Podstata spočívá především v tom, že jednotlivé zainteresované stavební organizace nerespektovaly usnesení vlády a přísun potřebných stavebních kapacit do Severočeského kraje. Prostě řečeno, někteří soudruzi neposlouchají.

Dne 9. listopadu minulého roku se vláda ČSSR zabývala zaostáváním investiční výstavby v Severočeském kraji a schválila usnesením č. 273 tzv. "Soubor opatření ke zlepšení realizace výstavby v Severočeském kraji v letech 1979-1980". Motivem a důvodem přijetí tohoto dokumentu, jehož význam a závaznost byly zdůrazněny i jednáním v předsednictvu ústředního výboru KSČ 8. prosince loňského roku, je tu reálná existence nebezpečí, že se bude znovu opakovat propad z minulé pětiletky, který by měl velmi vážné dopady především do palivoenergetické základny.

Tento věcný, adresný a termínovaný soubor opatření, za jehož přijetí chci jménem našeho kraje i z tohoto místa předsednictvu ústředního výboru strany i vládě ještě jednou poděkovat, krajské stranické a státní hospodářské orgány s plnou vážností projednaly a zabezpečily jeho důsledné rozpracování po stranické, státní i hospodářské linii až do jednotlivých výkonných článků. Byla stanovena konkrétní osobní odpovědnost funkcionářů i odpovědných pracovníků, byl stanoven i systém řízení a kontroly.

V současné době probíhá realizace rozpracovaných úkolů "Souboru opatření" v rámci kraje a jednotlivých okresů s jediným cílem - udělat vše, co je v našich silách a možnostech pro včasné a úplné splnění tohoto významného vládního usnesení.

Mohu zde odpovědně prohlásit, že pracující Severočeského kraje přijali za své příslušné úkoly spolu s přesvědčením, že prioritu kraje, jako palivoenergetické základny národního hospodářství, budou také mimokrajské organizace a všichni dodavatelé plně respektovat.

Občané našeho kraje vysoce oceňují starostlivost ústředního výboru strany a rozhodnutí vlády, chápou je jako významnou pomoc kraji a v důsledku jeho postavení v národním hospodářství i jako důležitý krok k dalšímu rozvoji celé naší ekonomiky. Jsou si přitom plně vědomi i toho, že rozhodující je jeho realizace. Věříme, že stejně pochopí zmíněné vládní usnesení všechny orgány a organizace i odpovědní pracovníci, kterým je uloženo plnit úkoly v Severočeském kraji. Vždyť ani zdaleka nejde vůbec jen o Severočeský kraj, ale především o úspěch celé pětiletky a o vytvoření předpokladů dalšího dynamického rozvoje naší ekonomiky.

Jsem rád, že už dnes je možné hovořit o prvních konkrétních projevech pozitivního postoje a reagence strany mimokrajských organizací na úkoly, obsažené v "Souboru opatření". Chci tím říci, že již byly jmenovitě určeny některé stavební podniky z jiných krajů, které převezmou výstavbu řady objektů a budou se podílet i na rekonstrukcí dosavadních.

Postupně dochází i k posilování stavebních organizací, které již v kraji pracují, dalšími pracovníky. Jako příklad rychlé a účinné pomoci mohu uvést přístup Dopravních staveb Olomouc, které už zahájily práce v našem kraji, a to bez požadavků na změnu dokumentace, a úkoly za první dva měsíce roku plní a překračují. Takto chápaný přístup k úkolům je opravdu účinný.

"Soubor opatření" pamatuje i na určitá dílčí mzdová zvýhodnění některých vybraných dělnických profesí v kraji. I to je pochopitelně forma velké pomoci, ale realizace těchto opatření je příliš pomalá, což jde na úkor jejich účinnosti.

Dovolte, soudružky a soudruzi, abych závěrem k této problematice znovu zdůraznil, že jakékoliv zaostávání v investiční výstavbě má zákonitě velmi nepříznivé dopady - v našich podmínkách především na řešení problematiky palivoenergetické základny. Proto musí být úkoly v investiční výstavbě plněny všemi věcně, v termínech a především komplexně.

V této souvislosti je bezpodmínečně nutné dále rozšiřovat a posilovat naše vlastní i mimokrajské stavební kapacity při zajištění nezbytné materiálně technické základny v dostatečném předstihu. Chápat investiční výstavbu komplexně - tedy nejen jako výstavbu průmyslových celků, kterých je tam mnoho, ale včetně komplexní bytové výstavby, protože právě byty a alespoň základní občanská vybavenost jsou nezbytným předpokladem stabilizace nejen současných, ale i nových, tolik potřebných pracovních sil do nových objektů, které se v kraji staví. Bohužel, právě komplexní bytová výstavba v našem kraji výrazně zaostává. Ze stejných důvodů je nezbytné věnovat soustavnou pozornost vytváření vhodného životního prostředí pro pracující našeho kraje, a to zejména jeho západní části. Jinak bude pokračovat odliv kvalifikovaných lidí, především ze západní části kraje - a bez lidí se úkoly, jak všichni víme, splnit nedají. Tolik k této otázce.

Dovolte mi přejít ke druhé části mého vystoupení - k některým aspektům rozvoje palivoenergetické základny v Severočeském kraji.

Je nám všem známo, a bylo to i řečeno soudruhem Štrougalem, proč došlo počátkem letošního roku k výpadkům v těžbě uhlí a tím i nedostatku elektrické energie. Plánované úkoly přes nezměrné úsilí havířů a přes to, že některé pracovní kolektivy dosahovaly i za mimořádně těžkých podmínek a okolností vynikajících výsledků, nebyly splněny za leden a únor o zhruba 500 tis. tun uhlí. Přes celkové nesplnění není možné nevidět výrazné výsledky, jichž dosáhly pracovní kolektivy na dolech Ležáky, Nástup, na Dole Vítězný únor a dalších šachtách.

Hodnotíme-li celkovou situaci v Severočeském hnědouhelném revíru na počátku letošního roku, nemůžeme opomenout zdůraznit, že v těchto složitých dnech jsme nezůstali v severních Čechách sami. Vedle velké pomoci ústředního výboru strany, vlády, účinně pomohli revíru i pracovníci ostatních resortů. Za všechny mi dovolte jmenovat alespoň gumaře z Púchova a Gottwaldova, brigádníky z pražských strojírenských závodů a v neposlední řadě příslušníky ČSLA, kteří pracovali s nesmírnou obětavostí a disciplínou na nejsložitějších úsecích. Všem, opravdu všem, kteří nám ve složité situaci podali pomocnou ruku, chci neformálně poděkovat.

Soudružky a soudruzi, bylo by ovšem nesprávné a neoprávněné podléhat tomu, že s nástupem jara a tedy i lepšího počasí problémy v Severočeském hnědouhelném revíru jaksi automaticky zmizí a pominou. Jednak stojí před revírem naléhavý a hlavně velmi náročný úkol likvidace manka v těžbě uhlí a především ve skrývce. Vedle toho, či vlastně hlavně, jde o dosažení zásadního obratu v celkovém vývoji revíru, nejen o splnění plánu letošního roku, vzhledem k neustále rostoucím potřebám uhlí pro národní hospodářství.

Vážnost situace spočívá v tom, že v celém Severočeském hnědouhelném revíru je v současné době jenom necelých 26 mil. tun dobyvatelných zásob připravených k těžbě, což představuje odkryté zásoby uhlí přibližně na 3 až 4 měsíce. To je pochopitelně velmi nedostatečné. Tento nízký předstih ve skrývce zeminy nezajišťuje plynulost těžby uhlí. Vezmeme-li v úvahu, že plán na letošní rok ukládá vytěžit v SHR 68 mil. tun uhlí a že v zájmu zachování alespoň minimálního předstihu ve skrývce bude nutné skrýt 176 mil. kubíků zeminy, ukazuje se potřeba řešení a odstraňování příčin ihned, zítra, pozítří v plné naléhavosti.

Otázka tedy stojí takto: "V čem jsou hlavní a rozhodující příčiny nedostatečného plnění plánovaných úkolů v Severočeském hnědouhelném revíru?" Není jich málo.

Především a na prvním místě je to poruchovost velkostrojů a navazující techniky a s tím související nedostatečná kapacita strojů. To je skutečně základní, velmi náročný, i když ne neřešitelný problém.

Přesvědčili se o tom při osobní návštěvě soudruzi Štrougal, Hůla, Ehrenberger i další, ale i delegace představitelů Severomoravského kraje. Dovolte mi, abych z tohoto místa ocenil snahu, iniciativu i pochopení, které vůči našemu revíru soudruzi projevili, a vyslovil přesvědčení, že opatření, která se ve strojírenských závodech v Severomoravském kraji připravují a řeší, výrazně pomohou ve vzájemné součinnosti hospodářských pracovníků, techniků i havířů Severočeského hnědouhelného revíru k dosažení vyšší výkonnosti strojů.

To ale ještě neznamená, že samostatné dosažení vysoké kvality a odpovídajícího množství techniky vyřeší všechny problémy revíru. Vždyť od samotné těžby nelze odtrhnout, jak jsem již zdůraznil skrývku zeminy. Ta je opět vedle kvality i kvantity používané techniky v rozhodující míře závislá na včasném vyklizování předpolí, tj. na včasném a kvalitním zabezpečování náhradní výstavby.

Nechci, soudružky a soudruzi, opakovat známé věci, ale nelze-li jinak v našem Severočeském kraji, než bourat celé obce - a v této pětiletce jich bude 26 - likvidovat silnice a železniční tratě, měnit tok řeky a potoků, protože je tam uhlí, musíme to vše a především v předstihu dělat a stavět a budovat jinde a znovu. Teprve potom je možné rozšiřovat těžbu v dosavadních lomech. A to nehovořím o faktu, že řada z nich je buď již zcela vyuhlena nebo před vyuhlením. V jiných případech není možné těžbu v dosavadních lomech plynule rozšiřovat, protože v cestě stojí jiné neodstranitelné překážky. A to všechno vyvolává potřebu investiční výstavby nových a nových lomů, což pochopitelně není ani lehké ani nenákladné.

Vidíte tedy sami, že jde o celý komplex, řekl bych, vzájemně propojený řetěz problémů a úkolů. A to jsem dosud nehovořil o tom nejdůležitějším a rozhodujícím činiteli celého provozu revíru, lidech. Mají-li naši pracující plnit a splnit všechny ty náročné úkoly, které jsem zde jen ve zkratce uvedl, musíme jim k práci a k běžnému životu v Severočeském kraji vytvořit také základní podmínky.

Dovolte, abych se ještě jednou poznámkou vrátil k otázce likvidace výpadku v těžbě uhlí a skrývce zeminy. Chci nezakrytě říci, že v důsledku velmi složité provozně technické situace v revíru, o které jsem stručně hovořil, a v důsledku dosud pomalého komplexního řešení celkové problematiky revíru, bude likvidace výpadku velmi náročná a obtížná. Kromě již uvedených příčin nemají havíři na povrchovém dobývání možnost nahradit těžbu o sobotách a nedělích. Vždyť jen samotné zajištění plánovaných 68 mil. tun uhlí v SHR představuje při přepočtu na počet pracovních dnů za rok pracovat plných 360 dnů za rok, čili jenom 5 dní nemají z roku v plánu. Přesto vás chci ujistit, že stranické orgány, vedení SHR a především naši horníci hledají způsoby, jak a co všechno udělat i za pomoci ostatních pracujících kraje, prostě najít vše, co je v lidských silách, aby plán byl splněn.

Soudružky a soudruzi poslanci, pokusil jsem se vám přiblížit složitost problematiky Severočeského hnědouhelného revíru v celém jejím komplexu a označil jsem při této příležitosti jednotlivé vzájemně spjaté a vzájemně se podmiňující úkoly jako určitý "řetěz", v němž doslova každý článek má nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Přesto však v našem kraji nejde jen o zabezpečování paliv - právem hovoříme o severočeské palivoenergetické základně - dovolte, abych zdůraznil, že i v této oblasti je situace v jistém slova smyslu obdobná.

Pro plán a bezporuchový provoz severočeských elektráren, aby mohly dodávat průmyslovým závodům elektrickou energii, uděláme co je v našich silách, aby se rozšiřovaly jejich kapacity. Ale to základní, bez čeho se elektrárny neobejdou - to je a zůstává uhlí. A zajistit elektrárnám dostatek uhlí, o jehož nezbytnosti jsme se právě na začátku tohoto roku tak nepříjemně přesvědčili - to není jen úkol či otázka havířů, ale i dalších resortů včetně dopravy. Proto je nezbytné vedle řešení výroby paliv řešit také urychleně a opět komplexně i otázku propustnosti železničních tratí, výstavby přeložek, rekonstrukci železničních stanic atd. A přitom nejde zdaleka jen o železniční dopravu, složitosti jsou pochopitelně i v silniční a lodní dopravě.

Soudružky a soudruzi poslanci, nebylo mým úmyslem zacházet ve svém vystoupení do detailů. Chtěl jsem vám přiblížit problémy, kterými náš kraj, naši lidé v současnosti žijí a které zde řešíme.

Mám-li shrnout vše, co jsem stručně uvedl, řekl bych, že severní Čechy, jak je to objektivně dáno, jsou významnou složkou ekonomiky naší socialistické vlasti. A protože problémem národního hospodářství číslo jedna je problém uhlí a elektrické energie, a že mluvíme-li o rozvoji a potřebách Severočeského kraje, myslíme tím zároveň zabezpečení palivoenergetické základny národního hospodářství. To nelze od sebe vůbec oddělit.

Chci vás ubezpečit, vážené soudružky a soudruzi poslanci, že Severočeši nikdy nepatřili a nepatří k lidem, kteří se založenýma rukama čekají jen na pomoc odjinud. Chci vás ujistit o tom, že známe svá slabá místa a že se soustavně snažíme zdokonalovat především organizaci práce, zvyšovat úroveň řízení a rozvíjet iniciativu a aktivitu našich lidí, především havířů a energetiků. Proto stranické i státní orgány kraje i jednotlivých okresů věnovaly, věnují a budou i nadále věnovat maximální pozornost zabezpečování úkolů, které nám uložil XV. sjezd KSČ, a povedou v tomto duchu všechny členy strany i všechny ostatní pracující.

Přitom však nelze nevidět, že plnění tak nezbytných a náročných úkolů, zejména řešení palivoenergetické základny a s tím spojené investiční výstavby, není pouze v silách územních orgánů a pracujících našeho kraje.

Proto budeme i nadále důsledně vyžadovat především sami na sobě, ale i od každého dalšího účastníka výstavby plnění jeho povinností a stanovených úkolů na území Severočeského kraje se zaměřením na zajišťování rozhodujícího úkolu - zabezpečení paliv a energie pro celé národní hospodářství, pro celou naši zem.

Jsem přesvědčen, že spojenými silami úkoly čestně splníme (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkují poslanci Hajnovi. Slovo má poslanec Mařík, připraví se poslanec Gašparovič.

Poslanec SN V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, zpráva předsedy vlády prokazuje, že se daří i přes vnější a vnitřní složitosti postupně naplňovat úkoly hospodářského a sociálního programu XV. sjezdu KSČ. Je to bezesporu důsledkem kontinuity cílevědomé desetileté politiky vedení strany v čele se s. Husákem, která byla doprovázena plným ztotožněním a podporou dělnické třídy, inteligence a ostatních pracujících. Charakteristické to bylo právě na začátku letošního roku. I když na nás dolehla tíha palivoenergetické situace, zesílená mrazivou kalamitou, dělnická třída vedená komunistickou stranou na všech rozhodujících úsecích obstála, neztratila nic ze své třídní odpovědnosti a optimismu. Její odvaha čelit i těm obtížným okolnostem, které jsme si nevybrali, je měřítkem její schopnosti pracovat i nadále s vehemencí příznačnou pro vedoucí třídu naší společnosti. Jestliže se hrstka zaprodanců a reakčních živlů chtěla se zlovolnou demagogií přihřát na mrazivé kalamitě, pak i tentokráte vyšla naprázdno, nehledě k tomu, že ji náš lid již dávno politicky vydědil.

Na výročních členských schůzích ROH a výrobních poradách, které se nyní konají bezprostředně po 13. zasedání ÚV KSČ, se projevuje plná podpora výzvě ÚV KSČ, aby pracující svojí aktivitou zabezpečili vyrovnání vzniklých výpadků ve výrobě z ledna t. r. a plnění základních cílů šesté pětiletky.

Při dohnání výpadků nelze postup ponechat jen iniciativě zdola, ale i na řídících složkách by se měla spolu s odborovými orgány připravit plánovitá opatření při současném zajištění energetických, materiálně technických a dopravních předpokladů. I když nelze vyloučit další mimořádné směny a přesčasovou práci, těžiště by mělo být ve využití ještě řady rezerv v pravidelných pracovních směnách, technologických režimech i v zavádění vícesměnného provozu. Nahradit manko a dosáhnout rytmičnosti ve výrobě, v plnění exportu, obnovovat oslabené nebo narušené odběratelsko-dodavatelské vztahy a dostat se na žádoucí hranici efektivnosti nebude snadným úkolem. Avšak reálné výhledy na jejich zvládnutí přináší iniciativa pracujících, jak o tom svědčí závazky kolektivů a brigád socialistické práce ze Švermových železáren v Podbrezové, ZTŠ Dubnica, ČKD Sokolovo Lokomotivka, z deseti podniků textilního průmyslu Severočeského kraje a z desítek jiných závodů. To je současně přesvědčivá odpověď spekulativním, byť ojedinělým úvahám těch, kteří by chtěli výpadky ve výrobě vyřešit škrtem pera v plánu. Jedinou cestou je rozvíjet pracovní revoluční elán dělnických kolektivů, které zvládnou i zdánlivě nezvládnutelné.

Je to tím naléhavější, že zatímco valná část vedoucích pracovníků v začátku roku projevila dostatek schopností a operativnosti, byli i jiní, kteří v přemíře problémů ztráceli souvislost, projevila se u nich nerozhodnost a zejména nepřipravenost na provoz v těžších zimních podmínkách. Zkušenosti znovu potvrdily jíž v praxi tisíckrát osvědčenou pravdu, že akceschopnost pracovních kolektivů závisí na součinnosti řídící sféry s odborovým hnutím od resortů až dolů. Odmítáme tendence některých jednotlivých vedoucích, kteří zakrývají svoji osobní neschopnost správně řídit, výmluvami na údajný "nedostatek" svých práv a "nadbytek" odborových pravomocí; takové vskutku technokraticko - byrokratické sklony jsou vzdáleny politickému chápání řídící funkce, odcizují se účasti dělníků na řízení a jsou koneckonců v rozporu s dělnickou politikou KSČ.