Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Pansterovi. Hlási sa ešte niekto z poslancov o slovo? (Nehlasí.) Vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Praje si záverečné slovo súdruh minister Blažek? (Ne.) Žiadajú o slovo spravodajcovia? (Ne.) Ďakujem.

Môžeme, súdružky a súdruhovia poslanci, pristúpiť k hlasovaniu.

Podľa počtu prítomných sú obidve snemovne podľa ústavného zákona o československej federácii uznášania schopné.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve, ako ho odporučila spoločná spravodajkyňa Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Snemovňa národov jednomyseľne zákon prijala.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve, podľa odporučení spoločného spravodajcu Snemovne ľudu? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Takisto Snemovňa ľudu zákon prijala.

Pretože obidve snemovne prijali zhodné uznesenie, konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve.

Prerušujem teraz naše rokovanie. Pokračovať budeme o 15,45 hod.

(Jednání přerušeno v 15.23 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.45 hod.)

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Súdružky a súdruhovia, pokračujeme v rokovaní. V ďalšom bode programu prerokujeme

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o ochrane údajov o pôvode, označenia pôvodu a iných označení poľnohospodárskych a priemyslových výrobkov odkazujúcich na pôvod, podpísaná vo Viedni dňa 11. júna 1976, a Protokol k tejto Zmluve, podpísaný vo Viedni dňa 30. novembra 1977

Uvedený návrh odôvodní federálny minister pre technický a investičný rozvoj súdruh Ladislav Šupka. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předkládaný návrh vlády na vyslovení vašeho souhlasu se týká jedné řady smluv o ochraně údajů o původu výrobků, které postupně uzavíráme s jedno tlivými státy.

Ve smlouvě s Rakouskou republikou se podařilo zajistit ochranu označení plzeňského piva ve všech jeho formách s výjimkou označení Pils. Tato výjimka se však vztahuje pouze na území Rakouska a nikoliv na jeho vývoz. Rovněž je zajištěna ochrana dalších našich výrobků jako je Karlovarská sůl, Žatecký chmel, České sklo, Vítkovická ocel, Český granát, Budějovický Budvar a řada dalších.

Smlouva zajistí smluvním stranám účinnou ochranu proti případnému zneužití údajů o původu výrobků. Znamená určité posílení hospodářské spolupráce obou zemí a je také precedentem pro další obdobná jednání s ostatními státy. Na tuto smlouvu navazuje mezi- vládní dohoda podepsaná 7. června t. r., jejíž součásti jsou seznamy chráněných údajů o původu a označení původu výrobků. Československý seznam obsahuje celkem 261 položek, rakouský 171 položek a dalších 271, které se však týkají pouze označení vinařských oblastí a míst v Rakousku.

Vyslovením vašeho souhlasu vstoupí oba dokumenty, tj. smlouva a mezivládní dohoda, v platnost sto dní po výměně ratifikačních listin. Uplatnění smlouvy si nevyžádá žádné finanční náklady, na. opak může přinést výhody v účinné ochraně označení původu československých tradičních výrobků a v posílení hospodářské spolupráce obou zemí. Proto, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, prosím jménem vlády Československé socialistické re- publiky o vyslovení souhlasu s předloženým návrhem.

Předsedající l. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem ministrovi Šupkovi za výklad prerokúvaného vládneho návrhu.

Návrh bol prikázaný na prerokúvanie výborom ústavnoprávnym, zahraničným, pre priemysel, dopravu a obchod a pre poľnohospodárstvo a výživu oboch snemovní.

Výbory Snemovne ľudu poverili prednesením spoločnej spravodajskej správy poslankyňu Jaroslavu Vackovú a výbory Snemovne národov poslankyňu Emíliu Lechanovú.

Prosím najprv poslankyňu Vackovú, aby predniesla spravodajskú správu.

Společná zpravodajka výborů SL J. Vacková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, po druhé světové válce zesílily na světových trzích tendence směřující ke spolehlivému zabezpečení řady zeměpisných označení, kterých se užívá v mezinárodním obchodě k označení výrobků, zejména takových, které pro svoji kvalitu používají široké známosti, jsou proto spotřebiteli žádány a za něž se v důsledku toho dociluje i vyšších cen. To se týká zejména některých zemědělských a potravinářských výrobků, v menší míře též výrobků průmyslových. Taková označení jsou však často i předmětem napodobování nebo zneužívání a forma ratifikované smlouvy je nejspolehlivějším nástrojem, jak oprávněným uživatelům zajistit jejich práva.

Tento cíl sleduje i Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ, podepsaná ve Vídni dne 11. června 1976, a Protokol k této Smlouvě, podepsaný ve Vídni dne 30. listopadu 1977. Vzhledem k tomu, že Rakousko vždy patřilo k tradičním československým obchodním partnerům a mezi kapitalistickými státy zaujímá dnes co do objemu vzájemné výměny zboží druhé místo, je smlouva v souladu s tendencí zvyšování efektivnosti československého zahraničního obchodu.

Smlouva se skládá ze dvou částí, a to z vlastního smluvního textu a Protokolu a z tzv. mezivládní dohody, jež obsahuje seznam chráněných označení a uzavírá se na úrovni vlád.

Pokud jde o československé označení, chrání se smlouva zejména názvy piv, především plzeňského a budějovického, jichž je Rakousko tradičním odběratelem. Ze zemědělských výrobků je třeba uvést zejména ochranu Žateckého chmele, Českého a Slovenského sladu, Znojemských okurek a další.

Z označení průmyslových výrobků chrání smlouva především tradiční označení skla a porcelánu (např. Karlovarský porcelán, Český dřišťál apod.), avšak i takové označení jako Vítkovická ocel, Ostravský koks apod.

Významnou je též ochrana názvů některých keramických surovin (např. Sedlecký kaolin) a rovněž i minerálních vod a solí, jako např. Karlovarský mlýnský pramen, Luhačovická Vincentka, Poděbradská minerální voda, Karlovarská vřídelní sůl, Piešťanské bahno a další.

Při jednání o smlouvě bylo nutné přistoupit i na některé kompromisy dané zejména tou okolností, že v průběhu historického vývoje, kdy naše země byly po dlouhou dobu součástí bývalého Rakousko-Uherska, se některé české a slovenské údaje v Rakousku natolik vžily, že se tam staly pouhým údajem o druhu výrobku. Tyto případy, k nimž patří např. olomoucké tvarůžky nebo liptovský sýr, jsou zachyceny v protokole. Přes tyto kompromisy, jimž nebylo možné se vyhnout, je smlouva dobrým nástrojem podpory československého zahraničního obchodu.

Doporučuji proto, jako společná zpravodajka výborů Sněmovny lidu, vyslovit se smlouvou souhlas.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Vackovej. Slovo má spravodajkyňa výborov Snemovne národov poslankyňa Emília Lechanová.

Poslankyně SN E. Lechanová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci. Medzi významné aspekty čs. zahraničnej politiky patrí aj rozvíjanie vzájomne výhodných obchodných vzťahov so všetkými štátmi. Našou snahou je zlepšovať vzájomné styky so susedmi ČSSR, ku ktorým patrí aj Rakúska republika.

Vieme, že na úseku postupného rozvíjania dobrých stykov s Rakúskou republikou boli dosiahnuté pozitívne úspechy tak pri nadväzovaní osobných kontaktov medzi československými a rakúskymi predstaviteľmi, ako aj pri uzatváraní vhodných medzištátnych zmlúv. ako napríklad Zmluvou medzi ČSSR a Rakúskou republikou o zamedzení dvojitého zdanenia v odbore daní z príjmu a majetku, podpísanou vo Viedni dňa 7. 3. 1978, s ktorou Federálne zhromaždenie vyslovilo súhlas dňa 25. októbra 1978 a ktorú už ratifikoval prezident ČSSR.

Do série týchto zmlúv, ktoré ČSSR v rámci svojich snáh v poslednom čase s Rakúskou republikou uzavrela, patrí aj Zmluva medzi ČSSR a Rakúskou republikou o ochrane údajov o pôvode. označenia pôvodu a iných označení poľnohospodárskych a priemyselných výrobkov odkazujúcich na pôvod, podpísaná vo Viedni dňa 11. júna 1976 a Protokol k tejto Zmluve, podpísaný vo Viedni 30. novembra 1977.

Predsedovia obidvoch snemovní Federálneho zhromaždenia svojimi opatreniami prikázali uvedenú Zmluvu na prerokovanie výborom ústavnoprávnym, zahraničným, výborom pre priemysel, dopravu a obchod a výborom pre poľnohospodárstvo a výživu.

Výbory uvedenú Zmluvu prerokovali, vyslovili s ňou súhlas a odporučili snemovniam, aby ju schválili.

Spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne ľudu, ktorým bola Zmluva prikázaná na prerokovanie, podrobne odôvodnila, prečo navrhuje jej schválenie.

Pretože ide o Zmluvu, ktorá prispieva k posilneniu zmluvných vzťahov a k upevňovaniu vzájomnej spolupráce medzi ČSSR a Rakúskou republikou, odporúčam ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov, aby Snemovňa národov vyslovila so Zmluvou súhlas.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Lechanovej. Praje si slovo súdruh Minister Šupka? (Ne.) Ďakujem.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sále je prítomných 141 poslancov Snemovne ľudu, 57 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 53 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obe snemovne sú podľa ústavného zákona o československej federácii uznášania schopné.

V parlamentnej tlači č. 58 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s prerokúvanou Zmluvou.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia, ako ho odporúča spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Snemovňa ľudu uznesenie prijala.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporučenia spoločnej spravodajkvne Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.)

Takisto Snemovňa národov uznesenia prijala.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o ochrane údajov o pôvode, označenia pôvodu a iných označení poľnohospodárskych a priemyslových výrobkov odkazujúcich na pôvod, podpísanou vo Viedni dňa 11. júna 1976 a s Protokolom k tejto Zmluve, podpísaným vo Viedni 30. novembra 1977.

Teraz prerokujeme

Vládny návrh, ktorým sa predkladajú Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Dodatkový protokol k Ženevským dohovorom z 12. augusta 1949 o ochrane obetí medzinárodných ozbrojených konfliktov (Protokol I), podpísaný v Berne dňa 6. decembra 1978 a Dodatkový protokol k Ženevským dohovorom z 12. augusta 1949 o ochrane obetí ozbrojených konfliktov nemajúcich medzinárodný charakter (Protokol II), podpísaný v Berne dňa 6. decembra 1978 (tlač 59).

Tento návrh federálnej vlády odôvodní minister zahraničných vecí Československej socialistickej republiky Bohuslav Chňoupek. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pred dvoma rokmi sa v Ženeve skončila diplomatická konferencia, ktorou sa po niekoľkých rokoch zavŕšilo úsilie optimálne - s prihliadnutím na všetky doterajšie skúsenosti - rozpracovať tzv. vojnové humanitné právo. Konkrétnym stelesnením tejto záslužnej aktivity sa stalo prijatie dvoch dodatkových protokolov k Ženevským dohodám platným od roku 1949 o ochrane obetí vojen, ktoré z poverenia federálnej vlády vám predkladám na posúdenie a na schválenie. Aký je vlastne zmysel týchto dokumentov?

Prvý z nich upravuje problematiku medzinárodných ozbrojených konfliktov. Druhý - po prvý raz v histórii medzinárodného práva - problematiku ozbrojených konfliktov, ktoré nemajú výslovne medzinárodný charakter. Teda tých konfliktov vnútornej povahy, medzi ktoré sa zvyčajne zaraďujú také masové sociálne javy ako sú revolúcie, občianske vojny, prevraty či povstania.