V této souvislosti mám pro předsedu vlády otázku: V osmdesátých letech počítáme v naší palivoenergetické bilanci s dodávkami plynu z Íránu. Nehrozí nebezpečí, že poslední události v této zemi negativně ovlivní včasné plnění dříve uzavřených dohod nebo alespoň povedou ke zpožděni či omezení dodávek?

Vážené soudružky a soudruzi, dosahované výsledky ukazují nejenom, že musíme dále zvyšovat hospodárnost s palivy a energii, ale že dosavadní zkušenosti dávají zároveň dosti poučení, jakými cestami jít a které orgány a organizace mohou a musí svoji práci zlepšit, případně které zaslouží ocenění a pochvalu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Petříkovi. Slovo má poslanec Pilnay, připraví se poslanec Tomášik.

Poslanec SL F. Pilnay: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, mimořádně významnou součástí úkolů, které stanovil XV. sjezd KSČ a které konkretizovalo prohlášení vlády ČSSR, je neustálé prohlubování aktivní účasti čs. ekonomiky v mezinárodni dělbě práce.

Jsme si vědomi toho, že proti výchozím letům 6. pětiletky je současná situace na zahraničních trzích komplikovanější a pro naši ekonomiku nepříliš příznivá. Přesto, že obrat našeho zahraničního obchodu má stále rostoucí trend, na čemž má zvláště zásluhu růst směny zboží se státy RVHP a zejména se Sovětským svazem, celkové dosahované přírůstky však v porovnání se srovnatelnými státy zaostávají a vzhledem k možnostem naší ekonomiky a jejím soudobým potřebám jsou nízké. Celkový podíl čs. zahraničního obchodu na mezinárodní směně klesá.

Žádoucích výsledků není dosahováno zvláště v obchodu s nesocialistickými státy, kde vzhledem k prohlubující se krizi probíhá zostřování mezinárodní konkurence. Na mnohých zahraničních trzích se proto může udržet a své pozice upevnit jen ten, kdo je schopen poskytovat dosavadním i budoucím zákazníkům komplexní služby a dodávat výrobky, které odběrateli zaručí nízkou nákladovost, provozní spolehlivost, potřebnou kvalitu, nízkou údržbu, růst produktivity práce a s tím i růst zisku.

Právě vzhledem k těmto obtížným vnějším podmínkám se musíme při plnění úkolů v oblasti zahraničního obchodu snažit o vytvoření co nejlepších předpokladů pro účinnou dělbu práce mezi organizacemi zahraničního obchodu a výrobními podniky. Z tribuny XV. sjezdu bylo řečeno, že se nemůžeme spokojit s dosavadní úrovní spolupráce mezi výrobou a zahraničním obchodem. Plnění vývozních úkolů, konkurenční schopnost na světových trzích, jakož i úspornost v dovozech musí být v 6. pětiletce jedním z hlavních hledisek při hodnocení práce a výsledků jednotlivých odvětví a oborů.

Nemůžeme čekat, že světový trh a jednotliví zákazníci se přizpůsobí nám. Řešení musíme hledat v opatření, která zajistí pružné přizpůsobování našich výrobků i komerční činnosti požadavkům trhu tak, jak to provádí veškerá rozhodující konkurence a tak, jak to sami požadujeme ve svém dovozu. Tento cíl sledovala řada opatření přijímaných v minulosti, jejichž realizaci měly být vytvořeny lepší podmínky a předpoklady pro účinnější spolupráci výroby a zahraničního obchodu a užší sepětí ekonomických zájmů obou partnerů. Stále jsou hledány i cesty k lepšímu ekonomickému propojení.

Skupina poslanců zahraničních výborů, vedená předsedou zahraničního výboru SN s. Viliamem Kožíkem, provedla v rámci přípravy na dnešní zasedání průzkum v některých podnicích a organizacích v mém volebním obvodu na Liberecku. Navštívili jsme n. p. Bytex Vratislavice, výrobní podnik, kde sám pracuji a který vyrábí textilní zboží převážně pro export, dále koncernový podnik Elitex, jehož výrobky - textilní stroje - jsou známé po celém světě, a podnik zahraničního obchodu Skloexport. Při průzkumu jsme se snažili postihnout, jak působí plán a stávající nástroje řízení na dosahované výsledky zahraničního obchodu.

Odpovědní činitelé ve výrobě které jsme navštívili, jsou toho názoru, že v řadě případů již sám plán, či lépe soustava plánů často nevytváří optimální podmínky pro zajišťování exportních zakázek. V řadě vývozních položek dochází k obtížnému zajišťováni náplně potřebných vývozních fondů a k jejich opožděnému upřesňování. Plány organizací zahraničního obchodu nebývají vždy v potřebném souladu s ptány finálních dodavatelů a závaznost plánu pro subdodavatele je na nízké úrovni. Často jsou prováděcí plány jen nástrojem k překonávání bezprostředních potíží, zatímco by měly daleko více sloužit k řešení principiálních otázek kvality výrobků a služeb, k zajišťování intenzifikace exportu, dosahování vyšších vývozních cen apod. To platí také o plánech investičního rozvoje.

Mnohé investice, zejména z dovozu, jsou nakupovány nekompletní, nebo s neúplným vybavením, aby se tzv. ušetřilo. To má však později za následek řadu provizorních řešení, která ve svých důsledcích vedou k nedodržování plánovaných parametrů výkonů, produktivity i kvality výrobků, ke zvýšení nákladů na výrobu.

Při průzkumu jsme se setkali také s řadou případů, kdy by bylo možno nevelkou investicí dosáhnout podstatného zvýšení efektivity exportu. Tak např. vývozní ceny užitkového skla by mohl Skloexport zvýšit o 20-25 %, kdyby měl k dispozici alespoň minimální skladovací prostory, aby mohl dodávat kompletní soubory a nejen velké série jednotlivých kusů. Domnívám se proto, že při pořizování investic, které budou sloužit výrobě pro export, mají mít své slovo též generální ředitelé příslušné organizace zahraničního obchodu. Vždyť právě oni mohou dobře posoudit jejich účelnost a spolupůsobit k jejich co nejrychlejší návratnosti.

Na úseku vývozu strojírenských výrobků, na které máme pochopitelně největší zájem, má vedle kvality a technických parametrů významnou úlohu i řádné zajištění obchodně technických služeb. S uspokojením chci konstatovat, že v posledních letech se situace v této oblasti sice pomalu, ale trvale zlepšuje. Ani zde však nejsou všechny problémy vyřešeny. Nejde jen o náhradní díly a jejich včasné dodání. Pozornost je třeba věnovat také technickým službám a celé oblasti servisu. Jakékoli zlepšení či zhoršení v této sféře má velký vliv na vývozní ceny, a tím i na efektivnost exportu. Jsem přesvědčen o tom, že i zde mnoho nepomůže obecná kritika a obecné připomínky, ale konkrétně formulovaná a příslušnými organizacemi dohodnutá opatření a soustavná spolupráce.

O plnění úkolů zahraničního obchodu rozhodují lidé; lidé ve výrobě i v organizacích zahraničního obchodu. Bude zřejmě třeba podívat se i na systém seznamování pracovníků zahraničního obchodu s problematikou výroby a výrobků a pečovat o to, aby pracovníci výroby lépe znali a chápali problémy, které musí zahraniční obchod řešit a osvojovali si též rychlé přenášení poznatků ze světových trhů do konstrukčních kanceláří a dílen. Pracovníci v textilním průmyslu k tomu připomínají, že bychom měli lépe využívat zejména našich zahraničních zástupců, a že zkušenosti našich přátel, zejména v NDR, by měly být vhodným poučením. Rozhodně je však třeba si uvědomit, že vzájemná nedůvěra, podceňování úkolů a schopností partnera ve výrobě, nebo naopak v zahraničním obchodě, by nebyla cesta k odstranění nedostatků.

I když zdaleka nejsou vyřešeny všechny problémy ve vzájemných vztazích obchodu a výroby, dospěla naše skupina poslanců provádějících průzkum k přesvědčení, že v uplynulém období došlo ke zlepšení. Pokud jde o vztahy organizaci zahraničního obchodu a VHJ, jsou upraveny zvláštními dohodami. Vůdčí myšlenkou při uzavírání dohod bylo přesvědčení, že řešení závažných a stále narůstajících problémů lze dosáhnout jen tehdy, spojí-li se síly pracovníků zahraničního o chodu a výroby na principu kvalifikované dělby práce.

Po vyhodnocení prvního období realizace dohod, kterých bylo uzavřeno již více než čtyřicet, se dospělo k závěru, že dosažené výsledky jsou značně rozdílné. Tam, kde kontroluje a vyhodnocuje plnění dohod přímo vedení obou organizaci, bylo dosaženo pozitivních výsledků. Ve většině případů jsou však tyto činnosti ponechány na nižších útvarech nebo dokonce jen na jednotlivých pracovnících. V těchto případech pak dohody neplní bezezbytku svoji úlohu.

Považuji za správné, že u vybraných organizací zahraničního obchodu mají být vytvořeny společné provozní rady složené ze zástupců organizací zahraničního obchodu a VHJ, které rozpracují soubory konkrétních opatření k postupnému zlepšování podmínek výroby pro export, úrovně služeb atd. Provozní rady mají přispět i k odstraněni překážek v dosud často složitém oběhu dokladů, zpráv a informací. V oblastí organizace zahraničního obchodu mají dále zajistit, aby obchod byl prováděn pružně, bez zdlouhavé administrativy.

Dohody o spolupráci zůstanou, dle usnesení federální vlády, důležitým nástrojem řízení i po roce 1980. Je proto třeba dosáhnout toho, aby neřešily jen obecné části spolupráce, ale aby se zaměřily na zavádění konkrétních opatření ke zlepšení kvality, technického rozvoje a zajištění vysoké úrovně obchodně technických služeb.

Vážené soudružky a soudruzi, v závěru bych vás chtěl informovat, že ve všech podnicích a organizacích, které jsme navštívili v rámci poslaneckého průzkumu, jsme se setkali s mimořádným úsilím o překonání výpadku výroby, způsobeného zimní kalamitou. Byli jsme ujištěni, že pracující udělají vše, aby se vyrovnali s plánovanými exportními úkoly.

Současně mi dovolte, abych vám z pověření dnešní plenární schůze klubu poslanců Československé strany socialistické sdělil že všichni poslanci budou hlasovat pro předložený návrh usnesení.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Pilnayovi. Jako poslední před přestávkou vystoupí poslanec Tomášik.

Poslanec SN F. Tomášik: Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci. V programe vlády, ktorého plnenie sme dnes opäť urobili predmetom nášho rokovania, zaberá dôležité miesto zámer, sledujúci sústavné zdokonaľovanie systému riadenia a celkovej úrovne, riadiacej práce. Jeho cieľom je dosahovať ucelenosť a spätosť, ktorá by svojou úrovňou čo najlepšie zodpovedala stále sa zvyšujúcim nárokom na rozvoj nášho národného hospodárstva.

V tejto súvislosti by som chcel predovšetkým oceniť skutočne veľkú pozornosť, ktorú vláda venuje zlepšeniu sústavy plánovitého riadenia a vytváraniu podmienok nutných na to, aby naša ekonomika bola pánom a s ním spojenými ekonomickými nástrojmi čo najlepšie stimulovaná a aby sa z hľadiska efektívnosti a kvality dosahovali stále lepšie výsledky.

Napríklad pre tento rok bolo v tomto smere prijatých množstvo opatrení, ktoré pre ďalší rozvoj považujeme za veľmi dôležité a nutné. Vo výboroch snemovni pre plán a rozpočet sme predovšetkým uvítali zásadnú zmenu v spôsobe hodnotenia výsledkov hospodárskej sféry. Uplatnenie komplexnejšieho prístupu k hodnoteniu realizovaných úloh plánu urobilo z ukazovateľa hrubej výroby len orientačného ukazovateľa plnenia plánu. To prinášalo závažný obrat, pretože rozhodujúcim kritériom sa teraz stalo plnenie plánovanej štruktúry odbytu produkcie a kľúčových ukazovateľov efektívnosti.

Po tohoročnej zimnej kalamite je však nebezpečie, že sa ešte niektorý podnik bude snažiť plniť plán hrubej výroby na úkor kvality. V tomto smere je nutné týmto snahám, poznamenaným nevhodným šturmovaním, včas zabrániť opatreniami na všetkých úrovniach riadenia a kontroly. Uvítali sme tak isto zámer pokračovať v obmedzení možnosti zmien v plánoch výrobnej sféry. Rozhodne to prispeje k lepšej príprave a prepracovanosti plánovaných zámerov a ich zabezpečovania a k väčšej autorite plánov. Malo by však súčasne vyvolávať pohotovejšie a účinnejšie riešenie rôznych problémov a ťažkostí, ktoré sa v priebehu plnenia týchto plánov môžu vyskytnúť.

Rovnako pozitívne oceňujeme, že v riadení a usmerňovaní hmotných vzťahov bol pre tento rok rozšírený aj systém bilancií zostavovaných na jednotlivých úrovniach riadenia. S ním bol súčasne rozšírený aj systém gescií, ako v praxi už osvedčeného nástroja realizácie týchto bilancií. Predpokladáme, že správne uplatňovanie týchto opatrení bude priaznivo ovplyvňovať celú oblasť dodávateľsko-odberateľských vzťahov a v ich rámci napríklad také citlivé položky, ako predstavujú náhradné dielce a kompletačné výrobky.

V spoločenskej praxi sa v tomto roku sprísnili kritériá postihu za nekvalitné výrobky. Budeme teraz určite s veľkým záujmom sledovať, ako sa tieto kritériá v praxi prejavia, aký vplyv budú mať najmä na objemy mzdových prostriedkov a prídelov do fondu hmotnej stimulácie, alebo aký vplyv budú mať na dôslednejšie uplatňovanie zásady o výške individuálnych odmien za skutočne odvádzanú prácu.

Chcel by som sa, vážené súdružky a súdruhovia, zmieniť tiež o experimente riadenia efektívnosti a kvality, ktorý už viac ako rok prebieha v niekoľkých podnikoch 12 vybraných VHJ a ktorého overovací priestor bol pre tento rok rozšírený.

Vieme, že v ňom ide o overovanie niektorých nových prvkov, ktoré by mali predovšetkým prispieť k zdokonaľovaniu sústavy plánovitého riadenia, pripravovaného na obdobie 7. päťročnice. Právom preto očakávame s určitým napätím prvé výsledky jeho zhodnotenia. Niektoré známe poznatky naznačujú, že prvky tohto experimentu by mohli byť prínosom, a to najmä v oblasti zahraničného obchodu, v úsilí o inováciu, rast kvality výroby a v prístupoch k riadiacej práci. Myslím si, že za to patrí vysloviť poďakovanie všetkým obetavým pracovníkom experimentujúcich podnikov a VHJ. Vynaložili všetky svoje schopnosti a skúsenosti na správne uplatňovanie zmyslu a ciele experimentom sledované, dokázali sa odpútať od doterajšieho spôsobu myslenia a pristúpili k dôslednému overovaniu všetkých stránok tohto experimentu.

Niekoľko poznatkov som o tom získal priamo na generálnom riaditeľstve podnikov drevárskeho a nábytkárskeho priemyslu v Žiline a dovoľte mi, aby som sa o nich pri dnešnej príležitosti zmienili. Jednoznačne potvrdzujú význam hlavného zámeru tejto experimentácie, to znamená zvýraznenia prvkov potrebnej dlhodobosti, riadiacej a plánovacej práce a dlhodobo vytýčených úloh.

Pri schvaľovaní 5. päťročného plánu boli v uvedenom odbore z hľadiska jeho rozvojového programu zabezpečené potrebné vzťahy a väzby. V priebehu plnenia tohto programu však dochádza k niektorým zmenám oproti plánovanému vývoju a tým aj vzniku určitých disproporcií. Napríklad rozvoj výroby nábytku je možné zabezpečiť, ale výroba aglomerovaných materiálov, ktoré predstavujú nutnú základňu nábytkárskej výroby, zaostáva. Ukazuje sa, že zabezpečovanie prioritného nosného programu bude musieť byt spojované s korekciami, ktoré by umožňovali dosiahnuť pôvodne vytýčené zámery. Stretol som sa v tomto smere s názormi, že pre také korekcie by bolo potrebné mať k dispozícii určité rezervy, poprípade možnosť postupovať na úkor iných zámerov VHJ.

Poukázané bolo tiež na to, že riešenie doterajších dodávateľsko-odberateľských vzťahov by mohlo byť účinnejšie, keby po právnej stránke bolo rozhodnuté o miere zodpovednosti tej ktorej VHJ za zásobovanie v príslušnom odbore či výrobkoch. Uviedol by som to na príklade takto: VHJ vyrába asi 70 % nábytku pre domáci a zahraničný trh a 30 % vyrobia družstevné a komunálne podniky. Ak má VHJ mať v tejto oblasti zodpovedajúcu gesciu, bolo by po právnej stránke potrebné doriešiť aj vzťahy VHJ ku všetkým družstevným či komunálnym podnikom, ktoré plnia podobný výrobný program.

Myslím si, že by bolo rovnako potrebné urobiť zodpovedajúcu úpravu aj v Hospodárskom zákonníku, pretože u nebilancovateľných položiek zaväzuje dodávateľa zabezpečiť len dodávky minimálne na úrovni predchádzajúceho roku. To väčšina dodávateľov veľmi rada využíva, avšak pri stúpajúcich úlohách plánu to vyvoláva, ako napríklad pri nábytkovom kovaní, výrobu ktorého strojárske podniky veľmi nerozvíjajú, tlak na zabezpečovanie potrebného množstva výrobkov z dovozu. Každá takáto požiadavka na dovoz však kladie ďalšie nároky na exportnú schopnosť našej ekonomiky a oprávnene vyvoláva otázku racionality a nutnosti vynakladania prostriedkov na dovoz.

Bolo by preto žiadúce, aby zásady experimentu a poznatky pri ňom získavané nachádzali potrebnú odozvu aj u širšieho okruhu subdodávateľov, podieľajúcich sa nepriamo na jeho realizácii, a v systéme ich dokonalejšieho a efektívnejšieho riadenia, prihliadajúceho k hľadiskám celospoločenskej efektívnosti a kvality.