Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Šebóšikovi. Slovo má soudruh Vedra, připraví se soudruh Löbl.

Místopředseda SN V. Vedra: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, projednáváme dnes návrh státního rozpočtu na příští rok v období, které je doslova zatěžkávací zkouškou naší ekonomiky, zabezpečení všech cílů hospodářského a sociálního programu, stanoveného XV. sjezdem Komunistické strany Československa. Za této situace, jak to znovu zdůraznilo 12. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, musíme soustředit a aktivizovat všechny zdroje, nalézat nejspolehlivější cesty k dosažení vysoké efektivnosti naší socialistické ekonomiky.

S tím neodmyslitelně souvisí všestranná péče o ochranu našeho socialistického majetku, ochranu hodnot, které jsou součástí velikých revolučních vymožeností našeho lidu. Proti kapitalistické modle soukromého vlastnictví, zákonitě plodícího bídu, nezaměstnanost a ponižující lidskou důstojnost, stavíme naše společenské, socialistické vlastnictví, základ síly a rozvoje naší země.

Skutečnost, že jsme vložili všechno bohatství, všechny výrobní prostředky do rukou svrchovaného lidu, je dokladem zcela nové, vpravdě lidské morálky, je uplatněním skutečných lidských práv a hodnot. Tak se prezentuje všemu lidstvu reálný socialismus. Tuto historickou vymoženost, dosaženou po velikých revolučních zápasech naší dělnické třídy a jejího předvoje - Komunistické strany Československa, musíme neustále chránit, účelně využívat, dokazovat v praxi přednosti socialistického společenského vlastnictví.

Život naší země nám přináší denně fakta o tom, že naši pracující našli k celospolečenskému majetku správný vztah. Pochopili totiž, že jsou jedinými tvůrci, majiteli a uživateli, že bohatství každého z nich vyrůstá jen a jen z bohatství celé společnosti. Proto se k celospolečenskému vlastnictví chovají jako skuteční hospodáři.

Podléhali bychom však iluzím, kdybychom neviděli, že jde o složitý, rozporuplný proces, že se vedle nesmírně pozitivních příkladů stále setkáváme se zjevy ledabylého a přezíravého vztahu k socialistickému majetku. A nejen to stále máme co činit s nezákonným obohacováním se na úkor společnosti, s rozkrádáním a poškozováním hodnot, které jsou majetkem nás všech. Každý z nás zná ostatně zacházení se svěřenými stroji a nářadím v průmyslu, zemědělství a na stavbách, projevy vandalismu ve velkých městech, v autobusech, vlacích apod.

Rádi konstatujeme, že ubývá trestných činů, motivovaných vyloženě nepřátelskými postoji vůči socialismu, typických z období ostrého třídního zápasu před a po Vítězném únoru. Nicméně to neznamená, že bychom měli přehlížet jevy, které - i když motivované převážně soukromovlastnickou psychikou - mají nebezpečné důsledky pro společnost a její socialistické vlastnictví.

Položili jsme si nejednou ve výborech branných a bezpečnostních našich sněmoven otázku, v čem jsou příčiny těchto jevů a jak proti nim bojovat. K těm objektivním patří např. skutečnost, že různé jevy v nadstavbě žijí déle než fakta, která je vyvolala. To je jeden ze zdrojů protikladných "nesocialistických" projevů, existujících i za socialismu. Sem patří tzv. "soukromovlastnická" psychologie a samozřejmě i praxe, spojená s naprostým ignorováním celospolečenských zájmů a potřeb.

Důkladná analýza jejich projevů by nám nesporně dala odpověď na otázku, do jaké míry souvisí s přežíváním minulého a zejména s působením soudobého kapitalismu, s pašováním vulgárního spotřebitelského pojetí života a morálky do naší praxe.

Ukázala by nám také, do jaké míry souvisí s našimi vlastními slabinami, například s porušováním principů odměňování za socialismu, s mnohdy jednostranně zdůrazňovanou hmotnou zainteresovaností, opomíjení morálních, citových a celospolečenských aspektů atd.

K příčinám subjektivní povahy, které nepochybně převažují, patří nízká úroveň řídící a organizátorské práce, zejména kontroly, vážné nedostatky v evidenci, ochraně a ostraze majetku, nedodržování stanovených norem, předpisů a technologických postupů projevy vyložené nedbalosti a nekázně. Setkáváme se přitom také se zjevným maloměšťáctvím, s krédem - žít na úkor druhých, s pokusy nekriticky obdivovat a přenášet do našeho života mravy, příznačné pro kapitalistický svět. Není náhodné, že se právě tyto jevy tak enormně rozrůstaly v krizových letech 1968-1969, v době anarchie a všeobecného poklesu kázně a disciplíny, jako důsledku soustavného zpochybňování a napadání nejcennějších revolučních hodnot.

Zastáváme názor, že spolu s úsilím o podstatné zvýšení efektivnosti naší ekonomiky musíme vést neméně efektivní zápas o její ochranu, o citlivé a bdělé hospodaření s naším národním bohatstvím, o všestranné zvýšení kázně a odpovědnosti. Mluvíme-li často o rezervách, pak myslím, že právě v této oblasti jich mají naše podniky a závody, ale také národní výbory a společenské organizace, stále dost.

Jen pro ilustraci - od roku 1970 vzniklo na území republiky 56 827 požárů, které způsobily na přímých a následných škodách ztrátu přes 7 mld Kčs. Žel, ještě bolestivější je, že při nich bylo usmrceno přes 1000 osob, a téměř 6 a půl tisíce lidí bylo zraněno. Přitom, soudružky a soudruzi, požáry netvoří největší hospodářské škody. Ty způsobují různé výrobní, technologické a dopravní havárie, výroba zmetků, nehospodárnost a podobné jevy. Jejich společným jmenovatelem je nedbalost, nedodržování předpisů, prostě řečeno - malá odpovědnost vůči společnosti za svěřený národní majetek.

Uvedu jeden z mnoha příkladů. Požárem v závodě stavební keramiky Fortuna Komořany byla zničena celá hala průmyslu stavebních hmot, vznikla škoda za více než 70 mil. Kčs. Příčinou požáru byla zejména netěsnost na přívodu mazutu k hořáku pece. Místo opravy byly kaluže, vznikající kolem přívodu mazutu, zasypány pilinami, byla špatně organizována údržba technologického zařízení pecí, přitom byl zrušen trvalý požárnický dozor a stanoven jen pochůzkový dohled. Člověk si pokládá otázku - jak mohou odpovědní hospodářští vedoucí i ostatní pracovníci netečně chodit kolem takových jevů, jak je mohou lhostejně přehlížet?

Jednáme-li o tom, jak situaci při ochraně socialistického vlastnictví zlepšit, počítáme v prvé řadě s nezastupitelným vlivem výchovné práce. Naše státní a společenské organizace, naše školy, všechny sdělovací prostředky mohou mnohem názorněji a účinněji prohlubovat vztah občanů k socialistickému vlastnictví. Musíme vést pracující, zejména mladou generaci, k hlubokému vztahu k veřejnému majetku, svěřeným nástrojům, zařízení a materiálu, které jsou bohatstvím všeho lidu. Musíme více vyzdvihovat a oceňovat pozitivní příklady hospodárného přístupu ke svěřeným hodnotám.

Dobré příklady je možno uvést z Jihomoravského kraje. Státní a společenské orgány tak v řadě míst, zejména na závodech, mezi mládeží organizují společně s vedoucími pracovníky ze závodů, bezpečnosti, prokuratury a soudů porady, aktivy a besedy k ochraně majetku v socialistickém vlastnictví. Zkušenost tohoto kraje nám kromě jiného potvrzuje, že také my, poslanci Federálního shromáždění i ostatních zastupitelských sborů, můžeme značně přispět ke zlepšení situace svou kontrolní a výchovnou prací, dobře organizovanou právní propagandou.

Důležité místo při ochraně socialistického vlastnictví má důsledné uplatňování kontroly na všech úsecích řídící a výchovné práce, zvýšení její účinnosti. Kontrola nemůže jen odhalovat negativní jevy, nemůže jen registrovat. Praxe ukazuje, že široce pojatá společenská kontrola, její rozvinutí ve státních a hospodářských orgánech, v odborových a svazáckých organizacích, může značně přispět k odstranění nedostatků - a hlavně - předcházet jim. Potřebujeme uplatňovat v našem životě takovou kontrolu, o níž prozíravě prohlásil Vladimír Iljič Lenin: ".... že se musí stát skutečně univerzální, všeobecnou, takže před ní nebude možno nikterak uhýbat, nebude kam utéci".

Je nám, soudružky a soudruzi, ovšem jasné, že se i při rozvinutí mnohostranných forem výchovné práce, zkvalitnění kontroly a evidence nevyhneme v některých případech trestním postihům. Zvláště rozhodný postih zasluhují trestné činy spáchané z nepřátelství k socialismu, ohrožující záměrně náš společenský majetek, zejména pak činnost, páchaná recidivisty. Chápeme, že u těch, kteří se dostali poprvé do rozporu se zákony, převažuje takový trestní postih, v němž má důležité místo výchovná stránka. Avšak zcela jiné měřítko musí platit na ty, kteří zatvrzele pokračují ve své protispolečenské činnosti. Tam bychom se neměli rozpakovat uložit takové tresty, které jim na dlouhou dobu překazí jejich rozvratné manýry a záliby. To nám každý poctivý občan plně - a neváhám říci, vřele - odsouhlasí.

Vůbec jde v celém našem společenském životě naléhavě o vytváření takového ovzduší na každém pracovišti, v němž budou vysoce oceňováni ti pracovníci a kolektivy, jež mají hospodárný, poctivý vztah k národnímu majetku, o vytváření takové atmosféry, v níž se nebude dařit projevům netečnosti, lhostejnosti a dokonce falešné solidarity s těmi, kteří se dopouštějí protispolečenských činů.

Je to, soudružky a soudruzi, nezbytný předpoklad k cílevědomému formování vyspělé socialistické společnosti, jejíž kvalita, jejíž morálka jsou neodmyslitelné bez hlubokého vztahu miliónu lidí k práci, ke svému závodu, svému kolektivu, k materiálním a duchovním hodnotám, jež jsou výsledkem třídních zápasů a pracovního hrdinství celých generací. Generací, jejichž štafetu jsme převzali a neseme ji svou prací, svými činy o další etapu kupředu.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Vedrovi. Prosím poslance Löbla, připraví se poslanec Rigo.

Poslanec SL K. Löbl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok odráží náročnější vnitřní i vnější podmínky rozvoje našeho národního hospodářství, vyjadřuje aktivní a současně reálný přístup k zabezpečení úkolů státního plánu. Proto budu pro předložený rozpočet hlasovat spolu s ostatními poslanci, členy Čs. strany socialistické.

Vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci, základním úkolem současnosti je výrazně posílit výkonnost naší ekonomiky. Jedním z rozhodujících nástrojů podstatného zvýšení efektivnosti a kvality celého reprodukčního procesu je maximální využití možností vědeckotechnického pokroku, společného potenciálu tvůrčí činnosti a pracovního úsilí lidu. Za tím účelem nás čeká ještě rozhodnější a důslednější zápas za splnění závěrů ústředního výboru KSČ z května 1974 k otázkám vědeckotechnického rozvoje i výsledků 11. a 12. zasedání.

Dynamický a efektivní rozvoj hospodářství vyžaduje při omezených možnostech vlastní surovinové základny a potřebě zvyšovat dovozy, podstatně posílit exportní schopnost. Zavazuje nás k tomu i naše internacionální povinnost přispět co největším podílem k úspěchům socialismu v současné ostré soutěži na poli vědy a techniky, na tomto důležitém úseku světodějného třídního zápasu.

Již řadu let vydáváme ve prospěch vědy a techniky zhruba 3,5 % užitého národního důchodu. Výsledky, kterých naše vědeckovýzkumná základna dosáhla od Vítězného února jsou nesporné. Avšak možnosti využívání vědomostí vědců, techniků, ekonomů, zkušeností dělníků-novátorů, zlepšovatelů, zkrátka všech, jež se mohou podílet na vědeckotechnickém rozvoji, budou podstatně větší, nebude-li zaostávat vybavenost vědeckovýzkumné základny špičkovými přístroji.

Hlavní směry výzkumu a vývoje obsažené ve státním plánu technického rozvoje na příští rok odpovídají v podstatě struktuře potřeb našeho národního hospodářství. Ukončeno má být několik desítek úkolů, z nichž řada velmi významných. Tak například zavedením technologie výroby reakčních sekcí parního reformingu zabezpečíme významné dodávky do SSSR. Navíc bude při uvažované výrobě 3 pecí v hodnotě 300 mil. Kčs dosaženo roční úspory vlastních nákladů více než 20 mil. Kčs. Nové řešení radiolokačního vybavení automatickým systémem řízení leteckého provozu přispěje ke zvýšení bezpečnosti, k roční úspoře asi 200 mil. Kčs a devizových prostředků ve výši 12 mil. Kčs. Výsledky výzkumu realizace výstavby mostů z předpjatého betonu umožní, při předpokládaném ročním objemu výstavby 225 mil. Kčs, dosáhnout ročních úspor 23 mil. Kčs vlastních nákladů, přes 1000 tun oceli a výrazné snížení pracnosti.

Rovněž z minulosti je možno uvést řadu příkladů vynikajících výsledků vědeckotechnického rozvoje, které by byly hybnou silou kvalitativních změn odvětví národního hospodářství. Doposud však nikdy rozvoj národního hospodářství nepočítal tak bezprostředně a tak naléhavě se vstupem výsledků vědy a techniky, jako s ekonomickým zdrojem, jako právě v šesté pětiletce. Tím je nezbytnější neustále porovnávat sepětí výzkumných a vývojových úkolů a programů s nejbližšími i budoucími úkoly ekonomiky. Proto je tak důležité, aby výsledky vědy a techniky byly v co nejkratším čase zaváděny do praxe a zvyšovaly exportní výkonnost.

Jaká jsou východiska pro další rozvoj vědeckovýzkumné základny? Především je nezbytné postupně přikračovat k užšímu přizpůsobení její struktury našim reálným možnostem i základním potřebám ekonomiky a posílit hlavní rozvojové směry v jednotlivých odvětvích. To naráží na skutečnost, že pokud není výroba určitého sortimentu zrušena či předána jiným státům RVHP, nelze zcela zrušit ani její vývoj. Proto je náš výzkum tematicky příliš rozlehlý a jen pozvolna se v něm prosazuje intenzifikace - požadavek na vyšší koncentraci vědeckých pracovníků, experimentálního zařízení atd. Řešením je zrychlení procesu mezinárodní specializace a kooperace ve výrobě, spojené s mezinárodní dělbou práce v oblasti vědeckovýzkumné základny.

Například elektronika u nás nenabrala potřebné tempo. Je nezbytné dopracovat koncepci jejího rozvoje právě v návaznosti na mezinárodní dělbu práce. To umožní širokou aplikaci elektroniky ve finálních výrobcích a tím zvýšit efektivnost exportu, domácích investic a uspokojovat vnitřní trh. Již dnes však je mimořádně naléhavé investičně zajistit výrobu hybridních obvodů a tištěných spojů. Na základě významného podílu domácího výzkumu je také připraveno širší uplatnění silové polovodičové techniky, která obdobně jako mikroelektronika je s to zatraktizovat vývoz a přinášet materiálové i energetické úspory.

Dalším zdrojem úspor v oblasti vědeckovýzkumné základny a cestou k dosažení techniky špičkové výroby je aktivnější přístup k licenční politice. Výrobně hospodářské jednotky musí zabezpečit efektivním zavedením výroby rychlou návratnost prostředků. V posledních letech vynakládáme stále větší obnos na nákup licencí - v roce 1979 například plán předpokládá zvýšení o 67 % proti roku 1976. Podle licencí se letos pro export vyrobilo za více než 30 mld Kčs. Máme tedy podniky, které dovedou využívat jejich výhod, ale i takové, v nichž se licenční produkce zavádí až v době, kdy již inovovaný výrobek neodpovídá náročným požadavkům na technickou či módní úroveň. Rovněž se nedostatečně stimuluje rozvoj aktivních licencí a jejich objem upadá.

Rok od roku narůstá potřeba systematického zlepšování řízení a kontroly vědeckotechnického rozvoje na úrovni resortů a výrobně hospodářských jednotek, nutnost vytvářet podmínky pro podporu inovačního procesu, napomáhat změnit způsob myšlení a rozhodování. Nižší články řízení nepovažují často vědeckotechnický rozvoj za základ perspektivy své výroby. Úspěch vědeckotechnického pokroku spočívá však v náročnosti úkolů, které jsou ochotni vedoucí pracovníci na sebe brát a pro jejich nová, progresívní řešení, získávat ostatní pracující.

Výsledky současně probíhajícího komplexního experimentu řízení efektivnosti a kvality, který může i v této oblasti změn ledacos k lepšímu, máme zatím jen z dílčího pohledu 3/4 roku. Již toto krátké období však ukazuje, že ve všech experimentujících výrobně hospodářských jednotkách byla rozpracování otázek technického rozvoje a kvality věnována zvýšená pozornost, například uplatňováním koordinačních plánů a plánů realizace též u úkolů technického rozvoje oborového a podnikového charakteru. Úsilí těchto výrobně hospodářských jednotek a podniků je zaměřeno k zabezpečování výrobků technicky pokrokových, vysoce jakostních a módních. Uplatňuje se cenové zvýhodnění u výrobků technicky pokrokových a prvního stupně jakosti a cenové znevýhodnění výrobků technicky zastaralých a třetího stupně jakosti, a to s přímým vlivem na hmotnou zainteresovanost. Cenové zvýhodnění technicky progresívních a jakostních výrobků činilo za první pololetí 1978 u experimentujících výrobně hospodářských jednotek téměř 125 mil. Kčs a proti stejnému období loňského roku vzrostlo o 25 %. Suma cenového znevýhodnění naopak poklesla téměř o jednu třetinu.

Zatím tedy zkušenosti ukazují, že upřesněním režimu řízení uvnitř výrobně hospodářské jednotky ve smyslu komplexního experimentu utužila generální ředitelství svůj vliv i na řízení vědeckotechnického rozvoje a na péči o kvalitu a strukturu finálních výrobků a jejich inovaci. Ověřuje se plánování inovační aktivity a růstu kvality formou diferencovaných ukazatelů. V budoucnu přichází v úvahu dále propracovat a diferencovaně stanovit vybrané ukazatele, charakterizující podíl výrobků vysoké technickoekonomické úrovně.