Vzhľadom na to, že 10-ročná povinná školská dochádzka môže byť zavedená len postupne, bude v prechodnom období zachovaná i základná deväťročná škola s povinnou deväťročnou školskou dochádzkou. V nej sa bude i naďalej vyučovať podľa doterajších učebných plánov. Pritom sa časti žiakov ZDŠ umožní z kapacitných, rozmiestňovacích i experimentálnych dôvodov prechod na stredné školy už po ôsmom ročníku ZDŠ.

Navrhovaná legislatívna úprava umožňuje v prechodnom období existenciu tak deväťročnej ako i desaťročnej povinnej školskej dochádzky a postupný prechod na desaťročnú povinnú školskú dochádzku bez ďalších úprav túto úlohu spĺňa predložená novela či. 24 odsek 2 Ústavy ČSSR. Z citovaného úseku Ústavy ČSSR vyníma ustanovenie o dĺžke povinnej školskej dochádzky a zákonodarná kompetencia v tejto veci sa ponecháva Federálnemu zhromaždeniu.

Návrh ústavného zákona o zmene čl. 24, odsek 2 Ústavy ČSSR vytvára predpoklady pre všetky ďalšie riešenia, ktoré sú uvedené v návrhu zákona o opatreniach v sústave základných a stredných škôl, i pre cieľové riešenia rozvoja našej výchovno-vzdelávacej sústavy.

Patrí k nim i možnosť postupného budovania novej osemročnej základnej školy so štvorročným prvým stupňom a s otvoreným vzdelaním, pripravujúcim pre štúdium na stredných školách.

Predložený návrh zákona o opatreniach v sústave základných a stredných škôl spoločensky zrovnoprávňuje s obsahove i funkčne zbližuje všetky tri prúdy stredných škôl, t. j. gymnáziá, stredné odborné školy a stredné odborné učilištia. Každý z týchto prúdov stredného školstva bude perspektívne poskytovať žiakom v prvých dvoch ročníkoch stredné vzdelanie a v štyroch ročníkoch úplné stredné vzdelanie s maturitou. Avšak i tu s ohľadom na postupnosť týchto zmien návrh zákona umožňuje v prechodnom období i existenciu doterajších druhov škôl, napr. odborných učilíšť a učňovských škôl.

Stredné odborné učilištia, ako úplne nový druh školy, sa budujú ako jednotný typ pre prípravu robotníckej mládeže a postupne sa stanú hlavným prúdom stredného školstva vôbec. V stredných odborných učilištiach sa podstatne posilňujú rozsah a obsah všeobecného a teoretického vzdelania. Novému postaveniu týchto škôl bude zodpovedať i kvalifikácia učiteľov, organizácia výučby i materiálne vybavenie. Študujúci v stredných odborných učilištiach v prvých dvoch ročníkoch, v ktorých budú plniť povinnú školskú dochádzku, budú mať postavenie žiakov.

Aby cesta na získanie úplného stredného vzdelania nebola uzavretá ani pre tú časť mládeže, ktorá sa vyučí v trojročných a dvojročných učebných odboroch, sú už zriadené novokoncipované stredné školy pre pracujúcich, ktoré na túto prípravu bezprostredne nadväzujú. V cieľovom riešení sa tieto školy premenia na študijné smery na stredných odborných učilištiach, ktoré umožnia získať pri zamestnaní úplné stredné vzdelanie tým absolventom, ktorí absolvovali len dva respektíve tri ročníky stredných odborných učilíšť. Stredné odborné učilištia zostávajú zariadeniami výrobných rezortov, ktoré ich budú budovať z vlastných prostriedkov a zabezpečovať i odbornú výchovu. Súčasne sa v riadení týchto škôl výrazne posilňuje úloha ministerstiev školstva, krajských národných výborov a celej školskej správy. Navrhovaný zákon školským orgánom zveruje vplyv na budovanie siete stredných odborných učilíšť i na ich kádrové obsadenie. Schvaľovať budú učebné plány, osnovy a učebnice, ustanovovať učiteľov všeobecno-vzdelávacích a teoretických predmetov, predpisovať systém skúšok, zabezpečovať školský dozor a celkove zabezpečovať kvalitu výchovy a vzdelávania v týchto školách.

Súčasne s prestavbou tohto prúdu stredného školstva uskutočňujú sa niektoré obsahové zmeny i v ostatných druhoch stredných škôl.

Na gymnáziách sa prehĺbi polytechnický charakter vzdelania, aby mohlo lepšie plniť tak svoju doterajšiu funkciu prípravy na štúdium na vysokých školách, ako aj svoju novú funkciu, ktorá sa mu ukladá: dať solídny základ a predpoklady pre lepšie uplatnenie sa v praxi tej časti absolventov, ktorá nepokračuje v štúdiu na vysokých školách.

Na stredných odborných školách sa posilňuje všeobecne-vzdelávacie zložka, najmä matematika a zdokonaľuje sa obsah i metódy praktickej prípravy. Tým sa sleduje, aby tí absolventi stredných odborných škôl, ktorí budú pokračovať v štúdiu na vysokých školách, boli aj pre toto štúdium pripravení lepšie ako doteraz.

Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci! Oba predložené návrhy zákonov, ktoré pripravila vláda ČSSR v úzkej spolupráci s vládami ČSR a SSR a s ministerstvami školstva oboch republík, vytvárajú právne predpoklady pre uskutočnenie všetkých opatrení a zámerov, ktoré sleduje školská politika KSČ a nášho socialistického štátu.

Návrh zákona o opatreniach v sústave škôl základných a stredných ponecháva v platnosti všetko zo starého zákona, čo bude s niektorými odchýlkami v najbližších rokoch ešte existovať, ale súčasne dáva zákonný podklad všetkému novému, čo doteraz zákonná norma neriešila. Musíme ho teda chápať v súvislosti s doterajším školským zákonom (zákon č. 186/1960 Zb.) a s učňovským zákonom (zákon č. 89/1958 Zb., tieto zákony sa v celom rozsahu zatiaľ nerušia), i s dvoma pripravenými zákonmi národných rád, s ktorými tvorí organicky celok. Ide o zákony ČNR a SNR upravujúce výkon štátnej správy v školstve a zakotvujúce tiež existenciu a pôsobnosť tých školských zariadení, ktoré navrhnutý zákon Federálneho zhromaždenia o opatreniach v sústave základných a stredných škôl nezahrňuje.

Predložené znenie návrhu ústavného zákona o zmene čl. 24, odsek 2 Ústavy ČSSR i návrhu zákona o opatreniach v sústave základných a stredných škôl prešlo rozsiahlym pripomienkovým pokračovaním, prerokovali ho vlády oboch republík, Legislatívna rada vlády ČSSR a schválila federálna vláda dňa 23. marca 1978. Zásady zákonov i paragrafované znenie prerokovali všetky výbory FZ a ich pripomienky boli rešpektované.

Chcem Vám, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci, pri tejto príležitosti v mene federálnej vlády úprimne poďakovať za veľkú pozornosť a starostlivosť, ktorú venujete otázkam výchovy a vzdelávania, i za pomoc, ktorú ste nám pri príprave návrhov oboch zákonov poskytli.

Uvedomujeme si, že starostlivosť, ktorú venujeme výchove mladej generácie, je cenný vklad pre ďalší rozvoj celej našej socialistickej spoločnosti. Lebo ako mladú generáciu na prácu v rozvinutej socialistickej spoločnosti pripravíme, "tak sa budú - použijúc výstižné slová generálneho tajomníka a prezidenta ČSSR súdruha Gustáva Husáka - v budúcnosti riešiť otázky spoločnosti. Vzťah k mládeži je vzťahom k budúcnosti".

Vieme, že splniť všetky zámery nebude úloha jednoduchá ani ľahká a že nás čaká ešte veľa práce. Uvedomujeme si, že ide o úlohy, vysoko politické s veľkými spoločenskými dopadmi i na celkový budúci rozvoj našej spoločnosti. Ich realizácia je záležitosťou predovšetkým školskej správy a všetkých učiteľov a vychovávateľov, ktorých na tieto úlohy cieľavedome pripravujeme. Ale bez pomoci celej spoločnosti by sme spomenuté úlohy nezvládli. Počítame s touto pomocou, a to všetkých rezortov, VHJ, národných výborov a celého Národného frontu. Sú to úlohy a ciele, pre ktoré sa oddá pracovať. Veď ide o prípravu našej mladej generácie, o všestranný rozvoj osobnosti každého člena tejto spoločnosti a človek je nositeľom všetkých hodnôt. Preto aj investície, venované na vzdelanie a výchovu patria medzi najefektívnejšie. Naše školstvo dosiahlo vysokého stupňa rozvoja a v budúcnosti sa mu otvárajú nové horizonty. V celej doterajšej histórii budovania našej socialistickej školy sme pozorne študovali a opierali sa o skúsenosti bratských socialistických krajín.

Snažíme sa zároveň využiť a rozvinúť všetko progresívne, čím sa vyznačovalo naše školstvo a konfrontovať naše skúsenosti s vývojom vo svete. Všetky spomínané hľadiská uplatňujeme i v procese súčasnej prestavby, ktorá smeruje k zblíženiu našej školskej sústavy so sústavami bratských socialistických krajín, najmä s prvou socialistickou školskou sústavou na svete, so sústavou sovietskou, čo je v súlade s integračnými procesmi, ktoré prebiehajú medzi bratskými socialistickými krajinami vo všetkých oblastiach.

Vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vláda ČSSR predkladá vám oba návrhy na posúdenie v pevnom presvedčení, že ich schválite, čím vytvoríte jednu zo základných podmienok pre ďalší rozvoj socialistickej výchovy a vzdelania v našej vlasti.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji soudruhu Lúčanovi za výklad.

Návrhy zákonů byly přikázány k projednání všem výborům obou sněmoven, vyjma výborů mandátových a imunitních. Výbory Sněmovny lidu určily za společného zpravodaje členku výboru kulturního poslankyni Věru Seidlovou a výbory Sněmovny národů člena výboru ústavně právního poslance Michala Cypricha. Prosím nejdříve poslankyni Věru Seidlovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně V. Seidlová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, Federální shromáždění Československé socialistické republiky má se dnes vyslovit ke dvěma návrhům zákonů týkajících se vzdělávání k ústavnímu zákonu, kterým se mění a doplňuje čl. 24 Ústavy Československé socialistické republiky, a k vládnímu návrhu zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol. Jde o právní úpravy, které si vyžádal tzv. Projekt dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy, přijatý usnesením předsednictva ÚV KSČ v červnu 1976 a usneseními federální vlády a národních vlád taktéž v roce 1976. Tyto návrhy zákonů představuji vlastně první etapu právních úprav a mají v podstatě dvě funkce: v soustavě základních a středních škol konstituovat nové druhy škol podle projektu a právně zakotvit výsledky některých experimentů, současně však mají také vytvářet předpoklady pro cílové řešení projektu dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy.

Chtěla bych upozornit, soudružky a soudruzi, že návrhy zákonů jsou jednak pokračováním a dovršováním demokratických zásad vyslovených v jím předcházejících dokumentech, ale současně jsou také závažným mezníkem ve vývoji našeho socialistického školství, vstupem do jeho nové, kvalitativně vyšší etapy, jejíž hlavní linie byla stanovena závěry XIV. a XV. sjezdu. Při této příležitosti nelze nepřipomenout dva významné dokumenty, které vyvolaly v život vítězství pracujícího lidu v Únoru 1948 a které měly pro další rozvoj vzdělávání v naší republice historicky mimořádný význam: Ústavu 9. května a zákon o základní úpravě jednotného školství z 21. dubna 1948.

Ústava 9. května strohou právnickou mluvou vyjadřovala největší revoluční vymoženosti v historii našich národů, mezi nimi právo na vzdělání všem občanům bez výjimky, ničím nepodmíněné, zatímco mezi 134 paragrafy ústavy buržoazního Československa bychom marně hledali jakýkoliv údaj o tom, že občané státu mají právo se vzdělávat. Rozhodující pro vzdělání tehdy byla míra hmotného zajištění jedince, daná jeho místem v třídní společnosti. Ústava 9. května také stvrzovala, že všechny školy jsou řízeny a spravovány pouze státem, zatímco ústava buržoazní republiky ve svém 120. paragrafu dovolovala zřizovat soukromé vyučovací a výchovné ústavy a státním orgánům určila pouze "vrchní vedení a dozor".

Zákon o jednotné škole, nezapomenutelně spojený se jménem vědce, pedagoga, komunisty s. Zdeňka Nejedlého, přinesl nejen demokratizaci vzdělání, ale také zdůraznil političnost naší školy, její úkol socialistické výchovy mládeže. Poprvé se v něm začleňovala mateřská škola do školské soustavy a naplňovala se tak myšlenka nejpokrokovějších pedagogů o koncepčně propracovaném systému předškolní výchovy, tak zdůrazňované v projektu nové soustavy. Zákon přesně formuloval cíle jednotlivých stupňů a druhů škol a velmi progresívně určoval význam a postavení učňovského školství.

Letos uplynulo 30 let od přijetí těchto dokumentů. Těchto 30 let, to byla léta zápasů, ale i léta vítězství na naší cestě k socialismu. Mezi tato vítězství beze sporu patří i rozvoj našeho školství a vzdělávání. Dovolte toto tvrzení doložit několika příklady:

V roce 1937 bylo v naší republice 2700 mateřských škol se 105 tis. dětí, v roce 1948 4700 mateřských škol se 206 tis. dětí a v roce 1976 více než 9,5 tis. mateřských škol s více než půl miliónem dětí.

Stále se zvyšuje počet mládeže, která nastupuje po ukončení základního vzdělání do pracovního poměru až po další teoretické a praktické přípravě: v roce 1976 více než 57 % žáků nastoupilo do učebních oborů a téměř 38,5 % do středních škol. V ČSSR je v současné době 2355 učebních zařízení, která zabezpečují výchovu 337 tis. učňů, z toho 10,5 tis. učňů ve 4letých experimentálních oborech s maturitou. Od roku 1948 se počet studujících na gymnáziích a středních odborných školách zvýšil téměř třikrát. V současné době každý třetí středoškolák pokračuje ve studiu na vysoké škole, kde se počet studentů oproti roku 1948 zvýšil 2,5 krát, vysoké školství bylo rozšířeno o 21 vysokých škol a 7 samostatných pedagogických fakult. Za 30 let byly postaveny nové školy pro téměř půl mil. žáků, nové moderní vysokoškolské areály v Praze, Bratislavě, Nitře, Žilině, Košicích, Zvolenu a jinde.

Nejde však jen o tato hlediska v hodnocení našeho školství, soudružky a soudruzi! Oněch 30 let bylo také zápasem o obsah a metody práce socialistické školy, o vytvoření jednotného výchovného systému, o její spojení s prací a životem lídu této země. A to byl úkol obtížný, nesmírně živý, vyžadující si neustále korekce s požadavky vývoje naší školenosti a s jejími perspektivami. V tomto smyslu také návrhy nových zákonů plní požadavky vyjádřené v závěrech plenárního zasedání ÚV KSČ v červenci 1973, aby naše výchovně vzdělávací soustava odpovídala potřebám narůstající vědeckotechnické revoluce a socialistické integrace a vytvářela předpoklady k tomu, aby naše mládež byla všestranně připravena pro plnění náročných úkolů rozvinuté socialistické společnosti nejen v nejbližších letech, ale i v době své produktivní zralosti. Hlavním úkolem přestavby - chtěla bych zdůraznit - zůstává však modernizace obsahu a metod vyučování a jeho spojení s výrobní praxí.

Soudružky a soudruzi, přestavba našeho školství není jednoduchou a lacinou záležitostí. Znamená to přípravu tisíců učitelů pro nové formy výuky, nové pomůcky, nové učebnice, modernizaci vybavení škol, zajištění provozní praxe. To vše si vyžádá značných materiálových a finančních nákladů. Rozpočet předpokládá, že neinvestiční výdaje pro přestavbu pro období let 1977-1980 budou představovat částku vyšší než 2 mld Kčs. Je však spolu s tím třeba uvážit významný přínos těchto úprav pro národní hospodářství, zvláště v otázce získávání dalších pracovních sil a přínos nevyčíslitelný spočívající ve zvyšující se úrovni vzdělanosti veškeré mládeže. To je v souvislostí se závěry 11. pléna ÚV KSČ z března letošního roku, které znovu zdůraznilo nezastupitelnou úlohu subjektivního činitele, tvůrčích sil člověka i jeho morálních kvalit, velmi důležitou rezervou pro plnění náročných úkolů v rozvoji naší socialistické společnosti.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, návrhům zákonů, které jsou vám dnes předloženy k přijetí, předcházela rozsáhlá příprava, která pronikla do povědomí široké veřejnosti jako "experiment". Zapojily se do něho tisíce učitelů; vždyť jen v prvních ročnících základní školy prošlo experimentem za poslední 4 roky více než 20 tis. žáků. Tito učitelé ověřovali nový obsah ve výuce, dávali podrobné připomínky k učebnicím, tvořili nové pomůcky, školili učitele ostatních škol a připravovali je na novou prácí. Z učitelů experimentálních škol se stali obětaví a nadšení propagátoři nového pojetí vzdělání a výchovy a sehráli tak důležitou rolí v přesvědčování rodičovské i ostatní veřejnosti o jeho opodstatnění a přínosu.

Domnívám se, že vyjádřím i vaše mínění, když z této tribuny nejvyššího zákonodárného sboru poděkuji všem učitelům a školským pracovníkům, kteří nadšeně, bez ohledu na čas, svou prací na experimentu se zasloužili o zodpovědnou přípravu realizace nové koncepce výchovně vzdělávací soustavy. Připojili se tak k pokrokovým a revolučním tradicím našeho školství. Věříme, že budou i nadále svým elánem a přesvědčením strhovat všechny učitele k obětavé práci při dalším postupném zavádění projektu v život.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, výbory Sněmovny lidu pověřené projednáním návrhů uvedených zákonů a kulturní a školské výbory České národní rady a Slovenské národní rady ve svých stanoviscích doporučily, vyslovit s těmito návrhy souhlas. Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny lidu doporučuji tyto návrhy ke schválení.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni soudružce Seidlové. Slovo má zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Michal Cyprich.