Také v šesté pětiletce jsou stanovené hlavní programy zemědělské výstavby v podstatě plněny, čímž jsou vytvářeny podmínky ke splnění úkolů šesté pětiletky. Ohroženo je však plnění úkolů na úseku odvodnění, budování polních cest, malých vodních nádrží a objektů pro rozvoj ovocnářství a zelinářství. Na tomto úseku bude nutno napnout všechny síly a soustavně vytvářet podmínky k odstranění uvedeného zaostávání.

13. plénum ÚV KSČ konstatovalo, že jedním z rozhodujících faktorů růstu výroby, její efektivnosti a kvality a celkového rozvoje zemědělskopotravinářského komplexu, je správně zaměřená investiční politika. Současně s tím zavázalo ministerstva zemědělství a výživy a všechny jejich řídící stupně, aby finanční prostředky této a příští pětiletky využily přednostně pro řešení rozhodujících úseků.

V rostlinné výrobě jsou to především investice do půdy. Bylo stanoveno vybudovat v sedmé pětiletce nejméně 160 tis. hektarů závlah včetně zajištění zdrojů vody a odvodnit 290 tis. hektarů půdy. Dále soustředit investice na komplexní řešení krmivové základny, rozvoje výroby ovoce a zeleniny a budování skladů.

V živočišné výrobě investice přednostně zaměřit na chov skotu a zabezpečeni kapacit pro nezbytnou obnovu a plánovaný přírůstek stavu hospodářských zvířat, přitom vycházet z maximálního využití základních fondů a podpořit úsilí o jejich rekonstrukci a modernizaci v souladu s procesem koncentrace a specializace.

13. plénum ÚV KSČ zdůraznilo, že jedním z nejdůležitějších úkolů našeho socialistického zemědělství je boj za neustálé snižování nákladů v rostlinné a živočišné výrobě, jakož i soustavné snižování nákladů v investiční výstavbě. Vzhledem k uvedené skutečnosti a proto, že podíl investičních nákladů na produkci zemědělských výrobků - zejména pak v živočišné výrobě -- je absolutně i relativně značný, chtěl bych k nim obrátit vaši pozornost.

Soudružky a soudruzi, v našem zemědělství probíhají i nadále kvalitativní přeměny. Cíl těchto přeměn je jeho přestavba a dostavba na velkovýrobní materiálně technickou základnu při uplatňování nových výrobních metod založených na dělbě práce, výrobkové specializaci a koncentraci výroby tak, jak to vyplývá z kooperačních vazeb a vztahů v krajích, okresech a jednotlivých kooperačních obvodech.

Tento proces často svými vazbami a vztahy přesahuje hranici zemědělských podniků, ba i celého odvětví a tomu by také měla odpovídat technická úroveň i potřebné množství výrobních zařízení.

Každodenním požadavkem tohoto procesu je v souladu s úkoly danými 13. plénem ÚV KSČ soustředit především prostředky na modernizaci a přestavbu stávajících objektů, popřípadě na jejich dostavbu, a posléze v nejnutnějších případech na novou výstavbu tak, aby byla přitom zabezpečena vysoká produktivita práce při dalším zvyšování intenzity výroby.

Zemědělské investice budou v tomto vývoji hrát důležitou roli, neboť předurčují mnoho let dopředu i charakter výroby. To by si měli především uvědomit všichni ti pracovníci, kteří zpracovávají investiční záměry, investiční úkoly a posléze i celou projekcí, neboť na tom, jak projektant umí využít stávajících stavebních fondů pro zamýšlený nový moderní objekt, záleží, jak draho nebo lacino jej budeme stavět, jak mnoho spotřebujeme stavebního materiálu a jakou měrou se náklady na výstavbu promítnou do nákladů finálního výrobku. V žádném případě si nemůžeme připustit myšlenku. že by všechny nové výrobní fondy budované v rámci koncentrace a specializace měly vznikat, jak se říká "na zelené louce". Na to naše společnost nemá a nikdy mít nebude.

Nemůžeme přece dopustit, aby již vybudované stavební fondy, do kterých bylo vloženo během posledních třiceti let 200 mld Kčs, zůstaly nevyužity a byly odsouzeny ke zchátrání a rozpadu. Každý moudrý člověk ví, že ve všech okresech a ve všech JZD, ba i státních statcích můžeme tyto dříve vybudované objekty, zejména kravíny, sklady a jiná zařízení, využít i v současné etapě rozvoje zemědělství. Že jejich modernizace a využití je výhodné jak pro družstevníky i pracovníky státních statků, tak i pro společnost, chci doložit na dvou příkladech.

V našem závodě, kde pracuji, chováme mimo prasat také téměř 12 tis. kusů skotu, z toho 4600 krav. V souladu s generální linií strany jsme se vedle zabezpečování výroby vepřového masa velmi pečlivě zabývali i rozvojem chovu skotu. V souvislosti s koncentrací dojnic postupně budujeme osm objektů pro dojnice a v každém z nich předpokládáme ustájit 500 a více dojnic. Ani v jednom případě nestavíme na "zelené louce". Ve všech osmi případech využíváme dříve vybudovaných fondů a začleňujeme je do celkového řešení koncentrace. Tak např. v Domaníně jsme měli tři stáje celkem na 340 dojnic. K získání koncentrace pro 640 kusů krav včetně prvotelek stačilo vybudovat novou laktační stáj pro 300 dojnic a zbývající tři stáje přebudovat na porodny a stáj pro prvotelky, čímž vznikla koncentrace dojnic v moderně řešených přebudovaných objektech a jednom novém objektu s kruhovou dojírnou československé výroby s mechanizovaným a automatizovaným krmením při maximálním využití stávajících inženýrských sítí.

Kdyby se tato koncentrace stavěla"na zelené louce", vyžádala by si 2O 700 tis. Kčs nákladů, zatímco v současné době začleněním a rekonstrukcí stávajících objektů bude tatáž koncentrace pořízena jenom za 14 140 tis. Kčs. To vše se pochopitelně příznivě promítne jak v produktivitě práce, tak i v nákladech na výrobu mléka.

Druhý příklad: pro zabezpečení obratu v celém závodě bylo potřebné soustředit v jednom specializovaném hospodářství 2600 chovných dojnic. K tomu účelu jsme vybrali hospodářství Suchdol, kde jsme čtyři kravíny přebudovali na odchovny jalovic a v současné době jsme nákladem dvou miliónů Kčs přebudovali sklad píce na ustájení 550 chovných jalovic. Vznikla tak lehká stáj, přitom moderní, umožňující vysokou produktivitu práce. Náklad na pořízení stáje, i když k ní připočteme plnou pořizovací hodnotu uvedené kolny, je 2514 tis. Kčs, zatímco při výstavbě "na zelené louce" by byl náklad nejméně 7560 tis. Kčs. Účel byl splněn, ale jak je vidět, i zde s menšími náklady.

Jsem přesvědčen, že tyto možnosti jsou všude a bude tu záležet na zodpovědnosti vedoucích pracovníků, zejména všech projektantů, aby se podobnou cestou na široké frontě investiční výstavba zvláště pro skot takto prováděla. Mnozí projektanti, jak se zatím zdá, mají menší zájem na projektování rekonstrukcí a přestaveb stávajících objektu, protože je tady také možnost menší fakturace, ačkoliv to dá často více přemýšlení a více práce. Bude třeba hledat cesty, jak zvýšit zájem projekčních ústavů, útvarů a samotných projektantů na účelném a racionálním využití stávajících zemědělských fondů cestou jejich hmotné zainteresovanosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, výbory pro zemědělství a výživu se soustavně zabývaly problematikou zemědělské Investiční výstavby a v uplynulém měsíci projednaly materiál "Hlavní směry zemědělské investiční výstavby na 7. pětiletku a další období" Přitom jsme konstatovali, že záměry stanovené v uvedeném materiálu směřují v souladu s usnesením předsednictva ÚV KSČ a vlády ČSSR k žádoucí změně ve struktuře a způsobu zajišťování zemědělské účelové výstavby, ke zvýšení její účinnosti a ke zrychlení její realizace. Konstatovali jsme, že zemědělská investiční výstavba je velmi náročná na investorskou a plánovací činnost zasahující do oblasti pozemních inženýrských a vodohospodářských staveb. Máme za to, že půjde především na všech stupních řízení u všech účastníků investičního procesu o to, aby byla dodržována investiční disciplína a důsledně uplatňována celospolečenská odpovědnost za ekonomickou efektivnost investičních vkladů a aby značné prostředky vydělené pro další rozvoj zemědělství byly co nejefektivněji a co nejúčelněji využity. Proto bude nutno především omezit růst rozestavěnosti, nesnižovat investiční náklady na úkor technické vybavenosti objektů, dobře zvažovat investiční náročnosti jednotlivých technologických procesů, omezit živelnosti v rozmísťování investic jak v celostátním měřítku, tak i v krajích a okresech.

A zde mi dovolte malou odbočku. Taková živelnost může někdy zapříčinit, jak se tomu stalo i v Jihočeském kraji, že Jihočeský kraj úrovní vybavenosti základních zemědělských fondů v JZD zaostává za celostátním průměrem ČSR, tj. nedosahuje ani 86%, zatímco vklady do strojů a zařízení jenom 82%. Kdybychom to vyjádřili finančně, jeví se tu rozdíl téměř 2 mld Kčs.

Dále mají výbory pro zemědělství a výživu za to, aby investiční výstavba byla řešena především vždy s dobrým zvážením možností rekonstrukcí stávajících základních fondů a k tomu výstavbou dalších objektů a podobně. Vytvořit větší tlak na hospodárnost investiční výstavby a ve větším rozsahu využívat dřeva jako výborného stavebního a izolačního materiálu. Těmto požadavkům by se měli podřídit všichni, kdož pracují na úseku plánování a přípravě investic i na úseku investorského zabezpečování, jakož i ti, kteří pracují na projekci a provádějí vlastní investiční výstavbu.

Vedle investic na zúrodňování půdy na přestavbu a výstavbu zařízení pro živočišnou výrobu bude nutné řešit i výstavbu senážních i silážních žlabů tak, aby tato výstavba se urychlovala a přitom byla zabezpečena v maximální míře ochrana vod a životního prostředí. Měli bychom to dělat tak jako soudruzi v NDR - cestou povrchových senážních a silážních žlabů z prefabrikátů.

Vedle vkladů do odvodnění a meliorací půdy neopomíjejme ani vklady do budování velkých objektů pro kompostování chlévské mrvy a ty řešit tak, aby byl zamezen úbytek živin i organické hmoty, a přitom se vytvořily podmínky pro běžné zapracování chlévské mrvy do půdy. Je nutno otevřeně říci, že na tomto úseku máme velké rezervy a také velké nedostatky. Jsou tu skryty nespočitatelné rezervy dusíku i organické hmoty, které nám unikají zbytečně do prostoru. Je však třeba také i po pravdě říci, že je nutné do zemědělství dodávat větší mírou než dosud především nakladače a rozmetadla chlévské mrvy, neboť již dnes existují zemědělské závody a to i velké, kde nedostatek nakladačů a rozmetadel zapříčiňuje, že hnůj zůstává nevyvezen, pomalu se na polních hnojištích ztrácí ke škodě zemědělství a celé společnosti.

Soudružky a soudruzi, výbory pro zemědělství a výživu SL a SN, které v uplynulém měsíci projednaly stav a další perspektivy zemědělské investiční výstavby, rovněž konstatovaly, že realizovatelnost navrhovaných směrů zemědělské investiční výstavby bude v nemalé míře záviset také na tom, jaké podmínky budou pro ni vytvářet ostatní odvětví národního hospodářství. Např. dosavadní stav projednávání zabezpečování u stavebně konstrukčních systémů ukazuje, že potřeba těchto systémů v návrhu 7. pětiletky je zatím zabezpečena jen na 87%, z toho na bázi dřeva pouze na 45%. Bude nezbytně nutné, aby v rámci jednotné technické politiky byly tyto otázky u jednotlivých resortů dořešeny. Zrovna tak bude třeba uvést v soulad potřebu strojů a zařízení pro dokončení šesté a výstavbu sedmé pětiletky. Jedná se zejména o stroje pro úsek modernizace a rekonstrukce stávajících objektů pro živočišnou výrobu. Tady je třeba věci urychlit, aby v 7. pětiletce odpadly stávající a často těžko řešitelné problémy.

Na závěr mi dovolte konstatovat ve shodě s našimi výbory, že zabezpečování investiční výstavby v zemědělství, zejména zvyšování její celospolečenské účinnosti, vyžaduje podstatné zvýšení úrovně jejího řízení na všech článcích zajišťujících investiční výstavbu a její kontrolu. V celé její oblasti je třeba důsledně prosazovat více společenské odpovědnosti. Jen tak je možné zajistit, že značné prostředky, které naše společnost vyděluje na další rozvoj zemědělství, budou využívány účelně a efektivně.

Posléze mi dovolte, abych se obrátil k příslušným ministrům s požadavkem, aby se zlepšilo zásobování našeho zemědělství náhradními díly pro techniku sklízející píci, aby se zlepšilo zásobování náhradními díly i pro kombajny pro přípravu příštích žní, abychom tak mohli, i když je letošní rok nepříznivý v zemědělství, zabezpečit bezztrátovou sklizeň všeho, co naroste.

Ještě jednu poznámku. Bude nutné v zemědělských závodech v prvé řadě a potom všude jinde mobilizovat všechny rezervy dusíku, aby se mohly pohnojit všechny plochy, které dostaly déšť, zejména plochy pícnin, kukuřice na zrno i kukuřice na píci. Bylo by dobré i uvolnit dusík z centrálních fondů, abychom mohli udělat všechno pro dohnání daného hrozícího výpadku.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kalkusovi. Slovo má poslankyně M. Ridziková.

Poslankyně SL M. Ridziková: Vážené súdružky a súdruhovia! V súvislosti s prerokúvaním štátneho záverečného účtu za rok 1978 chcela by som vo svojom vystúpení upriamiť pozornosť k niektorým problémom, ktoré ovplyvňujú ekonomiku nášho národného hospodárstva. Ide o otázky využívania základných prostriedkov a fondu pracovného času. Je to závažná politická úloha, na ktorú nás orientujú závery XV. zjazdu a 11. pléna ÚV KSČ.

V podmienkach nášho okresu Poprad za uplynulé tri roky 6. 5RP dosiahol sa ďalší dynamický rast priemyselnej výroby, ktorá v roku 1978 vzrástla oproti roku 1975 o 25%, čo predstavuje medziročný priemerný rast 8,7%.

Prírastok výroby v roku 1978 oproti roku 1975 v hodnote 794,5 mil. Kčs bol krytý so 46%-ným rastom produktivity práce, čo je nižšie oproti smernici pre 6 5RP o 26%.

Nenaplnenie v krytí prírastku výroby prednostným rastom produktivity práce nastal zo zmeny štruktúry výroby predovšetkým u strojárskych podnikov. U ťažkého strojárstva sa prejavilo v tom, že bola zavedená nová výroba prečerpávacích staníc ropy určených na vývoz do ZSSR, ktorá je vysoko náročná na prácnosť. To vynútilo zvýšenie stavu pracovníkov oproti smernici o 329 osôb, čo sa v konečnom dôsledku prejavilo v nenaplnení pôvodných zámerov smernice určenej na roky 1976-1978.

U všeobecného strojárstva sa nepodarilo plne realizovať prechod pri výrobe automatických pračiek v prevažnej miere obmedzovaním kooperácie a prechod výroby dielcov a súčiastok vo vlastnej réžii.

Ako som už spomínala, závery 11. pléna ÚV KSČ kladú dôraz i na zvyšovanie smennosti. Na úrovni nášho okresu koeficient smennosti za rok 1978 dosiahol priemer 1,49, a to v jeho rozhodujúcich podnikoch, pričom Vagónka dosiahla 1,45, Tatramat 1,45, Chemosvit 1,44 a nad priemer okresu 1,48 bol dosiahnutý len v n. p. Tatrasvit a v Tatraľane 1,60.

Z menej rozhodujúcich podnikov dobré výsledky dosahujú Východoslovenské pekárne 1,65 a Tabakový priemysel 1,60.

Takmer vo všetkých podnikoch priemyslu bola nakúpená náročná technika, často dovezená aj z dolárovej oblasti, ktorá by mohla byť účelnejšie využívaná, keby sa dosiahlo vyššej smennosti. Dosiahnutie tejto smennosti je však ovplyvnené niektorými činiteľmi, ako napr. vysoké percento zamestnanosti žien, keďže v priemyselných podnikoch sú ženy zastúpené 52%, z toho v kategórii robotníčok až 54%. I tento stav negatívne pôsobí na zvyšovanie smennosti a tým aj na využívanie základných fondov.

Pracujem na úseku kádrovej a personálnej práce, kde mám možnosť stretávať sa denne s ľuďmi a ich problémami. Ide o opätovné zaraďovanie pracovníčok do pracovného procesu. Sú mi známe faktory, ktoré ovplyvňujú návrat kvalifikovaných pracovníčok, najmä robotníčok späť na svoje pracoviská. Vo väčšine prípadov ide o nedostatočnú kapacitu predškolských zariadení. V poslednom čase sa tieto riešia novou výstavbou, ako aj adaptáciou a rekonštrukciou budov pre tieto účely. Takýmto spôsobom v n. p. Tatraľan bola rozšírená kapacita detských jaslí o 33 miest a v súčasnosti sa ďalšou výstavbou rozšíri kapacita opäť o ďalších 120 miest a rekonštrukciou o 35 miest.

Na základe poznatkov okresu takto postupujú aj niektoré iné národné podniky, ako napr. Tatrasvit, Vagónka, Chemosvit a ďalšie, ale i pri všetkej jeho dôslednej realizácii nie sú plne pokryté požiadavky na predškolské zariadenia.

Pri smennosti a jej zvyšovaní je dôležité poukázať aj na ďalší faktor, ktorý by mohol pozitívne ovplyvniť zvyšovanie smennosti a tým aj zefektívnenie využívania základných prostriedkov, a to je ďalšie spoločenské zvýhodnenie pracovníkov, osobitne žien, ktoré pracujú v 2. smene. Toto zvýhodnenie by bolo o to potrebnejšie, lebo všeobecne ide o návrat pracovníčok z materskej dovolenky už zapracovaných - kvalifikovaných.

Čiastočné zvýhodnenie náš národný podnik už uskutočňuje a prejavilo sa to pozitívne vo zvyšovaní smennosti, keď táto v r. 1977 dosiahla 1,55 a v roku 1978 1,60, čo je viac takmer o 3%.

Som toho názoru, že ďalšie primerané zvýhodnenie pracujúcich v 2. a ďalších smenách, najmä v rozhodujúcich profesiách by pomohlo zvýšiť využitie základných prostriedkov.

Medzi negatívne javy, ktoré som uviedla pre zvýšenie efektívnosti u základných fondov patrí i využívanie fondu pracovného času. V tejto súvislosti pomerne rozsiahle ovplyvňujú túto oblasť ešte stále nemocnosť, úrazovosť a neospravedlnená ako aj ospravedlnená absencia. Nahradzovanie týchto strát sa potom musí realizovať v práci nad čas, ktorá má zbytočne vzrastajúcu tendenciu a ktorej bude potrebné venovať ďalšiu pozornosť. To bude vyžadovať predovšetkým prejsť na účinnejšie metódy riadenia a organizácie práce, ktoré musia byť prvoradou úlohou a úsilím všetkých vedúcich pracovníkov, technikov a majstrov.