Je rovněž nutné skoncovat s takovou praxí, kdy kapacity původně určené pro služby obyvatelstvu jsou používány k zabezpečování jiných úkolů, které neslouží přímo službám obyvatelstva.

V systému řízení a zabezpečování žádoucího rozvoje služeb a zejména účelného vytváření a využívání s tím spojených kádrových, technických a investičních podmínek má své důležité místo využívání různých ekonomických nástrojů a podmínek plánu, např. daňových úlev, systému dotací, či regulace mzdového vývoje a hmotné zainteresovanosti.

Ověřovali jsme si ve výboru jejich působení cestou průzkumů a dospěli k závěru, že v rozporu s politickou direktivou nebývá v rozpisech úkolů plánu index růstu služeb vyšší než růst výkonů, čímž není naplňován záměr jejich rychlejšího rozvoje. Je tomu tam, kde nejsou vytvářeny podmínky pro růst placených služeb a kde se pak zvýšené úkoly přesouvají do výkonů.

Zvyšování a změnu struktury některých druhů služeb nemusí při své závaznosti též dobře podporovat plánem stanovený závazný podíl mezd a ostatních nákladů k výkonům, a to zejména tam, kde struktura jednotlivých prací vykazuje značně různý podíl mezd, např. 10 až 26 %, čí kde musí být brána v úvahu kvalifikační struktura pracovníků, kteří práce skutečně provádějí, nebo kde lze zapojovat též důchodce a ženy v domácnosti. Ukazuje se také, že pro přepočet použitých mezd jsou výhodnější celkové služby pro obyvatelstvo, které zahrnují např. i práce na opravách bytového fondu placené organizacemi národních výborů, a ne tržby od obyvatel, ač by to mělo být alespoň vyrovnané, nebo podpořen spíše zájem na rozvoji služeb placených obyvatelstvem. Sám přepočítací koeficient není stabilní a od roku 1977 se změnil asi 5krát, a to rozhodně nepřispívá ke zvýšení podnikových jistot. Rovněž cenová úroveň některých služeb, např. kominických, zaostává za jejich nákladovostí.

V neposlední řadě odmítají podniky provádět zejména drobné, méně efektivní práce spojené s minimálními materiálovými náklady, u kterých nelze dosahovat v plánu předepsané vysoké ukazatele produktivity práce na pracovníka a u kterých chybí i podmínky ke zvýhodnění mezd pracovníků je provádějících.

Myslím, že tyto skutečnosti by měly být pobídkou k tomu, aby se příslušné orgány blíže zabývaly účinností dosavadních ekonomických opatření v zájmu společensky efektivního rozvoje služeb jako politicky významného úkolu. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Kopřivovi. Slovo udeľujem poslankyni súdružke Dubovej.

Poslankyně SL M. Dubová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, čiastky, ktoré naša spoločnosť venuje na rozvoj školstva a vzdelanosti, ako vyplýva z rozpočtu, sú úctyhodné. Podľa podkladov, ktoré sme obdržali, ráta sa na školstvo pre budúci rok v rozpočtoch národných výborov, kde leží ťažisko realizácie školskej politiky, s 36,2 % a v štátnych rozpočtoch so 6 % z výdavkov na spoločenskú spotrebu.

Poslanci kultúrnych výborov preto sledujú, aby tieto prostriedky boli maximálne a účelne využité a ako sa vytvárajú materiálne a kádrové podmienky pre zabezpečenie našej novej výchovno-vzdelávacej sústavy.

Nazdávam sa, že o úspešnej realizácii novej vzdelávacej a školskej sústavy rozhodujú títo činitelia:

Po prvé je to kádrové zabezpečenie učebno-vzdelávacieho procesu. Z hľadiska perspektívy možno povedať, že kvalifikovanosť učiteľov je dobrá. Tak napr. z učiteľov základných škôl je bez učiteľskej kvalifikácie v ČSSR priemerne 5 %. A títo študujú ešte popri zamestnaní. Napriek tomu sú veľké rozdiely medzi jednotlivými okresmi, najmä na Slovensku a v pohraničných oblastiach Čiech.

Tak napríklad v našom okrese Bardejov je to ešte 19 %. Okresná konferencia strany uložila toto percento znížiť do roku 1980 na 10 %.

Ťažkosti pri kádrovom zabezpečení výluky robí najmä prerušenie práce učiteľov v priebehu roku pre dlhotrvajúce choroby a materské dovolenky. Doteraz je pomerne málo predškolských učiteľov - dôchodcov, ktorí sú schopní požadované úlohy plne zastať. Preto odbory školstva organizujú opatrenia na ich urýchlené doškolenie, aby boli schopní kvalifikovane pomôcť riešiť vzniklú situáciu.

Počas školského roka 1977/1978 organizovali okresné pedagogické strediská akcie na pomoc učiteľom druhých ročníkov. V mnohých podmienkach je príprava na vyučovanie veľmi náročná, a to tak po obsahovej stránke, ako aj z hľadiska pedagogického. Učitelia vo svojej práci v škole musia prekonávať veľa ťažkostí a kvalifikovane riešiť nové úlohy. Tak napríklad ešte stále pretrvávajú nedostatky v distribúcii učebných a metodických pomôcok pre ročníky druhého stupňa základných škôl a na školách druhého cyklu.

V okresoch boli zriadené materiálno-technické strediská. Vďaka tomu sa podstatne zlepšila situácia pokiaľ ide o vydávanie nových učebníc a pomôcok pre nabiehajúce triedy základnej školy.

Učitelia sa snažia všetky ťažkosti prekonať svojou pracovnou iniciatívou. Brzdou v práci učiteľov je skutočnosť, že sa v dôsledku stále narastajúcej administratívy zužuje priestor pre ich tvorivú výchovnú a pedagogickú prácu a pre verejnú činnosť. Táto narastajúca administratíva v plnej miere postihuje aj riaditeľov škôl a odvádza ich od vlastnej riadiacej a kontrolnej pedagogickej práce. Určitým problémom je stále otázka plánovania počtu študentov pre učiteľské povolanie a ich aprobácie. Plán nie je v predstihu a neráta s narastajúcimi potrebami praxe. Zisťujeme nielen nedostatok učiteľov vôbec, ale zaznamenali sme aj odlev učiteľských profesií do iných, menej náročných oblastí. Percento nie je veľké, ale aj tak je potrebné sa touto otázkou zaoberať.

Stále viacej sa stáva problémom získavanie absolventov učiteľských smerov pre niektoré okrajové oblasti najmä na dedine. Vyučovanie na dedinských školách, kde napr. v jednej triede vyučujú súčasne dva až štyri ročníky, si vyžaduje od učiteľa veľkú organizačnú schopnosť a vysokú metodickú úroveň. Sme si vedomí toho, že mladí učitelia majú obmedzené možnosti kultúrno-spoločenského života, ťažkosti so stravovaním na dedine a pre slobodné učiteľky podstatne obmedzenejšie možnosti pri výbere životného partnera.

Napriek tomu sa v mnohých volebných obvodoch naši poslanci stretávajú s kladnými príkladmi práce dedinských učiteľov najmä tam, kde pôsobia manželské učiteľské dvojice. Úroveň pedagogického procesu a vybavenosť týchto škôl závisí predovšetkým od záujmu učiteľa, jeho iniciatívy a od pochopenia a starostlivosti odborov školstva ONV.

Pokladám preto za potrebné, aby v období realizácie novej koncepcie našej školskej sústavy jednotriedne školy postupne dokončovali svoju spoločensko-historickú úlohu. Postupné rušenie málotriednych škôl si vyžaduje riešiť aj úlohy spojené s dopravou detí do plne organizovaných základných škôl, ich stravovanie v školských jedálňach a tiež zabezpečenie potrebného pedagogického dozoru v ranných a odpoludňajších hodinách.

O tom, že sa k tejto úlohe pristupuje zodpovedne, svedčia skúsenosti z našich volebných obvodov. Keď sa nepodarí vyriešiť zlé spojenie, sú málotriedky ponechávané v prevádzke, aj keď školu navštevuje len 10 žiakov. Je to dôkazom uvážlivého prístupu ONV a rešpektovania prvoradých záujmov detí.

Vážené súdružky a súdruhovia, nová školská sústava kladie však aj zvýšené požiadavky na obsahovú, metodickú a štrukturálnu prestavbu nášho učňovského školstva. Ide totiž o to, postaviť učňovské školstvo na rovnocennú úroveň s ostatným stredným školstvom. Preto sa zvyšuje rozsah teoretického vyučovania matematiky, fyziky, dejepisu, českého a slovenského jazyka a podobne.

Veľmi rozdielna je výška prostriedkov, s ktorými podniky rátajú na nákup učebných pomôcok a zariadenia pre stredné a odborné učilištia. Bolo by potrebné premyslieť a zabezpečiť systém, ktorý by zaručoval primerané uspokojovanie ich potrieb.

Naďalej zostáva vážnym problémom kvalifikovanosť učiteľov, najmä majstrov odborného výcviku a vychovávateľov. Myslím si, že na mnohých miestach sa dostatočne nevyužívajú reálne možnosti jej doplňovania. V školskom roku 1977/78 v učňovských zariadeniach Východoslovenského kraja pôsobilo 1189 učiteľov, z toho 467 kvalifikovaných, to znamená 39,4 %. V tomto roku sa kvalifikovanosť zvýšila na 45,96 %.

Všetky podniky, pri ktorých učilište pôsobí, by mali zhodnotiť za posledný rok, koľko absolventov z daného učilišťa zostáva v podniku a koľko mimo neho a prípadne i v celkom inej profesii. Náklady na prípravu jedného absolventa učilišťa - okrem platov učiteľov, majstrov a vychovávateľov - predstavujú okolo 50 000 Kčs. Nie je ľahostajné, kde dobre pripravený, kvalifikovaný robotník pracuje. Preto by bolo treba venovať zvýšenú starostlivosť stabilizačným opatreniam - bytovým otázkam, predškolským zariadeniam a vôbec potrebám absolventov odborných učilíšť vstupujúcich do života. V mnohých podnikoch to robia na potrebnej úrovni, v niektorých však zostávajú tejto prvoradej úlohe veľa dlžní.

Druhým závažným činiteľom je materiálna základňa nášho školstva. Školská investičná výstavba je zabezpečovaná najmä v pôsobnosti národných výborov.

Okrem základných foriem výstavby národné výbory zabezpečujú školské objekty a kapacity aj v rámci svojpomocnej činnosti - v akcii "Z". V materiáloch Federálneho ministerstva financií, ktoré nám boli predložené, sa okrem iného hovorí, že v rozpočtoch národných výborov na rok 1979 sa neuvažuje s doplnkovými zdrojmi a zvýšený dôraz sa kladie na financovanie úloh podľa volebných programov, a to predovšetkým pri realizácii akcie "Z". Rozpočet tak zabezpečuje rozvoj iniciatívy národných výborov a občanov. Vlani i tento rok na základe programu vlády sme vo volebných obvodoch venovali zvýšenú pozornosť výstavbe predškolských zariadení pomocou združených prostriedkov a svojpomocou občanov v akcii "Z". Dnes môžeme konštatovať, že tu došlo k podstatnému posunu dopredu. Hovorí sa o tom aj v materiáloch 12. zasadania pléna ÚV KSČ v referáte s. Hůlu. Citujem: ".... V materských školách bude za tri roky šiestej päťročnice novo umiestených 158 tisíc detí, to je o 64 tisíc viac, ako stanoví šiesty päťročný plán." Koniec citátu. Tak napríklad v mojom volebnom obvode Bardejov od roku 1973 bolo odovzdaných do prevádzky a zrekonštruovaných 30 materských škôl. Tým sa zvýšila zaškolenosť detí v materských školách zo 41,9 % na 68,2 %. Vo Východoslovenskom kraji súčasná zaškolenost činí 74,8 %.

Nazdávam sa, že táto preferencia by mala ďalej pokračovať aj v oblasti základných škôl a neváham povedať aj v oblasti škôl II. cyklu, kde táto prax ešte plne nezakotvila. Dobrý stav v tejto oblasti je v súčasnosti napríklad v okrese Poprad, kde od začiatku šiestej päťročnice vo všetkých formách ukončili výstavbu 78 tried v základnom školstve, 8 tried v materských školách, 3 telocvične a Domov pionierov a mládeže. Rozostavaných majú 112 tried základnej školy a 6 tried materskej školy.

Z uvedeného je vidieť, že úloha národných výborov, ich hospodárska, kontrolná a organizátorská činnosť je ďalším rozhodujúcim činiteľom pre úspešnú realizáciu novej vzdelávacej a školskej sústavy, najmä na úseku základných a stredných škôl. Všetko závisí v nemalej miere - ako skúsenosti ukazujú - aj od ľudí.

Zistili sme veľké množstvo pozitívnych príkladov, ako hospodárske organizácie významnou mierou prispeli k výstavbe nielen predškolských zariadení, ale aj zariadení základných a učňovských škôl.

Ide však nielen o túto konkrétnu pomoc pri budovaní týchto zariadení, aj o spoluprácu pri spracovaní charakteristík učebných oborov, otázok praktického vyučovania na stredných odborných školách a na gymnáziách, bez ktorých by nebolo možné dosiahnuť vytýčené ciele.

Vážené súdružky a súdruhovia, fakty, o ktorých dnes hovoríme v súvislosti s prerokúvaním štátneho rozpočtu federácie, hovoria jasnou rečou. V porovnaní s rozpočtami kapitalistických krajín, kde ťažisko nákladov dnes leží na horúčkovitom zbrojení, náš rozpočet v procese kultúrnej revolúcie zabezpečuje, aby sa vzdelanie pretváralo v socialistickom duchu. To sa týka vedy, kultúry a spôsobu života ľudí. Vzniká kultúra, ktorá patrí a slúži ľudu, ktorá svojím vysoko humánnym obsahom napĺňa bytostné potreby človeka a spoločnosti. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající I. místepředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Dubovej.

Súdružky a súdruhovia, prerušíme teraz naše rokovanie. Pokračovať budeme o 15.15 hod. Rokovanie bude viesť podpredseda Federálneho zhromaždenia s. Srb.

(Jednání přerušeno v 15 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.15 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění J. Srb.)

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, pokračujeme v našem jednání o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1979. O slovo se přihlásili federální ministr zemědělství a výživy s. J. Nágr a federální ministr dopravy s. V. Blažek, aby odpověděli na otázky, které na ně byly vzneseny v rozpravě.

Prosím federálního ministra zemědělství a výživy s. Nágra, aby odpověděl na otázku poslance Římana.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR J. Nágr: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych odpovědět na otázku poslance Římana, který se ptá, jak budou zabezpečeny plánované úkoly v živočišné výrobě při maximálním hospodaření a účelném využívání krmiv. Na otázku bych chtěl odpovědět jednoznačně velmi stručně. Chtěl bych říci, že náročné úkoly živočišné výroby v roce 1979 by bylo nemyslitelné zabezpečit bez velmi úsporného využívání všech druhů krmiv, jak krmiv jadrných, tak statkových. Je tomu tak především proto, že i přes rekordní sklizeň obilovin v letošním roce, která poprvé dosáhla výše 10 946 tis. tun, se nepodařilo vyrobit dostatek statkových krmiv, že tedy první skupina krmiv, krmná bilance není naplněna na plných 100 %. Jde o problematiku, která nemá dočasný charakter, jde o problematiku, kterou je třeba sledovat nikoli jen v tomto období, kdy přikročujeme k sestavování krmných plánů v zemědělských podnicích na rok 1979, jde o otázku, která se dotýká vzájemného souladu rostlinné a živočišné výroby, jejich rozvoje a proporcí tohoto rozvoje, které jednoznačně ukazují, že při zaostávání úrovně rozvoje rostlinné výroby na druhé straně dochází k dynamickému rozvoji živočišné výroby, stále náročnější na zdroje krmiv. Všechno to, co není schopno naše zemědělství z vlastní produkce zabezpečit, je získáváno za cenu velmi náročných dovozů ze zahraničí, tak náročných, že se tyto požadavky dostávají velmi často do rozporu s možnostmi našeho hospodářství.

Při sestavování krmných bilancí a při úvahách o zabezpečení plánu z hlediska krmiv i jiných materiálně technických potřeb vycházíme na různých úrovních, z různých podkladů. Máme zavedenu metodu bilancování, a to na ministerstvech, plánovacích orgánech, středních článcích řízení, máme zavedenu metodu sestavování krmných plánů v souladu s plánovanými úkoly v živočišné výrobě v každém zemědělském podniku.

Konfrontace výsledků těchto prací je ovšem velmi obtížná, a to proto, že bilance krmiv se sestavují na centrální úrovni i na úrovni středních článků řízení jako bilance celoroční, opírající se především o poslední odhady, tedy definitivní výsledky úrody, s odpovídajícím časovým odstupem, zhruba čtvrt roku před koncem hospodářského roku, a to ze zcela pochopitelných důvodů, aby bylo možné včas posoudit, do jaké míry jsou úkoly, kladené plánem pro příští rok, reálné, a do jaké míry je bude možné z hlediska materiálně technického zabezpečení plně pokrýt.

Roční plány se sestavují v zemědělských podnicích, a to s účinností od 1. ledna následujícího roku. Výchozí základnou pro sestavování plánů jsou zásoby krmiv z předcházející sklizně, které jsou k dispozici k tomuto termínu. Tady zjišťujeme, že už při sestavování krmných plánů v zemědělských podnicích ne všude jsou respektovány direktivy pro co nejoptimálnější využívání všech zdrojů krmiv, všech rezerv, které existují z tohoto hlediska nejen v zemědělství, ale i v potravinářském průmyslu, i na jiných úsecích a z tohoto hlediska zemědělské podniky pak uplatňují požadavky na posílení jejích zdrojů krmiv z centrálního fondu.