Chemické závody Záluží nemají dobré zkušenosti s podniky zahraničního obchodu jako odběrateli a se strojírenskými podniky jako dodavateli. Např. Turčanské strojírny Prakovce přestaly vyrábět příruby, aniž informovaly Chemické závody o skončení výroby. Se Sigmou Lutín nemají Chemické závody řádně projednané dodavatelsko-odběratelské vztahy ani pro rok 1978, což podle jejich názoru svědčí mimo jiné o kapacitní přetíženosti.

V národním podniku Svit Gottwaldov musí být stále zvyšována tzv. pomocná výroba k zajištění plánu, což není národohospodářsky žádoucí (nemají sekací nože, ocelové klenky a další). I v ostatních podnicích jsou stejné problémy u známých úzkoprofilových výrobků (vysokozdvižné vozíky, ochranné oděvy, speciální obuv atd.). Veškerá jednání s dodavatelskými organizacemi v tomto směru jsou zcela bezúčelná a bezvýsledná.

V Závodech Vítězného února Hradec Králové uvedli, že jejich nadřízené generální ředitelství v první fázi rozpisu nepřihlíží k uzavřeným smlouvám, což je na újmu věci při plnění plánu v podniku, takže vznikají zbytečné problémy.

Rovněž podle zkušeností ve svém volebním obvodu mohu říci, že problémy, o kterých hovořím, jsou stejné. Uvedu příklad z rozvojového n. p. Rostex Vyškov.

V oblasti zásobování jsou velké problémy u materiálů, které jsou bilancovány podnikově (jedná se o zápustky, vrtáky, strojní závitníky, záhlubníky a další). N. p. Ferona a n. p. Osan jako jediní distributoři tohoto zboží nejsou schopny pokrýt potřebu a také pro tento rok nebyly vůbec potvrzeny objednávky, ani žádné další jednání s nimi.

V oblasti odbytu při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů dochází k rozporu ve všech odbytových kategoriích, jsou pak řešeny na úrovni středního článku řízení. Tak je tomu i u ostatních podniků. Rozpory musí být často řešeny nadřízenými orgány a v mnoha případech se je nepodaří vyřešit vůbec. Tím vlastně vznikají našemu národnímu hospodářství v některých směrech vážné problémy.

Tyto problémy, znovu zdůrazňuji, nespočívají v právní úpravě, neboť tato sama o sobě problémy vyřešit nemůže. Cestu k odstranění stávajících potíží spatřují organizace ve zvyšování úrovně národohospodářského plánu, ve zkvalitnění řízení na všech stupních, jakož i v činnosti každého hospodářského pracovníka. Byl vysloven požadavek, aby v plánu byla zajištěna nezbytná rovnováha mezi výrobou a spotřebou a zdůrazněna potřeba, aby úzkoprofilové výrobky byly bilancovány v potřebné hloubce a aby bylo dosaženo dalšího zvýšení plánovací discipliny i posílené autority plánu jako základního nástroje řízení. Vcelku je právní úprava projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů považována za výrazný krok k intenzivnějšímu systému propojení vertikální linie řízení plánem s horizontální rovinou uzavírání hospodářských smluv na základě rozhodující úlohy plánu a závěrů přijatých v období tvorby plánu. Přesto však poznatky z aplikace právních norem, upravujících dodavatelsko-odběratelské vztahy v praxi ukazují, že v těch ustanoveních, podle kterých je možné rozšířit projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na další vztahy, je málo účinné. Tolik tedy zkušenosti z průzkumu, provedeného poslanci ústavně právních výborů, které zajisté nejsou bez významu ani po projednávání státního závěrečného účtu.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Pilátovej. Bola posledná z písomne prihlásených rečníkov. Preto sa pýtam, či si niekto z poslancov želá prihlásiť sa do rozpravy. Hlási sa poslanec Búřil. Dávam mu slovo.

Poslanec SL J. Búřil: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, v zájmu naší společnosti je dosahovat v každém roce optimální tvorby zdrojů a jejich efektivního užití. Snaha o to, vyrábět co nejvíce a také co nejlépe, je ve své podstatě neodmyslitelná od potřeby postupovat přitom ve výrobní i nevýrobní sféře co nejhospodárněji. Největší možnosti ve zvyšování efektivnosti a hospodárnosti právem spatřujeme ve výrobní sféře zejména v oblasti materiálních nákladů na výrobu, protože svým zhruba dvoutřetinovým podílem představují největší položku na nákladech výroby. Základní podněty k využití těchto možností dávají státní plán a na něj navazující státní rozpočet tím, jak v oblasti finančního hospodaření vytyčují vztah materiálních a jiných nákladů k plánovanému objemu výkonů a opírají se o jeho plánovaný efekt.

Z podkladů, které jsme ve výborech projednávali, vyplynulo, že v minulém roce byly plánované výkony splněny na 101 % a celkové náklady na 101,1 %. Plánovaný podíl materiálových nákladů a služeb materiální povahy na výkonech (bez odpisů) však byl přitom celostátně překročen o 0,24 bodu a podíl celkových nákladů o 0,27 bodu. V korunových důsledcích to znamenalo, že zmíněné náklady materiálové zůstaly proti plánu vyšší relativně o 2,1 mld Kčs a celkové náklady o 2,4 mld Kčs, když téměř čtvrtina podniků ústředně plánovaného průmyslu, které sestavují plán v tomto ukazateli, se s plánovaným úkolem nedokázala vyrovnat. Nepochybně se tak stalo pro různé nedostatky v úrovni řídící a organizátorské práce, či v důsledku pomalejšího tempa v odkrývání vnitřních rezerv, nebo pro nízkou úroveň realizace vědeckotechnických poznatků a dopad cen některých dovážených surovin a materiálů.

Potvrzují to různé poznatky z nedávných průzkumů, které nám ukázaly, že ještě ne všude si naše podniky a závody kladou velmi konkrétní otázku, za kolik u nich dovedou a mohou vyrábět; jak jsou pak jejich výrobky, na které se spotřebuje neúměrné množství materiálu a energie, drahé a konkurence stěží schopné; či do jaké míry znamená jejich méně kvalitní výrobek při zbytečné spotřebě materiálu, energie a živé práce rozpor společenským úsilím o vyšší efektivnost. Na druhé straně nám jiné poznatky potvrdily řadu dobrých příkladů postupného snižování výrobních nákladů, jakož i hledání dostupných cest ke snižování výrobní spotřeby a dosažení příznivějšího vývoje nákladovosti.

Získané poznatky nám však současně též ukázaly, jak postupný přechod k výrobě stále složitějších a technicky náročnějších výrobků přináší ve struktuře spotřeby též poměrně rychlý nárůst nakupovaných výrobků kooperovaných. Některé podniky si jimi pomáhají zabezpečovat své úkoly v růstu výroby. Na druhé straně však takový rozsah kooperací do značné míry zužuje akční prostor podniků pro vlastní podílení se na snižování materiálové spotřeby a působí k tomu, že spotřeba materiálu a nakupovaných výrobků má tendenci narůstat relativně rychleji než samotné výkony podniků.

Těžiště snižování nákladů se pak více přesouvá do oblasti mezd a do oblasti finančních nákladů. Skutečností hodnoceného období je, že v roce 1977 se mzdové náklady při indexu růstu 100,7 vyvíjely pomaleji než výkony.

Finanční náklady však zůstaly celkově o 4,4 % resp. o 2,6 mld Kčs vyšší než předpokládal náročný plán minulého roku. Myslím si, že stále značná výše těchto nákladů si zasluhuje pozornosti hlavně z hlediska podílu penalizací. Řekl bych, že s obvyklou právnickou rutinou a účetnickou přesností se jimi přesouvají nemalé částky a v souhrnu značné milióny z jednoho konta na druhé, ale přiznejme si, že národní hospodářství z toho mnoho užitku nemá. Raději bychom asi na jeho místě viděli dodávky splněné v čase, množství a kvalitě, včas přistavené, vrácené a nepředržené vozy atp.

Skutečnost, že různé finanční náklady a v nich zejména penále, představují stále velkou částku, považují proto za varovnou. Ona totiž také nemůže signalizovat, že penále je v řadě případů nežádoucím východiskem z nouze a prostředkem, který přijde podnik nakonec levněji, než komplexní zabezpečování a plnění převzatých úkolů.

V rámci samotných materiálových nákladů si naší pozornosti vyžadují hlavně skutečnosti, týkající se spotřeby paliv a energie.

Jak o tom svědčí dostupné materiály, stále zaujímáme v této oblasti na 1 obyvatele jedno z nežádoucích předních míst na světě. Je to zhruba o 20 % více než v NSR či Velké Británii a ještě více než v Rakousku či Francii. V porovnání s těmito průmyslově vyspělými zeměmi je naše energetická spotřeba v řadě podniků u mnohých jejich výrobků neúměrně vysoká.

Obtížnost i vysoká nákladovost zajišťování energetických potřeb vedla u nás hlavně ke zlepšování podmínek na straně zdrojů. Zvýšila se těžba hnědého uhlí a zvýšil se dovoz zemního plynu. Menší míra pozornosti však stále zůstává po mém soudu věnována spotřebě těchto zdrojů, zvláště pak úsporám, které by svou absolutní či relativní výší znamenaly dosažení zásadního obratu.

Jednotlivá naše odvětví mají zpracovány programy racionalizace této spotřeby. Jejich úroveň však je různá a neméně rozdílné jsou i způsoby jejich uskutečňování. Výsledky, které jsou zatím dosahovány, souvisejí hlavně s tempem a mírou omezování či vyřazování fyzicky a ekonomicky zastaralých a překonaných již zařízení. Ovlivňovány jsou rovněž dílčími výsledky, dosahovanými při zhospodárňování energetické spotřeby výrobků zvlášť náročných na energii a při využívání odpadového tepla.

V minulém roce byla významnou kontrolní akcí v oblasti paliv a energetiky prověrka hospodaření s palivy a energií. Ukázala na různé nedostatky v řídící činnosti, které způsobily, že úkoly uložené k zajištění Státního programu racionalizace spotřeby paliv a energie nebyly odpovědnými pracovníky prověřovaných ústředních orgánů všude včas rozpracovány a plně zabezpečeny. Ani na nižších stupních řízení nebyla rozborům energetického hospodářství a soustavné kontrole vývoje spotřeby a zhodnocování paliv a energie věnována ještě taková pozornost, jakou si v současných podmínkách zasluhují.

Celkově se však ukazuje, že je a ještě bude naléhavě nutné zabezpečovat po organizační, technické a plánovací stránce v rozhodujících směrech dosažení celkově výraznějšího obratu a energičtěji pokračovat zejména v realizaci racionalizačních programů.

Vždyť realizace racionalizačních akcí na úseku spotřeby paliv a energie se má v letošním roce podílet na celkově plánovaných úsporách téměř jednou polovinou. Tomu odpovídající dosažení úspory téměř jednoho miliónu tun měrného paliva je úkolem, který si ve všech odvětvích, která se na něm podílejí, vyžádá velmi důsledné a energické zajišťování a komplexní řešení s tím spojených potřeb.

Relativně menší měrou mohou k žádoucím úsporám ve spotřebě energie přispět i drobní spotřebitelé a obyvatelé, zejména v oblasti nové bytové a občanské výstavby. Je jistě potěšitelné, že např. pro měření a regulaci spotřeby tepla byly již v této oblasti vyvinuty a osvojeny potřebné regulátory, měřiče, ventily a jiné nezbytné prostředky. Bude však neméně důležité, aby byly dobře po kapacitní stránce zajištěny též potřebné objemy jejich výroby, tak aby tyto zásadní předpoklady ke snížení spotřeby tepla na otop domácností nám nikde nechyběly. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Búřilovi. Pýtam sa, či ešte niekto z poslancov chce vystúpiť v rozprave k záverečnému účtu. (Nikdo se nehlásil.) Ak nie, vyhlasujem rozpravu za skončenú a pýtam sa ministra financií ČSSR, či chce zaujať stanovisko k rozprave.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážené soudružky a soudruzi, rozprava ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1977 byla velmi bohatá a obsažná, postihla prakticky celý komplex národního hospodářství. Dotkla se otázek jak struktury přestavby naší ekonomiky, sociálních aspektů ekonomického rozvoje i problematiky jednotlivých odvětví. Je pro nás velmi cenné, že v této rozpravě byly ukázány také cesty, jak konkrétně zvyšovat hospodárnost, kde je třeba účinněji zvyšovat kontrolní a řídící práci, jsou pro nás velmi cenné konkrétní poznatky z fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Plně souhlasím s poslankyní Pilátovou, jenom s tím, že její závěr se netýká pouze jejího vystoupení, jsou to skutečně všechno připomínky, jejichž vyřčení není bez významu ani při projednávání státního závěrečného účtu, protože snahou nás všech ve vládě je nyní výrazněji přesunout váhu do konkrétních opatření řešících jednotlivé problémy tak, aby byla záruka jejich brzkého vyřešení.

Vcelku tato rozprava nám poskytuje bohatý faktický a konkrétní materiál pro zlepšení naší práce. Vycházíme ze závěrů 11. zasedání ÚV KSČ, které uvedly, že základní příčinou našich problémů a nedostatků je příčina subjektivní: je to slabina naší plánovací, řídící a organizátorské práce. Děláme proto z toho závěry, aby se řídící práce zlepšila po celé ose. Není to proces jednoduchý, také výsledky se nedostavují ze dne na den, nicméně musíme v tomto úsilí přidat, zintenzívnit je, abychom skutečně se ctí obstáli při plnění závěrů XV. sjezdu KSČ.

Chtěl bych vám říci, že vláda věnuje prakticky všem problémům, vyřčeným zde v rozpravě, velmi významnou pozornost jak při konkrétním projednávání jednotlivých problémů, tak při řešení řady systémových opatření. V současné době uzavíráme jednání o investiční výstavbě, pracovních silách a vědeckotechnickém rozvoji, kde se snažíme přijmout celé soubory opatření, aby se zlepšilo hmotné zabezpečení investiční výstavby, aby investiční výstavba byla postavena pod mnohem ostřejší úhel pozornosti již při přijímání investičních záměrů a aby do celé investiční výstavby pronikly účinnější ekonomické prvky.

Rovněž hluboce rozebíráme otázku, aby investiční proces byl mnohem hlouběji než dosud spojen s reprodukcí pracovní síly, nejen v rámci celého státu, ale i v rámci republik, krajů a odvětví.

Vláda sleduje postupný proces uplatňování změn v hospodářském mechanismu, který by koneckonců měl přinést zvýšení ekonomické odpovědnosti jednotlivých stupňů řízení za využívání výrobních fondů, za efekt investičních výdajů, za účinnější zapojování vědeckotechnického pokroku do celého systému řízení a do celé hospodářské aktivity. Na stůl přijdou problémy, o kterých také zde bylo hovořeno, jak aktivizovat celý systém hospodářských smluv, které by měly mnohem více než dosud skýtat pevnější záruku potřebné provázanosti plánu - a jak bylo správně řečeno - nikoliv pouze na jeden rok, ale na několik let dopředu. Usilujeme o to, abychom některé dobré, byť je považujeme za skromné, výsledky dosahované při upevňování hospodárnosti rozšířili postupně, ale trvale i na další oblasti.

Jako příklad bych chtěl uvést, že jsme přistoupili k velké prověrce výkonnosti a účelnosti celé řady organizací s výjimkou výrobně hospodářských jednotek, které přímo řídí ministerstva, a to včetně vědeckovýzkumné základny.

Chtěl bych proto shrnout, že vláda děkuje za podněty, které vznikly při projednávání státního závěrečného účtu ve výborech i na plénu. Mnohé z nich budou muset být podrobněji prostudovány a analyzovány, aby mohla být přijata opatření na tom stupni řízení, který bude schopen tyto problémy nejlépe řešit. Děkují za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi. Pýtam sa spravodajcu výborov Snemovne národov poslanca Křenka, či si praje slovo.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec D. Křenek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, můžeme konstatovat, že průběh rozpravy nebyl v rozporu s podanou zprávou a s návrhem vlády usnesení ke státnímu závěrečnému účtu československé federace za rok 1977. Doporučuji proto Sněmovně národů tento návrh přijmout.

Považuji však ještě za účelné doporučit, aby výbory sněmoven při dalších plánovaných průzkumech se hlavně zaměřovaly na takové hospodářské, ať již průmyslové, zemědělské, stavební či družstevní organizace a stupně jejich řízení, u nichž se projevily vážnější problémy při schvalování výsledků hospodářské činností za rok 1977 a které zároveň ohrožují i plnění letošních hmotných a finančních úkolů.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Křenkovi. Pýtam sa spravodajcu výboru Snemovne ľudu poslanca Belku, či si praje slovo.

Společný zpravodaj výborů SL J. Belko: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, som toho názoru, že to, čo bolo povedané v rozprave, nie je v rozpore s predloženým vládnym návrhom na uznesení ČSSR k štátnemu záverečnému účtu federácie a dovoľuje predložený návrh SĽ schváliť v predloženom znení. Odporúčam však všetkým výborom a ich členom, aby venovali pozornosť plneniu požiadaviek, uvedených v závere správy k štátnemu záverečnému účtu, týkajúcich sa všetkých stupňov riadenia, ktoré v súlade so závermi 11. zasadania ÚV KSČ sledujú dosahovanie vyššej efektívnosti spoločenskej práce, účinného zabezpečovania finančnej vyrovnanosti potrieb a zdrojov a ich krytia v nasledujúcom období.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem. Súdružky a súdruhovia, pristúpime k hlasovaniu. Pri schvaľovaní štátneho záverečného účtu československej federácie platí podľa čl. 42 ods. 2 písm. e) ústavného zákona zákaz majorizácie. V Snemovni národov budú teda hlasovať oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Konštatujem, že v sále je prítomných 146 poslancov Snemovne ľudu, 58 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 55 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú spôsobilé uznášať sa.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom uznesenia odporučeným spoločným spravodajcom výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Konštatujem, že s návrhom uznesenia vyslovili súhlas všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov, zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom uznesenia, odporučeným spoločným spravodajcom výborov Snemovne národov nech zdvihne ruku. (Hlasuje se. ) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.)

S návrhom uznesenia vyslovili súhlas tiež všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom uznesenia tak, ako bol odporučený spravodajcom, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Konštatujem, že s návrhom uznesenia vyslovili súhlas aj všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike. Návrh uznesenia bol prijatý potrebnou väčšinou poslancov Snemovne národov.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky prijalo uznesenie, ktorým schvaľuje štátny záverečný účet československej federácie za rok 1977 a podľa § 26 ods. 4 zákona č. 134/1970 Zb., rozhodlo súčasne o prebytku štátneho záverečného účtu československej federácie za rok 1977.

Prerušujem rokovanie na 30 minút. Budeme pokračovať presne o 15.35 hod. Po prestávke budú na programe najskôr odpovede na otázky poslancov.

(Jednání přerušeno v 15.05 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.35 hod.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené súdružky, vážení súdruhovia, budeme pokračovať v našom rokovaní.

O slovo sa prihlásil podpredseda vlády Československej socialistickej republiky súdruh Rudolf Rohlíček, aby odpovedal na otázku, ktorú mu položil poslanec Ladislav Stejskal. Otázka znie: "Pri základnej orientácii nášho národného hospodárstva na socialistické štáty rozširujeme v rámci svetovej deľby práce hospodársku spoluprácu aj s kapitalistickými krajinami. Aký je stav v kooperácii s kapitalistickými štátmi a aký je efekt z licenčnej politiky?"

Prosím súdruha podpredsedu vlády o slovo.

Místopředseda vlády ČSSR R. Rohlíček: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v prvej časti odpovede by som chcel informovať Federálne zhromaždenie takto:

Základná hospodárska orientácia na štáty socialistického spoločenstva neznamená, pochopiteľne, že by sme nemali aktívne rozvíjať ekonomické vzťahy s kapitalistickými štátmi. Náš záujem na rozvoji týchto vzťahov chápeme ako výraz objektívnych potrieb, daných prírodnými a ekonomickými podmienkami ČSSR i ako výraz leninskej politiky mierového spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským zriadením. Máme záujem rozširovať spoluprácu s kapitalistickými štátmi a využívať všetky formy spolupráce, ktoré by viedli k zvýšeniu jej účinnosti a stability. Ide samozrejme o také formy spolupráce, ktoré vychádzajú z našich potrieb a rešpektujú princípy socialistického zriadenia.