ke schválení samostatně v rámci novelizace zákona o sociálním zabezpečení.

Zvýšení odbytových cen průmyslových krmiv a hnojiv, jakož i úprava příspěvku na částečnou úhradu nákladů na sociální zabezpečení družstevních rolníků sledují ve svém souhrnu cíl zvýšit ekonomický tlak na lepší využívání vnitřních zdrojů v našem zemědělství. Jejích smyslem je napomoci tomu, aby z jednotky průmyslových krmiv bylo vyrobeno co nejvíce živočišných produktů, z jednotky průmyslových hnojiv co nejvíce rostlinných výrobků a aby se cestou racionální záměny živé práce prací minulou podstatně snižovala potřeba živé práce na jednotku produktu.

Provedené úpravy se projevují v nákladech zemědělských podniků diferencovaně, v přímé závislosti na dosažené úrovni využívání zdrojů. Čím racionálněji bude zemědělský podnik postupovat ve spotřebě průmyslových krmiv, hnojiv a živé práce, tím bude vliv přijatých opatření na jeho náklady relativně nižší.

Řešení dosavadní nevyrovnané intenzity výroby mezi jednotlivými oblastmi a mezi podniky je velkou rezervou rozvoje zemědělské výroby. K jejímu využití má v návaznosti na úpravy ostatních ekonomických nástrojů pro zemědělství přispět předložený návrh na novelizaci zákona o zemědělské dani.

Platný zákon o zemědělské dani nabyl účinnosti 1. ledna 1975. Přinesl zásadní změnu v tom, že byla uplatněna jako základ zdanění místo hrubého důchodu kategorie zisku.

Dosavadní poznatky potvrzují, že tato úprava se v zásadě osvědčila. Prováděné analýzy hospodaření jednotných zemědělských družstev a státních statků však zároveň prokazují, že především vlivem rozdílné efektivnosti vkladů i dalších objektivních, ale i subjektivních příčin se důchodová diferenciace mezi podniky nadále prohlubuje a snižuje tak možnosti větší vyrovnanosti v rozvoji zemědělské výroby ve všech výrobních podmínkách.

Proto se navrhuje spolu s opatřeními v nákupních cenách a ostatních ekonomických nástrojích provést nezbytné změny i v zákoně o zemědělské dani.

Základním záměrem a cílem navrhované úpravy je, aby daň spolu se změnami ostatních ekonomických nástrojů především

- důsledněji reagovala na rozdíly v důchodové situaci jednotlivých zemědělských organizací, vyplývající zejména z různých výrobních podmínek a z nutnosti obdělat veškerou půdu prakticky bez ohledu na její bonitu,

- vytvářela příznivější podmínky pro další intenzívní a rovnoměrnější rozvoj zemědělské výroby ve všech oblastech a

- účinněji působila na soustavné zvyšování efektivnosti a hospodárnosti při zabezpečování plynulého financování plánovaného reprodukčního procesu.

Úprava sazeb daně z pozemků tak, aby lépe reagovala na působení diferenciální renty, a to při zabezpečení jednotnosti sazeb ve srovnatelných podmínkách v celé ČSSR. V nejlepších přírodních stanovištích dochází proto k úměrnému zvýšení sazeb daně, přičemž nejvyšší sazba daně 1500 Kčs za 1 ha se vztahuje pouze na dvě přírodní stanoviště. V horších přírodních stanovištích dochází ke snížení sazeb daně z pozemků a pro 84 přírodních stanovišť z celkového počtu 139 nejsou sazby daně z pozemků vůbec stanoveny.