V tomto smere sa veľa zlepšilo, ale napriek tomu sú ešte časté prípady, že na našich školách ešte stále pôsobí určitý počet nekvalifikovaných učiteľov. Tak napr. v základnom školstve je najhoršia situácia v Severomoravskom kraji, kde to je 9,1 %, vo Východoslovenskom kraji 14,1 % a v okrese Vranov dosahuje až 27 %.

S otázkou výberu uchádzačov o učiteľstvo veľmi úzko súvisí feminizácia. Spoločenské možnosti v malých obciach väčšinou vylučujú možnosť voľby partnera pre slobodné učiteľky a vydaté sa zasa podriaďujú umiestneniu manžela. Súvisí s tým aj otázka kvalifikovanosti, pretože pri súčasných sociálnych propopulačných opatreniach je stále vysoký počet učiteliek na materskej dovolenke a zastupovanie sa väčšinou nepodarí vyriešiť aprobovane. Napr. pri našom poslaneckom prieskume v Severomoravskom kraji sme zistili, že v súčasnosti zo všetkých pedagogických pracovníkov je 2618 na materskej dovolenke. Percento učiteliek na materskej dovolenke stúpa rýchlejšie ako rast pracovníkov. Chápeme, že požiadavky niektorých rezortov na kvóty chlapcov sú potrebné. Ale aj v školstve ide o zásadný prístup. Keby sa zvýšili kvóty chlapcov na gymnáziách, zvýšil by sa aj počet chlapcov pri štúdiu učiteľstva, lepšie by sa obsadzovali odľahlejšie školy, učiteľské kádre by sa stabilizovali, učiteľ by mohol zohrať svoju politickovýchovnú úlohu na dedine, pravdepodobne by vznikali učiteľské manželstvá, neboť by taký vysoký počet dochádzajúcich učiteľov a neboli by dôvody na nekonečné dislokačné zmeny. Výber a rozmiestňovanie sa navzájom podmieňujú.

Sieť škôl a počet poslucháčov učiteľských fakúlt a žiakov pedagogických škôl sú v posledných rokoch ustálené.

Realizácia záverov XV. zjazdu KSČ, ktoré predpokladajú najmä intenzívnejší rozvoj predškolských, mimoškolských a špeciálnych výchovných zariadení a zvyšovanie úrovne učňovských škôl a učilíšť, vyžaduje si ďalšie zvýšenie počtu učiteľov a vychovávateľov pre uvedené zariadenia.

Príprava prevažnej väčšiny učiteľov v ČSSR je dnes zabezpečená vysokými školami. Experimentálne vysokoškolské vzdelanie sa overuje aj u učiteliek materských škôl a vychovávateľov. Aj keď je v príprave doteraz mnoho nevyjasneného - až teraz sa to začína pokladať za správne, aby v budúcnosti aj na materských školách pôsobili vysokoškolsky vzdelané učiteľky, pretože v rozvíjaní duševných schopnosti u detí predškolského veku sú skryté veľké rezervy.

Rovnako dôležité je skvalitnenie prípravy vychovávateľov. Príslušná decentralizácia právomoci na vysokých školách z rokov 1968-1969 prehĺbila rozdiely medzi jednotlivými fakultami. V posledných rokoch sa síce uskutočnila revízia učebnej látky, lenže každá fakulta si ju robila sama.

Pre budúcu prácu fakúlt sa ukazuje ako nevyhnutnosť nastúpenie cesty integrácie. Príprava učiteľov je nielen nejednotná, ale rozptýlená. V Prahe, Brne a Olomouci, na Slovensku v Prešove, Banskej Bystrici, Nitre a v Trnave sa pripravujú učitelia pre tie isté odbory v malých počtoch súbežne na troch, v Prahe i na piatich fakultách. To je plytvanie kádrovými i materiálnymi silami. Aj na jednotlivých pedagogických fakultách medzi kádrami existujú značné disproporcie. Skúsenosti z iných socialistických štátov ukazujú, že učiteľské fakulty sú špecializované len na niekoľko odborov, čo sa zdá účelnejšie. Veríme, že pripravovaný zákon o vysokých školách tieto disproporcie a nedostatky odstráni. Opatrenia sa už pripravujú.

Pri súčasnom rýchlom tempe rastu všetkých vedných odborov je bezpodmienečne potrebné, aby sa aj učitelia ďalej vzdelávali. Ďalšie vzdelávanie učiteľov je zavedené a uskutočňuje sa prostredníctvom metodického združenia a predmetových komisií na škole, OPS a KPÚ s postgraduálnym štúdiom na vysokých školách, funkčným štúdiom vedúcich pracovníkov. Od roku 1969 sa uskutočňuje aj ideovo-politické vzdelávanie. Foriem je teda dosť. Podstatné je však vytvoriť z nich jednotný a ucelený systém, ktorý by obsiahol všetkých pedagogických pracovníkov od materských škôl a vychovávateľov až po učiteľov vysokých škôl, ktorý by zladil jednotlivé formy a učiteľovi v jeho práci čo najúčinnejšie pomáhal.

Jednou z foriem ďalšieho vzdelávania je aj diaľkové štúdium. Treba ho viac usmerňovať podľa potrieb škôl. Aj tu je veľmi pálčivá otázka narušovania vyučovania. Významnú rolu v ďalšom vzdelávaní musí zohrať vlastné pracovisko učiteľov. Patronáty nad mladšími začínajúcimi učiteľmi sú často formálne. Dobrý uvádzajúci učiteľ môže urobiť veľa. Činnosť metodických orgánov na školách, okresných pedagogických strediskách i krajských pedagogických ústavoch sa v posledných rokoch skvalitňuje. Žiaľbohu však práve mladší učitelia túto pomoc dostatočne nevyužívajú. Môžeme konštatovať, že sa uskutočňuje príprava učiteľov na výučbu v 3. a 4. ročníku základných škôl podľa nových osnov i cyklická príprava vedúcich pedagogických pracovníkov. V SSR sa napr. zapojilo 322 riaditeľov materských škôl, 798 riaditeľov ZDŠ.

Sociálna starostlivosť o učiteľov zabezpečuje predpoklady pre naplňovanie učiteľského poslania a veľmi súvisí s celkovou spoločenskou autoritou učiteľa. Aj keď postavenie učiteľa bolo množstvom opatrení upravené, stále ešte nedosahuje úroveň, ktorá by bola plne uspokojujúca.

Všetci vieme z vlastných skúseností, že medzi kvalitami a výsledkami práce jednotlivých učiteľov sú často značné rozdiely. Diferenciácia odmeňovania je však aj napriek zavedeniu osobných príplatkov menej výrazná.

Aj keď sa v poslednom období veľmi zmenila starostlivosť NV o ubytovacie podmienky učiteľov, napriek tomu v niektorých miestach a okresoch práve nedostatok bytov je prekážkou stabilizácie učiteľských kádrov. Iste sa všetci pamätáte na burcujúcu situáciu v kvalifikácii učiteľov na Karvinsku. Rokovania, ktoré sa k tejto problematike uskutočnili, ukázali, že hlavnou príčinou je nedostatok bytov.

Tempo práce na školách a v školských zariadeniach v poslednom období prudko rastie. Znamená často neúnosné a neúmerné zaťaženie pre časť učiteľov. To nie je priaznivý jav. Bude treba viac chrániť preťažených, neúnosne angažovaných učiteľov a využívať rezervy, ktoré sú u iných. Veľa záleží na KNV a ONV a pokiaľ ide o angažovaných učiteľov, je to vec aj pedagogických kolektívov na školách. V tejto súvislosti treba oceniť obetavosť učiteľov, ktorí okrem svojej profesie pracujú v spoločenských organizáciách, t. j. v Pionierskej organizácii, v SZM, v telovýchove, v oblasti kultúrnej tvorivosti mládeže a t. p.

Vážené súdružky, súdruhovia, socializmus vytvoril základ našich životných istôt, predstavuje spoločnosť reálneho humanizmu pre každého jej člena. Spoločnosť, pre ktorú životným zákonom je starostlivosť všetkých o blaho každého a starostlivosť každého o blaho všetkých. My všetci učitelia, rodičia, celá spoločnosť sme povinní vychovávať pokolenie, ktoré tento vysoký stupeň socialistického humanizmu stelesní. Zodpovednosť, ktorú my všetci máme za našu mládeže, je aj zodpovednosťou za jej budúcnosť. Preto odporúčame predkladaný vládny návrh zákona schváliť!

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Zabové. Slovo má nyní poslankyně Jaroslava Vacková.

Poslankyně SL J. Vacková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, teoretická a praktická příprava mládeže pro dělnická a zemědělská povolání prošla složitým vývojem. V podmínkách buržoazního zřízení byla cílevědomá diskriminace, podceňování a potlačování vzdělávacích možností dělnické mládeže, která sloužila především jako levná pracovní síla.

My mladí, kteří neznáme tyto poměry z vlastní zkušenosti, rádi studujeme dokumenty o tomto období, ale hlavně o vývoji po roce 1948. Uskutečnění revolučních změn v naší společností v létech 1945-1948 postavilo zcela nové úkoly také před naše školství. Od té doby školy všech stupňů vychovaly již statisíce mladých lidi, kteří se dnes významnou měrou podílejí na rozvoji všech oblastí hospodářství a kultury.

Nové úkoly, které naše společnost řeší, vedly k potřebě přizpůsobit školství novým a náročným požadavkům. Pro ilustrací uvádím, že ke konci roku 1976 z celkového evidovaného počtu učňů v ČSSR zhruba 435 tis. bylo v průmyslových odvětvích, stavebnictví a dopravě 245 tis. a v zemědělství a lesním hospodářství 29 tis. To dokazuje, že je třeba těmto učňům věnovat mimořádnou a všestrannou péči.

Mám za to, že když se jde mladý chlapec nebo děvče učit zedníkem, frézařem, hutníkem, horníkem či operátorem zemědělské techniky, je třeba věnovat všeobecné i odborné přípravě nejméně tolik péče, jako studentům na gymnáziu. Rychlý rozvoj vědy a techniky, který se promítá bezprostředně do výroby, klade stále větší požadavky na úroveň znalosti dělníků a techniků. Musíme proto zajistit, aby učni souběžně při učení získali kromě dělnické odborné kvalifikace i úplné středoškolské vzdělání.

Z těchto hledisek je učňovské školství v dnešní školní soustavě slabým článkem. Současné uspořádání přípravy mládeže je třeba upravit v souladu s rychlým rozvojem techniky, aby mladí dělníci a zemědělci byli lépe připravení pro své povolání.

Pro průmyslovou velkovýrobu jsou mnohde učni vychováváni v podstatě stejně jako pro malé výrobní, opravárenské provozy, v nichž převládá ještě rukodělná práce řemeslného charakteru. Na mnohých místech se učni cvičí na starých vyřazených strojích, což má v počáteční fází výrobního výcviku určitou logiku, avšak v dalším období se stává brzdou.

Jsou však ale i průmyslové závody, kde se o své učně vzorně starají. Tak například poslanecký průzkum provedený v ČKD Praha ukázal, že se v něm vychovává 1500 učňů pro 35 profesí, které tento závod potřebuje. Své zkušenosti jim předává 110 mistrů odborné výchovy a řada aprobovaných učitelů. Již od prvního ročníku se učni podílejí na plnění výrobního plánu závodu. Učí se pracovat s přesností setiny milimetru a teoretické znalosti získané ve škole si ověřují ihned v praxi.

Změny ve školské přípravě vedení závodu nijak nepřekvapily, neboť je předvídali a vytvořili podmínky pro jejich realizaci. U klasických oborů byli vázání osnovami z roku 1964, které již neodpovídají současnému vývoji. Před pěti roky postupně začali zavádět experimentální učební obory. Vypracovali pro ně ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým a pedagogickou fakultou Karlovy university v Praze analýzu profesionálního pole a učební osnovy. Např. obory univerzální obráběč kovů a mechanik NC strojů mají velmi úzkou specializaci a některé jejich předměty jsou vyučovány v rozsahu, jenž odpovídá učivu na vysoké škole.

Do roku 1981 všechny obory, včetně klasických, přejdou na nové učební osnovy. Podíl teorie se zvýší na 70 % oproti dosavadním 50 %. Zatím k zajištění těchto změn nejsou postačující kapacity, ale je rozpracován projekt nového učňovského závodu ČKD Praha, jehož výstavba má být dokončena v roce 1983. Její nutnost podtrhuje skutečnost, že v září letošního roku poprvé v historií závodu nastoupí více než 1080 učňů, což je více o 400 učňů než v letošním roce.

S podobnými zkušenostmi se poslanci setkali i v Odborném učilišti Východoslovenských železáren, n. p. Košice. Zde však závod má k dispozici novou školu, centrálně umístěnou, moderně vybavenou s kapacitou pro 1800 učňů. Má 43 klasických a 11 odborných učeben. Obdobně tomu tak je i v n. p. Vihorlat Snina.

Musíme také operativně odstraňovat to, co už zastaralo i ve výuce a nebát se rozumně experimentovat. Mám zde na mysli např. návrh okresních orgánů v Hodoníně, kde chtějí vybudovat novou školu ze sdružených prostředků zemědělských podniků a Okresního stavebního podniku, popřípadě dalších, ve které by byla prováděna výuka pro více učebních oborů. Tím by došlo k racionálnímu využití učitelského sboru i k relativní úspoře nákladů na provoz školy v porovnání, kdyby jich bylo více podle jednotlivých učebních oborů.

Vážnou, dosud nedořešenou otázkou, zůstává nejen systematická péče o mladé dělníky, ale i zemědělce po vyučení. Zatímco v průběhu učební doby se mládeži věnuje potřebná odborná a politicko - výchovná péče, dnem vyučení jsou mladí lidé často ponecháni sami sobě a svému okolí, které na ně mnohdy působí negativně. Svou roli také hraje zařazování do kolektivů nebo přímo na samostatnou práci.

Mladí lidé odcházejí z továrny nebo zemědělského podniku ihned po vyučení nebo po návratu z vojenské služby přecházejí do jiných podniků, kde jim vytvoří lepší sociální a pracovní podmínky. Fluktuace vyučenců je zejména u hutních učebních oborů, která dosahuje v průměru jedné třetiny. Obdobně tomu tak je i u dalších odvětví národního hospodářství. Učně totiž nestačí připravit po odborné stránce, ale je třeba je získat jako stálé pracovníky, vypěstovat v nich hrdost k jejich povolání, podniku, kde pracují, a k dělnické třídě.

Soudružky a soudruzi, nyní mi dovolte, abych se také zmínila o problematice zemědělského učňovského školství, neboť sama pracuji ve funkci zootechničky. To, co řeknu, vztahově platí i pro odvětví průmyslu a další.

Rozvoj koncentrace a specializace v zemědělské výrobě si současně vyžaduje i změny v soustavě učebních oborů. Rozsáhlá síť učebních zařízení je schopna kvantitativně pokrýt požadavky našeho zemědělství, ovšem zaostává za požadavky vyvolávanými zaváděním nové techniky, technologie a organizace práce v zemědělské výrobě.

Na základě těchto zkušeností bylo přijato s povděkem zřízení nových učebních oborů na zemědělském úseku, a to čtyřletých učebních oborů s maturitou.

V tomto směru je nutné klást především důraz na to, aby odborná učiliště, která zajišťují výuku zemědělského dorostu, byla na určité úrovni, aby v rámci kraje i republiky nebyla jen kvantita učilišť, ale především jejich kvalita. V důsledku stále se zvyšujících nároků na úroveň a přípravu kvalifikovaných dělníků pro potřeby moderního socialistického zemědělství je nutné vytvořit v těchto učilištích všestranné podmínky pro další výchovu učňů v zemědělství a uskutečňovat ji v odpovídajících podmínkách v součinnosti se zemědělskými podniky.

Je nám známo, že tento úkol není jednoduchý, bude vyžadovat systematickou a odpovědnou práci ve všech stupních řízení. Ovšem otázkou přípravy učňovského dorostu na zemědělském úseku se nemůžeme zabývat jen tím, že se budeme zabývat problémy na úseku učňovských zařízení, ale budeme - a to je nutné - hovořit o práci poradců pro volbu povolání na základních devítiletých školách. Již zde je důležitý začátek práce s žáky, jejich usměrňování na vhodné učební obory, dát do souladu zájmy a potřeby společnosti se zájmy žáků a jejich rodičů.

Na našem okrese Kolín máme v tomto směru dlouholeté zkušenosti a díky dobré spolupráci se ZDŠ se nám daří již po několik let plnit plánovaný nábor dorostu do učebních oborů v zemědělství.

Otázkou získávání dorostu pro zemědělství se zabýváme po celý rok a akce pro jednotlivé školní roky se nám prakticky prolínají. Jsme v neustálém styku s ONV, odborem pracovních sil a odborem školství, a jejich prostřednictvím i se ZDŠ.

Ani zemědělská odborná učiliště nezůstávají pozadu a aktivně se ZDŠ spolupracují, navštěvují ZDŠ, provádějí besedy se žáky, zvou k návštěvě učiliště.

Okresní zemědělská správa svolává na počátku školního roku aktiv zástupců zemědělských podniků v okrese a poradců pro volbu povolání ZDŠ, kterého se zúčastňují i zástupci ONV, odboru školství, odboru pracovních sil, OV Svazu družstevních rolníků, SSM, ZOU. Na programu těchto aktivů, kromě informací o úkolech, učebních oborech, uplatnění vyučenců v pracovním procesu, je též vyhodnocení výsledků v náboru dorostu.

Součástí tohoto vyhodnocení je i odměna třem vyhodnoceným základním devítiletým školám, které se podílely největším počtem získaných žáků pro učební obory v zemědělství. Současně s tím je pak vyhlášena soutěž pro další školní rok.

Získávání dorostu do zemědělství i jeho příprava v zemědělských odborných učilištích není otázkou jednoduchou. Na jedné straně je často orientace rodičů žáka zaměřena především na takzvané populární učební obory, jako je automechanik a podobně. V současné době je to i opravář zemědělských strojů, a to bez ohledu na prospěch žáka. Není žádnou výjimkou, že rodiče žáka, který končí 8. třídu ZDŠ s velmi špatným prospěchem, chtějí chlapce na obor automechanik, a v nejhorším případě na opraváře zemědělských strojů. Zájmy rodičů a dětí jsou často neúměrné výsledkům jejich prospěchu. Na druhé straně je to práce odborných učilišť, kde skutečně zátěží na kvalitě výchovných pracovníků, péči i podmínkách pro učně. Je to práce skutečně náročná, zvláště když vezmeme v úvahu, že průměrný prospěch žáků ZDŠ, kteří přicházejí do našich učilišť, není na dobré úrovni.