Čtvrtek 25. října 1979

Čtvrtek 25. října 1979

(Pokračování schůze v 9 hodin)

Přítomno:168 poslanců Sněmovny lidu
66 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice
71 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Axman, Barčák, Belko, Cabalková, Exner, Fialová, Gahurová, Hajn, Harciniková, Hejna, Hůla V., Ivanič, Janec, Kancírová, Koranda, Kučera B., Lněnička, Löbl, Mamula, Marko, Matuchová, Matýsková, Michalík, Neubert, Panster, Pešek, Petřík, Rabas, Ridziková, Šimek, Švestka, Tesař

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Ehrenberger, Kabrhelová, Kempný, Kopřiva, Mařík, Mevald, Prukner, Půček, Šimon

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Mihálik, Paluga, Šalgovič, Turzo

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny lidu V. David.)

Předsedající předseda SL V. David: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji druhý den společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

V zasedacím sále je přítomno 168 poslanců Sněmovny lidu, 66 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 71 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Sněmovny jsou tedy usnášeníschopné.

Budeme pokračovat v rozpravě ke zprávě ministra zahraničních věcí k základním otázkám zahraniční politiky Československé socialistické republiky.

Slovo má předseda Sněmovny národů, poslanec Dalibor Hanes a připraví se poslankyně Dobromila Vávrová.

Předseda SN D. Hanes: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Predseda Federálneho zhromaždenia s. Indra včera v otváracom prejave tejto schôdze zhodnotil výsledky a význam Konzultatívneho stretnutia vedúcich predstaviteľov parlamentov členských krajín Varšavskej zmluvy, ktoré sa konalo tu v Prahe minulý týždeň. Toto stretnutie, ktoré sme zvolali, pripravili, zorganizovali a ktoré prebiehalo k plnej spokojnosti účastníkov, bolo mimoriadne významnou udalosťou v zahraničnopolitickej aktivite Federálneho zhromaždenia v poslednom čase. Predložili sme na toto stretnutie návrhy dokumentov, ktoré po vystúpení vedúcich delegácií a práci redakčnej komisie boli jednomyseľne prijaté. Tieto dokumenty majú veľký medzinárodnopolitický význam. Obsahujú predovšetkým výzvu parlamentom krajín NATO a ich poslancom, aby si uvedomili svoju historickú zodpovednosť za to, či ich vlády zvolila cestu ďalšieho upevnenia dôvery a uvoľnenia primerane významnej novej mierovej iniciatíve Sovietskeho zväzu, uvedenej vo vystúpení s. Brežneva v Berlíne, ktorá obsahuje konkrétne kroky k odzbrojeniu a zmierneniu napätia v Európe, alebo či zvolia cestu ďalšieho roztáčania špirály zbrojenia, a to osobitne v Európe a tak ohrozia i proces détente. Vedúci predstavitelia parlamentov socialistických krajín v mene stámiliónov občanov týchto štátov takto znovu vo veľmi významnom momente svetového vývoja pozdvihli svoj hlas za európsku bezpečnosť, za mier vo svete, za uvoľnenie, za spoluprácu a rozšírenie dôvery medzi štátmi s rozdielnym spoločenským zriadením. Nepodceňujeme váhu vojensko-priemyselného komplexu, ale sme presvedčení, že i v krajinách NATO, a to i pod vplyvom verejnej mienky, zvíťazí zdravý rozum, že dôjde k pokračovaniu uvoľňovania politického napätia a k jeho doplneniu uvoľnením vojenským.

Súdružky a súdruhovia poslanci, vláda Československej socialistickej republiky a jej Federálne ministerstvo zahraničných vecí sú hlavnými vykonávateľmi našej zahraničnej politiky, ktorej zásady, priority i metódy realizácie určili závery XV. zjazdu KSČ, uznesenia plén ÚV KSČ i konkrétne závery a opatrenia našich najvyšších straníckych orgánov. Správu o tom, ako vláda plní túto svoju úlohu, sme si včera vypočuli.

Chcem tu ale pri tejto príležitosti zdôrazniť to, čo uviedol i minister s. Chňoupek vo svojom expozé, že zápas o mier vo svete, ktorý vedieme spolu s našimi socialistickými priateľmi a spojencami a všetkými mierumilovnými silami sveta proti silám reakcie, militarizmu, vojny a revanšizmu, podporovaný i dnešným vedením Číny, má veľmi široký záber medzinárodnopolitickej aktivity čo do subjektov, a to i u nás doma. Tento obrovský, mnohostranný zápas za realizáciu princípov leninskej mierovej politiky má ohromnú podporu širokých más pracujúcich u nás doma i vo svete. Ale stále je nutné o túto dôveru bojovať a rozširovať jej priestory. Je to húževnaté, sústavné, veľmi tvrdé, ale súčasne citlivé zápolenie na širokom fronte o vytvorenie politických, mocenských, psychologických i morálnych hrádzí protimierovým silám. Ide súčasne o sústavné presvedčovanie o cieľoch našej zahraničnej politiky, o argumenty, ich úroveň i spôsob ich uplatnenia na najrôznejších úrovniach medzinárodných rokovaní a stretnutí.

Svoje postavenie v tomto zápase má činnosť Federálneho zhromaždenia, najvyššieho zastupiteľského zboru nášho socialistického štátu, zboru ľudom volených poslancov. Federálne zhromaždenie popri prerokúvaní otázok zahraničnej politiky a návrhov medzinárodných zmlúv vyvíja stále intenzívnejšiu vlastnú zahraničnopolitickú aktivitu bilaterálnu i multilaterárnu. Ide o významnú súčasť politických stykov nášho štátu so zahraničím.

Predovšetkým sa staráme o rozvoj a prehlbovanie vzájomných priateľských stykov a súdružských vzťahov s najvyššími zastupiteľskými zbormi socialistických štátov. Na prvom mieste sú tu naše hlboké bratské vzťahy s Najvyšším sovietom Sovietskeho zväzu. Pri vzájomných oficiálnych návštevách, pri osobných stykoch funkcionárov i pri pracovných stretnutiach výborov a skupín poslancov nám ide o naplňovanie prvej a základnej zásady našej zahraničnej politiky: rozvíjať a prehlbovať spojenectvo a priateľstvo so Sovietskym zväzom, pevné bratstvo s naším osloboditeľom a základnou zárukou našej šťastnej socialistickej budúcnosti. Ide o prehlbovanie našej jednoty a spolupráce so sovietskym ľudom vo všetkých oblastiach spoločenského života, ide o jednotu založenú na princípoch proletárskeho internacionalizmu. V tomto smere treba zdôrazniť aj veľký význam nedávnej návštevy oficiálnej delegácie Najvyššieho sovietu ZSSR koncom júna t. r. v Československu na čele s prvým námestníkom predsedu Prezídia Najvyššieho sovietu Sovietskeho zväzu súdruhom Kuznecovom. Na rovnakých princípoch rozvíjame spoluprácu s najvyššími zastupiteľskými zbormi ostatných socialistických štátov. Ide nám o naplňovanie záverov Deklarácie Politického poradného výboru členských štátov Varšavskej zmluvy z roku 1976, kde sa hovorí, že účastnícke štáty sú plne rozhodnuté prehlbovať politické styky bratských národov, okrem iného i naďalej praktikovať zvolávanie poradných schôdzok poslancov a aj predstaviteľov verejnosti na prerokúvanie aktuálnych problémov medzinárodného života. So socialistickými parlamentmi si pri tom vymieňame aj skúsenosti z našej práce s cieľom využiť poznatky našich priateľov v našej práci vo Federálnom zhromaždení.

Súdružky a súdruhovia, pre presadzovanie leninských zásad mierového spolunažívania, ďalšieho uvoľňovania napätia, pre rozvoj spolupráce medzi štátmi s rozdielnym spoločenským zriadením, na zásadách rovnosti, vzájomného rešpektovania, nevmiešavania sa a výhodnosti, pre šírenie pravdy o reálnom socializme majú značný význam výmeny parlamentných delegácií s nesocialistickými krajinami a naša činnosť na pôde Medziparlamentnej únie.

Len za obdobie od januára minulého roku navštívili ČSSR delegácie parlamentných frakcií SPD a FDP Spolkového snemu Nemeckej spolkovej republiky, delegácie gréckeho, indického, rakúskeho, mexického, sýrskeho, tureckého, luxemburského, indonézskeho a singapúrskeho parlamentu a desiatky delegácií, ktoré sa zúčastnili tohtoročného jarného zasadania Rady Medziparlamentnej únie v Prahe.

Má veľký význam i to, že členovia týchto delegácií na vlastné oči vidia, ako žijú naši pracujúci a poznávajú život v podmienkach reálneho socializmu v Československu. A za rovnaké obdobie oficiálne delegácie Federálneho zhromaždenia navštívili Japonsko, Švajčiarsko, Grécko, Rakúsko, delegácie československej skupiny Medziparlamentnej únie Venezuelu a Belgicko a zúčastnili sa všetkých rokovaní Medziparlamentnej únie, vrátane významnej tretej Medziparlamentnej konferencie o európskej bezpečnosti a spolupráci vlani vo Viedni. Pri všetkých týchto návštevách i stretnutiach išlo o významné, obsažné a dôležité rokovania, o výmenu stanovísk, názorov, o námety na postupy v najvýznamnejších zahranično - politických problémoch multilaterálnych i bilaterálnych.

Pri návštevách oficiálnych delegácií na úrovni predsedov dochádza potom k týmto rokovaniam nielen na najvyššej parlamentnej, ale i najvyššej štátnej a vládnej úrovni, čo dáva pochopiteľne rokovaniu najvyššiu autoritu.

Pokiaľ ide o našu činnosť v Medziparlamentnej únii rozvíjame ju v úzkej zhode so skupinami ostatných socialistických krajín. Z celkového počtu 87 poslaneckých skupín Medziparlamentnej únie ich prevažnú časť tvoria skupiny nezúčastnených krajín. I pri veľkej palete spoločenských systémov v týchto štátoch sa s väčšinou týchto skupín spravidla zhodneme v prevažnom počte otázok na platforme protiimperialistickej, protikolonialistickej a protivojnovej mierovej politiky. A aj s mnohými poslancami z kapitalistických krajín možno vecne, konkrétne rokovať a na mnohých otázkach sa zhodnúť i dohodnúť.

V tejto súvislosti treba zdôrazniť, že sa v našom Federálnom zhromaždení urobili kus pozitívnej práce na jar tohto roku na pražskom zasadnutí Rady Medziparlamentnej únie. Na jesennej konferencii v Caracase minulý mesiac naša delegácia vypočula vrelé poďakovanie a vysoké ocenenie prípravy, organizácie, priebehu i vysokej kultúrnosti našich podujatí a ocenenie života nášho ľudu zo strany poslancov, možno povedať takmer zo všetkých štátov sveta.

Na konferencii v Caracase boli na veľmi rušných schôdzach prerokované a po určitých zmenách a úpravách schválené v Prahe pripravené rezolúcie. Najvýznamnejšia z nich bola rezolúcia k otázkam odzbrojenia.

Na tejto konferencii bolo tiež prijaté veľmi významné rozhodnutie, zvolať na 12.-18. mája 1980 do Bruselu 4. medziparlamentnú konferenciu o bezpečnosti a spolupráci v Európe. Konferencia svojimi výsledkami by mala prispieť k zdarnej príprave a priebehu Madridskej európskej porady na vládnej úrovni a mala by byť ďalším vkladom parlamentov Európy, USA a Kanady k plneniu Záverečného aktu Helsinskej konferencie.

Súdružky a súdruhovia, dovoľte mi konštatovať, že sa v zahraničnopolitickej aktivite Federálneho zhromaždenia ČSSR v posledných rokoch vykonal kus dobrej práce. Chcem vysloviť presvedčenie, že i v budúcnosti táto stránka činnosti Federálneho zhromaždenia vyznije ako významný príspevok k realizácii našej zahraničnej politiky, ktorá vychádza z hlbokého socialistického a mierového cítenia a túžob nášho ľudu. Federálne zhromaždenie sa cíti v tomto smere plne zodpovedným pred československým ľudom za jeho mierový život, za jeho bezpečnosť, za šťastnú socialistickú mierovú budúcnosť nás a našich detí.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji předsedovi SN poslanci Hanesovi. Slovo má poslankyně Vávrová.

Poslankyně SL D. Vávrová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, vystoupení ministra zahraničních věcí s. Chňoupka v rozpravě k mezinárodní politice československého státu budou nepochybně se zájmem sledovat naši voliči. Je jim totiž dobře známo, že mírové cíle naší zahraniční politiky, vytyčené XV. sjezdem KSČ, jsou pro všechen náš lid nesmírně závažné - jsou doslova životní otázkou. Lidé dobře vědí, že mír je základní podmínkou budování socialismu a že bez míru a socialismu by lidé v Československu nemohli žít s takovým pocitem bezpečí, s jakým žijí. Naše děti jen v míru mohou prožívat svá šťastná léta.

Při všech příležitostech si připomínáme, že mír není dar že byl těžce vybojován a že jeho zachování je velmi obtížné. Soudruh Leonid Iljič Brežněv na toto téma přednesl velmi závažný projev v nedávných dnech v Berlíně. Jaký ohlas vzbudil tento projev mezi našimi občany i ve světě, víme. Víme, že pracovní kolektivy se hlásí k podpoře mírové iniciativy Sovětského svazu, že vřele oceňují, kolik opravdovosti a upřímnosti je v tomto velikém mírovém gestu. A nejen naši představitelé, ale i občané se zcela jednoznačně staví za podporu návrhů přednesených s. Brežněvem. V minulých dnech se v Praze sešla konzultativní schůzka představitelů parlamentů zemí Varšavské smlouvy. I na tomto setkání zazněla slova vysoce hodnotící sovětské návrhy přednesené v Berlíně. Schůzka přijala výzvu k parlamentům členských zemí NATO, v níž oceňuje konkrétní důkazy mírumilovnosti a dobré vůle Sovětského svazu. Vyzývá v ní členy parlamentů zemí NATO, aby pozvedli svůj hlas proti plánům na rozmístění nových druhů amerických raketových jaderných zbraní na evropském kontinentě, plánům, jejichž uskutečnění by dále vyhrotilo situaci v Evropě a na celém světě.

Z celého srdce souhlasím s tím, že "pražské" setkání vyzývá parlamenty členských států NATO, aby ocenily iniciativu socialistických států a přiměly vlády svých zemí, aby následovaly tento dobrý příklad. Dovolte mi, abych z této výzvy ještě připomněla slova, že parlamenty a poslanci nemohou mít čestnější a odpovědnější úkol, než zajistit svým národům život v míru.

Může pro mír a jeho zachování přinést svůj příspěvek náš občan? Může, budou-li slova o poctivé práci brána všude a všemi vážně! Dosáhneme-li zodpovědné práce - od řídících pracovníků až po dělníky - může to být předpokladem hospodářsky silného Československa. A tak všichni přispějeme k upevnění míru.

V naší republice máme stovky brigád socialistické práce s mírovým názvem. Soudím-li podle Mírové brigády socialistické práce ve tkalcovně našeho závodu, kterou jsme si založili před sedmi léty, pak jsem přesvědčena, že naše příspěvky k provádění mírové politiky jsou naprosto konkrétní: od práce s dětmi přes bezplatné dárcovství krve, obětavou pomoc pro veřejnou práci ve volených funkcích, a samozřejmě vzájemnou pomoc při plnění úkolů na pracovišti v množství i kvalitě. Takto neformálně a poctivě jistě pracují i stovky a tisíce jiných brigád socialistické práce, a ty, kterým stačí zatím formální udržování titulu, by se měly nad svou nedostatečnou prací rychle zamyslet.

Životní úroveň našich lidí, jejich příjmy i další podmínky umožňují československým občanům porovnání života u nás i ve světě. Cestují českoslovenští turisté, montéři, technici i vědci. Vidí v cizině, dívají-li se spravedlivě, nejen skutečné vymoženosti vyspělé techniky a to, co je pouze navenek krásné, ale i bídu a existenční starosti, o kterých propagační materiály cestovních kanceláří nepíší. Vzpomínky a zážitky, které vyprávějí mezi spolupracovníky či známými, jsou mnohdy plny přesvědčivých argumentů.

Nedávno jsem vyslechla vyprávění jedné občanky z mého volebního obvodu v okrese Náchod, která strávila delší čas ve vyspělém kapitalistickém státě za mořem na návštěvě u své dcery. Byla velmi objektivní - uměla ocenit klady i vidět zápory. Podstatný byl ale závěr jejích dojmů, který vyjádřila slovy: "Nikdy bych tam nemohla a nechtěla žít. Československo je naše jistota, náš domov."

Soudružky a soudruzi, můj volební obvod má největší koncentraci textilního průmyslu v Československé socialistické republice. Zpracovává se u nás dovážená a draze placená surovina - bavlna. Už před několika léty, kdy došlo k prvnímu vzrůstu cen bavlny na světových trzích, jsem vycházela z materiálů a informací, které jsme obdrželi, abych ve svém obvodě vysvětlovala nutnost šetřit draze nakupovanou surovinou. Zdůrazňovala jsem nutnost zvyšování péče o výrobu kvalitního zboží proto, aby byla surovina co nejlépe zhodnocována. Byla k tomu celá řada příležitostí při veřejných stranických schůzích apod. Lidé si se zájmem vyslechli výklad o složitých cestách naší zahraniční obchodní politiky a živě se zajímali o příklady, na kterých byli seznamováni s tím, co vyvážíme, s jakými úspěchy a neúspěchy, abychom mohli dovážet nejen zmíněnou bavlnu, ale mnoho a mnoho druhů dalších surovin i zboží, které každý občan považuje za samozřejmou součást sortimentu našeho trhu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP