Soudružky a soudruzi, závěrem bych chtěla vyjádřit přesvědčení, že zpracováním předloženého vládního návrhu zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol byla vykonána dobrá práce. Schválením předmětného vládního návrhu zákona budou vytvořeny dostatečné podmínky a prostor pro získání a vyškolení politicky a odborně zdatné mladé generace v průmyslu i zemědělství, tak potřebné pro naše socialistické národní hospodářství.

Z těchto důvodů doporučuji Sněmovně lidu předložený vládní návrh zákona schválit. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Vackové. Protože seznam přihlášených poslanců do rozpravy je vyčerpán, ptám se, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo se nehlásil.) Vyhlašuji rozpravu za skončenou. Chce místopředseda federální vlády s. Lúčan zaujmout stanovisko k rozpravě? (Ano.) Prosím.

Místopředseda vlády ČSSR M. Lúčan: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, diskusia k návrhu ústavného zákona o zmene čl. 24 Ústavy ČSSR a zákonných opatrení o sústave základných a stredných škôl vyznela na podporu predložených návrhov a nepotrebuje osobitný záver a vysvetlenie.

V diskusii však odzneli niektoré pripomienky, resp. návrhy k práci školy, predovšetkým však k príprave a k úlohe učiteľa, ktorý iste je a vždy bude v škole rozhodujúcim činiteľom.

Plne súhlasím s poslankyňou Zabovou, že od prípravy učiteľa, od úrovne jeho pedagogickej práce, od úrovne riadenia nášho školstva veľmi závisí úspech zmien, ktoré sa uskutočňujú v našej školskej sústave k ďalšiemu rozvoju a vzdelávaniu v ČSSR.

Chcem len zdôrazniť, že súčasťou programu, ktorý súvisí s ďalším rozvojom čs. školstva i existujúcich zmien, ktoré sleduje prestavba, je i príprava učiteľov na tieto nové úlohy. Existuje i o tejto otázke osobitný program, ktorý v súvislosti s prestavbou nášho školstva realizujeme. Príprava učiteľov pre školy všetkých stupňov a druhov sa musí pochopiteľne prispôsobiť novým úlohám, ktoré naša škola sleduje a má plniť.

Predovšetkým sa robia závažné opatrenia na pedagogických fakultách i na filozofických a filologických fakultách našich vysokých škôl. Jedným z týchto zásadných opatrení je to, že príprava učiteľov na pedagogických, filozofických a prírodovedných fakultách pre ročníky 5 až 12 sa zjednocuje, že učitelia na všetkých troch typoch pedagogického vysokého školstva budú dostávať vlastne rovnakú prípravu.

V súvislosti s tým sa uskutočňuje obsahová prestavba na pedagogických prípravkách vysokých škôl, aby bola v súlade s novým obsahom našich základných i stredných škôl.

Rovnako súhlasím so súdružkou poslankyňou Zabovou, že postupne musí dôjsť k určitej špecializácii, k integrácií pedagogických prípraviek na vysokých školách tak, aby sily vysokoškolských učiteľov, ktorí pripravujú budúcich učiteľov pre naše základné a stredné školy, boli maximálne využité, aby stúpala kvalita a úroveň výchovno-vzdelávacej práce na našich pedagogických prípravkách, ktoré máme na pedagogických, filozofických a prírodovedných fakultách.

S vysokoškolskou prípravou učiteliek materských škôl zatiaľ nepočítame. Musíme dobre zvážiť, aké sú naše možnosti. Musíme rovnako dobre zvážiť, čo je hlavné, čo je prvoradé aj v tejto oblasti, aby sme príliš nerozptýlili svoje sily, ale aby sme uchopili hlavný článok reťaze, ktorý rozhoduje o kvalitnej príprave nášho učiteľa, čo sa potom premietne i do každodennej práce našej školy.

V každom prípade úloha, význam učiteľa musí rásť jednak vo vysokoškolskej príprave vôbec, jednak v spoločnosti. Je povinnosťou nás všetkých, aby sme v tomto smere trvalo pracovali, veci a problémy postupne riešili. Súhlasím so súdružkou Zabovou, že učiteľ by bol na prospech školstvu, keby sme mali viac učiteľov na našich školách, keby stupeň feminizácie nešiel tak rýchlo dopredu, ako dopredu ide. To je tak z pedagogických, ako aj z psychologických dôvodov.

Tieto otázky navrhovaný zákon nerieši, problematikou učiteľa sa nezaoberá; je to predmetom iných základných opatrení, a ako vám je známe, pripravuje sa nový zákon o vysokých školách, tento zákon k týmto otázkam zaujme potrebné stanovisko.

Na záver vás chcem, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, ešte raz požiadať o aktívnu pomoc a podporu pri realizácii zákonov, ktoré dnes máme prijať.

Veľmi dôležité je, aby to, čo sa v našom školstve deje, to, čo sleduje naša školská politika v najbližších rokoch, dobre pochopila celá verejnosť, nielen učitelia, pedagogickí pracovníci, nielen tí, ktorí sa školstvom bezprostredne zaoberajú, aby rodičia a všetci pracujúci pochopili zmysel týchto opatrení, pretože sa to dotýka celej spoločnosti, dotýka sa to prakticky každej rodiny, dotýka sa to celej mladej generácie a nie je to samoúčelné. Školská politika má zabezpečiť, aby príprava mladej generácie pre život a prácu v socialistickej spoločnosti bola čo najlepšia, pretože škola nie je samoúčelom, škola pripravuje pre život, pre to, čo naša spoločnosť potrebuje dnes i v budúcnosti.

Ďakujem vám ešte raz za pochopenie i za podporenie predložených návrhov zákonov.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji soudruhu místopředsedovi federální vlády Lúčanovi za zaujetí stanoviska k rozpravě.

Žádá o závěrečné slovo zpravodajka výborů Sněmovny lidu? (Ano.) Soudružka Seidlová má slovo.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně V. Seidlová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi, abych po vysvětlení soudruha místopředsedy vlády konstatovala, že průběh rozpravy nebyl v rozporu s předloženými návrhy zákonů. Proto doporučuji, a by byly schváleny v předloženém znění.

Doporučuji dále, aby poslanci sledovali průběh přestavby školství i přípravu dalších zákonů a zákonných opatření, které se toho budou týkat, jako např. přípravu vysokoškolského zákona, aby se stali těmi, kteří budou vysvětlovat přestavbu našeho školství ve svých volebních obvodech, ale současně také získávat poznatky z těchto obvodů, které by mohli uplatnit při projednávání zásad těchto dalších zákonů.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Seidlové. Přeje si poslanec Cyprich slovo? (Ne.)

Můžeme, soudružky a soudruzi, přistoupit k hlasování.

Nyní je v zasedacím sále přítomno 152 poslanců Sněmovny lidu, 66 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 60 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federaci usnášeni schopné. O každém zákonu budeme hlasovat odděleně.

K přijetí ústavního zákona, kterým se mění článek 24 odst. 2 Ústavy Československé socialistické republiky, je podle článku 41 ústavního zákona o československé federaci třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního zákona, kterým se mění článek 24 odst. 2 Ústavy Československé socialistické republiky podle doporučení společné zpravodajky Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu vládní návrh jednomyslně přijala.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů, zvolené v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem ústavního zákona podle doporučení společného zpravodaje Sněmovny národů, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona podle doporučení společného zpravodaje Sněmovny národů, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna národů přijala návrh jednomyslně.

Protože byly splněny zákonné předpoklady a pro návrh hlasovaly třípětinové většiny poslanců v obou sněmovnách, konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo ústavní zákon, kterým se mění článek 24 odst. 2 Ústavy Československé socialistické republiky.

Nyní budeme hlasovat o vládním návrhu zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu zákon přijala.

Nyní prosím o hlasováni poslance Sněmovny národů. Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, prosím, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasováni? (Nikdo.)

Také poslanci Sněmovny národů zákon přijali.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o opatřeních v soustavě základních a středních škol. (Potlesk.)

Na pořadu máme.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů

Návrhy odůvodní ministr národní obrany Československé socialistické republiky Martin Dzúr. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr národní obrany ČSSR M. Dzúr: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Vláda Československej socialistickej republiky predložil Federálnemu zhromaždeniu na ústavné prerokovanie návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon o niektorých služobných pomeroch vojakov. Dovoľte mi, aby som pri tejto príležitosti uviedol niektoré základné skutočnosti, ktoré potvrdzujú potrebu ich prijatia.

Pri nedávnej návšteve sovietskej straníckej a vládnej delegácie, vedenej generálnym tajomníkom ÚV KSSZ a predsedom Prezídia Najvyššieho sovietu ZSSR súdruhom L. I. Brežnevom v ČSSR, znovu zaznel z Prahy hlas mieru, ktorý s mimoriadnou pozornosťou prijímali pokrokové sily celého sveta. Vo svojich vystúpeniach súdruh Brežnev znovu potvrdil sovietsku mierovú iniciatívu a zdôraznil návrhy na uvoľnenie vojenského napätia, realizáciou ktorých by sa svet značne priblížil k pevnému a trvalému mieru.

S týmito cieľmi leninskej mierovej zahraničnej politiky Sovietskeho zväzu sa plne stotožňuje Komunistická strana Československa a všetok náš ľud. Aj príslušníci ozbrojených síl ČSSR jednoznačne podporujú politiku uvoľňovania medzinárodného napätia. V duchu Ústavy a zákonov ČSSR uskutočňujú všetko potrebné na obranu našej socialistickej spoločnosti, pre spokojný život nášho ľudu a jeho tvorivú prácu a proti agresii.

Jednota a zomknutosť krajín socialistického spoločenstva na čele so Sovietskym zväzom, ich koordinovaný postup, ekonomická, vedeckotechnická, politická a vojenská sila vo svojom súhrne umožnili presadiť ako hlavnú tendenciu vývoja medzinárodných vzťahov uvoľnenie politického napätia vo svete.

Uvedomujeme si, že ak už štvrté desaťročie jestvuje na európskom kontinente mier, je to predovšetkým výsledkom Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie a svetodejinného víťazstva Sovietskeho zväzu a jeho hrdinskej armády nad fašizmom. Vďaka tomu polovica Európy teraz žije v socializme a uvoľnenie medzinárodného napätia nie je len ušľachtilým želaním, či holým heslom, ale politickou realitou. Žiaľ, sme svedkami, že v medzinárodných vzťahoch sa prejavuje tiež druhá - a to veľmi nebezpečná - tendencia, spočívajúca v tvrdošijnom odpore reakčných síl kapitalistických krajín voči politike mierového spolunažívania. Príčina spočíva v tom, že vojenské uvoľnenie sa bezprostredne dotýka triednych záujmov monopolistického kapitálu, ohrozuje ekonomickú situáciu v kapitalistickom svete, oslabuje politický vplyv buržoázie, najmä vojensko-priemyslového komplexu USA a ďalších štátov Severoatlantického paktu.

Vinou Spojených štátov amerických prebiehajú dvojstranné rokovanie medzi USA a ZSSR o príprave novej dohody o obmedzení strategických útočných zbraní pomaly, so značnými ťažkosťami. Aj na viedenských rozhovoroch zúčastnené štáty NATO svojím zámerom zvýhodniť pomer vojenských síl vo svoj prospech naďalej zabraňujú pokroku pri rokovaniach o znížení stavu ozbrojených síl a výzbroje v strednej Európe.

Na vojnové prípravy sa na Západe vynakladajú finančné čiastky ako nikdy v povojnovom období. Napríklad v tomto roku venujú štáty NATO na vojenské účely viac ako 180 miliárd dolárov, čo je trikrát toľko ako v roku 1958, v čase vyhrotenia studenej vojny. Pokiaľ ide o Spojené štáty americké, vyčleňujú tento rok na zbrojenie skoro 120 miliárd dolárov, čo je takmer trojnásobok čiastky venovanej na ozbrojené sily v roku 1953 v čase kórejskej vojny, a o 50 % viac ako v roku 1968 - v čase najväčšej angažovanosti americkej armády vo Vietname.