U federálního ministerstva dopravy výbory zdůraznily potřebu komplexněji realizovat opatření přijatá ke zlepšování přepravy a dosahovat užší spolupráce dopravních oborů.

U federálního ministerstva spojů poukázaly na potřebu větší pozornosti přípravě výstavby dálkových kabelů a zřizování dálnopisných stanic a podpořily urychlení modernizace provozu pošt a komunikací.

Úřadu pro normalizaci a měření doporučily dále zkracovat procesy hodnocení výrobků ve státních zkušebnách a k dosažení úspor přehodnotit normy systému veřejného osvětlení.

U federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj poukázaly na stále málo uspokojivé plnění úkolů v oblasti vědecko - technického rozvoje a doporučily v této souvislosti zkvalitnit, sladit a zjednodušit proces plánování, financování, posuzování a odměňování výzkumných a vývojových úkolů a šířeji využívat usnesení Sněmovny lidu z roku 1978 k podpoře vědeckotechnického rozvoje.

Výbory pro zemědělství a výživu SL a SN se podrobně zabývaly obsahem činnosti federálního ministerstva zemědělství a výživy a jeho podřízených institucí, zejména činností Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Současně projednaly stav rozpracování závěrů 13. zasedání ÚV KSČ. V tomto směru budou v další své činnosti plnění závěrů sledovat a kontrolovat.

Výbory pro sociální politiku SL a SN při projednávání kapitoly federálního ministerstva práce a sociálních věcí se zaměřily zejména na kontrolu plnění věcné problematiky vyplývající z 11. zasedání ÚV KSČ pro oblast pracovních sil, mzdové politiky a péči o pracující.

Výbory ústavně právní SL a SN se zabývaly hospodařením Generální prokuratury ČSSR, Státní arbitráže ČSSR, Nejvyššího soudu ČSSR a Kanceláře prezidenta ČSSR. Přitom se mj. věnovaly problémům v investiční výstavbě, kterou provádí Generální prokuratura ČSSR a Státní arbitráž ČSSR a zabývaly se též otázkami naplňování systemizovaného počtu funkčních míst.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jako zpravodaj výborů Sněmovny národů mohu v souvislosti s uvedenými skutečnostmi doporučit sněmovně přijetí vládního návrhu usnesení Federálního shromáždění ČSSR ke státnímu závěrečnému účtu čs. federace za rok 1978.

Předseda FS A. lndra: Děkuji poslanci Křenkovi. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Josefa Belka.

Poslanec SL J. Belko: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky, súdruhovia poslanci, vážení hostia. Štátny záverečný účet nám vo svojich rámcových údajoch dáva obraz o plnení rozpočtového zákona prijatého Federálnym zhromaždením na rok 1978 a ukazuje, ako prostredníctvom rozpočtu sa hospodárilo s príslušnými finančnými prostriedkami, pri zabezpečovaní zámerov štátneho plánu.

Podľa tohto záverečného účtu boli v minulom roku na úrovni federácie dosiahnuté rozpočtové príjmy vo výške 155 580,778 tis. Kčs a realizované výdavky vo výške 155 434,852 tis. Kčs. Vykázaný prebytok rozpočtového hospodárenia zodpovedá svojou podstatou a výškou pôvodným zámerom rozpočtovej politiky a rozpočtového zákona a je v súlade s požiadavkami zákona o 6. päťročnom pláne.

Z podkladov tiež vyplýva, že v súvislosti s integrujúcou úlohou štátneho rozpočtu federácie, boli na zabezpečenie potrieb celoštátneho významu a rozpočtovej vyrovnanosti poskytnuté v minulom roku do štátnych rozpočtov obidvoch republík účelové a globálne dotácie v plánovanej výške. Podľa štátneho záverečného účtu oboch republík, pripravených na schválenie v nadväznosti na štátny záverečný účet federácie, skončilo rozpočtové hospodárenie v ČSR prebytkom 32,4 mil. Kčs a v SSR prebytkom 15,8 mil. Kčs.

Vláda ČSSR navrhuje, aby Federálne zhromaždenie ČSSR štátny záverečný účet federácie za minulý rok schválilo a súčasne prijalo jej návrh na použitie vykázaného prebytku rozpočtového hospodárenia. Celý tento prebytok by sa mal použiť na posilnenie štátnych finančných rezerv, a to v obvyklom doúčtování drobných dodatočných úprav preplatkov a nedoplatkov voči štátnemu rozpočtu.

Výbory pre plán a rozpočet na svojom zasadnutí, za prítomnosti delegovaných poslancov ostatnými výbormi dňa 11. t. m. posúdili celkové znenie štátneho záverečného účtu federácie a s prihliadnutím na výsledky prerokúvania jednotlivých kapitol, ako aj na informatívny prehľad výsledkov rozpočtového hospodárenia v celej našej rozpočtovej sústave, zaujali k návrhu súhlasné stanovisko. Zároveň posúdili znenie vládneho návrhu na uznesenie Federálneho zhromaždenia ČSSR o schválení štátneho záverečného účtu federácie a po jeho prerokovaní takisto vyslovili s ním súhlas.

Vo svojom stanovisku vychádzajú výbory z toho, že v roku 1978 pokračoval rozvoj národného hospodárstva v súlade so základnými cieľmi hospodárskej a sociálnej politiky a dosiahnutými výsledkami sa napojil na výsledky v predchádzajúcich rokoch päťročnice.

Rozhodujúce je, že vyššia tvorba hmotných a finančných zdrojov vytvorila predpoklady pre ďalší rast ekonomického potenciálu nášho štátu, umožnila zabezpečiť základné plánovacie proporcie rozvoja a posilnenie uspokojovania potrieb obyvateľstva a jeho sociálne istoty.

Hlavným činiteľom rastu produkcie bol rast produktivity práce, odrážajúci sa v postupnej intenzifikácii výrobných procesov. Jeho zdrojom boli úspory na prácnosti dosiahnuté racionalizáciou výroby, ďalším rastom vybavenosti strojným zariadením a rozvojom iniciatívy pracujúcich.

Na vonkajších ekonomických vzťahoch bol plánovaný obrat zahraničného obchodu prekročený a spojený so zlepšením plánovaného výsledku obchodnej bilancie. V investičnej výstavbe došlo k zlepšeniu plnenia investičného plánu na rozhodujúcich stavbách. Z využívania vynálezov a zlepšovacích návrhov sa v národnom hospodárstve dosiahlo 7,25 mld. Kčs spoločenského prínosu.

V hospodárskych výsledkoch podnikovej sféry sa prejavili priaznivé náznaky zvýšeného úsilia o vyššiu efektívnosť a starostlivosť o ďalšie prehĺbenie hospodárnosti a kvality.

Pri plnení rozhodujúcich finančných ukazovateľov treba kladne hodnotiť dosiahnutie relatívnych úspor k celkovým a materiálovým nákladom. Prekročenie plánovaného tempa rastu výkonov sa pri dosiahnutých úsporách nákladov priaznivo prejavilo v tvorbe finančných zdrojov a finančnom hospodárení podnikovej sféry. Plánovaná tvorba zdrojov bola prekročená a dosiahnutá výška zisku bola ovplyvnená znížením nákladov. Sústavnejšou kontrolou a dôslednejším zabezpečovaním prijatých opatrení v oblasti zásob sa u rýchlila oproti plánu doba obrátky.

Zaznamenali sme ďalší rast peňažných príjmov obyvateľstva, dosiahlo sa zvýšenie priemernej mesačnej mzdy a priemernej mesačnej výšky dôchodkov, podpôr a sociálnych príspevkov. Vzrástla kúpyschopnosť obyvateľstva, ktorá si vyžiadala vyššie nároky na vnútorný trh a potrebu zabezpečenia tovarového prekročenia malo obchodného obratu.

Popri zvýšenej osobnej spotrebe obyvateľstva vzrástla aj jeho spoločenská spotreba. Čiastkové údaje ukazujú o koľko sme mohli znova pokročiť vpred, napr. v bytovej výstavbe, zdravotníctve, školstve, kultúre a umení, pritom sme tiež zaznamenali priaznivý populačný vývoj.

Výbory sú však toho názoru, že celkove dosiahnuté výsledky mohli byť ešte lepšie, keby tieto neovplyvňovali niektoré pretrvávajúce negatívne javy.

V tejto súvislosti výbory poukazujú na to, že na meniace sa podmienky rozvoja našej ekonomiky, najmä na vplyv zmien na svetových trhoch, na napätosť v palivoenergetickej bilancii, na potrebu vysoko kvalitných výrobkov a pestrosť sortimentu, rad hospodárskych článkov nedokázal pružne reagovať. Štruktúra a kvalita výroby na rôznych miestach ešte v plnej šírke a v žiadúcej vysoko náročnej miere nezabezpečovala plánované smery produkcie a jej použitie, resp. nedosahovala rovnomernejšieho tempa plnenia. Takto vznikajúci štrukturálny nesúlad sa často stával príčinou nehospodárnosti, strát a nepodarkov. Ďalší pokles smennosti zaznamenal zvýšenie počtu neobsadených strojných miest. Neprebiehala v žiadúcom tempe a rozsahu príprava na zmenené podmienky a požiadavky vnútorného a zahraničného trhu.

V investičnej výstavbe sa zvýšili výdavky o 5,5%, čo znamená, že rástli rýchlejšie ako národný dôchodok. Napriek tomu sa však ich plánovaný objem najmä v oblastiach rozpočtovej sféry nenaplnil. Pritom naďalej rástla disproporcia medzi potrebou pracovní. kov a ich zdrojmi a dochádza k poklesu ukazovateľa využitia príslušných výrobných kapacít. Bolo konštatované, že proces investovania sa oveľa nezlepšil v kvalite investičných zámerov, v územnej a projektovej príprave, ale ani vo vlastnej príprave stavieb, ktorá ovplyvňuje hospodárnosť výstavby a dodržiavanie plánovaných termínov uvedenia výrobnej kapacity do prevádzky.

V oblasti rozvoja vedy a techniky neboli niektoré úlohy úplne vyjasnené a zmluvne zabezpečené a v niektorých prípadoch nebola ich dostatočná nadväznosť na ostatné časti plánu. Kriticky treba poukázať, že pri zvýšenej kapacite vedeckovýskumnej základne o viac ako 172 tisíc pracovníkov a pri 4%-nom podiele celkových, t. j. investičných a neinvestičných výdavkov na výskum a vývoj z použitého národného dôchodku, dosiahlo sa menej priaznivé plnenie výskumných a vývojových úloh a realizačných výstupov ako v roku 1977. Medzi hlavné príčiny tohto vývoja treba počítať tak vplyvy kooperácie pri riešení úloh, ako aj opakujúci sa nedostatok stavebných a výrobných kapacít, nedostatočnú projekčnú a stavebnú pripravenosť, nedostatočné plnenie materiálových a strojných dodávok, ale aj vplyv častých dodatočných zmien zo strany odberateľov.

V tejto súvislosti dovoľte mi pripomenúť, že v súčasnej dobe máme viac ako 31 tis. chránených vynálezov, pričom príslušný orgán upozorňuje na to, že ich praktické využitie sa pohybuje iba okolo 45%. Táto skutočnosť si vyžaduje dosiahnuť na príslušných článkoch riadenia výraznejší obrat a prístup k vyššiemu podielu ich využívania.

Mnohé príčiny týchto nedostatkov obvykle spočívajú, tak ako to už bolo niekoľkokrát zdôraznené, v nízkej úrovni organizácie riadenia a nedôslednej kontrole, vo formálnych prístupoch, ale aj v malej náročnosti niektorých zodpovedných pracovníkov pri zabezpečovaní plánovaných úloh. Potreba odstraňovať formálne prvky z našej práce platí aj v racionalizačnej činnosti. Predovšetkým sa v nej treba dôslednejšie zamerať na sústavné dosahovanie lepších hospodárskych výsledkov a výrazne zvýšiť organizátorskú prácu pri zaisťovaní úloh komplexnej socialistickej racionalizácie.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, podľa dosiahnutých výsledkov v minulom roku naďalej zostáva závažnou úlohou ďalšie zlepšovanie všetkej spoločenskej práce, a všestranné a dôslednejšie zabezpečovanie plánovaných úloh v požadovanej štruktúre a kvalite výroby a jej použitia.

Fakty o raste osobnej a spoločenskej spotreby a ďalšie údaje štátneho záverečného účtu svedčia o celkove dobrom vývoji a zaväzujú k tomu, aby sme nadviazali na dosiahnuté pozitívne výsledky a vytvárali predpoklady pre ich ďalšie zabezpečovanie. Podľa stanoviska výborov to vyžaduje zabezpečovať potrebné hmotné a finančné prostriedky dokonalejšou spoločenskou prácou, spojenou s využívaním všetkých rezerv, opierajúcou sa o veľkú tvorivú silu našich pracujúcich pri prekonávaní rôznych problémov a ťažkostí. Vyžaduje to súčasne vnášať do riešenia týchto problémov viacej osobnej zodpovednosti a angažovanosti najmä u hospodárskych pracovníkov a technickej inteligencie a mobilizovať čo najúčinnejšie tvorivé sily spoločnosti na dosahovanie čo najlepších výsledkov. Svojim spôsobom by k tomu mali prispieť aj získané poznatky z overovania experimentu komplexného riadenia efektívnosti a kvality.

V tomto duchu výbory posúdili tiež závery, ktoré boli v podkladovom materiáli k štátnemu záverečnému účtu federácie vytýčené pre ďalšiu činnosť finančných orgánov a podporujú ich realizáciu.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v súlade so stanoviskom prijatým výbormi odporúčam ako ich spoločný spravodajca Snemovne ľudu vládny návrh na uznesenie Federálneho zhromaždenia ČSSR k štátnemu záverečnému účtu čs. federácie za rok 1978 schváliť v predloženom znení. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Belkovi.

Do rozpravy ke státnímu závěrečnému účtu, která bude následovat po zpravodajských zprávách, se zatím písemně přihlásili tito poslanci: Miroslav Paruza, Karol Jurík, František Fejfuša, Karel Bocek, Július Hašana, Drahomíra Cabalková, Jaroslav Kalkus, Mária Ridziková, Jan Tencian, Anna Matuchová a Otakar Svěrčina.

Jednání přerušíme na dopolední přestávku. Budeme pokračovat přesně v 10.40 hod.

(Jednání přerušeno v 10.17 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 10.40 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání rozpravou.

Slovo uděluji poslanci Paruzovi.

Poslanec SL M. Paruza: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, ze zpráv podaných nám ke státnímu závěrečnému účtu za minulý rok vyplývá, že v něm dále rostla tvorba hmotných a finančních zdrojů a že v důležitých ukazatelích efektivnosti, zvláště pak růstu produktivity práce, úrovni využívání zásob a snižování nákladovosti bylo dosaženo celkově příznivých výsledků. Považuji přitom za zvlášť významné, že se relativní úspory nákladů částkou 5,6 mld Kčs podílely rozhodující měrou na dosaženém přírůstku zisku, jako ukazateli změny kvalit hospodářské činnosti a že jejich podíl se v roce 1978 opět zvýšil.

Díky dalšímu všestrannému rozvoji naší ekonomiky, účelnému vynaložení mnoha sil a prostředků na tvorbu nových hodnot, díky rostoucí produktivitě práce a nově vytvořeným zdrojům jsme tak mohli dosáhnout dalšího zvýšení životní úrovně lidu a posílení jeho životních jistot.

Projednání státního závěrečného účtu nám přitom poskytuje příležitost posoudit, jak se nám na rozhodujících úsecích dařilo prosazovat potřebné tempo růstu efektivnosti a kvality, ale současně se zamyslet i nad nedostatky a nevyužitými možnostmi, které zvýšení efektivnosti brzdí.

Myslím, že dosažené výsledky svědčí v tom směru spíše o míře využití našich možností než o dosažení výraznějšího obratu a ukazují nadále na nutnost výrazně zintensivnit mobilizaci vnitřních rezerv. V hospodářské sféře jsme se ještě plně nedokázali vypořádat s některými problémy, které dosažené hospodářské výsledky snižují. Např. v plnění úkolů se nadále projevovala značná nerovnoměrnost, vzniklé poruchy v dodavatelskoodběratelských vztazích se nepříznivě promítaly do základních rozvojových směrů. Další pokles směnnosti znamenal zvýšení počtu nevyužitých strojních míst. Také racionalizace energetické spotřeby neprobíhala jakovým tempem a s takovými výsledky, jaké si situace v této oblasti vyžaduje.

Velké potenciální rezervy zůstaly i ve snižování materiálové náročnosti výroby. Vždyť např. výrobou i spotřebou oceli na jednoho obyvatele jsme se dostali snad na první místo na světě, ale v řadě strojírenských i jiných závodů, které jsem měl možnost navštívit, si stěžovali na nedostatek různých druhů ocelových polotovarů. V Braneckých železárnách si sami za velmi nevhodných podmínek znovu převálcovávají hutní materiál, který nemohou v požadovaných velikostech získat. To přirozeně hluboce snižuje všechny parametry celkové efektivnosti výroby. Kromě toho často není u ocelových materiálů normovaná jakost. To pak vede konstruktéry k tomu, že pro jistotu použijí silnější profil, nosník či jinou součást a podstatně tím zvýší váhu výrobku i spotřebu oceli. To se týká i stavebnictví. Současně jsem nabyl dojmu, že ani užívané nástroje řízení nepodporují úsporu materiálu použitím kvalitních, vysoce pevných, zušlechtěných ocelí, spíše naopak.