Na úseku pestovania obilnín aj napriek dosiahnutým pozitívnym výsledkom a zvyšujúcej sa produkcii sa stále stretávame s ich reálnym nedostatkom, a čo viac, musíme obilniny dovážať.

Ukazuje sa, že okrem ďalšieho zvyšovania intenzívneho rozvoja obilnín je nutné rovnomerným spôsobom zabezpečovať rozvoj krmovín na ornej pôde i na lúkách a pasienkoch. Pritom venovať zvýšenú pozornosť pestovaniu cukrovej repy a riešeniu bielkovinového programu. To znamená rozvíjať celú rastlinnú výrobu tak, aby komplexne zabezpečovala potreby priamo konzumovaných i plánovaných úloh živočíšnej výroby. Odporúča sa a príklady mnohých JRD ukazujú, že je správne komplexne riešiť vzťah rastlinnej a živočíšnej výroby pri maximálnom využívaní komponentov, ktoré poľnohospodárstvo nemôže samo vyrobiť. Je to ďalšia cesta uplatňovania vedecko-technických poznatkov v rastlinnej i živočíšnej výrobe.

Ich uplatnenie vyžaduje sústavne skúmať efektívnosť investícií, mechanizácie chemických prostriedkov zabezpečovaných výrobou v ČSSR i prostriedkov, ktoré musíme nutne dovážať.

Ako vyplýva z predzjazdovej diskusie i zo záverov 13. zasadnutia ÚV KSČ, je treba venovať mimoriadnu pozornosť v ďalšom období aj výrobe všetkých krmovín a ich kvalite s cieľom vyrobiť maximálne množstvo živín a zabezpečiť ich hospodárne využívanie. Vychádzať z toho, že v chove hovädzieho dobytka by mali objemové krmivá tvoriť základ krmnej dávky a jadrové krmivá by mali byť doplňujúcim a intenzifikačným faktorom.

Je však nutné pripomenúť, že realizácii úsilia v tomto smere bráni nedostatok osív krmovín. Sú niektoré okresy, ktoré pre tohtoročný jarný osev majú zabezpečené osivá - najmä luceriek iba na 25 %. Pritom by však bolo žiadúce u všetkých krmovín podstatne zvýšiť úroveň agrotechniky a siať čo najvýkonnejšie odrody krmovín, ktoré by boli schopné zabezpečiť našu potrebu čo do potrebného množstva, tak i kvality.

Domnievam sa, že nedocenenie výroby krmovín, v samotnom poľnohospodárstve sa nám premieta i v tom, že nie je kladený potrebný dôraz na zabezpečenie techniky pre pestovanie a zber krmovín, čo je zvlášť náročné a vážne v horských a podhorských oblastiach nášho štátu. Zvlášť výrazne sa ozývajú pripomienky v tomto smere zo SSR, Juhočeského, Západočeského a Severočeského kraja. V tejto súvislosti je tiež potrebné riešiť i prístupové cesty. Myslím si, že nad týmto komplexom otázok by sa mali zamyslieť jednotlivé ministerstvá poľnohospodárstva a výživy a pracujúci nášho strojárstva. Na túto skutočnosť vážne poukazovala i diskusia na okresných konferenciách JRD.

V repárskej oblasti možno zaradiť cukrovú repu k intenzívnym a intenzifikačným plodinám. Úspech jej pestovania, stabilizácie plôch, cukornatosť a zníženie zberových strát závisí nielen od úsilia poľnohospodárov, ale aj od zodpovedajúceho množstva techniky pre jej pestovanie, a predovšetkým zber.

Do určitej miery je podobná situácia u zemiakov s tým, že je nutné položiť naviac dôraz na výstavbu potrebného množstva zemiakarní, ktoré prispievajú k podstatnému zníženiu skladovacích strát.

Programové vyhlásenie vlády ukazuje, že sa ustavične zvyšuje spotreba živočíšnych produktov, najmä mäsa a mäsových výrobkov.

V nadväznosti na to chcel by som pripomenúť koncepciu rozvoja živočíšnej výroby, prerokúvanú v našich výboroch. Pritom sme okrem iného upozornili, že jeho ekonomika je nevýhodná voči ostatným úsekom živočíšnej výroby a negatívne ovplyvňuje ďalší rozvoj chovu hovädzieho dobytka, prípadne ekonomiku špecializovaných poľnohospodárskych podnikov.

Súdružky a súdruhovia poslanci, v súčasnosti ako jeden z rozhodujúcich a limitujúcich faktorov rozvoja poľnohospodárstva sa ukazuje otázka dopravy poľnohospodárskych podnikov, a to vnútornej a vonkajšej, najmä v súvislosti s vytvorenými veľkými ekonomickými celkami. Skúsenosti ukazujú, že zavádzanie automobilovej dopravy významne prispieva k zrýchleniu dopravy, znižuje nároky na potrebu traktorov, požiadavky na šoférov a umožňuje značné úspory pohonných hmôt.

To všetko hovorí pre to, aby sme urýchlili dodávky toľko očakávaného poľnohospodárskeho automobilu s príslušnými nadstavbami.

S problematikou dopravy úzko súvisí úspora pohonných hmôt, palív a energie. Aj v poľnohospodárskom a potravinárskom priemysle sú v tomto smere značné rezervy. V rámci prípravy na 4. samostatnú schôdzu Snemovne ľudu poľnohospodárske výbory v poslaneckých prieskumoch sústredia svoju pozornosť na možnosti a rezervy v úsporách palív a energie, pretože celkový podiel v poľnohospodárstve predstavuje okolo 20 % z celkovej spotreby.

Významným faktorom rastu produktivity práce a intenzity poľnohospodárskej výroby je jeho technické vybavenie. Predzjazdová diskusia i poznatky poslancov ukazujú, že je ohrozené plnenie plánovaných dodávok strojov pre poľnohospodárstvo, predovšetkým v potrebnom sortimente. Nedostatočná je tiež starostlivosť o mechanizáciu živočíšnej výroby zverená koncepciou STS. Domnievam sa, že tieto skutočnosti vyžadujú, aby sa zodpovední pracovníci vážne zamysleli nad tým, ako splnia svoje úlohy 6. päťročnice.

V tejto súvislosti by som chcel odporučiť, aby aj ostatné výbory FZ, ako napr. výbor pre priemysel, dopravu a obchod, vo svojej kontrolnej činnosti sa zaoberali plnením úloh dodávateľských rezortov voči poľnohospodárstvu v duchu záverov 13. pléna ÚV KSČ.

Súdružky a súdruhovia, nekládol som si za cieľ poukázať na všetky problémy spojené s rozvojom výroby v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle a hovoriť o úspechoch a dobrých výsledkoch. Pokúsil som sa zaoberať len najnaliehavejšími poznatkami, s ktorými sa stretávame ako poslanci vo volebných obvodoch i na rokovaniach v orgánoch Federálneho zhromaždenia.

Napriek uvedeným problémom by som chcel konštatovať v nadväznosti na výsledky 13. pléna ÚV KSČ a programového vyhlásenia vlády ČSSR, že v poľnohospodárstve a vo výrobe potravín sa dosahujú pozitívne výrobné i ekonomické výsledky, ako to ocenil vo svojom vystúpení predseda vlády ČSSR s. Štrougal. To sa premieta do rastu životnej úrovne družstevných roľníkov.

Pri naplňovaní cieľov politiky KSČ a socialistického štátu dochádza k vyrovnávaniu v odmenách a v riešení pracovných vzťahov. Rozširuje sa dovolenka na zotavenie, zabezpečenie v chorobe, v dôchodkoch a invalidite, pri pomoci rodinám s deťmi i liečebná starostlivosť. Zvyšuje sa pozornosť závodnému stravovaniu našich družstevníkov.

Tento proces upevňuje vzťah družstevných roľníkov k našej socialistickej spoločnosti, i zväzok robotníkov a roľníkov. Zároveň je základným faktorom pri plnení plánovaných úloh a predpokladom pre zabezpečenie ďalších úloh, ktoré pred nich postaví naša socialistická spoločnosť.

Súdružky a súdruhovia, výbory pre poľnohospodárstvo a výživu obidvoch snemovní rozpracujú a využijú závery 13. zasadnutia ÚV KSČ a IX. zjazdu JRD vo svojej činnosti tak, aby sa zodpovedajúcim spôsobom mohli podielať na ďalšom zabezpečovaní rozvoja socialistického poľnohospodárstva. V tomto úsilí budú poľnohospodárske výbory podporovať federálnu vládu, a najmä príslušné ministerstvá.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Jancovi, slovo má poslanec Petřík, připraví se poslanec Pilnay.

Poslanec SL J. Petřík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, v programovém prohlášení vlády, které její předseda s. dr. Štrougal přednesl ve Federálním shromáždění na začátku volebního období v prosinci 1976, bylo řečeno, že situace v palivech a energii staví velice naléhavě do popředí otázky trvalé a všestranné hospodárnosti. Schválený státní program racionalizace spotřeby paliv a energie vyhlásila vláda jako minimální a počítá s jeho překračováním. Bylo také konstatováno, že z dlouhodobějšího hlediska bude nezbytné propracovat taková opatření, která povedou ke snižování energetické náročnosti naší výroby při využití nejnovějších poznatků vědy a techniky i mezinárodní dělby práce.

Na 12. zasedání ÚV KSČ byl zdůrazněn zásadní úkol, a to: "Energicky a bez odkladu zabezpečovat realizaci Státního programu racionalizace spotřeb paliv a energie tak, aby bylo dosaženo relativních úspor v roce 1979, okolo dvou miliónů tun měrného paliva, a dodržovat nově zaváděné limity spotřeby motorové nafty v celém národním hospodářství."

Chtěl bych se k některým poznatkům z této oblasti ve svém vystoupení zmínit.

Hned v úvodu bych chtěl znovu připomenout, že přísná opatření ke spotřebě paliv a energie nejsou jenom specifickou záležitostí Československa, ale prvořadým úkolem dne, zejména ve všech průmyslově vyspělých zemích ve světě. Například ve Švédsku byl vypracován program, který si dává za cíl nepřekročit roční maximálně dvouprocentní nárůst spotřeby energie do roku 1985 a po tomto období v podstatě nezvyšovat celkovou spotřebu energie i při růstu výroby. V těchto letech vláda stanovila přísné stropy pro tempo spotřeby energie. Dává také subvence výrobcům mimořádně úsporných zařízení. Vláda financuje projekty, od kterých se očekává úspora 200 tis. tun nafty ročně. Obdobně ve Francii byla nabídnuta podpora projektům a investicím, které zabezpečí výrazné snížení nároků na energii. Více než 130 velkých prováděcích projektů bylo subvencováno. Na druhé straně však byly také vydány přísné zákazy a řada konkrétních, poměrně tvrdých opatření, která takzvaně "z moci úřední" omezují spotřebu všech forem energie. Byly dokonce stanoveny příděly jednotlivých druhů energie. Během necelých 4 let se podařilo snížit spotřebu ve Francii v průmyslu o 10 %. Ještě rozsáhlejší opatření provedlo Japonsko, kde byly stanoveny normy měrné spotřeby energie pro různá odvětví průmyslu, zejména pro velkospotřebitele. Tyto normy se staly kritériem posuzování, postihu i subvencí v této oblasti. Například do roku 1985 se počítá, že se celková spotřeba energie sníží o 13 %. Je dokonce návrh, aby šetření energií bylo v Japonsku uzákoněno.

Jaké jsou výsledky u nás? 6. pětiletý plán stanoví uspořit zhruba 10 mil. tun měrného paliva. Podle odhadu bude tento úkol překročen téměř o 2 mil. tun a bude dosaženo zhruba 12 mil. tun měrného paliva úspor. Na první pohled se tedy zdá, že je to se zajišťováním úspor paliv v našem národním hospodářství v pořádku. Podrobnější posouzení však ukazuje značně rozdílný přístup, kterého bychom se měli všimnout. Tak například pro rok 1978 vláda uložila, aby v rozpisu plánu průmyslových resortů byly zakotveny takové akce, které přinesou roční úsporu 1 milión 970 tisíc tun měrného paliva. Ústřední orgány tento úkol zvýšily a rozepsaly více než 2 mil. tun měrného paliva úspor.

V organizacích řízených národními výbory byl uložen rozpis úspor ve výši 26 700 tun měrného paliva v České socialistické republice a 3300 tun měrného paliva ve Slovenské socialistické republice. Také zde byly rozepsány úkoly vyšší. Neměl jsem ještě definitivní výsledky za rok 1978, když jsem připravoval své vystoupení, a tak bych uvedl jenom definitivní výsledky a jejich hodnocení za první pololetí roku 1978. Zatímco řada pohotových operativně využitelných zdrojů ve spotřebě paliv byla zásluhou aktivity a iniciativy pracujících poměrně velmi dobře plněna a překračována, nedařilo se už tak uspokojivě plnit investiční záměry, které mají dosáhnout dlouhodobějších trvalých úspor.

Například i ve vlastním ministerstvu paliv a energetiky nebyly realizovány dvě jmenovité akce, které měly přinést roční úsporu 50 tis. tun měrného paliva, protože v jejich výstavbě je skluz. Znamená to, že zbytečně spálíme 50 tis. tun paliva navíc. Nebo ve federálním ministerstvu všeobecného strojírenství se odsouvají dvě akce, které měly přinést úsporu 11 tis. tun měrného paliva za rok, protože nebyly včas zajištěny dodávky zařízení a jejich montáž. Obdobný důvod byl i v resortu ministerstva zemědělství a výživy SSR, kde nebylo zajištěno technologické zařízení a tím se nesplní úspora 2500 tun měrného paliva za rok. Takových příkladů je více. Ukazují, že se ještě nedaří odpovědně zabezpečovat pro národní hospodářství rozhodující akce.

Na druhé straně by bylo možno ukázat na řadě praktických příkladů, že na závodech a podnicích je již problematika úspory paliv a energie postupně nejen doceňována, ale i s plnou vážností řešena. Například ve Třineckých železárnách v loňském roce překročili většinu stanovených úspor, a to jak ve spotřebě pevných paliv, tak elektřiny. Ušlechtilá paliva nahrazují v elektrárně uhelnými kaly a místo plánovaných 80 tis. tun jich spotřebovali 95 tis., i když to pro ně znamená mnohem více práce a starostí v kotelně i na skládce. Zvýšili také o více než 15 mil. kWh výrobu elektrické energie, která byla umožněna tím, že lépe využili přebytky vysokopecního plynu a také snížili měrnou spotřebu tepla na výrobu páry.

Bylo by vůbec zajímavé, kdyby příslušné orgány srovnaly u jednotlivých podniků dosažené výsledky v racionalizaci paliv a energie za posledních 10 let, aby se nejen ukázalo, které podniky s plnou vážností tento problém řeší a které zatím jenom přešlapují nebo se vezou, ale také proto, aby bohaté zkušenosti nezůstaly jenom v některých závodech. Myslím, že jedním z takových dobrých podniků jsou Třinecké železárny, kde za posledních 10 let se spotřeba tepla na 1 tunu výroby snížila o 20 %.

Nejsou to však jenom hutní provozy, které vzhledem k největší spotřebě paliv mají i velký význam pro hledáni úspor. Je to např. i stavebnictví. Podle rozboru v resortu stavebnictví, kde je velká spotřeba nafty, benzínu a vůbec pohonných hmot, ale i elektřiny, jsou možné právě úspory těchto ušlechtilých zdrojů energie. Ve stavebnictví pracují například některé zastaralé stroje, které mají spotřebu až o 50 % vyšší ve srovnání se současnými stroji. Tady jsou velké potenciální zdroje úspor paliv. Energeticky nejnáročnější je výroba cementu. Takzvaný "suchý způsob" výroby má poloviční spotřebu energie než "mokrý způsob". Přitom více než jedna třetina cementu se u nás vyrábí stále ještě mokrým způsobem. Jsem toho názoru, že zde bychom měli důrazněji dbát na modernizaci těchto kapacit vzhledem k veliké konkrétní úspoře energie.

Není možno hledat jenom úspory cestou modernizace a výstavby nových kapacit, to je příliš náročné. I když to bude v budoucnu jednou z hlavních cest, musíme hledat zejména všechny levnější zdroje úspor, například se zaměřit na rovnoměrné a ekonomické provozní režimy bez poruch a prostojů. Je zjištěno, že jedno odstavení a spuštění cementového mlýna znamená zvýšení spotřeby elektrické energie o 1000 až 1300 kWh. Neméně závažným, ale také podle mého názoru ne dost důrazně řešeným problémem, je snižování spotřeby tepla u nových bytů i průmyslové výstavby. Tepelná izolace obvodových plášťů bytů i průmyslových budov je stále předmětem diskusí, rozborů a úvah již několik let, ale zatím známe převážně argumenty, proč to ještě nejde, místo toho, abychom věděti co všechno pro to udělat, aby již to teď v nejbližší době šlo. Příkladů ve světě i u nás doma je i v této oblasti dost.

Jedním z důležitých předpokladů pro dosahování vysokých úspor paliv a energie je zajišťování výroby odpovídajícími stroji a zařízeními. Je velmi nepříjemné, jestliže se dočítáme, že ani pro rok 1979 není v plánu zabezpečen dostatek elektronických měřičů v Chiraně nebo teplovodních vodoměrů a dalších, ne příliš nákladných zařízení, jejichž použití přinese bezprostředně úspory paliv a energie.

Jsem toho názoru, že ještě stále ani vláda, jednotlivé resorty ani podniky nezabezpečují dost výrazně výrobky, měřidla a regulační zařízení, která umožňují daleko efektivněji využívat stávající zdroje energie bez velkých investičních nákladů.

Letošní leden přinesl nemálo cenných zkušeností. Konkrétně odhalil, co se kde zanedbalo a co se už v budoucnu nesmí opakovat. Současně nám však znovu objevil, kolik schopných ale i neschopných lidi máme na různých stupních řízení. Je zde celá řada problémů, které mají svůj základ v nedůsledném a mnohdy nedisciplinovaném přístupu řídících pracovníků k řešení existujících problémů.

Doporučuji, aby při plnění plánu v roce 1979 a zejména při dopracování plánu na rok 1980 se tyto otázky staly předmětem mimořádné pozornosti řídících orgánů.

Klíč k řešení je v nekompromisním nástupu za výrazně úsporný a racionální typ palivoenergetické politiky našeho státu. Je ovšem také potřeba dbát, aby nezbytné zdroje byly spolehlivě zajištěny.