Pravidelné jsou i styky mezi parlamenty obou zemí. Poslední setkání se uskutečnilo v roce 1976 v Budapešti, kde byla na oficiální návštěvě delegace Federálního shromáždění, vedená jeho předsedou soudruhem Aloisem Indrou. Tyto styky slouží k výměně zkušeností a ke koordinaci zahraničně politických akcí Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a Národního shromáždění Maďarské lidové republiky.

Vysoká úroveň stranických a vládních styků se velmi příznivě odráží i v rozvoji hospodářských vztahů, o čemž svědčí i růst objemu vzájemné výměny zboží, který od roku 1971 do roku 1975 dosáhl 2,6 mld rublů. Plán na roky 1976-1980 stanoví celkový obrat téměř 4 mld rublů, což znamená zvýšení o celou polovinu.

Obě naše bratrské země orientují své vzájemné hospodářské vztahy na vyšší formy hospodářské spolupráce, jako je kooperace a specializace výroby. O tom svědčí skutečnost, že téměř 25 % dodávek z objemu výměny výrobků strojírenského a chemického průmyslu se uskutečňuje na základě smluv o specializaci a kooperaci.

Předmětem předkládaného návrhu smlouvy je výstavba a využití soustavy vodních děl pro energetické a jiné neméně důležité účely, jak o nich a o širokém významu budoucího díla mluvil federální ministr zahraničních věcí soudruh B. Chňoupek.

Vybudování zmíněné soustavy vodních děl je v souladu s celkovým projektem komplexního využití Dunaje, který byl schválen příslušnými orgány Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1961. Je také v souladu se Směrnicí hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1976 až 1980, kterou schválil XV. sjezd KSČ a která stanoví pokračovat ve spolupráci s Maďarskou lidovou republikou v přípravě na zahájení zmíněného vodního díla na Dunaji.

Návrh smlouvy, která má povahu smlouvy politické i hospodářské, projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, výbory pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro zemědělství a výživu Sněmovny národů a vyslovily s ní souhlas.

Jako společný zpravodaj proto doporučuji Sněmovně národů předloženou smlouvu ke schválení. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Sedláčkovi.

Budeme pokračovat rozpravou. Písemně se do rozpravy přihlásili poslanec Václav Lněnička a poslanec Alexander Renczés. Uděluji slovo poslanci Lněničkovi, připraví se poslanec Renczés.

Poslanec SL V. Lněnička: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Dunaj známe jako druhou největší evropskou řeku, jejíž mohutný tok představuje prakticky nevyčerpatelný přírodní zdroj významně zasahující svými účinky do života zemí ležících v jeho oblasti.

Možnost komplexního využíváni tohoto zdroje a její perspektivy jsou pochopitelně úzce spojeny s politickými a hospodářskými podmínkami těchto zemí. Jsou proto podmíněny především tím, že tento vodní tok protéká územím osmi států s různým společenským zřízením. Dále pak tím, že realizace všech záměrů efektivního využívání tohoto mohutného zdroje si nezbytně vyžaduje, zvláště v otázkách vodního hospodářství, plavby či zahraničního obchodu jejich úzkou spolupráci.

Pro nás je jistě potěšitelné, že naše záměry a cíle ostatních socialistických zemí jsou v této oblasti velmi úzké. Jsou vedeny snahou vytvářet pro potřeby plavby a obchodu především spolehlivou plavební cestu, přičemž sledují širší národohospodářské potřeby, zejména energetické, protipovodňové, závlahové, zabezpečení dobré užitkové vody pro zásobení průmyslu a obyvatelstva a v neposlední řadě i zlepšení klimatických podmínek a rekreačních možností.

Podle předložené smlouvy se má na tomto úsilí podílet naše země s Maďarskou lidovou republikou vybudováním společné soustavy vodních děl, a to v rozsahu smlouvou vytyčených zásad společných prací a podmínek a povinností spojených s výstavbou a provozem těchto děl.

Z ekonomického hlediska můžeme především ocenit, že všechna tato díla se stanou významným příspěvkem k využití pozitivních stránek toku Dunaje ve prospěch našeho hospodářství a obyvatelstva přilehlých oblastí a že současně povedou k potlačení negativních důsledků některých přírodních poměrů na té části toku Dunaje, která protéká našim územím nebo tvoří jeho společnou hranici s Maďarskou lidovou republikou.

Největším ekonomickým přínosem tohoto díla bude patrně to, že svými hrázemi a kanály zvýší ochranu Žitného ostrova před záplavami a podmáčením půd, při nichž nám každoročně vznikalo téměř na 200 mil. Kčs škod a že umožní rozvíjet v této oblasti též průmysl, náročný na velkou spotřebu vody.

Nemenším ekonomickým přínosem bude dále to, že budované dílo umožní oběma stranám získat na 3,5 mld kWh elektrické energie ročně. Kdyby se mělo takové množství vyrobit v tepelných elektrárnách, potřebovali bychom k tomu na 2,5 mil. tun hnědého uhlí. Na budovaném díle k tomu bude stačit vhodné využití asi čtyřicetimetrového spádu vody. Z bilančního hlediska bude přitom důležité, aby energetické agregáty se podařilo uvést do provozu v plánované době. To znamená u nás první z celkem 8 těchto agregátů v roce 1986 a poslední, jímž bude získán celkově instalovaný výkon 720 MW, v roce 1989.

Národohospodářsky bude rovněž významné oživení 2 tis. hektarů dosud neplodné plochy, nahrazující z velké části úbytek zemědělské půdy, která zůstane pod stavbou či vodou díla. Za významné můžeme rovněž považovat zlepšení plavby proti proudu přes nové plavební komory, neboť umožní ušetřit palivo, které je dosud potřebné k překonání spádu území. Možnosti plavby se přitom v čase zvýší o 60 %, což při známé přetíženosti železniční dopravy bude rovněž představovat významný přínos plánovaného díla.

Zanedbatelné však nebudou ani potenciální úspory, které vyplynou z toho, že odpadne budování původních jednoúčelových opatření, u nichž se počítalo s nákladem asi 2,5 mld Kčs. Odpadnou rovněž výdaje ve výši kolem čtvrt mld Kčs, které byly potřebné k jednoúčelové kanalizaci toku Dunaje, a další mnohamiliónové náklady, které si každoročně vyžadovalo udržování dosavadní plavební dráhy v provozuschopném stavu.

Ve výborech pro plán a rozpočet jsme si při posuzování návrhu smlouvy též povšimli některých technických aspektů plánovaného díla. Ukazují totiž, že takové dílo nemá zatím u nás obdoby. Vždyť např. projektovaná zdrž u Hrušova má pojmout více vody než je v Oravské vodní nádrží; nebo přívodní kanál do Gabčíkova má mít šíři větší než Suezský kanál.

To vše již předem naznačuje, že při stavbě tak obrovského rozsahu budou muset budovatelé našich přehrad a podobných vodních děl uplatnit všechen svůj um a zkušenosti. Nebudou mít přitom nijak lehký úkol. Nebudou se totiž moci opírat tak jako obvykle o skály, kámen nebo údolní stěny. Naopak, budou mít pod stavbou písek a štěrk, jejichž nános je odhadován na miliardy tun a který si vyžádá jít na některých místech do značné hloubky. Zvládnutí takovýchto požadavků si proto zřejmě vyžádá, aby do mnoha míst byla nasazena mohutná technika, velkorypadla a sací stroje a jim odpovídající dopravní prostředky.

Pro naše spoluobčany žijící v této oblasti bude mít budování tak obrovského díla po řadu let nemalé důsledky. Zasáhnou část Bratislavy a několika sousedních okresů, v nichž bude třeba změnit např. některé cesty, přeložit spoje, provést též administrativní změny a pamatovat již i na růst turistického ruchu.

Konzultoval jsem proto se členy našich výborů ze Západoslovenského kraje zvláště odezvu, kterou nalézá mezi jejich spoluobčany záměr vybudovat tak významné a dalekosáhlé dílo. Po zevrubném vysvětlení všech jeho aspektů bude jeho přínos jistě správně chápán a zvláště oceněno, že jde o řešení komplexní, zahrnující všechny dostupné nám v této době možností efektivního využití toku Dunaje a potlačení jeho známých negativních vlivů.

Jsem proto přesvědčen, že mohu odpovědně doporučit pro návrh předložené smlouvy hlasovat.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Lněničkovi. Slovo má poslanec Renczés.

Poslanec SN A. Renczés: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vo svojom vystúpení chcem povedať niekoľko poznámok o význame výstavby tohto veľkého diela najmä z pohľadu riešenia rozvoja poľnohospodárstva a vodného hospodárstva. Plánovaná výstavba vodných diel je výsledkom dlhoročného a cieľavedomého výskumu, ale najmä snahy obidvoch socialistických štátov o optimálne využitie veľkého prírodného bohatstva, ktoré predstavuje rieka Dunaj.

Návrhom komplexného využitia Dunaja sa venovala veľká pozornosť aj v RVHP. Sovietski odborníci spracovali schému komplexného využitia Dunaja od Devína až po Čierne more a tak práca na využití Dunaja zaraďuje sa medzi prvé projekty spracované v rámci komplexnej ekonomickej integrácie. Túto úlohu nemohla zabezpečiť kapitalistická spoločnosť so svojimi trvalými a vleklými problémami. Preto až ľud, zbavený vykorisťovania, využívajúc v plnosti spoločenské zdroje odvodené od jeho poctivej práce mohol prikročiť k príprave uskutočňovania tejto veľkej myšlienky.

Je to nový, praktický a názorný príklad uplatňovania socialistického internacionalizmu.

Predložený vládny návrh je dokladom významného rozhodnutia najvyšších československých a maďarských straníckych a vládnych predstaviteľov o politickej vhodnosti a ekonomickej výhodnosti spoločného využitia toku Dunaja. Toto rozhodnutie zakotvil do svojich záverov už XV. zjazd KSČ, ako aj rezolúcia zjazdu KSS. V súlade s komplexným programom ďalšieho prehlbovania socialistické integrácie RVHP sa tak pristupuje k veľmi náročnej - pre ďalší rozvoj československej a maďarskej ekonomiky - veľmi významnej úlohe.

Dunaj tak ďalej posilňuje spoluprácu socialistických štátov Dunajskej kotliny a bude ešte účinnejšie prispievať k jej činorodému a mierovému využívaniu.

Súdružky a súdruhovia, ten na území ČSSR ochráni toto veľkolepé dielo budované v spolupráci s Maďarskou ľudovou republikou viac ako 56 tis. hektárov pôdy pred povodňami.

Samotné vodné dielo si vyžiada len na území Československej socialistickej republiky trvalý záber 3950 ha poľnohospodárskej pôdy. Na druhej strane však výrazne zvýši ochranu nízko položeného územia, zlepší pôdne pomery racionálnym využitím humusovej vrstvy zo skrývok výstavby vodných diel.

Výstavba vodných diel na Dunaji bude predstavovať veľký ekonomický prínos pre naše národné hospodárstvo, najmä vo výrobe elektrickej energie pre priemysel, ale aj pre poľnohospodársku výrobu v tejto oblasti. Veď veľkoplošné závlahy a ďalšia intenzifikácia poľnohospodárskej výroby sú prakticky nemysliteľné bez dostatku elektrickej energie.

Pri výstavbe projektovej riečnej zdrže pod Bratislavou, vybuduje sa súčasne ochranná hrádza na úseku Bratistava-Hamuliakovo, ktorá definitívne ochráni pred povodňou doteraz zaplavované územie na rozlohe okolo 3 tis. ha.

Z poľnohospodárskeho hľadiska sa za najpodstatnejší kladný prínos dunajských vodných diel musí považovať bezpečnosť Podunajskej nížiny proti katastrofálnym povodňovým záplavám, podmáčaniu pôdy a prakticky možnosť regulovať hladinu podzemných vôd a tým aj pôdnu vlhkosť.

Ako vieme, hladina podzemných vôd v pridunajskej oblasti vykazuje veľké výkyvy hladiny v Dunaji a na množstve spadnutých zrážok. Za dlhotrvajúcich nízkych vodných stavov v Dunaji, spravidla v suchých rokoch, hladina spadnutých vôd hlboko poklesla a vegetácia hynula pre nedostatok pôdnej vlahy.

Vodné dielo do značnej miery stabilizuje hladinu v tokoch aj v podzemných vodách. Okrem toho na odvodňovacích tokoch sa vybudujú vzdúvadlá, ktorými bude možnosť regulovať výšku hladiny podzemnej vody. Zväčšená kapacita odvodňovacích kanálov a čerpacích staníc na priľahlom území zase umožní skôr na jar odviesť prebytočnú vodu. Tieto možnosti podzemných a povrchových vôd a plné využitie závlahových kapacít vytvoria dobré podmienky pre rýchlejšiu intenzifikáciu poľnohospodárskej výroby v tejto oblasti.

Medzi kladné efekty vodných diel pre poľnohospodárstvo je možné zarátať aj tú okolnosť, že sa v zdrži pod Bratislavou bude ťažiť veľké množstvo štrkopieskového materiálu, čím sa primerane zmenší ťažba štrku na pozemkoch ktoré patria do poľnohospodárskeho pôdneho fondu, ktorý sa, ako vieme, z roka na rok zmenšuje.

Súdružky a súdruhovia, ako som uviedol, sústava vodných diel na Dunaji bude mať na poľnohospodárstvo kladný vplyv. Pravda, ako každá nová a tak rozsiahla investícia - najmä v prvej etape výstavby - pôsobí veľa starostí nielen poľnohospodárom, ale aj všetkým riadiacim pracovníkom.

Preto odporúčam príslušným orgánom, organizáciám a podnikom venovať osobitnú starostlivosť zaberaniu poľnohospodárskeho pôdneho fondu a vyvarovať sa v tomto smere niektorých nedostatkov, ktoré poznáme z praxe. Pôdu treba postupne zaberať tak, aby v maximálnom možnom čase slúžila pôvodným účelom. Pripraviť program využitia skrývky ornice, ktorá je v týchto oblastiach bohatá na humus. Podľa prepočtu sa ukazuje, že využitím tejto časti ornice je možné zúrodniť cca 2 tis. ha menej úrodných pôd.

Zábery a presuny pôdy medzi podnikmi ovplyvnia výrobnú základňu niektorých poľnohospodárskych podnikov. Výpadok v produkcii bude treba nahradiť zvýšenou intenzitou výroby. Tu sa žiadajú dokonalé organizačné a materiálno-technické opatrenia pre plynutý chod poľnohospodárskej výroby.

Výstavba a prevádzka sústavy vodných diel sa dotkne okresov Dunajská Streda, Komárno, čiastočne aj okresov Nové Zámky a Bratislava-vidiek. Riadiace orgány v týchto okresoch čaká veľká organizačná a politická práca pri výstavbe tohto veľkého vodného diela.

V tejto súvislosti ďalej odporúčam vyžadovať plánované riadenie a najvyššiu úspornosť najmä zaberaním poľnohospodárskej pôdy. Vedúci pracovníci budú musieť koncepčne prebudovať organizáciu poľnohospodárskej výroby do vyšších a územne väčších kooperačných celkov, budú sa musieť podieľať na ochrane podzemnej pitnej vody.

Vybudovanie spoločného vodného diela predstavuje mnohostranný prínos pre hospodárstvo obidvoch socialistických štátov a prispeje k prehĺbeniu a rozvíjaniu ich spolupráce v duchu komplexného programu socialistickej ekonomickej integrácie členských štátov RVHP.

Z týchto dôvodov navrhujem Snemovne národov, aby predmetný vládny návrh schválila. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Renczésovi. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? (Nikdo se nehlásil.) Vyhlašuji rozpravu za skončenou. Přeje si soudruh Chňoupek zaujmout k rozpravě stanovisko? (Nepřeje.) Děkuji. Žádají o závěrečné slovo zpravodajové? (Nepřejí si.)

Můžeme přistoupit k hlasování. V zasedacím sále je přítomno 159 poslanců Sněmovny lidu, 62 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice a rovněž 62 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federaci usnášení schopné.

V parlamentním tisku č. 35 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou smlouvou.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.