Pozitívne sme taktiež ocenili prínos aktívnych finančných opatrení sledujúcich nezvyšovanie vybraných výdajových položiek nevýrobnej povahy a dosiahnutie vyššej hospodárnosti.

Na druhej strane sme vychádzajúc z potrieb súčasnej etapy rozvoja a hľadísk zvyšujúcej sa náročnosti kriticky poukázali na množstvo činiteľov, ktoré dosiahnuté výsledky negatívne ovplyvňovali, v dôsledku čoho neboli niektoré kvantitatívne a kvalitatívne zámery finančnej a rozpočtovej politiky v minulom roku celkom naplnené.

Predovšetkým sme v tomto smere poukázali na skutočnosť, že napriek určitým dielčím zlepšeniam nebolo ešte dosiahnutého rovnomernejšieho a štrukturálne lepšieho plnenia výrobných úloh a tým aj zlepšeného krytia zásobovania a prepravných potrieb, ako aj zlepšeného vývoja dodávateľsko-odberateľských vzťahov. Ďalej, že nebolo dosiahnutých zámerov v znižovaní nákladnosti a zvlášť materiálovej náročnosti výroby a obrátok zásob, ako kvalitatívne významného podielu vplyvu znižovania nákladov na tvorbu zisku a celkove plánovaného aktívneho salda hospodárskych organizácií k štátnemu rozpočtu.

Potrebnú pozornosť sme vo výboroch venovali tiež nižšiemu objemu investičných výdajov oproti plánu pri neplnení niektorých investičných zámerov v rozpočtovej sfére. Konštatovali sme, že sa ďalej prehlboval nesúlad reprodukcie základných výrobných prostriedkov a výrobných síl a pretrvávali skoršie nedostatky, najmä zvyšovanie rozpočtových nákladov akcií, vysoká rozostavanosť, pomerne vysoká a dlhá doba výstavby a spolu s tým aj vysoký stav prostriedkov viazaných na nedokončených prácach a dodávkach.

Sústredili sme sa na neuspokojivé plnenie celkového počtu úloh v oblasti technického rozvoja. Kriticky bolo poukázané na nevyčerpané možnosti použitia finančných prostriedkov rezervovaných na tieto úlohy a na trvale nízky stav úloh technického rozvoja. Objektívne sme sa snažili posúdiť tiež nepriaznivú situáciu vyvolanú obtiažnym vývojom v oblasti vnútorných ekonomických stykov a spojenú pri nepriaznivom vývoji smennej relácie s nižšou efektívnosťou vo vzťahu k zahraničiu.

V súčasnej dobe pokladáme tento stav za jeden z hlavných problémov v zabezpečovaní v národohospodárskej efektívnosti, pričom jeho riešenie stále závisí na miere prispôsobenosti práce výroby a zahraničného obchodu zmeneným podmienkam zahraničného trhu a náročnejším kritériám vyvážaného tovaru.

Veľmi kriticky sme ďalej posudzovali tiež tú skutočnosť, že časť maloobchodného obratu bola pri nesplnení niektorých záväzných dodávok z výroby a nenaplneniu dovozu spotrebného tovaru realizovaná na vrub zásob a že celkový stav zásob obchodu zostal pod plánovanou úrovňou. Isteže tento vývoj ovplyvnil aj prekročenie plánovaného prírastku a nerealizované kúpne sily obyvateľstva v minulom roku. Potrebnú pozornosť sme venovali rovnako množstvu finančných, kontrolných a revíznych zistení. Ocenili sme prácu všetkých orgánov, ktoré na tomto úseku pôsobia na správne plnenie odvodových povinností voči štátnemu rozpočtu, k hospodárnemu plneniu rozpočtových a finančných prostriedkov a na zamedzenie škôd a strát na národnom majetku. Konštatovali sme pritom, že pred jednotlivými orgánmi riadenia stojí ešte veľa úloh v spevňovaní finančnej disciplíny, v hospodárskom a efektívnom vynakladaní spoločenských prostriedkov, prednosti výkazníctva a vysokej účinnosti kontrolnej práce.

Z celkového posúdenia výsledkov podľa súhrnu štátneho záverečného účtu vyplynulo, že boli zabezpečené finančné prostriedky pre ďalší rozvoj nášho národného hospodárstva a pre zvyšovanie životnej úrovne obyvateľstva, pričom bola zaistená nutná finančná rovnováha plánovaných zdrojov a potrieb. V dosiahnutých výsledkoch hospodárenia sa však prejavila dostatočne výrazná orientácia na zabezpečenie a dosiahnutie žiadúceho tempa rastu efektívnosti a kvality, mobilizácie všetkých rezerv a výrazného uplatnenia intenzifikačných faktorov rozvoja.

To ukazuje, že zložité podmienky rozvoja ešte nie sú na jednotlivých stupňoch riadenia plne zvládnuté a že tempo zdokonaľovania riadenia, organizátorskej a kontrolnej práce sa oneskoruje za potrebami rozvoja.

Dosiahnuté výsledky potvrdzujú potrebu zameriavať sa v duchu záverov 11. zasadania ÚV KSČ obzvlášť na účinnejšie predchádzanie porúch a pružnejšie riešenie jednotlivých problémov. Rozhodnejšie tiež treba prekonávať s nimi spojené ťažkosti a celkove dosahovať lepšieho fungovania mechanizmu vyspelej ekonomiky. Zvlášť však treba dbať na to, aby obidva hlavné problémy, t. j. efektívnosť a finančná rovnováha boli vo vnútorných peňažných a vonkajších devízových vzťahoch sústavne a dôsledne presadzované a celoštátne rešpektované.

V záveroch podkladového materiálu k štátnemu záverečnému účtu sú tieto potreby premietnuté do množstva konkrétnych požiadaviek, s nimi obidva výbory pre plán a rozpočet spolu s delegovanými poslancami ostatných výborov vyslovili súhlas a plnú podporu ich realizovaní.

Súčasne odporučili obidvom snemovniam, aby štátny záverečný účet federácie za rok 1977, podľa návrhu vlády na uznesení Federálneho zhromaždenia ČSSR, schválili.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Belkovi. Do rozpravy ke státnímu závěrečnému účtu se zatím přihlásili písemně tito poslanci: Jaroslav Brabec, František Kubeš, Milan Felix, Stanislav Tichavský, Ladislav Stejskal, Štefánie Horčičková, Bedřich Kačírek, Benjamin Šrenkel, Štefánie Hartiniková, Jan Rábel a Františka Pilátová. Zahajuji rozpravu a uděluji slovo poslanci Brabcovi. Připraví se poslanec Kubeš.

Poslanec SN J. Brabec: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, výsledky uplynulého rozpočtového období a podmínky, za nichž byly dosaženy nám ukázaly, jak složitým organismem je národní hospodářství a jak je důležité v něm dosahovat toho, aby každý článek organismu a každý jednotlivec v něm působil s vědomím společenské sounáležitosti a odpovědnosti a v duchu společenských záměrů a potřeb. Jedním z prostředků, které k tomu napomáhají, je společenská kontrola a její působení ke zjišťováni nedostatků a odchylek, či k omezení jejich vzniku a opakování.

V roce 1975 byl k zajištění kontrolní činnosti v národním hospodářství a ve státní správě přijat soubor zásad, charakterizujících strukturu a povahu našeho kontrolního systému a úlohu jeho jednotlivých článků. V těchto zásadách byl vytyčen požadavek, aby kontrolní systém byl v každé organizaci součástí řídící a organizátorské práce uzavřený a neduplicitní a aby příslušná forma kontrolních informací a zásahů vyplývala z toho, že každý článek má svá práva, povinnosti a odpovědnost. Zásady vyjádřily rovněž požadavek tento systém stále v souladu s potřebami zvyšování úrovně činnosti jednotlivých organizací a s rostoucími úkoly společnosti zdokonalovat. Mám za to, že v době, kdy klademe zvláště důraz na zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce, to především znamená dosáhnout, aby zejména v rozhodujících oblastech ekonomiky a života naší společnosti se kvalita a účinnost veškeré kontrolní práce výrazně zvyšovala.

Výsledky minulého rozpočtového období a poznatky s nimi spojené nám po mém soudu ukazují, že to znamená vnášet do komplexu otázek a úkolů jednotlivých oblastí zejména takový systém kontrolních zásahů, které při pozitivních zjištěních dovedou pracovníky kontrolovaných organizací a jejich úseků povzbuzovat k další práci, a které naopak při negativních poznatcích, ať již jde o čas, materiální a jiné hodnoty ukáží, jak je naléhavě nutné hledat a zjednávat dílčí i komplexní cesty k nápravě.

Naše poznatky rovněž potvrzují, že provádění účinnější kontrolní činnosti vyžaduje také více organizátorské práce s lidmi, oproštěné od formálnosti.

Jsou organizace, které v tom směru věnují kontrolní práci mnohem více pozornosti, než tomu bylo dříve. Máme však zřejmě ještě dost takových, kde kontrolní činnost obvykle skončí vydáním nějaké obecné direktivy, či provedením "shora" došlého příkazu, místo aby tím celý preventivní či nápravný proces začínal. Shledáváme pak, že řada nedostatků stále vzniká a na stejných místech se jako důsledek nepostačující kontroly a prevence opakuje, nebo že má své příčiny přímo v nevyužívání poznatků kontrolních, popř. revizních orgánů. Pak se stav v takových organizacích ve své podstatě mnoho nemění. K nápravám dochází jen formálně nebo pomalu a výsledky dalších prověrek namnoze jen potvrzují přežívání a opakování již dříve vytýkaných závad, zvláště pak těch, které se vyskytují na úseku správy a ochrany socialistického majetku.

Za loňský rok, jehož výsledky hodnotíme, bylo podle údajů Výboru lidové kontroly státními a hospodářskými orgány vyřízeno na 123 tis. různých stížností, jejichž důsledným přešetřením se podařilo odstranit různé nedostatky na jednotlivých stupních řízení. Jen na území České socialistické republiky bylo odhaleno na 12 tis. hospodářských trestných činů, od devizových deliktů a trestných činů proti hospodářské kázní a hospodářské soustavě, až po rozkrádání společného majetku. Bohužel, jen 9 % z nich bylo odhaleno z podnětu samotných organizací. To je spíše málo a nesvědčí o přílišné náročnosti vedení na kontrolní činnost vlastních orgánů v duchu závěrů, které odezněly i na nedávném 11. zasedání ÚV KSČ. Naopak potvrzuje, jak je důležité zesílit vliv stranických a odborových orgánů na závodech v této oblasti a zapojovat do ní ještě více i hlídky mládeže.

Společnou podstatou mnohých z těchto činů byla - a to i u velkých organizací - zejména nízká úroveň kontroly jako nedílné součásti řízení, nedodržování a obcházení platných norem a ustanovení o plánovací, finanční a pracovní kázni; neúplnost a jiné nedostatky v operativně technické a účetní evidenci, porušování inventarizačních předpisů, či snaha o kompenzace mank a přebytků a neoprávněné užití investičních a neinvestičních prostředků. Mnohdy však i neznalost podrobností všech předpisů, či organizační roztříštěnost složek a s tím spojené problémy řízení a kontroly, jakož i snaha o objektivizaci různých nedostatků a benevolentní postup při vyvozování důsledků z neplněných povinností a při vymáhání náhrady škod a ztrát.

Za společnou jejich příčinu však můžeme označit též ne vždy uspokojivou dohlédací činnost těch složek a pracovišť, které příslušný úsek řídí a spravují. Zvláště když se spokojují jen s globálními, na první pohled příznivými výsledky a přehlížejí skutečnosti, které za těmito výsledky zůstávají skryty. Mezi nimi pak i takové skutečnosti, které na pohled slouží ku prospěchu samotné organizace, či místním zájmům, ale které ani zdaleka nejsou a nemusejí být ku prospěchu celé společnosti.

V pohledu na takové případy bych nechtěl opomenout ani kontrolní činnost v oblasti cen. Právě v období, kdy je hlavním úkolem ovlivňovat efektivnost výroby a dosahovat úspornosti, by nikde nemělo unikat pozornosti, že v takovémto období mohou plnit svou společenskou funkci jen takové ceny, do nichž se nepromítnou různé nedostatky, ovlivňující nákladovost výroby a výši cen.

Cenové prověrky, které byly jmenovitě prováděny u nových strojírenských výrobků např. ukázaly, že u řady podniků ještě nejsou na žádoucí úrovni podklady pro technicky a ekonomicky zdůvodněné materiálové a výkonové normy při tvorbě cen a že pak dochází k nadhodnocování cenových kalkulací. Jsem proto toho názoru, že i v této oblasti je nutné postupovat rozhodněji, způsobem a tempem, které odpovídá růstu soudobých úkolů a potřeb společnosti.

Významnou kontrolní úlohu v řadě oblastí naší ekonomiky plní též Státní banka československá svými orgány. Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych se obrátil s otázkou na předsedu SBČS s. Potáče: Jak Státní banka československá plní své úkoly při zabezpečování plánovací disciplíny a plnění plánu a jaké jsou zkušenosti státní banky s využíváním úvěrů a devizových prostředků poskytovaných socialistickým organizacím.

Závěrem bych chtěl poukázat na to, že v naší praxi se nesetkáváme jen s případy různých nesprávností a nehospodárností, ale i s nevšímavostí a přezíráním různých společenských hodnot, které se někomu zdají být zanedbatelné a jsou třeba i lhostejně přecházeny. Zdůrazňujeme, že naše společnost poskytuje všem rovné možnosti. Proto také může ode všech požadovat jejich pochopení, lepší postoj ke všem vytvářeným hodnotám a prohloubení pocitu spoluodpovědnosti za ně.

Považuji proto za účelné připomenout též důležitost toho, jak se kde přistupuje k co nejširší spolupráci s aktivem. Stále totiž platí, že "síla kontroly je právě v její masovosti" a ve vhodných formách prevence. Soudruzi ze závodní komise lidové kontroly v Nové huti Klementa Gottwalda by mohli potvrdit, že se u nich dobře např. osvědčuje telefonické nahlašování nedostatků a jejich záznam na magnetofonový pásek; jiní třeba o tom, jak se u nich přímo na pracovištích provinilců osvědčuje kritické zveřejňování jejich činů narušujících socialistickou zákonnost nebo působících škodu podniku apod.

Právě souvislosti s novými a mnohdy daleko náročnějšími úkoly společnosti musí být takto stále více zřejmé, že správné chápání místa a úlohy společenských kontrol a způsobu jejich uplatňování je stále více jednou z těch závažných podmínek, jejichž cíl na úspěšném zabezpečování všech důležitých společenských rozvojových potřeb je nezanedbatelný. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Brabcovi. Prosím poslance Kubeše, připraví se poslanec Felix.

Poslanec SL F. Kubeš: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, při projednávání závěrečného účtu vždy hodnotíme jednak tvorbu zdrojů, ale také, zda byly hospodárně využity k uspokojování potřeb naší společnosti v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ.

Hlavní město Praha, jako důležité politické i průmyslové centrum, se významným způsobem podílí jak na tvorbě zdrojů, tak i na čerpání prostředků ze státního rozpočtu. Výstavbě a rozvoji Prahy věnovala strana značnou pozornost. Díky péči a pozornosti nejvyšších stranických a státních orgánů byly vytyčeny dlouhodobé úkoly přestavby a výstavby hlavního města Československé socialistické republiky, jejichž cílem je postupná přeměna Prahy na vzorné socialistické velkoměsto. Zejména úkol, který vyplynul z usnesení XIV. a později i XV. sjezdu strany - soustřeďovat pozornost, síly a prostředky na Prahu - si vyžádal mnohem větší soustředění kapacit i mnohem kvalitnější organizátorskou i řídící práci než v dřívějších obdobích. Vždyť v 5. pětiletém plánu byl objem stavebních prací v Praze vyšší než za předcházející dvě pětiletky a dosáhl výše 40,5 mld Kčs a pro 6. pětiletku vzrostl o dalších 50 % na více než 60 mld Kčs. Je pochopitelné, že nebylo možno realizovat tuto značnou koncentraci investičních prostředků jen vlastními silami v Praze. Na výstavbě se podílejí organizace téměř všech výrobních resortů, stavební i jiné organizace z většiny krajů a okresů. Záleží i na rozsahu a kvalitě jejich pomoci, zda budou plánované úkoly rekonstrukce a výstavby v Praze včas a kvalitně plněny.

V souladu s usnesením předsednictva Federálního shromáždění z prosince minulého roku jsme při projednávání závěrečného účtu ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod požadovali od jednotlivých ministerstev zprávy o řešení úkolů v Praze. Byl to pestrý přehled činností a prací, kterými se mohli pochlubit. Jenom pro názor uvedu některé příklady: Výstavba kamenouhelných dolů uranového průmyslu staví kanalizační sběrače, České energetické závody pomáhají při obnově a rekonstrukci rozvodných sítí a provedly u 1516 objektů přeměnu napětí ze 120 na 220 V, staví transformátory na 110 a 220 kilovolt. Organizace federálního ministerstva paliv a energetiky připravují rekonstrukci kotlů v elektrárně Holešovice, rekonstrukci plynovodních sítí a u 17 tis. odběratelů zajistily převod svítiplynu na zemní plyn. Zpracovaly první fázi směrného energetického generelu hl. m. Prahy. Bez účastí organizací strojírenských ministerstev se neobejde žádná větší investiční akce v Praze - ať už jde o ocelové rekonstrukce budov - včetně rekonstrukce sportovního areálu na Strahově, přemostění nádraží Praha střed, nebo o stroje a zařízení a přístroje pro silnoproudou elektrotechniku, dopravní prostředky anebo i bytovou výstavbu zajišťovanou organizacemi těchto ministerstev.

Ani organizace zahraničního obchodu nezůstaly stranou a zajistily dovoz zařízení i kapacit pro celou řadu pražských staveb. Například výstavbu urologické kliniky na Karlově kapacitami z Rumunska, dvou nejmodernějších obchodních domů Kotva a Máj ze Švédska, rekonstrukce paláce Koruna a automatu Koruna z Jugoslávie, výstavbu elektrárny Třeboradice z Rumunska. Byla dovezena také mateřská škola "na klíč" z Finska a další tři se připravují. Dovezly řadu regulačních a klimatizačních zařízení, speciální vybavení pro operační sály a nemocnice, stejně jako speciální mechanizační prostředky pro zemní práce, výkopy, stavbu a rekonstrukci vozovek. Od samého začátku budování pražského metra zajišťuje zahraniční obchod komplexní dodávky strojů a zařízení, materiálů, organizuje pracovní cesty čs. specialistů do zahraničí i zahraničních specialistů do ČSSR. Zde je třeba znovu připomenout, že Sovětský svaz poskytl pomoc prakticky na všech úsecích výstavby i provozu metra, dodal řadu speciálních zařízení od razících štítů až po vagóny, pohyblivé schody i turnikety. Při nedávné návštěvě v ČSSR podtrhl generální tajemník ÚV KSSS a předseda Nejvyššího sovětu SSSR s. Brežněv význam československo-sovětské spolupráce na výstavbě metra, které si osobně prohlédl.