Ešte v súvislosti s využívaním dvojsmenného pracovného času a tým zvýšenia smennosti, musíme riešiť platnú hmotnú preferenciu, jej stimulačné prvky, pretože tieto nepôsobia vo všetkých závodoch a podnikoch rovnomerne. Zo skúseností vieme, že sú rozdielne i v jednotlivých okresoch, čo nepôsobí vždy priaznivo ani na stabilizáciu pracovných síl, lebo tým sa zvyšuje aj samotná fluktuácia. Sú prípady, že o zvýhodnení druhých smien v rámci svojej právomoci rozhodujú mnohé podniky rôznymi stimulačnými prostriedkami, a to podľa možností, ktoré majú, čím sa vlastne neprekonáva rovnomernosť, ale skôr sa prehlbuje nezáujem veci konkrétne riešiť a tým aj pomáhať zvýšiť smennosť. Viacej ako dosiaľ musíme zvýhodňovať pracovníkov v 2. a v ďalších smenách pokiaľ ide o rekreáciu a liečebnú starostlivosť. Zabezpečovať tieto smeny kvalitnou a teplou stravou, aby nebol rozdiel v organizovaní práce v dvoch a viacej smenách medzi prvou a druhou smenou. Pokiaľ ide o dopravu pracovníkov na druhé smeny, tieto by bolo potrebné urýchlene riešiť. Sú prípady, že pracovníci z druhých smien, ktoré končia o 22. hod. a na niektoré spoje musia čakať viac ako hodinu na návrat domov. Tieto otázky sú často odsúvané z programu riešenia s odôvodnením ČSAD pre nedostatok dopravných prostriedkov. Netýka sa to len nášho okresu a preto bude potrebné, aby sa zodpovedné orgány týmto vážne zaoberali.

Ďalšie ovplyvňujúce faktory pri zavádzaní smennosti, ale hlavne využívania a zlepšenia fondu pracovného času treba vidieť i v niektorých nadväzujúcich prevádzkových problémoch. Medzi tieto bez prostredne patrí nedostatok náhradných dielov, opotrebovanie strojov a problémy materiálového krytia. V tejto súvislosti ide o určitú stratu i v samotnej produkcii a preto pre využitie základných fondov, okrem subjektívnych príčin, je nutné venovať pozornosť aj tejto problematike.

Treba konštatovať skutočnosť, že problematiku materiálno-technického zásobovania pozitívne ovplyvnilo aj skvalitnenie procesu plánovaných prác, krátkodobých plánov, ktoré sa začalo uskutočňovať už v roku 1978. Včasná príprava návrhu vykonávacieho plánu dáva širší priestor pre včaššie riešenie a zmluvné zabezpečovanie odberateľsko-dodávateľských vzťahov tak, že stavba vykonávacieho plánu na jednotlivé roky už bude podstatne kvalitnejšie pripravená z hľadiska odberateľsko - dodávateľských vzťahov a tým bude zabezpečená aj plynulosť plnenia výrobných úloh v realizácii vykonávacích plánov. Podstatne sa zväčšil priestor aj na úseku účasti pracujúcich na príprave plánu. Prerokúvanie návrhov vykonávacieho plánu priamo na pracoviskách, zohľadňovanie pripomienok k príprave stavby vykonávacieho plánu má aj v našom podniku dobrú väzbu na prípravu rozvoja iniciatívy pracujúcich, ktorá má hlavný cieľ podporiť vykonávací plán. Tieto formy vytvárajú podmienky včasnosti prijatia kolektívnych socialistických záväzkov a uzatvárania kolektívnych zmlúv, čo z hľadiska zvyšovania efektívnosti vo využívaní základných prostriedkov patrí medzi rozhodujúce faktory.

Veľmi úzko súvisí so zvýšením smennosti, využívaním základných fondov a ich efektívnosti aj kvalifikácia kádrov. Som toho názoru, že príprava novej mladej robotníckej triedy by sa mala stať hlavnou formou prípravy pre robotnícke povolanie, tak ako nám to ukladá nový školský zákon, v čom sme už urobili prvé kroky.

Domnievam sa však, že aj Zákonník práce ešte stále dáva priestor pre podniky, ale niektoré týmto otázkam nevenujú pozornosť a žijú na úkor ostatných podnikov, ktoré tejto otázke venujú väčšiu pozornosť.

Rozviedla som len niektoré príčiny, ktoré ovplyvňujú využívanie základných fondov a zvyšovanie smennosti, ale súčasne i naznačila určitú cestu ich prípadného riešenia. Rozhodne si musíme uvedomiť, že ak chceme v budúcnosti zabezpečovať dynamický rozvoj efektívnosti nášho národného hospodárstva, plne musíme po. chopiť, že využívanie základných prostriedkov je jedným z rozhodujúcich faktorov pre dosahovanie týchto cieľov a že sa musí stať trvalou úlohou na všetkých stupňoch riadenia. Musíme sa vystríhať akýchkoľvek foriem extenzívneho rozvoja. Veď lepšie využívanie základných prostriedkov rozhodujúcou mierou ovplyvní aj našu investičnú politiku a pri rozhodovaní o nej využívanie základných prostriedkov by malo byť rozhodujúcim orientačným činiteľom.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Ridzikové. Po přestávce vystoupí v pokračující rozpravě poslanec Tencian.

Velmi prosím, soudružky a soudruzi, abychom ve vlastním zájmu respektovali stanovený začátek jednÁní. Nenuťte nás, abychom museli na jednání výborů zařadit posuzování kázně nebo nekázně jednotlivých poslanců.

Přerušuji nyní jednání. Odpolední část bude řídit první místopředseda Federálního shromáždění s. Marko.

Zahájíme ve 13.40 hod.

(Jednání přerušeno ve 12.30 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.40 hod.)

(Řízení schůze převzal I. místopředseda Federálního shromáždění J. Marko.)

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pokračujeme v rozprave k vládnemu návrhu uznesenia o štátnom záverečnom účte československej federácie za rok 1978.

Slovo Má poslanec Ján Tencian, pripraví sa poslankyňa Anna Matuchová.

Poslanec SN J. Tencian: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v naší společnosti nabývá stále většího významu rozvoj placených služeb pro obyvatelstvo. Je to přirozené, uvážíme-li rychlá tempa vývoje životní úrovně a s nimi související vybavování domácností předměty dlouhodobé osobní spotřeby a zvyšující se nároky na využívání volného času. To vše vede k růstu požadavků obyvatelstva na rozsah, kvalitu a časovou i místní dostupnost služeb.

Význam tohoto úseku národního hospodářství zdůraznil XV. sjezd KSČ stanovením rozvojových úkolů, které byly dále konkretizovány 7. zasedáním ÚV KSČ. Současně toto zasedání upozornilo na rozhodující problémy, které je nutné v zájmu urychlení rozvoje služeb a prací pro obyvatelstvo řešit.

Placenými službami se v našem národním hospodářství zabývá řada organizací místního hospodářství. Význam tohoto úseku hospodářství řízeného národními výbory bych chtěl dokumentovat několika základními údaji. Ve 390 podnicích místního průmyslu a komunálních služeb pracuje téměř 220 tis. pracovníků. Svou činnost, která zasahuje do více než 300 oborů služeb a opravárenství i výroby, provozují podniky v téměř 19 tis. provozovnách a ve více než 31 tis. stálých i pojízdných sběren, vzorkoven a zakázkových kanceláří. Přitom celkové výkony činí téměř 22 mld Kčs, přímé tržby od obyvatelstva necelých 7 mld Kčs a celkový objem všech služeb a prací pro obyvatelstvo téměř 9 mld Kčs. Nemalý význam mají i dodávky výrobků pro vnitřní obchod, zhruba 7 mld Kčs, a dodávky služeb a prací pro socialistický sektor.

Pro úplnost představy o rozsahu místního hospodářství považuji za nutné uvést, že kromě uvedených činností místního průmyslu a komunálních služeb spadá do tohoto úseku hospodářství řízeného národními výbory i správa a údržba státního bytového majetku, veřejně prospěšné služby, jako je např. odvoz a likvidace tuhých domovních odpadků, veřejné osvětlení, veřejná zeleň, údržba a čistění místních komunikací, dále pak sběr, třídění a úprava druhotných surovin. V těchto činnostech pracuje dalších 110 tis. pracovníků.

Za 30 let, která letos uplynula od vzniku místního hospodářství, se podařilo vybudovat širokou materiálně technickou základnu, s jejíž pomocí se dosáhlo podstatného rozšíření rozsahu tradičních i nových služeb, rozšíření sítě sběren, zvýšení kvality i úrovně poskytování služeb.

I přes tyto úspěchy nemůžeme být ještě úplně spokojeni. Jako spotřebitelé pociťujeme nedostatky především v dlouhých dodacích lhůtách, někdy v kvalitě provedených prací a mnohdy i v nevhodném jednání pracovníků služeb. Jsou nedostatky i v cenové kázni - na jedné straně jsou u řady oborů stanoveny nízké ceny s ohledem na společenský charakter těchto prací a na druhé straně se tento efekt ztrácí v nesprávném přístupu pracovníků, kteří účtují neprovedené práce, zbytečně vyměňují součástky namísto jejich opravy, zaměňují ceníkové položky apod.

Vyskytují se stížnosti na nerovnoměrné rozložení sítě sběren a na nevhodnou otevírací a provozní dobu, zvláště pak v letošním roce. Existují i případy, že některé podniky naplňují plánované ukazatele i za cenu zavádění činností, které nepatří do jejich poslání, ale jsou pro ně ekonomicky výhodné. Dá se říci, že úroveň služeb není zatím všude stejně kvalitní.

Rozbory situace ukazují, že tyto nedostatky pramení jednak z nízké úrovně organizačního uspořádání a řídící práce na všech stupních řízení a jednak z nekázně těch pracovníků, kteří přicházejí do přímého styku se zákazníky, což souvisí s vnitropodnikovým řízením a výchovou pracovníků.

Organizační uspořádání podniků místního průmyslu a komunálních služeb vycházelo až do nedávná z historického vývoje místního hospodářství, tj. z postupného začleňování drobných živnostenských provozoven do kombinátních podniků s místní působností. Toto uspořádání na jedné straně umožňovalo přímý vliv městských a místních národních výborů na uspokojování potřeb obyvatelstva v místě, na druhé straně vedlo k nejednotnému rozvoji jednotlivých oborů, k nedostatečnému uplatňování technického a technologického pokroku a současně ovlivňovalo i úroveň řídící práce, která byla zaměřena více na zjištění celkového rozvoje, než na rozvoj rozhodujících oborů služeb.

Když si uvědomíme, že průmyslová odvětví, obvykle oborově specializovaná, mají k řízení komplexní početně dobře vybavená generální ředitelství a uvážíme, že řízení Místního hospodářství národními výbory se uskutečňuje jen několika pracovníky, pak je zřejmé, že to ani nemůže být bez nedostatků. Také národní centrální odvětvové orgány nejsou vybaveny tak, aby mohly sehrát v potřebné míře úlohu koordinátora. Projevuje se to nejen v oblasti techniky, ale i v oblasti ekonomiky. Existují příliš velké rozdíly v ekonomické efektivnosti jednotlivých oborů a mnohdy zjišťujeme i neefektivní využívání prostředků, které naše společnost do služeb vkládá. Ani soustava ekonomických nástrojů, v níž se řeší specifika služeb a opravárenství oproti ústředně řízenému průmyslu, nepůsobí tak pozitivně, jak se předpokládalo, především proto, že není jednotně uplatňována.

Protože uvedené problémy a nedostatky při uspokojování potřeb občanů ve službách nás bolí, zamýšlíme se často nad východiskem, a to nejen v oblasti organizačního uspořádání, ale i nad tím, jak působí ekonomické nástroje k podpoře rozvoje žádoucích druhů služeb.

Jsem informován, že národní ministerstva vnitra ve spolupráci s dalšími ústředními orgány vypracovala návrhy směřující k řešeni těchto problémů. Jde o návrhy na efektivnější organizační uspořádání a řízení podniků místního hospodářství a na specifická řešení vybraných problémů soustavy plánovitého řízení. Jejich cílem je vytvořit podmínky pro jednotný a rychlejší rozvoj služeb při zachování potřebného vlivu národních výborů na uspokojování místních potřeb.

Považuji za správné, že se konečně přichází s náměty na usměrnění místního hospodářství tam, kde jeho činnost potřebujeme mít.

Návrhy na organizační uspořádání vychází z toho, že především osobní služby a drobné služby, budou poskytovat organizace řízené okresními národními výbory větších měst. Tam, kde by podniková forma poskytování služeb byla neekonomická, budou moci národní výbory i nadále zřizovat své drobné provozovny. Naproti tomu v těch oborech, které jsou technicky a technologicky náročné, by se měla uvážit možnost postupné specializace a koncentrace těchto podniků s větší územní působností. To ovšem neznamená, že by se měla zrušit dosavadní síť sběren, rychlodílen a zakázkových kanceláří, naopak se počítá s jejím rozšířením.

Návrh specifických řešení vybraných problémů soustavy plánovitého řízení se v prvé řadě zabýval zkvalitněním systému plánování, především prohloubením účinnosti oborového plánu, zpřesněním ukazatelů, které charakterizují plnění poslání podniků místního průmyslu a komunálních služeb, a v neposlední řadě takovou úpravou finančně ekonomických a regulačních nástrojů, která vytvoří podmínky pro žádoucí rozvoj rozhodujících služeb a prací.

Realizace návrhů by měla vytvořit podmínky pro kvalitnější dlouhodobé, koncepční plánování; současně i podmínky pro rychlejší odhalování a využívání vnitřních rezerv v organizaci práce, využívání moderní techniky a v zefektivnění služeb. Cílem všech opatření je zvýšit kapacity služeb, včetně rozšíření sítě sběren, zajištění provádění prací přímo v domácnostech, zkracování dodacích lhůt, zvýšení účinnosti kontroly, což jsou základní podmínky lepšího uspokojování potřeb občanů.

Všechny tyto návrhy bude však nutno realizovat velmi citlivě, především s přihlédnutím ke specifickým podmínkám velkých měst a sídlišť, neboť již dosavadní zkušenosti z integrace nejen z mého volebního obvodu, ale i z dalších měst, ukazují nepříliš kladné výsledky, zvláště v Místním stavebnictví, a plnění jejich úkolů v údržbě bytového fondu.

Návrhy se dotýkají i celkové činnosti bytového hospodářství, které je významnou součástí služeb a zabezpečuje jednu ze základních životních potřeb našich občanů - zdravé a kvalitní bydlení. S tím je spojena řada náročných úkolů, zejména na úseku údržby, oprav a modernizace bytů a domů, dodávky tepla a teplé vody a dalších. Z vlastních zkušeností z mého volebního obvodu Olomouc mohu říci, že organizace bytového hospodářství, zvážím-li jejich úkory, se vypořádávají s uloženými povinnostmi dobře.

Současně je však třeba uvést, že práce bytových organizací není vždy bez nedostatků, zejména z hlediska včasnosti odstraňování závad havarijního charakteru v bytech a z hlediska hospodárnosti vynakládání finančních a materiálových prostředků. V tomto směru existuje celá řada rezerv, jejichž využití může přinést nejen zlepšení kvality poskytovaných služeb, ale i podstatné jejich rozšíření v důsledku efektivnějšího a racionálnějšího využívání svěřených prostředků. Není přece myslitelné, aby výsledky práce se měřily a hodnotily podle zásady, že čím větší výkony - které znamenají vyšší vynakládání prostředků - tím lepší je plnění plánu a na plnění tohoto ukazatele byla vázána hmotná zainteresovanost nejen organizací bytového hospodářství, ale i místního stavebnictví, které je největším dodavatelem stavebně montážních prací. To pak vede k tomu, že plánovaný objem prací se naplňuje materiálem, výměnou jednotlivých předmětů apod.

Ukazuje se, že v plánovací a hospodářské praxi musíme realizovat taková opatření (jako např. sledování objemu údržby a oprav bez vlivu materiálu a na tento ukazatel vázat hmotnou zainteresovanost), která povedou k výraznému zhospodárnění dosavadní správy a údržby bytového fondu národních výborů. Tato opatření ovšem nesmí jít na úkor kvality poskytovaných služeb.

Dovolte mi, abych se v této souvislosti zmínil o akci "Z", která za dobu své existence od roku 1955 doznala značný vývoj a v současné době kromě jiného má svůj význam i pro oblast služeb.

Akce "Z", která je nedílnou součástí volebních programů národních výborů (v investiční i neinvestiční části), umožňuje národním výborům realizovat chybějící vybavenost, která nebyla zabezpečena dodavatelskými kapacitami v rámci plánované výstavby, tj. akcemi nutnými pro rozvoj a zvelebení měst a obcí a pro zlepšení prostředí místního i širšího významu.

Jde tedy u akce "Z" o společensky velice závažnou a prospěšnou oblast širokého rozvoje lidské iniciativy, vysoce po všech stránkách hodnocenou nejen pro její operativnost, ale i pro značný politický přínos, jak o tom hovořil na posledním našem zasedání předseda vlády ČSSR s. Lubomír Štrougal.

V současné době je pozornost soustředěna při realizaci investiční části akce "Z" na stavby předškolního a školního charakteru, na stavby vodohospodářské, stavby z oblasti služeb a pro zlepšení životního prostředí. Tyto důležité stavby jsou směrovány do vybraných míst v rámci osídlení tak, aby mohly být po realizaci funkčně plně využity.

V uplynulém roce byly např. v ČSR uvedeny do provozu jen na úseku služeb i investiční části akce "Z" tyto kapacity: 369 km místních komunikací, 193 sběren druhotných surovin, 2669 svítidel veřejného osvětlení, 11 smutečních síní a 1 mil. m² zelených ploch.