I když si nemyslím, že bychom měli usilovat o úzkostlivou reciprocitu, přece jsem přesvědčena, že v mnoha případech jde ze strany západních zemí o nápadnou a záměrnou disproporci. Navíc jsou někdy vydávána za českou a slovenskou literaturu díla pochybné umělecké hodnoty autorů žijících ať již v ČSSR nebo v zahraničí jen proto, ze prokázali svou protisovětskou a protisocialistickou orientaci. Jde o lidi, kteří nepředstavují naší kulturu, ale jen sami sebe, stejně jako několik desítek našich emigrantů nepředstavuje československý lid ani jeho ústavní orgány. Takto se zavádějí do kulturní spolupráce nepřijatelná kritéria. Estetické hledisko je podřízeno politické manipulaci. To je rovněž vysvětlení, proč v některých západních kapitalistických zemích nebyla doposud přeložena díla našich klasiků, která se stala součástí evropského pokrokového povědomí, ale na druhé straně jsou překládány umělecky bezcenné literární práce autorů neznámých v Československu i v zahraničí.

Musím říci, že takto chápaná kulturní spolupráce nemůže přispět k porozumění ani ke spolupráci mezi národy.

Při rozvíjení kulturní výměny s kapitalistickými státy postupujeme v duchu Závěrečného aktu z Helsink. Žel, nenacházíme vždy u našich partnerů na Západě plné porozumění. Setkáváme se s výmluvami na nedostatek prostředků v souvislosti s inflací a dalšími průvodními krizovými jevy. Často ovšem jde ve skutečnosti o neochotu prezentovat naši kulturu. Naproti tomu kapitalistické státy, jako např. USA, ale i další, vynakládají velké prostředky a hledají všemožné cesty, jak pomocí kulturních akcí šířit u nás ideologickou diverzi.

Spojené státy se nadále vyhýbají podpisu připravené kulturní dohody. V praxi některých kapitalistických států se setkáváme s pokusy o zneužívání kulturní výměny a o vměšování do našich vnitřních záležitostí.

Pro příklady není třeba chodit daleko. Letos bylo z americké strany velmi usilováno o účast československých spisovatelů na mezinárodním semináři pro spisovatele, jenž se koná ve státě Iowa od 1. 9. 1979 do 10. 1. 1980. Naše příslušná organizace, tj. Svaz spisovatelů, delegoval ze svých řad zástupce. Po různých dotazech a průtazích došel telefonický vzkaz úřednice amerického velvyslanectví v Praze, že navržený spisovatel nevyhovuje a tudíž není zván. Organizátorům zřejmě šlo o něco jiného než o pozvání představitele československých spisovatelů. Vůbec bychom se nedivili, kdyby na tomto tzv. semináři předváděli jako československého spisovatele osobu, kterou u nás jako literáta nikdo nezná a která nikoho nezastupuje, kromě nám nepřátelských názorů.

Podobné případy plně odůvodňují potřebu ještě větší ostražitosti před zneužíváním kulturních styků k ideologické protisocialistické působnosti v naší zemi. Bezvýhradně se stavíme za další prohlubování a rozšiřování kulturních styků a kulturní spolupráci i s kapitalistickými zeměmi, avšak za podmínky, že budou realizovány tak, aby posloužily všestrannému pokroku, dorozumění mezi národy a věci míru.

Přes některé negativní zkušenosti dosažené úspěchy v mezinárodní kulturní výměně nás oprávněně naplňují optimismem. Československá socialistická republika má uzavřené kulturní dohody se 65 státy, 20 zdravotnických dohod a 2 programy kulturních výměn. I když v některých západních zemích přetrvávají snahy brzdit pronikání naší socialistické kultury, podařilo se nám dosáhnout celé řady úspěchů na mezinárodních hudebních a divadelních festivalech, na knižních veletrzích i na mezinárodních filmových soutěžích.

Soudružky a soudruzi poslanci! Položila jsem si otázku: Jaký podíl mají občané mého volebního obvodu v okrese Žďár nad Sázavou v oblasti kulturních styků se zahraničím? S potěšením mohu konstatovat, že celá oblast Vysočiny má bohatou kulturní tradici. V minulosti i v současnosti byla a je přínosem do bohaté pokladnice naši národní kultury.

Vždyť jména národních umělců - Vincence Makovského, Jana Štursy, Blažíčka, Jambora se trvale vepsala do povědomí našeho národa. Výtvarné výstavy našich předních zasloužilých umělců s Lukáška, s. Hanycha, ale i mladé nastupující generace s. Zezuly a sklářského výtvarníka s. Svobody získaly mnoho příznivých ohlasů v Bulharsku, Maďarsku, NDR, Polsku, ale i u našich vzdálených přátel na Kubě.

Je potěšitelné, že kulturní prezentace v zahraničí našimi předními amatérskými soubory - pěveckými, národopisnými, dechovými - našla mnoho nových přátel a na mnohá přání nelze v celém rozsahu vyhovět. Ráda bych se zmínila v této souvislosti o dětské dechové hudbě z Bystřice n. P., Horáckém kvartetu, pěveckém souboru Ždáráček a souboru Vysočina, které jsou nejčastějšími partnery při uskutečňování kulturních výměn s našimi přáteli.

Jsem přesvědčena, že i přes existující potíže jsou reálné předpoklady pro rozšiřování mezinárodní spolupráce ve všech oblastech, tedy i v oblasti kultury. Proto považuji za správné energické úsilí všech odpovědných československých orgánů a organizací dále rozvíjet kulturní spolupráci se socialistickými a kapitalistickými zeměmi.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Stočkovej za jej vystúpenie.

Súdružky a súdruhovia poslanci, urobíme si prestávku. Prerušujem rokovanie na 30 minút. Budeme pokračovať v 15.20 hodín a ako prvý po prestávke vystúpi poslanec Himl.

(Jednání přerušeno ve 14.49 hodin.)

(jednání opět zahájeno v 15.20 hodin.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, budeme pokračovať v prerušenom rokovaniu. Udeľujem slovo poslancovi Himlovi. Pripraví sa poslankyňa Vacková.

Poslanec SN A. Himl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, tělesná výchova a sport koncem sedmdesátých let patří k rychle se rozvíjejícím oblastem v československém i mezinárodním měřítku. To lze dokumentovat například vývojem členské základny ČSTV, která za 5 roků vzrostla téměř o jednu třetinu a dosahuje přes 1850 tis. členů ve 46 sportovních odvětvích. Ve světovém měřítku Mezinárodní olympijský výbor uznává 151 národních olympijských výborů a největší světová sportovní federace fotbalu sdružuje 149 členských zemí. Právě tento rozvoj je činitelem, který způsobuje, že tělesná výchova a sport se stávají součástí zahraniční politiky většiny vlád a významným činitelem v úsilí o mírovou spolupráci mezi národy. Rozhodující zásluhu na tomto mají socialistické země, které zpřístupnily tělesnou výchovu a sport všem, bez rozdílu sociálního a společenského postavení, a úsilí o světový mír považují za základ své zahraniční politiky. To dokumentují i iniciativní mírové návrhy Sovětského svazu, předložené v Berlíně soudruhem Leonidem IIjičem Brežněvem.

Úspěchy socialistických zemí podnikly tlak národních sportovních organizací a široké veřejnosti na vlády, jehož důsledkem je, že se tělovýchova a sport i v nesocialistických zemích dostává do popředí jako prostředek zahraniční politiky. Velmi intenzívně se politická motivace do sportu prosazuje v celé západní Evropě a Severní Americe.

Sedmdesátá léta přinesla mimořádnou aktivitu i ve vytváření nových mezinárodních sportovních orgánů a institucí jak v Evropě, tak s celosvětovou působností, rozvoj nových forem spolupráce. Činnost těchto institucí přes některé problémy v podstatě odpovídá potřebám současného světa a je ve shodě se závěry konference o evropské bezpečnosti v Helsinkách. To jsme si znovu ověřili před týdnem na evropské konferenci o sportu v západoněmeckém Berch tesgadenu. Je třeba ovšem vidět, že tento proces neprobíhá automaticky, ale v ostrém ideologickém boji s reakčními silami v mezinárodním sportu.

Skutečnost, že organizace olympijských her v roce 1980 byla poprvé v historii svěřena socialistické zemi, je nejen symbolickým ale i faktickým předělem mezinárodního sportovního hnutí. Moskevská olympiáda je vítězstvím pokrokových sil, představovaných autoritou a váhou socialistických a rozvojových zemí. Je důkazem, že reakční síly postupně ztrácejí kontrolu nad vývojem světového sportu a že vzniká situace, vyžadující vytvoření nové rovnováhy. Ve světě se prohlubuje rozpor mezi společenským charakterem sportu a charakterem řídících sportovních instituci - zejména Mezinárodního olympijského výboru a některých mezinárodních sportovních federaci - které zůstávají v podstatě buržoazními nevládními organizacemi z valné části složené ze soukromých osob. Pouze tělovýchova socialistických a zčásti rozvojových zemí má jasně definované společenské funkce, slouží širokým vrstvám pracujících a mládeže, těší se jednoznačné společenské podpoře a má vyřešeny podmínky rozvoje.

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, za těchto podmínek usiluje československá tělovýchova o prohlubování svého vlivu na rozvoj mezinárodního sportu.

Československá tělovýchova je platným a aktivním účastníkem olympijského hnutí. Máme zastoupení v Mezinárodním olympijském výboru a ve třech jeho významných komisích. Praha se stala hostitelkou zasedání Mezinárodního olympijského výboru v roce 1977. Československý svaz tělesné výchovy obdržel za mezinárodní přínos a význam Československých spartakiád od Olympijského výboru nejvyšší vyznamenání - olympijský pohár.

Byli jsme aktivními účastníky první světové konference sportu, která byla pořádána roku 1976 pod záštitou UNESCO. Podílíme se i na evropských konferencích o sportu, na nichž se střetávají nejrůznější názory nejen na sport a sportovní spoluprácí, ale i na celkový společenský rozvoj.

Českoslovenští zástupci působí celkem v 77 mezinárodních sportovních organizacích s cílem přispívat k prosazení pokrokových tendencí v činnost, těchto institucí. Důrazně vystupují proti apartheidu, představitelům sportu fašistických a loutkových režimů. Společným úsilím socialistických a rozvojových zemí bylo v poslední době dosaženo povzbudivých výsledků, z nichž nejvýznamnější bylo vydání deklarace MOV, podporující boj proti apartheidu.

V oblasti dvoustranných i vícestranných vztahů byla československá tělovýchova v posledních deseti letech nositelem řady iniciativ, které přispěly k dobrému jménu Československé socialistické republiky v zahraničí.

Základem mezinárodní orientace Československého svazu tělesné výchovy jsou vztahy stále hlubší a plodnější spolupráce s tělovýchovnými organizacemi socialistických států. V uplynulých čtyřech letech dosáhly co do kvantity úrovně, která odpovídá potřebám a zájmům našich zemí. Další rozvoj styků směřuje k dosažení vyšších forem integrace. Prohlubuje se a zkvalitňuje činnost společných tělovýchovných institucí socialistických zemí, systém sportovních soutěží a v neposlední řadě se uplatňují i formy společné přípravy sportovců, rozvíjí se spolupráce v oblasti sportovní vědy, výstavby tělovýchovných zařízení apod. Socialistické země jako celek účinněji koordinují svůj postup v mezinárodních sportovních organizacích. Základ plodné spolupráce je v uzavírání a obnovování pětiletých dohod a protokolů. Československá tělovýchova má smluvní vztahy prakticky se všemi socialistickými zeměmi.

Ve vztahu k rozvojovým zemím se orientuje především na socialisticky zaměřené země. V posledních letech jsme uzavřeli několik dlouhodobých dohod, které mají velký jak politický, tak sportovně technický význam. Při navazování styků s dalšími rozvojovými zeměmi je třeba brát v úvahu i ekonomické a sportovně technické možnosti československé tělovýchovy. Jednáme rovněž o uzavření dohody s Nejvyšší radou afrického sportu, která je význačným činitelem v rozvoji sportu na africkém kontinentě.

S evropskými kapitalistickými zeměmi rozvíjí československá tělovýchova styky v souladu s duchem a literou Závěrečného aktu Helsinské konference. K rozvoji dobrých sousedských vztahů přispívá dohoda, kterou ČSTV uzavřel v roce 1976 s rakouskou sportovní organizací. Se stejným cílem je připravována dohoda se sportovní organizací Spolkové republiky Německa. V letošním roce jsme vyvinuli iniciativu k vytvoření smluvního základu spolupráce s francouzskou a italskou tělovýchovou. Dohoda byla uzavřena se španělskou tělovýchovnou organizací a s nizozemským sportovním svazem. Československá tělovýchova rozvíjí spolupráci s dělnickými tělovýchovnými organizacemi v šesti západoevropských zemích, která má pro naše partnery veliký politický význam. V Evropě není prakticky země, s níž by naše tělovýchova neudržovala styky.

Účast československé tělovýchovy v mezinárodní sportovní spolupráci zahrnuje všechny oblasti tělesné výchovy, sportu a turistiky. Mimořádný důraz v situaci, kdy sport se stává jedním z měřítek vyspělosti společenských systémů, je kladen na politický a propagační účinek vystoupení československých reprezentantů. V tomto směru nejsme plně spokojeni a doháníme zpoždění, které máme za dalšími socialistickými zeměmi ve výstavbě a účinnosti systémů vrcholového sportu.

Nemalý politický význam má i působení desítek našich trenérů a tělovýchovných odborníků v zahraničí, zvláště v rozvojových zemích, kde často plní současně funkci organizátorů a poradců při utváření národních organizací.

Politický a propagační dopad v mezinárodní oblasti mají i československé spartakiády, které jsou specifickým projevem demokratičnosti a lidovosti československé tělovýchovy. Jejich přímý účinek u hostů spartakiád a zprostředkované působení ve formě filmů, obrazového materiálu i uměleckých děl, získává v zahraničí obdivovatele naší tělovýchovy a v řadě zemí inspiruje k následování.

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, sportovní spolupráce se historickým vývojem logicky stala pevnou součástí mezinárodní spolupráce. Československá tělovýchova v souladu se závěry XV. sjezdu Komunistické strany Československa klade politické zájmy našeho socialistického státu na přední místo. Československý svaz tělesné výchovy si je plně vědom svých možností při realizaci československé zahraniční politiky. Uděláme vše pro to, aby českoslovenští sportovci a tělovýchovní pracovníci ještě aktivněji přispívali k úsilí Komunistické strany Československa a vlády Československé socialistické republiky o mírovou spolupráci mezi národy.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Himlovi.

Súdružky a súdruhovia návrhová komisia pripravila návrh uznesenia, ktorý ste dostali do lavíc. Návrhová komisia vás žiada, aby ste svoje pripomienky jej oznámili do zajtrajšieho rána do 9 hodiny.

Hovorí poslankyňa Oľga Vacková, pripraví sa poslanec Pavel Auersperg.

Poslankyně SN O. Vacková: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia. Politika ČSSR voči rozvojovým krajinám a jej medzinárodná aktivita vychádzala v uplynulých rokoch z uznesenia XV. zjazdu KSČ a bola predchnutá našim spoločným úsilím v boji za mier, za uvoľňovanie napätia, za dorozumenie a spoluprácu medzi národmi. Rozhodujúcim medzníkom v tejto činnosti sa stali XXlV. a XXV. zjazd Komunistickej strany Sovietskeho zväzu a neúnavné úsilie Sovietskeho zväzu v boji za mier a spoločenský pokrok.

Československo v rámci svojich možností v súlade s touto politikou poskytuje morálnu, politickú, materiálnu a všestrannú pomoc rozvojovým krajinám Ázie, Afriky a Latinskej Ameriky, ktoré sa postupne oslobodzovali z koloniálneho jarma. Postupuje tak v súlade s principiálnou internacionálnou politikou krajín socialistického spoločenstva, ktorá bola opäť jednoznačne kolektívne formulovaná na moskovskom zasadaní Politického poradného výboru Varšavskej zmluvy v novembri lanského roku.

Môžeme hovoriť o jednotnom tlaku rozvojových krajín, združených v hnutí nezúčastnených krajín a socialistických štátov na čele so Sovietskym zväzom na medzinárodnú reakciu, ktorý zmenil situáciu vo svete natoľko, že dnes už zmizol zo scény dejín kolonializmus portugalský a zostali zvyšky britského na juhu Afriky.

Je však historickou skutočnosťou, že zaostalosť, mnoho sto miliónov hladných a zomierajúcich z podvýživy, ako aj rad ďalších iných skutočností v rozvojových krajinách je priamym dôsledkom koloniálneho drancovania v minulosti, pokračujúceho vykorisťovania a utláčania imperializmom i v súčasnosti. Navyše často pomoc krajín socialistického spoločenstva, uskutočňovaná predovšetkým dodávkami zariadení a závodov i vysielaním expertov, sa stala predmetom barbarského ničenia v priebehu kontrarevolučných vojen imperializmu proti mladým nezávislým štátom. Pripomeňme si napríklad skutočnosť, že tie závody, ktoré sme vo Vietname vybudovali v päťdesiatych rokoch, sú takmer všetky zničené americkou soldateskou. A čo ona nemohla dokončiť, to sa pokúsili likvidovať maoistickí agresori. Taktiež rafinéria ropy v sýrskom Homse vybudovaná Československom, sa stala pred časom jedným z hlavných terčov barbarského útoku izraelského letectva, vyzbrojeného americkou technikou.