V souvislosti s dnešním projednáváním návrhů zákonů si současně uvědomujeme náročnost prosazování jejich ustanovení do života společnosti a ozbrojených sil.

Považovala jsem za potřebné zdůraznit ve svém vystoupení úlohu a poslání našich ozbrojených sil a význam trvalé péče o jejich doplňování mladými, schopnými lidmi. Péče o vojenský dorost, zájem mládeže o vojenské povolání úzce souvisí i s branným vědomím občanů, zejména mládeže. Zde jsou rezervy v činnosti všech orgánů, společenských i vzdělávacích organizací a v politicko-výchovném působení. Je třeba dosáhnout toho, aby se správně chápala úloha našich ozbrojených sil v současném třídně rozděleném světě, zákonitost obrany socialismu i odpovědnost mladé generace za úkoly, které na ně naše společnost klade.

Jsem přesvědčena, že cíle sledované vládními návrhy obou zákonů, jsou správné a potřebné pro další zvyšování obranyschopnosti naší země. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Fialové. Slovo má poslanec Puškáš.

Poslanec SN G. Puškáš: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, vo svojom diskusnom vystúpení by som chcel hovoriť o tom, ako predložený návrh zákona o niektorých služobných pomeroch vojakov po zmenách a doplnení bude zabezpečovať životné a sociálne istoty veliteľského zboru čs. ozbrojených síl.

Vládny návrh zákona, ktorý dnes prerokúvame, odráža dlhodobé tendencie zdokonaľovania systému spoločenských a sociálnych istôt našich občanov tak, ako boli riešené na XV. zjazde KSČ. Ide však o špecifickú oblasť, o naše ozbrojené sily ich veliteľský zbor a služobný pomer jeho príslušníkov. Služobný pomer vojakov z povolania so svojimi zvláštnosťami sa výrazne odlišuje od pracovného pomeru pracovníkov v národnom hospodárstve. Napríklad vojak so sníženou zdravotnou schopnosťou k službe sa môže v občianskom povolaní plne uplatniť a realizovať. Naproti tomu v ozbrojených silách sa takým zdravotným obmedzením značne znižuje okruh funkcií, v ktorých môže byť ďalej využitý, alebo: vojak, ktorý pre určitý typ funkcií v ozbrojených silách už vekove nevyhovuje, môže byť v občianskom povolaní ešte posudzovaný ako perspektívny pracovník. Napriek týmto skutočnostiam bola služba vojakov z povolania chápaná ako celoživotné povolanie a ich prepustenie pred dosiahnutím veku potrebného pre vznik nároku na zabezpečenie v starobe bolo iba výnimočné.

Objektívna nutnosť rešpektovať rastúce požiadavky na veliteľský zbor v súdobých podmienkach vedenia boja vyvolala však potrebu prepúšťať niektorých vojakov ešte pred vznikom nároku na starobný dôchodok. Táto skutočnosť vedie k situácii, že okrem zákona o sociálnom zabezpečení, ktorý sa vzťahuje i na vojakov z povolania, existuje zákonný predpis upravujúci nanovo návrhy na dávky pre odchod z ozbrojených síl pred dosiahnutím veku potrebného na dôchodok. Navrhovaná zákonná úprava bude však vychádzať z nutnej diferenciácie dôvodov prepustenia zo služobného pomeru vo vzťahu k nárokom na dávky.

Okruh vojakov s nárokom na dávky (napríklad na platové vyrovnanie alebo na výplatu hodnotného platu) je vymedzený v závislosti na prepustení zo zdravotných dôvodov, pri znížení počtov ozbrojených síl alebo dosiahnutí vekovej hranice stanovenej branným zákonom. Naproti tomu právo na uvedené dávky nie je zákonom dané vojakom, ktorí odchádzajú z dôvodov služobnej nespôsobilosti, ktorí boli odsúdení a pod. Ide teda o dôsledné uplatnenie diferenciácie v prípadoch, keď vojak je prepustený v dôsledku svojho správania, ktoré sám zavinil. Taký prístup je iste plne na mieste.

Pôsobenie "dôvodov prepustenia" sa citlivo a diferencovane premietne aj do oblasti nárokov podľa zákona o sociálnom zabezpečení. Prepustenie z dôvodov dosiahnutia vekovej hranice stanovenej branným zákonom, bude spolu s inými dôvodmi prepustenia (napríklad zdravotnými) považované za závažný dôvod skončenia služobného pomeru vojaka z povolania i pre účely sociálneho zabezpečenia.

To znamená, že pri plnení ostatných zákonných podmienok nároku bude vojakom prepusteným z uvedených dôvodov zachovaný nárok na starobný dôchodok I. alebo II. kategórie pri dosiahnutí 55 alebo 57 rokov, i keď z objektívnych dôvodov opustili ozbrojené sily v nižšom veku. Tento prístup výrazne prehlbuje sociálne istoty a zabezpečuje nároky vojakom, ktorí venovali službe v ozbrojených silách 20 i viac rokov svojho života, bez toho, že by odchod zo služobného pomeru sami zavinili svojím správaním. Naproti tomu vojaci, ktorí budú prepustení z dôvodov služobnej nespôsobilosti alebo ktorých služobný pomer sa skončil stratou alebo odobratím vojenskej hodnosti, budú vo svojich nárokoch posudzovaní tak, že ich služobný pomer neskončil z vážnych dôvodov. Z uvedeného je zrejmé, že sa dôvod a charakter prepustenia premietne aj do oblasti sociálneho zabezpečenia. Tento diferencovaný prístup na zachovanie sociálnych istôt prepúšťania vojakov pokladám za veľmi správny a opodstatnený.

Získané vzdelanie a praktické skúsenosti najmä v riadiacej a politicko-výchovnej práci umožnia skrátiť obdobie potrebné pre ich zapracovanie v občianskom povolaní. Základné predpoklady pre to sú vytvorené už v procese prípravy vojenských kádrov na vojenských školách. I keď obecne teoretický základ i rozsah štúdia základných odborných predmetov je rovnaký ako u rovnakých odborov civilných škôl, nemôže ho vojak v plnej miere uplatniť v ďalšom období svojho života po zapojení do pracovného pomeru.

Preto tiež pokladám za správne, že nedeliteľnou súčasťou zákona o niektorých služobných pomeroch i navrhovanej novely zákona je aj systém zabezpečenia životných a sociálnych istôt, ktorý zahrňuje umiestnenie v občianskom povolaní primeranom schopnostiam prepusteného vojaka, ďalej zahrňuje poskytovanie jednorázových, dočasných a opakujúcich sa peňažných dávok pri skončení služobného pomeru i v období nasledujúcom. Zákon obsahuje, pokiaľ ide o peňažné dávky, ustanovenie, podľa ktorého sú sociálne istoty zabezpečované v závislosti na dĺžke služby, v závislosti na spoločenskom význame zastavaných funkcií a odmeňovaní za ich výkon v dobe činnej služby a napokon i v diferencovanej závislosti na dôvodoch prepustenia, ako som už uviedol. Zvyčajne pôsobia uvedené kritériá súbežne; tým sa dosiahne aj stav, že do peňažných dávok je premiestnený tak výsluhový, ako aj zásluhový princíp zabezpečenia.

Právo na umiestnenie do primeraného občianskeho povolania, ktoré bude rovnako ako doteraz realizované starostlivosťou príslušných orgánov v našej spoločnosti, predstavuje nepochybne jednu z významných životných a sociálnych istôt, ktorá je a bude v našom právnom poriadku kodifikovaná. Toto právo však v podstate je prvým krokom pri prechode z dlhodobej vojenskej služby do nového čo do charakteru práce a požiadaviek, značne odlišného obdobia života vojaka po jeho odchode z ozbrojených síl.

Toto právo na umiestnenie je preto z hľadiska sociálnych istôt prehĺbené opatreniami, ktoré úmerne k dĺžke služby, stupňu psychického a fyzického opotrebenia, i z hľadiska spoločenského hodnotenia funkcií zastavaných v ozbrojených silách umožní, aby buď dočasne - na dobu nevyhnutnej potreby - alebo v prípadoch služby nad 20 rokov a odchode vo veku aspoň 40 rokov, boli peňažnými dávkami po dlhší čas vyrovnávané rozdiely v životnej úrovni, ktoré nastávajú prechodom z činnej služby do občianskeho povolania.

Domnievam sa, že táto navrhovaná úprava rieši zabezpečenie sociálnych istôt spôsobom zodpovedajúcim významu služby v ozbrojených silách socialistického štátu, potrebám tejto služby i súčasným možnostiam našej spoločnosti.

Možno preto konštatovať, že návrhy zmien vo vlastnom priebehu služby i v jeho hmotnom zabezpečení ako celok vytvárajú podmienky tak pre skvalitňovanie dôstojníckeho a práporčíckeho zboru, ako aj pre vytváranie zodpovedajúcich sociálnych záruk v prípadoch, keď v tomto procese dôjde k prepusteniu vojaka z činnej služby.

Som presvedčený, že poňatie i charakter navrhovaných zmien v priebehu služby vojakov pri ich realizácii budú významným činiteľom pri zvyšovaní bojovej pripravenosti našich ozbrojených síl a ich veliteľskému zboru v súlade s líniou XV. zjazdu Komunistickej strany Československa, a preto odporúčam plénu Federálneho zhromaždenia vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa branný zákon a vládny návrh zákona, ktorým sa cení a dopĺňa zákon o niektorých služobných pomeroch vojakov na schválenie.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Puškášovi. Slovo má poslanec Obzina, federální ministr vnitra.

Ministr vnitra ČSSR J. Obzina: Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, chtěl bych říci k projednávanému bodu tři stručné poznámky.

1. Plně souhlasím s předloženými návrhy obou zákonů, se zdůvodněním, jak je provedl soudruh ministr Dzúr i s vývody, které učinily ve svých vystoupeních zpravodajové.

2. Chci však zdůraznit, že činnost ve Sboru národní bezpečnosti, vojskách ministerstva vnitra a Pohraniční stráži považujeme i nadále za celoživotní povolání až po právo získat nárok na plný starobní důchod při zastávané funkci a činnosti ve Sboru. Proto § 26 odst. 2 předkládaného návrhu zákona o některých služebních poměrech, kterým se umožňuje propuštění vojáků z povolání předčasně z důvodů věkových, nemůže zpochybňovat v žádném případě existenční jistotu našich příslušníků, kteří řádně plní své služební povinnosti a u nichž i zdravotní stav umožňuje jejich využití na jiném úseku činnosti ve Sboru národní bezpečnosti, vojskách ministerstva vnitra nebo Pohraniční stráži.

3. § 25 odst. 2 bude tedy uplatňován v rámci federálního ministerstva vnitra jen jako mimořádné opatření ze strany ministerstva vnitra a věřím, že i tak výjimečně bude uplatňován ze strany našich příslušníků.

Učinil jsem zde tyto tři stručné poznámky proto, aby bylo zcela jasné politické stanovisko federálního ministerstva vnitra k tak závažným zákonodárným opatřením, která přijímáme.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Obzinovi. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? (Nikdo.) Vyhlašuji rozpravu za skončenou.

Přeje si ministr národní obrany zaujmout stanovisko k rozpravě? (Nepřeje.)

Žádají o závěrečné slovo zpravodajové? (Nežádají.)

Můžeme, soudružky a soudruzi poslanci, přistoupit k hlasování. V zasedacím sále je přítomno 146 poslanců Sněmovny lidu, 61 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 59 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o čs. federaci usnášení schopné.

O každém zákonu budeme hlasovat odděleně.

Nejdříve budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon.

Hlasovat budou poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu zákon přijala.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také poslanci Sněmovny národů zákon přijali.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje branný zákon.

Nyní budeme hlasovat o přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž u tohoto zákona platí zákaz majorizace a to podle čl. 42 odst. 2 s odkazem na. čl. 22 ústavního zákona o československé federaci.

Ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Sněmovna lidu zákon přijala.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také poslanci Sněmovny národů zákon přijali.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

Posledním bodem pořadu je

Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty Českoslovanské socialistické republiky na volbu soudce Nejvyššího soudu

Žádám místopředsedu ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky poslance Tomáše Trávníčka, aby návrh na volbu soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky odůvodnil.