Dlouhodobým a ve svých důsledcích
velmi vážným nedostatkem zůstává
nerovnoměrnost v plnění plánu. I když
oba resorty se mohou pochlubit rovnoměrnějším
plněním plánu za jednotlivé měsíce
než v minulých letech, zůstává
plnění v průběhu měsíce
velmi nerovnoměrné. Je řada závodů,
kde v posledním týdnu měsíce se kompletuje
polovina výrobků a dokončuje výroba
téměř jedné třetiny dílů.
Právě tato šturmovština zaviňuje
nejvíce zmetků a snížení kvality
i růstu nákladů. Je převážně
způsobena subjektivními vlivy a je přímo
odrazem úrovně řízení a společenské
zodpovědnosti řídících pracovníků
a organizátorů výrobního procesu.
Netýká se to ovšem jen podniků. Je třeba
se konečně podívat i na to, které
finanční nebo plánovací nástroje
zvýhodňují splnění měsíčního
piánu natolik, že pokryjí nevyužívání
kapacit a pracovní doby v prvním týdnu v
měsíci.
Strojírenské resorty vykazují za rok 1977
poněkud větší počet výrobků
zařazených do prvního stupně jakosti
jako výsledek vyšší technické úrovně
a kvality. Ve federálním ministerstvu hutnictví
a těžkého strojírenství bylo
státními zkušebnami hodnoceno zhruba 5000 výrobků
a z nich téměř 600 bylo zařazeno do
prvního stupně, tj. o 3 % více než v
předcházejícím roce. Obdobný
výsledek byl dosažen i ve federálním
ministerstvu všeobecného strojírenství.
Je to jen pomalé zlepšování a nezahrnuje
převažující část produkce.
Oba resorty, a jak jsme si ověřili tak i VHJ, očekávají
zásadní zlepšení kvality a technické
úrovně výrobků od komplexních
systémů řízení jakosti a od
zpracování inovačních programů,
které jsou projednávány postupně v
kolegiích ministrů i na VHJ.
Vezmeme-li v úvahu zkušenosti a poznatky ze zahraničního
obchodu, že i výrobky s průměrnou technickou
úrovní, ale s pověstí vysoké
kvality provedení a provozní spolehlivosti dosahují
výrazně nadprůměrné ceny, pak
i zde máme značný a poměrně
dobře využitelný zdroj ke zvýšení
exportní schopnosti a efektivnosti vývozu. To je
jeden z důležitých úseků, kde
strojírenství nedosahuje plánované
efektivnosti vývozu, ani nepokrývá potřeby
národního hospodářství. Celkově
přes rychlý růst objemu strojírenské
výroby nejsou ještě dosahovány ve strojírenství
takové výsledky, jaké potřebuje národní
hospodářství, zejména v dodávkách
pokrokové techniky pro vnitřní potřeby
a zabezpečení potřebného rozsahu devizových
prostředků pro pokrytí dovozních potřeb.
Pro zajištění potřeb národního
hospodářství a zvyšování
efektivnosti musíme zejména ve strojírenství
hledat nové cesty i formy rozšiřování
mezinárodní spolupráce. Při základní
orientaci našeho národního hospodářství
na socialistické státy rozšiřujeme v
rámci světové dělby práce hospodářskou
spolupráci i s kapitalistickými zeměmi. V
této souvislosti mám dotaz na místopředsedu
vlády soudruha Rohlíčka: "Jaký
je stav v kooperaci s kapitalistickými státy a jaký
je efekt z licenční politiky?"
Na závěr svého vystoupení chci vyjádřit
přesvědčení, že rozvoj pracovní
aktivity a socialistického soutěžení
při plnění plánovaných úkolů
a za zvýšení kvality výroby povede k
dalšímu odhalování rezerv a k jejich
využívání v souladu se závěry
11. pléna ÚV KSČ. Chtěl bych to dokumentovat
na příkladu našeho závodu ZPA Pečky.
Neseme sice název Závody průmyslové
automatizace, ale přitom mechanizace a automatizace je
na nízkém stupni. Pracujeme v budovách, které
jsou 100 let staré. Na mnoha strojích pracovali
dělníci už před 20 i 25 lety. Přesto
zde vyrábíme kvalitní elektropohony a rozvaděče,
kterých je v národním hospodářství
mimořádně velká spotřeba. Pravda,
nestačíme pokrýt celou tuto potřebu,
ale přesto i v daných podmínkách vyrábíme
ročně o 10 % více zboží a produktivita
práce roste ročně o 10 %. Je to zásluhou
vysoké politické uvědomělosti naprosté
většiny pracujících našeho závodu,
kteří od roku 1976 přijali a plní
206 kolektivních a 1364 osobních závazků.
Po dobudování nového závodu bude tento
kolektiv schopen ještě lépe a efektivněji
pokrývat potřeby národního hospodářství.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Stejskalovi.
Předpokládám, že nepřítomným
členům vlády, kterým byly položeny
otázky - týká se to s. ministra Barčáka
a místopředsedy vlády s. Rohlíčka
- jejich kolegové sdělí, oč jde.
V rozpravě bude po polední přestávce
pokračovat poslankyně Horčíčková.
Odpolední jednání bude řídit
místopředseda Federálního shromáždění
a předseda Sněmovny národů s. Hanes.
V jednání budeme pokračovat přesně
v 13.30 hod.
(Jednání přerušeno ve 12.04 hod.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hod.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
Federálního shromáždění
a předseda Sněmovny národů D. Hanes.)
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, budeme
pokračovať v našom rokovaní, v rozprave
k vládnemu návrhu uznesenia, ktorým Federálne
zhromaždenie Československej socialistickej republiky
schvaľuje štátny záverečný
účet čs. federácie za rok 1977.
Prosím, aby ste láskavo ospravedlnili prechodnú
neúčasť súdruha Štrougala, predsedu
federálnej vlády, a ďalších členov
federálnej vlády, ako i niektorých ďalších
vedúcich funkcionárov, ktorí sú viazaní
príchodom šéfa líbyjského štátu
Muamara Kaddáfího do Československa. Po určitej
dobe sa menovaní vrátia a zúčastnia
sa nášho rokovania.
V rozprave má slovo poslankyňa Štefánia
Horčičková, pripraví sa poslanec Bedřich
Kačírek.
Poslankyně SL Š. Horčičková:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, milí hosté, při projednávání
státního závěrečného
účtu kapitoly federálního ministerstva
zemědělství a výživy za rok 1977
ve výborech pro zemědělství a výživu
obou sněmoven byla také věnována pozornost
významné oblasti ekonomických nástrojů
soustavy plánovitého řízení
zemědělství, a to zejména z hlediska
jejich působení na další rozvoj rostlinné
a živočišné výroby.
Je možno konstatovat, že výsledky prvního
roku uplatnění nových ekonomických
nástrojů jsou ve výrobě mléka
pozitivní. Příplatky k nákupním
cenám mléka, odstupňované poprvé
v historii nášho mlékárenství
podle tříd jakosti a ve vazbě na intenzivní
využívání luk a pastvin, tak říkajíc
"zabraly". Celostátně byl v roce 1977
překročen plán nákupu mléka
o 1,4 % a mléko I. třídy jakosti se nakoupilo
dokonce ve větším podílu než se
předpokládalo (v ČSR téměř
60 %, na Slovensku, kde je jakost mléka dá se říci
horší, téměř 31 %). Mléka
III. jakosti bylo méně než se očekávalo,
v ČSR necelých 15 %, v SSR 28 %, což je rovněž
nesporný úspěch.
Také výsledky v mém volebním obvodu
Česká Lípa svědčí o
kladném působení nově zavedených
příplatků u mléka. Například
v I. čtvrtletí roku 1977 bylo u státních
statků v tomto obvodu zařazeno do I. třídy
jakosti 68,7 % nakoupeného mléka a v I. čtvrtletí
letošního roku již 74,2 %. Hmotná zainteresovanost
na růstu podílu nejjakostnějšího
mléka ovšem vedla k nutným opatřením
provozním i investičním, která vedle
zvýšené péče pracovníků
o čistotu dojnic a dojících zařízení
i celého prostředí napomáhají
ke kvalitnější výrobě. Bylo třeba
modernizovat dojící zařízení
včetně mléčnic a věnovat větší
pozornost chlazení mléka. Provádí
se pravidelná prevence ze strany veterinární
služby a včas se léčí nemocné
dojnice. To vše má nepochybně pozitivní
důsledky pro zkvalitňování výroby
mléka a tím i zajišťování
jakostnější suroviny pro průmyslové
zpracování mléka a mléčných
výrobků.
Vazba příplatků k nákupním
cenám mléka na stupeň intenzivního
využívání luk a pastvin, o kterém
jsem se již zmínila, je dalším kladným
přínosem nových ekonomických nástrojů
u mléka. Zvyšování produkce objemových
krmiv, což je jednou z významných rezerv efektivnosti
našeho zemědělství, umožňuje
snížit spotřebu jádra a vyšší
intenzita využívání luk a pastvin uvolňuje
plochy na orné půdě pro výrobu zrnin.
V mém volebním obvodu je tato problematika velmi
aktuální, protože rozvoj průmyslu je
zde spojen se záborem zemědělské půdy.
Proto také je pro Českolipsko zpracována
koncepce zvelebení luk a pastvin a podle zařazení
do čtyř kategorií se na nich provádějí
potřebné rekultivace, meliorace, mechanické
ošetření, vápnění a intenzivní
minerální hnojení. Pokládám
všechna tato opatření na podporu vyšší
produkce objemových krmiv, k nimž dávají
ekonomické nástroje u mléka výrazný
stimul, za velmi prospěšná a účinná
jak z hlediska růstu efektivnosti našeho zemědělství,
tak i z hlediska plnění závažného
úkolu ve zvyšování naší
soběstačnosti ve spotřebě obilovin.
Ekonomické nástroje zavedené na podporu rozvoje
výroby mléka mají ještě další
formy, a to formu specializačního příplatku
stimulujícího specializaci výroby v koncentrovaných
kapacitách, formu záběhového příplatku
na úhradu zvýšených nákladů
záběhu velkokapacitních kravínů
a příplatku na odchov jalovic, dále pak formu
subvence poskytované při nákupu jalovic.
Také tyto nástroje, i když rozsah jejich uplatnění
je vzhledem ke stanoveným kritériím menší,
se v praxi osvědčují a plní svůj
účel.
Celý komplex opatření přijatých
na úseku výroby mléka bude ovšem třeba
dále rozvíjet a tím ještě zvyšovat
jejich účinnost v celospolečenském
zájmu. Mimo jiné s tím souvisí i prohlubováni
zavedeného systému přejímky mléka
podle jakosti a zdokonalování kritérií
rozhodných pro zařazování mléka
do jednotlivých tříd jakosti. Potřebné
úpravy norem jakosti bude třeba realizovat souběžně
se zdokonalováním vybavení laboratoří
mlékáren a svozných míst i se zlepšováním
organizace a techniky svozu mléka.
Chtěla bych také věnovat pozornost i dalším
ekonomickým nástrojům, které se uplatňují
od roku 1977 v oblasti živočišné zemědělské
výroby. Mám na mysli zejména úpravu
nákupních cen jatečného skotu, které
ve spojení se změnou normy jakosti směřovaly
k podpoře produkce na tomto úseku, pokud jde o množství
výroby i pokud jde o masnou kvalitu jatečních
kusů. Podle mých informací se dosažené
výsledky zčásti odchylují od předpokladů,
za nichž se úprava připravovala, takže
v roce 1977 nebylo dosaženo zamýšleného
zvýšení nákupní ceny jatečného
skotu v celostátním průměru. Příčinou
je zřejmě neočekávaně větší
podíl jatečních krav, jejichž nákupní
ceny jsou nižší o Kčs 4,- na 1 kg než
ceny býků a jalovic. Ukazuje se, že vyšší
váhové zastoupení krav v celkových
dodávkách jatečného skotu má
trvalejší charakter, neboť vyplývá
ze současné rychlejší reprodukce krav
při vyšší koncentraci a uplatnění
velkovýrobní technologie mléka.
Další příčina nesplnění
předpokladů pro úpravu nákupních
cen jatečného skotu spočívá
v horší struktuře jakosti nakupovaných
zvířat proti očekávanému vývoji.
Nižší zastoupení kusů v jakosti
"A" je ovlivňováno zpřísněním
jakostních kritérií normy, avšak působí
zde i pokles průměrné porážkové
váhy. Zdá se, že v tomto směru má
negativní průvodní jevy snaha o plnění
operativních úkolů v nákupu jatečného
skotu v zájmu plynulého zásobování
obyvatelstva hovězím masem, neboť to mnohdy
vyžaduje dodávat jateční kusy pod potřebnou
úrovní jateční váhy.
Rovněž na úsecích rostlinné zemědělské
produkce došlo v roce 1977 a ještě i v letošním
roce k realizaci řady ekonomických opatření
s obdobným cílem podpory dalšího rozvoje
produkce a jejího zkvalitnění. Tato opatření
se týkají především cukrovky
a jejího osiva, pozdních konzumních a průmyslových
brambor, sladovnického ječmene a některých
maloobjemových plodin, jejichž tuzemská výroba
z různých příčin klesá
a musí být doplňována neefektivním
dovozem (jako např. česnek, majoránka, kmín
a jiné druhy koření).
Zhodnocení účinnosti prémií,
pokud byly na těchto úsecích uplatňovány
již loni a které vedle uvedeného účelu
sledují i zájem rozvoje specializace, výroba
potvrzuje, že tyto ekonomické nástroje plní
zamýšlené funkce a napomáhají
ke zvyšování tržní produkce a zlepšování
jakosti výrobků. Přes celkově pozitivní
výsledky se domnívám, že je třeba,
aby ministerstva zemědělství a další
řídící orgány zemědělského
odvětví pokračovaly v soustavném sledování
účinnosti uplatněných ekonomických
nástrojů a přistupovaly včas na základě
zjištěných poznatků k případným
korekturám v souladu s konkrétním vývojem
situace ve výrobě a spotřebě jednotlivých
zemědělských produktů.
V závěru svého vystoupení bych ráda
zdůraznila ještě jeden prvek řízení
našich zemědělských podniků,
který má bezprostřední souvislost
s působením ekonomických nástrojů
a zejména s jejich vyhodnocováním. Některé
výsledky strojního zpracování kalkulací
nákladů nasvědčují tomu, že
ne všude se věnuje potřebná pozornost
správnému směrování nákladů
v prvotních dokladech. Důsledkem toho je kromě
jiného, že se jednotlivé položky nákladů
zkreslují, položky režijních nákladů
vycházejí nesprávně vysoké,
vykazuje se nižší zisk apod., a tím se
oslabuje věrohodnost kalkulací pro posuzování
nebo přípravu ekonomických opatření.
Nedostatkem na tomto úseku také je, že kalkulace
nákladů ovšem sestavují pracovníci
účtáren, avšak další pracovníci,
kterým by kalkulace měly především
sloužit, jako technici, plánovači a ekonomové,
projevují o tuto práci jen malý zájem.
V mém volebním obvodu se uskutečnilo již
školení techniků a dalších pracovníků
se zaměřením na význam kalkulací
a závažnost údajů v prvotních
dokladech. Podle potřeby se bude ve školení
pokračovat.
Ve svém diskusním příspěvku
jsem pokládala za potřebné zdůraznit
úlohu ekonomických nástrojů soustavy
řízení zemědělství a
upozornit na některé kladné i záporné
účinky jejich uplatňování jak
z celostátního pohledu, tak i poznatků z
mého volebního obvodu. Z dosavadních zkušeností
vyplývá celkové pozitivní hodnocení
těchto nástrojů, současně však
i nutnost dalšího soustavného analyzování
jejich působení i dalšího zdokonalování
soustavy řízení v tomto směru.
Závěrem doporučuji Sněmovně
lidu schválit státní závěrečný
účet československé federace za rok
1977.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslankyni Hořčičkovej za vystúpenie.
Slovo má poslanec Bedřich Kačírek,
pripraví sa poslanec Benjamín Šrenkel.
Poslanec SN B. Kačírek: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi, státní závěrečný
účet československé federace za rok
1977 dává plastický obraz o úspěšném
uskutečňování programu XV. sjezdu
KSČ. Zabezpečit úkoly trvalého dynamického
rozvoje národního hospodářství,
zvládnout a řešit s tím spojené
rozhodující otázky a problémy, na
které poukazuje také zpráva ministerstva
financí ČSSR soudruha Léra, vyžaduje
nejen koncentrované koncepční, organizátorské
i kontrolní úsilí státních
a hospodářských orgánů, ale
není ani myslitelné bez aktivní, iniciativní
účasti pracujících, k jejímuž
rozvíjení směřuje organizátorská
a výchovná činnost národních
výborů i společenských organizací
Národní fronty, především ROH,
SSM, Čs. svazu žen, Československé vědeckotechnické
společnosti, Socialistické akademie a ostatních.
Tyto tři rozhodující sféry sehrávají
nenahraditelnou úlohu v zápase o zvládnutí
rostoucích a náročnějších
úkolů šesté pětiletky i dalšího
ekonomického a sociálního rozvoje, o dosažení
cílů vytyčených XV. sjezdem KSČ.
Čím více bude skloubeno jejich úsilí
a působení, čím komplexněji
bude podřízeno hlavní strategické
linii, tj. zvyšování efektivnosti a kvality
veškeré práce, a to směrem k výrobě
stejně jako dovnitř vlastní činnosti,
za kterou odpovídají, tím rozhodněji
mohou být řešeny i problémy, na něž
soustřeďuje pozornost celé společnosti
Komunistická strana Československa.
V takovém přesvědčení nás
utvrzují zkušenosti, které jsme získali
v uplynulých letech. Patří k ním zejména
poznání, že mimořádný
význam pro zvládnutí náročných
úkolů má politická vyspělost
občanů projevující se v jejich vztahu
k socialismu a socialistické uvědomění
pracujících, které umocňuje jejich
pracovní iniciativu i veřejnou aktivitu. Na základě
faktů obsažených ve státním závěrečném
účtu můžeme s uspokojením konstatovat,
že ve výchově socialistického člověka
sehrávají stále vážnější
úlohu právě národní výbory,
jejichž odpovědnost za zdokonalování
organizátorské a výchovné práce
mezi občany vyzvedlo i 11. zasedání ÚV
KSČ. Národním výborům připadá
stále významnější poslání
při zabezpečování celospolečenských
úkolů a zlepšování podmínek
života pracujících. V této souvislosti
dále poroste i jejich podíl na vzestupu vzdělanosti
a zprostředkování kulturních hodnot,
očekává se od nich efektivnější
a kvalitnější kulturně výchovná
činnost.
Těmto náročnějším požadavkům
odpovídá skutečnost, že kromě
rostoucích výdajů na vybudování
materiálních předpokladů kulturního
rozvoje, k nímž patří na předním
místě rozšiřování kapacity
základního školství, výstavba
mateřských škol a dalších kulturně
prospěšných zařízení,
vynaložily národní výbory rovněž
na kulturní opatření neinvestičního
charakteru přes 2,8 mld Kčs, tedy téměř
o 190 mil. Kčs více než v roce 1976. Národní
výbory realizují více než tři
čtvrtiny státních výdajů určených
bezprostředně na rozvoj kulturního života
občanů.