Vzhľadom na rýchlu návratnosť a vysokú
efektívnosť využitia prostriedkov určených
na vlastnú výstavbu a nákup budov v zahraničí
venuje vedenie FMZV a Federálne ministerstvo financií
tejto forme investičnej výstavby trvalú pozornosť.
Značný význam pri výstavbe v zahraničí
majú práce a dodávky z čs. hmotných
zdrojov, zaraďované všade tam, kde to geografické
a iné podmienky dovoľujú. Znamenajú
bezprostrednú úsporu devíz. V záujme
ich hladkého priebehu a zistenia potrebných priorít
by tieto práce a dodávky mali byť zaradené
do štátneho plánu vývozu, čím
by získali potrebnú prioritu a súčasne
by boli podporené odpovedajúcimi stimulmi hmotnej
zainteresovanosti dodávateľským podnikom.
Ďalšou dôležitou úlohou bude postupné
skvalitňovanie plánovacej činnosti a prípravy
stavieb na FMZV a širšie zavádzanie typizácie
pri výstavbe tak, aby rozpočtom pridelené
prostriedky boli použité čo najhospodárnejšie
a v plnom rozsahu každoročne vyčerpané.
Súdružky a súdruhovia poslanci, obidva zahraničné
výbory prerokovali štátny záverečný
účet, kapitolu Ministerstva zahraničných
vecí za rok 1977 a konštatovali, že výsledky
hospodárenia Federálneho ministerstva zahraničných
vecí svedčia o tom, že systematicky uplatňované
úsporné opatrenia v rozpočte prinášajú
dobré výsledky. Zahraničné výbory
tiež predovšetkým ocenili, že úsilie
vedenia ministerstva je sprevádzané aktívnym
prístupom väčšiny pracovísk, ktoré
sa usilujú o čo najhospodárnejšie plnenie
politických úloh, ktorým mnohotvárny
obsah a rastúca šírka kladú stále
vyššie nároky na kvalitu práce a vysokú
odbornosť. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslankyni Hartiníkovej. Slovo má ďalší
prihlásený rečník poslanec Ján
Rábel a do rozpravy sa pripraví poslankyňa
Františka Pilátová.
Poslanec SL J. Rábel: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, dovolte mi,
abych se v souvislosti s hodnocením státního
závěrečného účtu čs.
federace za rok 1977 zabýval výsledky a úkoly
v zemědělství. XV. sjezd KSČ uložil
zemědělskopotravinářskému komplexu
další náročné úkoly, které
březnové zasedání ÚV KSČ
v letošním roce zdůraznilo a určilo
vysokou osobní odpovědnost vedoucích pracovníků,
orgánů řízení, výrobních
podniků a všech pracujících za splnění
plánovaných úkolů nejen v kvalitě,
množství a čase, ale i s příznivými
ekonomickými výsledky.
Z tohoto pohledu obrátím vaši pozornost k dosud
dosaženým výsledkům při plnění
závěrů těchto významných
zasedání UV KSC nejprve z celostátního
hlediska.
Při hodnocení výsledků je nutno vycházet
z plnění úkolů za dva roky 6. pětiletky.
Přes mimořádně suché léto
1976, kdy zásoby krmiv silně poklesly, bylo zajištěno
splnění plánu jen s nepatrným snížením
hrubé zemědělské produkce i tržní
zemědělské produkce. V bilanci plnění
jednotlivých výrobků dosažená
sklizeň u obilovin, brambor a olejnin se blíží
celkově k plánu, větší neplnění
zůstalo ve sklizni zeleniny, ovoce a luštěnin.
Nákup do státních fondů byl zabezpečen
a překročen u obilovin, brambor a olejnin; nebyl
však splněn nákup cukrovky, chmele a některých
dalších tzv. troškových plodin.
Za prvé dva roky šesté pětiletky byl
v živočišné výrobě dosažen
nákup jatečních zvířat celkem
na 97 %, u mléka téměř na 99 %. Překročeny
byly úkoly plánu ve výrobě vajec a
v jejich prodeji do státních fondů.
Hodnotíme-li dosažené výsledky z pohledu
dalšího rozvoje zemědělství a
potřeb společnosti, vidíme, že v dalších
letech šestého pětiletého plánu
bude nutno napnout všechny síly ke splnění
plánu beze zbytku. To je úkol především
všech nás, kteří pracujeme na zemědělském
úseku. Dnešní moderní zemědělská
velkovýroba je stále více organizována
průmyslovým způsobem, proto její výsledky
nezáleží jen na pracovní obětavosti
či organizačních schopnostech zemědělců,
neboť z podstatné částí je založena
na dělbě práce, na výrobě a
dodávkách ostatních odvětví
národního hospodářství. V oblasti
strojů a zařízení pro zemědělství
byly od začátku šesté pětiletky
překročeny investice za téměř
12 mld Kčs. Je proto nutno stroje efektivněji využívat,
neboť naše společnost v současných
podmínkách nebude moci takovým tempem investice
pokrývat.
Určité neplnění vykazují dodávky
traktorů a nákladních automobilů pro
zemědělství a tato skutečnost má
nepříznivý dopad do zemědělských
závodů, kdy je nutno opravovat stroje určené
již k vyřazení, zvyšuje se spotřeba
náhradních dílů, paliva, rostou náklady
na opravy a materiál, o ztracených pracovních
dnech ani nemluvě. Jsme si rovněž vědomi,
že značné rezervy ve využívání
strojů a jejich údržbě jsou v samotných
zemědělských závodech u pracovníků
mechanizace a řídících techniků.
Ne vždy je v pořádku péče o stroje,
zacházení s nimi při provozu i uskladnění
mimo sezónu. I tento faktor přispívá
k předčasnému vyřazování
strojů a působí problémy při
organizaci výroby a růst materiálových
nákladů. Je úkolem samotných zemědělských
závodů tyto otázky řešit, a to
pro jejich společenskou závažnost energicky
a bezodkladně.
Nemohu si však odpustit poznámku, že v době
vědeckotechnické revoluce není zcela dořešen
vývoj, výroba a dodávky některých
sklizňových strojů. Například
současné bramborové kombajny zvyšují
procento nestandardních výrobků z celkové
sklizně, některé stroje na pěstování
zeleniny dokonce si zemědělské závody
vyvíjejí samy. Naše vědeckovýzkumná
základna má tedy široké pole působnosti,
zejména v užším spojení s praxí.
Přes všechny tyto problémy jde zemědělská
výroba v ČSSR nahoru, je tedy hlavně na lidech
v samotné zemědělské výrobě
i dodavatelských odvětvích, aby výkyvy
byly co nejmenší. Výroba kvalitních
potravin má rozhodující význam pro
rozvoj socialistické společnosti i pro naše
postavení na světových trzích.
Výbory pro zemědělství a výživu
obou sněmoven se zabývaly zvyšováním
zemědělské výroby. Například
na okrese Plzeň-jih bylo řešení zaměřeno
v prvé řadě na výrobu obilovin. Na
podkladě zpracovaného obilnářského
programu do roku 1980 byly stabilizovány plochy obilovin,
zvyšovány hektarové výnosy obilovin
zlepšením odrůdové skladby využitím
nejmodernějších poznatků při
výživě rostlin. Napření sil bylo
úspěšné, protože sklizeň
obilovin stoupla v roce 1977 proti roku 1975 o 14 % a výnos
obilovin se zvýšil o 4 q po hektaru. Přesto
jsou si pracovníci v zemědělství vědomi,
že nebyly ještě vyčerpány všechny
rezervy. V letošním roce přijaly zemědělské
podniky závazek nejen splnit plán, ale zvýšenou
výrobou o 1 q na hektar snížit část
dluhu ve výrobě z roku 1976 o 3 tis. tun.
Zásluhou zásadní intenzivní politickoorganizátorské
práce uplatňované OV KSČ a okresní
zemědělskou správou na okrese Plzeň-jih,
dosahuje okres v rámci Západočeského
kraje trvale dobrých výsledků. Např.
v roce 1977 byl dosažen nejvyšší objem hrubé
zemědělské produkce v historii zemědělství
okresu ve výši 812 mil. Kčs, což je vyšší
o 19 % než průměr kraje. V živočišné
výrobě je okres Plzeň-jih na prvním
místě v Západočeském kraji
s nákupem jatečních prasat a mléka
do státních fondů. V obou letech šestého
pětiletého plánu byl splněn plán
u obilovin, brambor a ve všech živočišných
produktech - vyjma vajec - kde je však manko postupně
smazáváno.
V duchu závěrů říjnového
pléna ÚV KSČ z roku 1975 věnujeme
rovněž značnou pozornost koncentraci a specializaci
v zemědělské výrobě. V rostlinné
výrobě se po prvních počátečních
obtížích dobře rozbíhá
Agrochemický podnik s působností po celém
okrese, i další, Společný zemědělský
podnik na výrobu jatečních prasat se v těchto
dvou letech šestého pětiletého plánu
stává stabilizačním faktorem masa
v okrese. Na základě ucelené a schválené
koncepce okresu je prováděna přestavba s
cílem splnit úkoly 6. pětiletky beze zbytku.
Ze 30 JZD hospodařících v roce 1975 bylo
utvořeno v posledních dvou letech 18 JZD o průměrné
výměře 3 tis. ha a jeden státní
statek s více než 10 tis. ha.
Dá se říci, že dosavadní průběh
procesu koncentrace a specializace příznivě
ovlivnil budování velkovýrobní základny
v zemědělství, kde se postupně daří
i výstavba velkokapacitních objektů, zejména
pro živočišnou výrobu. I když požadavky
a potřeba nových investic je větší
než současný plán, je plnění
výrobních úkolů dobré, jsou
zabezpečovány i ve starých již nevyhovujících
objektech za velké obětavosti a iniciativy pracovníků
zemědělství celého okresu.
Na zabezpečení letošních žní
se soustředěně připravují všichni
zemědělští pracovníci. Tento
okres má zcela netypické podmínky, protože
počátek kombajnové sklizně je podle
dlouhodobých průměrů až v prvním
měsíci srpna. Tato skutečnost spolu s těžšími
terénními podmínkami brání
větší mezikrajové kooperaci sklizňových
strojů, protože zemědělské podniky
z ranějších oblastí ztrácejí
zájem na vysílání pracovníků,
neboť ti se do svých mateřských podniků
vracejí až v měsíci září
a rovněž i ekonomické výsledky v důsledku
těžší sklizně bývají
slabší.
Pokud se týká vybavení okresu obilními
kombajny, připadá na jeden stroj, včetně
dohodnuté kooperace 96 ha, což je méně
než činí průměr v ČSSR.
I když je to ukazatel zdánlivě příznivý,
je nutno počítat s ohledem na pozdější
nástup do sklizně se zvýšením
stavu pro včasnou a kvalitní sklizeň.
Pozornost si zasluhuje rovněž posklizňová
úprava obilí; zde je nejslabší místo
sklizně na okrese, protože je třeba sušit
sklizeň prakticky celou. Z denně sklizených
6 tis. tun je nutno na stávajících kapacitách
usušit zhruba jednu třetinu. Řešení
této situace vidí okresní orgány dlouhodobě
další výstavbou sušárenských
kapacit u zemědělských podniků i ZNZP,
krátkodobě v operativnějším přesunu
obilí mimo kraj do oblastí, kde sklizeň již
skončila.
Za současných sklizňových podmínek
je nutno někdy řešit otázku, zda sklízet
s rizikem znehodnocení obilí na skládkách
nebo tempo sklizně zpomalit a počítat se
ztrátami výdrolem.
V nepříznivém roce 1977 ztráty výdrolem
byly odhadovány na 5-6 q/ha a proto celková investiční
politika okresu počítá s výstavbou
sila ZNZP v Blovicích, které by svou kapacitou posklizňové
úpravy obilí pokrylo polovinu produkce okresu. Vážené
soudružky a soudruzi, výbory pro zemědělství
a výživu obou sněmoven projednaly a seznámily
se s přípravou na letošní žně
v celé naší republice. Podkladem jsou podrobné
žňové plány a zkušenosti minulých
let, které nabádají k lepší organizaci
i materiálně technickému zabezpečení.
V přípravě žní jsou určité
problémy, ale ty nejsou zcela nové, k některým
se vracíme v určitých obměnách
každý rok. Je proto třeba využít
všech možností ke zmírnění
jejich nepříznivých dopadů. Závažná
úloha připadne i letos sklizňovým
komisím - operativně řídit sklizeň,
nasazení strojů a kvalitu sklizně včetně
nákupu obilovin na státní plán i krmné
fondy. Využije se i nesmírné obětavosti
kombajnérů, dopravců a samozřejmě
i organizátorů samotných žní.
Zejména socialistická soutěž zaměřená
na kvalitativní stránku žní, tento motor
morální, politické a společenské
zodpovědnosti, pomáhá některé
nedostatky překonávat.
Chtěl bych vás ujistit, že výbory pro
zemědělství a výživu obou sněmoven
ve své činnosti soustavně věnují
pozornost zemědělské výrobě,
jejím problémům a perspektivám, které
vycházejí z potřeb a objektivních
možností naší socialistické společnosti.
V orgánech Federálního shromáždění
i ve volebních obvodech uděláme vše
pro splnění vytyčených úkolů.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslancovi Rábelovi, hovoriť bude poslankyňa
Františka Pilátová.
Poslankyně SL F. Pilátová: Vážené
soudružky a soudruzi, budu hovořit o účinnosti
hospodářských smluv jako nástroje
plánovitého řízení národního
hospodářství.
Dodavatelsko-odběratelské vztahy, jejich kvalita,
ale i jejich právní úprava jsou v posledních
letech neustále v popředí pozornosti. Je
to pochopitelné, protože od jejich správného
fungování odvisí jak plánované
úkoly v šesté pětiletce jsou řádně,
včas a v potřebné kvalitě zajišťovány.
Také poslední 11. plenární zasedání
ÚV strany znovu na řešení tohoto problému
upozornilo a bylo zdůrazněno, že řídící,
plánovací a organizátorskou práci
s využíváním předností
našeho politického systému je nutné
soustavně posouvat na vyšší úroveň.
V žádném případě nemá
jít o hledání a vymýšlení
nějakých radikálních změn v
řízení, plánování a
organizování a tedy ani v právní úpravě;
stále platí závěry XV. sjezdu strany,
které hovoří o zdokonalování.
Naše Federální shromáždění
jako zákonodárný orgán ČSSR
se problémy a otázkami československé
ekonomiky i právními normami, které tuto
oblast upravují, zabývá průběžně.
Ústavní zákon o československé
federaci mu dává nejen pravomoc usnášet
se na zákonech, ale také zajišťovat, jak
jsou využívány v praxi.
Proto výbory ústavně právní
obou sněmoven se v poslední době zaměřily
na oblast hospodářského práva a speciálně
na problematiku dodavatelsko-odběratelských vztahů
v plánovacím procesu formou průzkumů,
které poslanci provedli. Chtěla bych poukázat
na některé zkušenosti z tohoto průzkumu,
jehož smyslem bylo ověřit si účinnost
a životnost dosavadní právní úpravy,
ale také získat poznatky, které by se staly
součástí analýzy, jako podkladu pro
budoucí zdokonalování současné
právní úpravy.
Průzkum byl proveden celkem v 10 podnicích, kde
jsme zjistili, že pracovníci odpovědní
za provádění vyhlášky č.
33/1975 Sb., o projednávání odběratelsko-dodavatelských
vztahů, tuto dobře znají, i když mezi
jednotlivými podniky byly rozdíly. Potvrdil nám
průzkum, že jak po linii odbytové, tak i po
linii zásobovací jsou projednávány
všechny dodavatelsko-odběratelské vztahy, což
je podle vyhlášky nutné a je i povinností.
Organizace sice narážejí na některé
potíže, zejména v zásobovacích
vztazích, ale považují vzájemné
jednání, ve kterých podrobně vyjadřují
úkoly vyplývající pro ně z
plánu, za užitečné a potřebné,
protože jim pomáhají předcházet
i vzniku nesouladu mezi jimi uloženými úkoly
a materiálovými možnostmi pro jejich plnění.
Právě stabilizace forem vzájemné spolupráce
a zachování postupů uvedených ve vyhlášce,
je jedním z nejdůležitějších
předpokladů zkvalitňování dodavatelsko-odběratelských
vztahů, zejména po dobudování systému
hmotných vztahů s cílem posílit také
závaznost a dlouhodobost hmotných bilancí.
Při zkoumání otázky, zda a jak je
při rozpisu směrnic a při rozpisu plánu
přihlíženo nadřízeným
orgánem k uzavřeným smlouvám a jak
je o uzavřených smlouvách nadřízený
orgán informován, jsme zjistili, že praxe je
velice rozdílná. Obecně lze říci,
že problémem jsou pozdní termíny pro
přípravu plánu a skutečnost, že
příslušné vazby dodavatelsko-odběratelských
vztahů na plánovací proces jsou v současné
době vytvořeny v podstatě jen pro sestavení
jednoročního plánu. Odpovědí
na otázku, jakým způsobem je nadřízený
orgán informován o uzavřených hospodářských
smlouvách, byly značně rozdílné
a odrážel se v nich charakter vazeb mezi organizacemi
a řídícími orgány v rámci
VHJ.
V národním podniku Závody těžkého
strojírenství v Martině bylo poukázáno
na to, že dodavatelsko-odběratelské vztahy,
serióznost a odpovědnost při jednání
jsou velmi nepříznivě narušovány
dodatečnými direktivními zásahy, zejména
pokud jde o zabezpečení dodávek pro vývoz,
např. dodávky do Maďarska v minulém
roce. Jestliže jsou dodavatelsko-odběratelské
vztahy řádně uzavřeny na celou produkci,
pak v souvislosti s dodatečnými zásahy vznikají
skutečně neřešitelné problémy,
které nazpět nepříznivě ovlivňují
přístupy pracovníků při projednávání
dodavatelsko-odběratelských vztahů na další
léta.
V Bučině Zvolen bylo poukázáno, že
právní úprava neřeší;
dodávky potřebné pro údržbu (nemohou
sehnat vysokozdvižné vozíky, čerpadla,
hydraulické prvky, ovládací zařízení,
převodovky atd.), dodávky v případě
havárie, dodávky k zabezpečení rozvojových
programů, které trendy zvyšování
výroby jsou zpravidla podstatně vyšší
než trendy zvyšování výroby nezbytných
poddodávek. Dále bylo upozorněno, že
právní úprava se míjí účinkem,
jestliže nadřízený orgán po uzavření
dodavatelsko-odběratelských vztahů tyto naruší,
např. že dodatečně rozhodne, že
bude vyvezeno 100 tis. m3 kulatiny, a to té
nejhodnotnější, a z toho důvodu není
plněn závazek vůči železnicím,
ani zakázky vůči dalším odběratelům
a muselo dojít k přepracování plánu,
aby byla využita výrobní kapacita za použití
náhradního materiálu, avšak již
bez pomoci nadřízeného orgánu.