Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, splnenie všetkých zámerov vlády, plánovaných v oblasti riadenia a uvádzania nových opatrení do života, vyžaduje pristupovať k ich realizácii z politického hľadiska, venovať ich správnemu uplatňovaniu a objasňovaniu potrebnú starostlivosť a zabezpečovať ich dôslednou organizátorskou prácou štátnych a hospodárskych orgánov.

Pretože všetky tieto opatrenia sú inšpirované zámerom podporiť tvorbu a užitie zdrojov podľa záverov XV. zjazdu KSČ na žiadúcej úrovni efektívnosti a kvality, som presvedčený, že aj my, poslanci, im poskytneme plnú podporu. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tomášikovi. Po přestávce vystoupí jako první poslanec Janda.

V jednání budeme pokračovat v 15.35 hodin.

(Jednání přerušeno v 15.13 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.35 hodin.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě ke zprávě vlády. Vystupuje poslanec Janda, připraví se poslankyně Čáslavská.

Poslanec SL S. Janda: Vážené Federální shromáždění, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, v dnešní zprávě vlády o plnění jejího programového prohlášení jsme vyslechli podrobnou analýzu výsledků našeho národního hospodářství, kterých jsme dosáhli od listopadu 1976, prakticky od začátku III. volebního období. Předseda vlády s. dr. Štrougal hovořil také o zemědělsko-potravinářském komplexu, o jeho úspěších při naplňování závěrů XV. sjezdu KSČ, ale také o místech, kam bude nezbytné napřít pozornost zodpovědných řídících orgánů i všech pracovníků tohoto odvětví.

Dovolte mi, abych se ve svém vystoupení zabýval otázkou dosahování a zabezpečování vysoké úrovně, kvality a sortimentu zemědělských a potravinářských výrobků pro vnitřní trh. Ze svých zkušeností z poslaneckých volebních obvodů víme, že dostatek, kvalita a bohatý výběr potravinářských výrobků je jedno z nejcitlivějších míst, je to barometr spokojenosti či nepříznivého hodnocení našich občanů - spotřebitelů. Dobře fungující a zásobený vnitřní trh je součástí životních jistot našich pracujících a patří mezí prvořadé politické a hospodářské úkoly.

O tomto poslání trhu hovoří již "Zpráva předsednictva ÚV KSČ" ze zasedání ÚV KSČ dne 6. října 1975, jednal o něm XV. sjezd KSČ při schvalování "Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976-1980" a jeho význam zdůraznila v posledním období 11., 12. a zejména 13. zasedání ÚV KSČ, které se jí zevrubně zabývalo.

Tato problematika není nová ani v orgánech Federálního shromáždění. Tak schůze Sněmovny národů 22. října 1975 jednala o plnění linie XIV. sjezdu KSČ v oblasti vnitřního trhu a po zhodnocení průzkumů jednotlivých výborů a po náročném jednání přijala usnesení, které doporučuje vládě ČSSR orientovat příslušné státní a hospodářské orgány k soustavné pozornosti této problematice. Průzkumy organizované tehdy výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven ukázaly, že při opravdové snaze lze někdy při nenáročných opatřeních vyrábět kvalitní zboží s patřičným tempem inovace.

Tak např. masný průmysl v ČSSR do roku 1975 uplatňovat ročně výrobu 10-12 nových výrobků, často zaměřených na řešení surovinových problémů, především ale k uspokojování spotřebitelů náročnými trvanlivými výrobky a specialitami i pro obměnu výrobků, o něž již klesá zájem.

V prvních letech šesté pětiletky bylo v tomto oboru uvedeno na trh 44 nových výrobků, což dokazuje zřetelně, že tempo růstu má stoupající tendenci. Řada nových výrobků masného průmyslu byla v posledních letech oceněna jak na celostátní výstavě gastronomie, lázeňství a cestovního ruchu Ex Plzeň "Zlatým pohárem" nebo "Zlatou pečetí", tak i na mezinárodní výstavě Salima v Brně. Jakost u masných výrobků je vcelku plněna, přesto jsou však znatelné rozdíly v jakosti mezi podniky a závody u jednotlivých druhů výrobků, vyráběných podle stejné receptury.

K trvalým problémům, které brání rozvoji inovace v tomto oboru, patří zejména využívání umělých obalů na uzeniny, nedostatek speciálních obalů na porcované maso, rychlejší obměna strojního zařízení v technologických linkách a skladovací prostory, jak na to naléhavě upozornilo také 13. zasedání ÚV KSČ.

Vážené soudružky a soudruzi, při přípravě tohoto vystoupení jsem některé otázky výroby kvalitních potravin projednával ve zpracovatelských závodech v mém volebním obvodě - okrese Plzeň-jih.

Tak např. Západočeské mlékárny Klatovy - závod Dvorec, který je již třináctý rok nositelem čestného titulu "Závod vzorné jakosti", vyrábí mimo jiné zejména kvalitní sýry Ementál, Javor, Miniaidam, které jsou určeny pro náš vnitřní trh. Tyto výrobky mají jíž vesměs ocenění z potravinářských výstav. Závod rovněž tradičně s úspěchem exportuje část svých výrobků jako např. bílý sýr z akawi, určený jen pro arabské země a některé další výrobky.

Pracovníci závodu expedují jen výrobky dobré kvality, přičemž v podniku hraje velkou roli Saratovské hnutí bezchybné práce, kde je v této soutěži zapojeno 75 % zaměstnanců výrobních procesů. Nejpodstatnější však je, že svými výrobky zásobují bez větších výkyvů určenou část okresu a podařilo se jim to i v loňském roce.

V rámci našeho kraje vyvinuty Západočeské mlékárny v posledním období několik nových výrobků, ze kterých možno vyzdvihnout 18 % zakysanou krémovitou smetanu, zakysané mléko elvit, které obdrželo "Zlatý pohár" Ex Plzeň 78, nové varianty termixů a sýr minioliympic. Ke škodě spotřebitelů výroba nekryje plně poptávku po tomto zboží s odůvodněním pro nedostatek obalů, organizační potíže i pro problémy strojních a stavebních investic.

Samotný okres Plzeň-jih nemá mnoho významnějších podniků potravinářského průmyslu a zásobováni je odvislé od výrobců v sousedních okresech. Zajímal jsem se proto především o zkušenosti z obchodní sítě a lze říci, že otázce zásobování je ze strany okresních orgánů věnována soustavná pozornost.

V průzkumu názoru občanů uspořádal odbor obchodu ONV anketu, kdy bylo v určitém časovém rozpětí sledováno zásobování a výsledek tohoto průzkumu sloužit mimo jiné jako kontrola plnění usnesení 7. zasedáni ONV Plzeň-jih, které se tímto problémem zabývalo. Na základě celkových zkušeností řídící orgány jednají každoročně o sortimentu potravinářského zboží s dodavateli a smlouvy jsou vcelku plněny. V zásobování masnými výrobky v okrese dosahuje závod Potraviny Plzeň-venkov dobrých výsledků u baleného masa, kde již podíl prodeje činí 32 % a je nejvyšší v kraji. Spotřebitelům nejsou kryty požadavky na zadní hovězí maso a rovněž u drůbežích výrobků je omezený výběr.

Potravinářské závody rozšiřují nové druhy zboží - Západočeské pekárny a cukrárny zavedly na trh nové druhy jemného pečiva, ve všech případech již balené jako např. české buchtičky, křehký závin, ovocný koláč, babeta, manka atd. Není zapomínáno ani na sortiment chlebů, kde vyrábějí nově balený kmínový a kyjevský chléb a nárůst inovace za poslední tři roky činí téměř 100 %. Drůbežářské závody v kraji nabízejí spotřebitelům "drůbeží závitky", nové polotovary se zeleninou a houbami. Sodovkárny vyvinuly nápoje s menším obsahem cukru, které při dostatečném rozšíření by nejen uspořily značné množství cukru, ale bylo by možno vyhovět požadavkům zdravotníků na snížení kalorické hodnoty.

V ČSSR jsou vyráběny vynikající potravinářské výrobky, nejsou však běžně na trhu a jsme často svědky, že atraktivní oceněné a nedostatkové výrobky slouží obchodu k vylepšování výsledků prodejen v dárkových balíčcích spolu se zbožím, které nejde na odbyt. Jistě to není nejideálnější řešení a je spotřebiteli nepříznivě hodnoceno, protože neodpovídá poslání socialistického obchodu ani záměrům, pro které bylo zboží uvedeno na trh. Tolik jen stručně k poznatkům z volebního obvodu.

Ve svém vystoupení jsem zatím nehovořil příliš o zelenině a ovoci, zde je situace velmi složitá a zůstává zde hlavním úkolem postupné uskutečňování schválené koncepce rozvoje pěstování ovoce a zeleniny, která by pro příští období zaručila, že požadavkům zdravé výživy bude vyhověno. V současné době bude nutno lépe využívat a beze zbytků sklízet co již narostlo, operativně provádět mezikrajské přesuny ovoce a zeleniny, zpracovávat v domácím průmyslu všechny cenné suroviny. Jsou různé, např. i v letošním roce nevykoupený všechen česnek a celer na jižní Moravě, cennou surovinou jsou i padaná jablka, se kterými ani v minulém roce nebylo v západních Čechách nejlépe nakládáno a byla vyvážena za ztrátové ceny jen proto, aby nepodlehla zkáze.

Podobný problém zpracování, skladování a tržní úpravy čeká na vyřešení a uplatnění u konzumních brambor, kde by bylo možno po úpravě ekonomicky zhodnotit až 80 % celkové sklizně místo dnešních 55 % a zbytek by poskytoval hodnotné krmivo v celostátním měřítku nedozírné hodnoty a neputoval by do popelnic.

Otázka dostatku potravin je celosvětovým problémem, protože zhruba polovina lidstva, zejména v rozvojových zemích nemá k dispozici ani základní potraviny. Ročně na následky hladovění a podvýživy umírají statisíce obyvatel těchto zemí, mezi nimi i malých nevinných dětí. V této souvislosti bych chtěl uvést příklad Vietnamu, který dlouhá léta strádal pod útlakem kolonialistů a dlouholetou agresí USA. Po skončení agrese USA Vietnamská socialistická republika vytyčila úkol, zabezpečit, kromě jiného, dostatek potravin pro své obyvatelstvo z vlastní výroby. Tento záměr jí byl opět znemožněn agresí Čínské lidové republiky. Odsuzujeme proto tento čin a žádáme odchod agresora z Vietnamské socialistické republiky, aby její lid mohl nadále budovat svůj mírumilovný život a zabezpečovat výživu svého lidu.

V ČSSR řešíme otázku zvyšování kvality potravin, ač ještě mnohé suroviny a produkty musíme dovážet. Tento stav musí být pro nás výzvou k vyšší zemědělské výrobě, k lepšímu hospodaření s obilím i s objemovými krmivy, k dokonalému využití nových forem práce v zemědělské výrobě. Prvořadou povinností nás všech je šetřit potravinami, nepřipustit plýtvání u spotřebitelů i v závodech veřejného stravování.

Z podaného přehledu a hodnocení uplynulého období i přes některé dílčí problémy, o kterých jsem hovořil, je viditelné, že jsou plněna usnesení XV. sjezdu KSČ i usnesení Sněmovny národů z roku 1975, že úroveň sortimentu potravinářských výrobků má vzestupnou tendenci v objemu i kvalitě, je dokladem, že toto zajišťování vnitřního trhu je projevem vysoké životní úrovně pracujících. Zejména vzestup v kvalitě lze dokumentovat na výsledcích kontroly, kterou v loňském roce prováděla Státní inspekce jakosti výrobků. Zhruba z pěti tisíc výrobků potravinářského průmyslu v ČSR 88 % odpovídalo platným normám, 11,2 % bylo špičkové jakosti a neuspokojivé bylo jen necelé 1 % výrobků.

Chtěl bych vás ujistit, že výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven jsou si vědomy závažnosti problematiky potravinářského průmyslu, ve svých dílčích jednáních se vracejí k výrobě potravin, kdy k ujasnění využívají bohatých zkušeností a poznatků, které poslanci přinášejí z každodenního styku se svými voliči.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi na závěr, abych jménem Klubu poslanců Československé strany lidové ve Federálním shromáždění zaujal stanovisko ke zprávě vlády ČSSR o plnění programového prohlášení.

Zpráva vlády, kterou jsme dnes vyslechli, ukazuje, jakých výsledků vláda, státní orgány, hospodářské organizace i všichni pracující dosáhli při plnění úkolů 6. pětiletky. Výsledky této práce jsou dobré, i když existují určité nedostatky a rezervy. Vláda plní své úkoly přes všechny potíže dané složitou mezinárodní situací, vzestupem cen na zahraničních trzích i rostoucími nároky našeho obyvatelstva.

To, že se vláda dokázala opřít o celou naší Národní frontu a o široké masy pracujících, je zárukou, že i v dalších letech budou úkoly programového prohlášení vlády plněny ve prospěch pracujícího lidu.

A proto bych chtěl ujistit vládu, že my poslanci, členové Československé strany lidové ve Federálním shromáždění, učiníme vše pro splnění celospolečenských úkolů, které byly stanoveny XV. sjezdem KSČ a rozpracovány v 6. pětiletém plánu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Jandovi. Prosím o vystoupení poslankyni Čáslavskou, připraví se poslanec Balog.

Poslankyně SN P. Čáslavská: Váženy soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci. Velikou předností socialismu je, že všechno jeho bohatství, všechny prostředky jsou majetkem pracujícího lidu, slouží jeho potřebám a zájmům. Proto péče o socialisticky majetek je trvalým úkolem všech pracujících.

Žel, známe z praxe, že všichni naši občané nemají patřičný pocit odpovědnosti za ochranu socialistického majetku, hospodaření s ním a za jeho zkvalitňování. Naše společnost si vytvořila proto systém opatření, v němž je zapojen celý státní i hospodářský aparát a podílejí se na něm kontrolní orgány i masové organizace. Tento systém klade důraz na preventivně výchovnou činnost.

Často si jako dělnice kladu otázku, v čem jsou příčiny neodpovědného vztahu některých lidí k socialistickému vlastnictví. Tkví snad v pozůstatcích starého myšlení, přežitcích a dědictví kapitalismu? Anebo má na ně vliv současný kapitalistický svět a jím uplatňovaná diverze? Jistě - tyto vlivy existují, nelze je podceňovat, ale myslím, že podstata je v našich vlastních nedostatcích, v organizátorské a řídící práci a v malé efektivnosti výchovné práce, která nepůsobí stále dost účinně na rozum a morálku občanů.

Vezměme jen takový obyčejný příklad. Trh někdy po dost let nenabídne spotřebiteli některý druh spotřebního zboží a důsledek se projeví v tom, že mnozí jej pak zcizí ve svém závodě anebo dílně. Zkrátka je bezpodmínečně nutné, vedle prohloubení výchovné práce, od ústředních orgánů až po závody, energičtěji řešit problémy organizátorské a řídící práce, kontrolu, zpřísnit kontrolu socialistického majetku a celý komplex problémů až po uspokojování potřeb lidí na vnitřním trhu.

Dovolte, soudružky a soudruzi, abych se jako dlouholetá funkcionářka SSM, zastavila u mladé generace, která se podílí na celospolečenském úkolu ochrany socialistického majetku a činností své mládežnické organizace působí nejen na své členy, ale také na ostatní mládež a pracující.

My mladí jsme si plně vědomi odpovědnosti za hospodaření s tím, co předcházející generace vytvořila, a toho, že s tím vším budeme zítra hospodařit a že na nás bude záležet vytváření nových hodnot pro příští generace.

SSM nechce nechat věci jen svému vývoji, ale má snahu o maximální zapojení všech mladých do boje s nedostatky a závadami ve všech odvětvích našeho národního hospodářství a za odhalování rezerv i vnitřních zdrojů.

Pro plnění těchto úkolů se v SSM vytvořilo hnutí "Reflektor mladých" a v poměrně krátké době dosáhlo pozoruhodných výsledků.

Jen v Praze při plnění úkolů "Za efektivnost, vysokou kvalitu a hospodárnost" bylo dosaženo za rok 1978 úspor 8 356 mil. Kčs a v úsporách paliv, kovů, materiálů, energie a pracovních sil více než 72,5 mil. Kčs, přičemž je nutno k této částce přičíst úsporu 7,5 mil. devizových korun.

V rámci preventivní protipožární činnosti v březnu 1978 se městský štáb Reflektoru mladých podílel na akcích, provedl 268 prověrek požární bezpečnosti a zjistil celou řadu závad v hasicí technice, proškolení zaměstnanců organizací, v neprůchodnosti únikových cest apod.