Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Cyprich: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vážení hostia! Vládne návrhy, dvoch významných právnych noriem, ktoré dnes prerokúvame, sú prvým krokom k realizácií "Návrhu ďalšieho rozvoja československej výchovno-vzdelávacej sústavy", ktorý bol už v roku 1976 prerokovaný straníckymi orgánmi a ku ktorému dali svoje podnety a pripomienky aj vybrané štátne orgány a vedecké ústavy. Tento návrh bol vecným rozpracovaním záverov XIV. zjazdu KSČ, júlového pléna ÚV KSČ z roku 1973 a XV. zjazdu strany do jednotného a uceleného výchovno-vzdelávacieho procesu.

Vždy, keď prerokúvame vládny návrh zákona vo výboroch, kladieme si predovšetkým otázku, či navrhovaná právna norma je nutná, či splní zámery a ciele, ktoré sleduje, či odpovedá súčasnému stavu vývoja spoločnosti a či umožní aj vývoj do budúcna. Tak tomu bolo aj u týchto dvoch vládnych návrhov, ktoré upravujú jedno z významných práv našich občanov, právo na vzdelanie. Na otázku, či predložené zákony sú nutné, musíme odpovedať, že áno, že sú potrebné. Výchova a vzdelávanie mládeže a dospelých sa stali v Československej socialistickej republike súčasťou revolučných premien, ktorými sa upevňuje a rozvíja moc robotníckej triedy, socialistický štát a socialistická ekonomika, utvárajú sa nové spoločenské vzťahy, nový socialistický človek. Komunistická strana Československa sa vždy usilovala o rozvoj jednotného a demokratického školstva, o rast vzdelanosti národov a národností žijúcich v našej republike. Ústavou zakotvené právo na vzdelanie bolo realizované jednotnou základnou deväťročnou školou povinnou pre všetku mládež. Deťom z robotníckych a roľníckych rodín bol umožnený široký prístup k stredoškolskému a vysokoškolskému vzdelaniu; bola v podstate vyrovnaná vzdelanostná úroveň obyvateľov Slovenskej socialistickej republiky s úrovňou vzdelanosti obyvateľov Českej socialistickej republiky.

Vysoké nároky kladené na každého člena socialistickej spoločnosti, tak ako ich prinášajú potreby rozvoja socializmu, vyžadujú, aby sa naše školy prehlbovali a skvalitňovali prípravou kvalifikovanej a uvedomelej mladej generácie, predovšetkým robotníckej triedy ako hlavným nositeľom spoločenského pokroku.

Prenikavé zlepšenie životných podmienok detí a mládeže v socialistickej spoločnosti prinieslo nové výsledky aj v ich rýchlejšom intelektuálnom vývoji a zrelosti.

Preto musíme tejto súvislosti a potrebám prispôsobiť aj právnu úpravu. Jej cieľom je vytvoriť predpoklady pre zdokonaľovanie výchovno-vzdelávacej práce tak, aby každý stupeň a článok výchovno-vzdelávacej sústavy dôsledne uskutočňoval poslanie socialistickej školy, organicky spojovať výchovnú a vzdelávaciu funkciu, aby škola mohla v plnom rozsahu vychovávať mladých občanov socialistickej spoločnosti ako harmonicky rozvinuté osobnosti. K prerokúvaniu týchto dvoch zákonov pristupujeme s vedomím, že neriešia len okamžité a naliehavé problémy v našom školstve, ale riešia oveľa viac. Veď táto nová školská sústava a jej obsah nám vychová ľudí, ktorí budú žiť, pracovať a spoločnosti odovzdávať z toho čo získali, ešte v budúcom storočí a tisícročí. Veľmi nám leží na srdci, aby právna úprava skutočne vytvorila optimálne predpoklady pre to, aby naši mladí dobre obstáli, aby boli pripravení ovládať vymoženosti vedeckotechnického pokroku a využívať ich pri riešení náročných úloh v budúcom období. Preto je potrebné ešte v súčasnej dobe vytvárať podmienky pre postupné zavádzanie úplného stredného vzdelania pre všetku mládež, umožňovať stále väčšiemu počtu mladých ľudí získať vysokoškolské vzdelanie a prehlbovať systém celoživotnej výchovy a vzdelávania.

Prostriedkom na to je modernizácia obsahu a metód práce, skvalitňovanie výchovno-vzdelávacieho procesu a jeho spojenia s výrobnou praxou, zbližovanie doterajších troch prúdov stredného vzdelania a jeho demokratizácie, určenie dĺžky štúdia na získanie úplného stredného vzdelania na 12 rokov a predĺženie povinnej školskej dochádzky realizovanej nielen na základnej škole, ale aj na stredných školách všetkých stupňov na 10 rokov.

Právne riešenie tejto problematiky predstavuje závažnú zmenu československého právneho poriadku. Dobu základného školského vzdelania určoval až doteraz článok 24 ods. 2 Ústavy z roku 1960, podľa ktorého je základné školské vzdelanie všetkej mládeže do 15 rokov povinné a bezplatné. V nadväznosti na tento ústavný predpis určil potom platný školský zákon, že povinné základné vzdelanie poskytuje všetkej mládeži vo veku od 6 do 15 rokov základná deväťročná škola. Ak sa má teda vytvoriť právny základ pre zmeny, ktoré sa v týchto súvislostiach v školstve zrodili, musíme zmeniť článok 24 Ústavy a prijať nový zákon o opatreniach v sústave základných a stredných škôl, ktorý predovšetkým nanovo upraví dĺžku povinnej školskej dochádzky a právne zabezpečí školskú dochádzku detí od 14 do 16 rokov. Tento zákon rieši dva rovnako dôležité okruhy otázok. Jednak konštituuje nové druhy škôl a zakotvuje výsledky niektorých experimentov, jednak vytvára súčasne predpoklady pre cieľové riešenie ďalšieho rozvoja československej výchovno-vzdelávacej sústavy.

Ak teda dnes meníme príslušný článok Ústavy z roku 1960 a ak prijímame nový zákon upravujúci nanovo sústavu základných a stredných škôl, dávame ústavou zakotvenému právu na vzdelanie nový, ešte širší rozsah. Nič sa však nemení na tom, že všetky školy a výchovné zariadenia sú prístupné všetkým občanom Československej socialistickej republiky za rovnakých podmienok, bez ohľadu na národnosť, pohlavie, majetkové pomery a sociálny pôvod. Štúdium na školách všetkých stupňov a smerov je bezplatné.

Všetky tieto fakty presvedčivo dokumentujú starostlivosť socialistickej spoločnosti o vzdelanosť každého občana, o zabezpečenie jedného z významných ľudských práv a sú dôkazom všetkých predností nášho zriadenia v porovnaní s kapitalistickou spoločnosťou. Vládny návrh ústavného zákona, ktorým sa mení čl. 24 ods. 2 Ústavy ČSSR a vládny návrh zákona o opatreniach v sústave základných a stredných škôl prerokovali výbory ústavnoprávne, zahraničné, branné a bezpečnostné, výbory pre plán a rozpočet, výbory pre priemysel, dopravu a obchod, výbory pre poľnohospodárstvo a výživu, kultúrne výbory a výbory pre sociálnu politiku obidvoch snemovní. Vo všetkých výboroch prebiehala tak k zásadám, ako aj k paragrafovanému zneniu návrhu zákona o opatreniach v sústave základných a stredných škôl veľmi živá diskusia, ktorej výsledky sú v návrhu zapracované.

Odporúčam vám teda, aby Snemovňa národov schválila obidva predložené návrhy s tým, že zákon o opatreniach v sústave základných a stredných škôl bude schválený v znení spoločnej správy.

Předsedající předseda SL V. David: Soudružky a soudruzi, naše jednání nyní přerušíme na 20 minut. Pokračovat budeme přesně v 11.00 hod.

(Jednání přerušeno v 10.40 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 11.00 hod.)

Předsedající předseda SL V. David: Vážené soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání.

Po vyslechnutí zpravodajských zpráv bude naše zasedání pokračovat rozpravou. Písemně se do rozpravy přihlásili poslanci Josef Malejovský, Gizela Zabová a Jaroslava Vacková. Uděluji slovo poslanci Malejovskému, připraví se poslankyně Zabová.

Poslanec SL J. Malejovský: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Vývoj vědeckotechnické revoluce postihuje jak materiálně technickou základnu, tak celou společenskou nadstavbu. Proto v popředí zájmu celé naší společnosti stojí úkol marxistického rozpracování podmínek realizace důsledků této revoluce. Přitom budoucí úkoly spojené s kvalitativními proměnami, které vědeckotechnická revoluce přináší, nelze oddělovat od řešení naléhavých úkolů socialistické současnosti, kdy ještě objektivně působí vliv staré dělby práce.

Poslanci výborů kulturních obou sněmoven se při přípravě zákona zamýšleli také nad vztahem naší nové školské a vzdělávací soustavy v rozvinuté socialistické společnosti a nad tím, jaké faktory ovlivňují další rozvoj našeho školství a mimoškolního vzdělávání širokých mas pracujících.

Výchovně vzdělávací soustava bude nadále procházet strukturními změnami nutnými z hlediska realizace cílů socialistické společnosti a vědeckotechnické revoluce. Navíc výchovně vzdělávací proces zdaleka neplní jen funkci přípravy k odborným profesím, ale svou významnou společenskou kulturní funkci, kterou můžeme v současné i budoucí době lidsky i materiálně zabezpečovat.

Socialistická společnost má zájem na všestranném rozvoji osobnosti, všech schopností člověka, na plném uspokojení jeho potřeb. Toto je podstatou socialismu jako první fáze komunistické společnosti, i když zde současně působí omezující okolnosti, jak komplexně splnit tyto cíle. Socialistická společnost musí překonávat řadu návyků i přežitků kapitalismu, zejména dělbu práce, která znesnadňuje proces socialistických společenských přeměn. Tato dělba práce vyžaduje profese, které nedovolují překonat rozpor mezi duševní a fyzickou prací, to znamená profese, v jejichž obsahu není nutný vyšší stupeň vzdělávání a společenského poznání.

Rovněž ekonomické a společenské podmínky ještě neumožňují zásadně změnit vztah a zájem o vzdělání jako zpětné seberealizace člověka prostřednictvím skutečné tvůrčí práce.

Kromě demokratického, masového charakteru vzdělání vstupuje za vědeckotechnické revoluce do výchovně vzdělávacího procesu další významný prvek. Jde o posun k celoživotnímu vzdělávání, který je předpokladem i prostředkem adaptace vůči stále se měnícím podmínkám a potřebám.

Obě skutečnosti, tj. hluboce demokratický charakter i potřeba celoživotního vzdělávání podporují dalekosáhlé strukturní přeměny v obsahu, rozsahu, metodách a prostředcích nejen školní, ale i mimoškolní výchovně vzdělávací soustavy. Školy kromě toho, že poskytují svým žákům a studentům získání všeobecného a odborného vzdělání, učí každého jednotlivce umění učit se, učí jej pracovat s informacemi a pěstují v nich schopnost shromažďovat informace, třídit je a používat je.

Škola přestává být soběstačnou institucí, uzavřenou do sebe samé. Požadavkem otevřeností se naopak rozumí, aby v žákovi, učni či studentovi vypěstovala podvědomí o potřebě soustavného vzdělání jako o životní hodnotě a potřebě. Zájem o nepřetržité celoživotní vzdělávání musí být vypěstován na škole, která učební látku pomocí dalších vědecky ověřených informací doplňuje.

V souvislostí s tím chci nyní ukázat na současné zkušenosti a realizaci dalšího rozvoje čs. vzdělávací soustavy.

Pro základní školy v Československé socialistické republice byly vyhodnoceny experimenty na 109 školách v České socialistické republice a na 24 školách ve Slovenské socialistické republice. Byly vydány nové učební osnovy pro 1.-4. ročník. Podle nich se začalo vyučovat od 1. září 1976 v 1. ročníku na všech základních školách včetně škol národních a na školách pří čs. zastupitelských úřadech v zahraničí. Byly vydány učebnice, většina metodických příruček a nezbytně nutných učebních pomůcek. Učitelé těchto škol uplatňují ve své práci nové pojetí, ale užívají i dosavadních učebnic. Nové učebnice k plnění tohoto úkolu jsou realizovány se značnými obtížemi v polygrafickém průmyslu.

Dosavadní průběh potvrzuje očekávání obou ministerstev školství. Nová koncepce podněcuje mnohem výrazněji než tomu bylo dříve aktivitu žáků a podporuje myšlenkový rozvoj dětí, zvyšuje efekt učitelovy práce.

Přechod absolventů 8. ročníku ZDŠ do středních škol se začal realizovat v roce 1974 experimentálním ověřením výuky v 1. ročníku gymnázia. Od školního roku 1976-1977 byl zahájen také postupný přechod absolventů 8. tříd ZDŠ, byly prověřeny, eventuálně upraveny, studijní plány a osnovy.

V souvislosti s tím chci ukázat na příkladech současný stav připravenosti kádrů pro dynamický růst úrovně vzdělanosti našeho lidu.

Vzestup podílu kvalifikované práce si vyžaduje vyšší stupeň školního vzdělání. Tak například vývoj kvalifikační struktury technickohospodářských a ostatních duševních pracovníků za posledních 15 let vedl k výraznému zlepšení struktury duševních pracovníků. Podíl vysokoškoláků se zvýšil na 17 %, podíl středoškoláků s maturitou na 49 %, podíl ostatních s nízkou kvalifikací se snížil na 34 %. Podobný je vývoj absolutních počtů. Počet vysokoškoláků se zvýšil o 139 %, počet středoškoláků s maturitou o 140 %, počet s nízkou kvalifikaci klesl o 9 %.

Vzdělanost našeho člověka a obsah jeho vědomostí jsou stále bohatší. Tato skutečnost má vliv na způsob jeho života i práce. Náš člověk, který umí využít všech možností současné doby, nově chápe svoji účast ve výrobním procesu, v politickém i kulturním životě naší země.

Přestává se cítit mechanismem a tvůrčí prvky v jeho životě převažují. Člověk v socialismu je komplexem racionálního a emocionálního. Ovlivnění psychiky a vědomí směrem k pozitivním hodnotám je samozřejmě v popředí naších zájmů ve výchovném procesu. Je-li cílem a smyslem marxisticko-leninského světového názoru změnit svět, humanizovat jej, pak společný zájem socialistické společnosti o jeho správný výklad i výchovu k němu je veliký. Zákonitost ve společenském vývoji neprobíhá mimo lidskou činnost, ale uskutečňuje se jejím prostřednictvím. Tvůrčí, zaujatá a uvědomělá činnost každého jedince hraje v tomto procesu sice podmíněnou, ale důležitou roli. Lidé mění okolnosti a jsou jimi sami měněni.

Citová a estetická výchova otevírá oblast dosud nedostatečně využitých možností komplexnějšího poznávání objektivní skutečnosti a tím i možnosti jejího přetváření. Všude, kde je možno využívat prostředků, které dává k dispozici estetický přístup, je dobré je rozvíjet a posilovat. Je to ostatně důležitý úkol socialistické kulturní revoluce, který vychází z poznání, že výstavba socialistické společnosti není zdaleka pouze ekonomický problém a nespočívá jen ve vytváření nové materiálně technické základny a nových společenských vztahů, ale předpokládá též přestavbu společenského a individuálního vědomí na ideologických základech marxismu-leninismu.

Proto naše dělnická třída a pracující Československa pod vedením KSČ usiluji o rozšiřování svých vědomostí, znalostí a pracovní úrovně. Učí se samostatně myslet a jednat. Tak vzniká zásadně nový socialistický charakter vzdělávání. Děkuji vám.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci soudruhu Malejovskému, slovo má poslankyně soudružka Gizela Zabová, připraví se poslankyně soudružka Jaroslava Vacková.

Poslankyně SN G. Zabová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia! Na úspešnej realizácii ustanovenia zákona, ktorý práve prerokúvame a ktorý zakotvuje ďalší rozvoj našej výchovno-vzdelávacej sústavy a jej kvantitatívne novú koncepciu, má rozhodujúci podiel učiteľ, jeho pedagogické, morálne a politické hodnoty.

Aj keď je všeobecne známa zásada, že na výchove detí sa musí podieľať celá spoločnosť, to je rodičia, škola, mimoškolské prostredie, činnosť v spoločenských organizáciách, masovokomunikačné prostriedky, literatúra a umenie vôbec, predsa len škola a učiteľ majú dominujúce postavenie, pretože škola vychováva a vzdeláva a súčasne sa snaží paralyzovať nepriaznivé vplyvy pôsobiace na mládež mimo školu. Ak učitelia hľadajú cesty za zefektívnenie pedagogickej práce a volajú po odbúraní preťažovania žiakov i učiteľov, potom je to len na prospech veci. Získaný čas možno venovať rozvoju záujmovej činnosti, oblasti, ktorá rozhodne dotvára mladého človeka a pomáha vo výchove v angažovaného občana socialistickej vlasti.

Uskutočňujúce sa zmeny v školstve vyžadujú novú kvalitu všetkej pedagogickej činnosti. Zložitosť úloh v práci socialistického pedagóga je v tom, že ani na okamih nemožno oddeľovať vzdelávací proces od výchovného pôsobenia. To znamená, že súčasne s vysokou kvalifikáciou a odbornosťou musíme vyzbrojovať mladých ľudí ideologicky, aby sa stotožnili s ideálmi socializmu a komunizmu. Základným predpokladom, aby budúci učiteľ po absolvovaní kvalitnej prípravy úspešne plnil túto svoju politicko-spoločenskú funkciu, je vôbec na učiteľské štúdium.

Predovšetkým treba s výberom začať včas, to znamená už na ZDŠ. Veď výchovnému poradenstvu na základnej škole venujeme v posledných rokoch značnú starostlivosť. Do škôl medzi žiakov prichádzajú pracovníci z rôznych rezortov, škola dáva všetkým dostatočný priestor, ale na výber vlastných pokračovateľov zabúda. Učitelia musia sami pre učiteľské povolanie agitovať! Pri dnešnom závratnom tempe vedeckotechnickej revolúcie potrebujeme pre všetky odbory zabezpečiť kvalitnú výchovu nových kádrov, a to nám zabezpečí práve učiteľ na všetkých stupňoch škôl. Malo by sa stať zásadou, aby žiaci s najlepšími predpokladmi boli vyberaní pre učiteľstvo.