Druhou takovou rezervou je překračování norem vykládky a nakládky vagónů. Nedošlo však ke zhoršení pobytu vagónů u přepravců, ale stále chybí ochota vykládat v nočních hodinách a umožňovat tak rychlejší uvolňování vagónů. Údaje ze železniční stanice ve Valašském Meziříčí ukazují, že v roce 1976 bylo spotřebováno 40 873 hodin pobytu k naložení a vyložení 5944 vagónů a v roce 1977 34 300 hodin pro 5335 vagónů - to je jen nepatrné zlepšení. Ještě nepříznivější je situace na vlečkách závodů. Projevuje se to i velikostí pokut za delší pobyt vagónů. Např. Urxovy závody Valašské Meziříčí zaplatily v roce 1976 840 800 Kčs a v roce 1977 1 157 000 Kčs. Některé závody dokonce stále ještě odmítají přijímat a vydávat zásilky po 13. hodině. Mezi závody, které se s tímto vážným nedostatkem nevypořádaly, patří u nás i takové závody jako Hutní a odbytové základny Brno a Olomouc. Tady už zvýšení přepravy není jen záležitostí železnice, ale zde musí pomoci i výrobní podniky. Kromě pohotového vykládání a nakládání vagónů mohou pomoci i jinak.

Nerovnoměrnost plnění úkolů ve výrobních podnicích se projevuje i nerovnoměrnými požadavky na železniční vagóny, a to nejen v rámci jednoho měsíce, ale i v jednotlivých měsících čtvrtletí. Zase uvedu příklad ze železniční stanice ve Valašském Meziříčí: v prvním měsíci čtvrtletí činí nakládka v průměru 28,9 %, ve třetím měsíci už je to 36,0 %, a přitom na konci roku je tento rozdíl výraznější. Zde je tedy značná rezerva, která vyžaduje rovnoměrnější plnění úkolů ve výrobních podnicích.

Na druhé straně však je třeba vytvářet v nákladní železniční dopravě režim, který by zajišťoval podnikům, že za určitou, poměrně přesně stanovenou dobu, bude zboží naložené do vagónu doručeno adresátu. To pak umožní, aby adresát už po naložení vagónu věděl od odesilatele, kdy zboží dostane a bude je vykládat. Já vím, že to je v současné situaci dost náročný, i když v budoucnu nezbytný požadavek. Doporučuji, aby se dopraváci nad jeho realizací zamýšleli.

Obecný nedostatek náhradních dílů i u nás způsobuje pozdní opravy vozidel, a to jak v železniční, tak i v silniční dopravě. Dokonce opravy vyžadují, aby si každý sám opatřil náhradní díly a přivezl je už s vozidlem na opravu. Vývoj tímto směrem přece nelze trpět.

U organizací ČSAD jsem se setkal i s nářky na nedostatek pracovních sil. Ano, ČSAD skutečně zápasí s nedostatkem řidičů a s jejich přesčasovou prací. V této souvislosti bych měl jedno doporučení: v minulých měsících přijala vláda opatření k úspoře nákladů na dopravu služebními auty, k úspoře vozidel i řidičů. Je třeba, abychom toto opatření podpořili. Bylo by však správné, aby vláda, jednotlivá ministerstva a organizace využily této příležitosti a systematicky získávaly takto uvolněné řidiče pro ČSAD. Jde převážně o zkušené pracovníky, kteří by jistě byli platnou posilou. Snad by stálo za to sledovat, kolik takto získá ČSAD řidičů.

Problémy, ale také rezervy jsou ve spolupráci mezi jednotlivými dopravními systémy, tj. zejména mezi železniční a silniční dopravou. Příkladů je řada, ale pro objasnění uvedu zase příklad od nás. Máme v našem okrese velmi moderní vykládku sypkých hmot, kam se materiál dopravuje železničními vagóny a odtud na místo určení zase nákladními auty ČSAD. Ročně je to půl mil. tun. Někdy přijede hodně vagónů, ale je málo ani na odvoz, takže se zbytečně zdržují vagóny jindy je k dispozici zase přebytek aut, pro která není v důsledku nízkého doběhu vagónů práce. Prostě je zde živelnost a nepravidelnost, kterou je třeba odstranit větší pozorností při sestavování ročního plánu a vnést důslednost do organizace i vzájemných vztahů přepravců a dopravců. Musí zde být také cítit organizátorskou práci nadřízených orgánů dopravy.

Vážené soudružky a soudruzi, uved jsem některé dílčí poznatky, zkušenosti a problémy, se kterými jsem se seznámil. Uvedené příklady a jejich vyhodnocení však znovu potvrzuji, že závěry 11. zasedání ÚV KSČ na úseku dopravy vycházejí ze znalosti současného stavu a z potřeb dalšího rozvoje. Ukazují, že je třeba zlepšit organizátorskou a řídící práci a zvyšovat kázeň v železničním provozu. Vyžaduje to vzájemně koordinovat a sladit všechny úseky dopravy tak, aby tvořily ucelenou soustavu. Účinně se musí na funkci dopravy a na rozvoji její technické základny podílet ostatní resorty a všichni, kteří používají jejich služeb. Na jejich realizaci se musí podílet nejen vláda, ale i řada organizací a iniciativně a aktivně všichni pracující dopravy. V této činnosti budeme vládu podporovat a ve své poslanecké práci napomáhat úspěšnému plnění uvedených úkolů.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Suberovi. Prosím poslankyni Mrvovou, připraví se poslanec Machoň.

Poslankyně SN J. Mrvová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, ako členka Výboru Snemovne národov pre poľnohospodárstvo a výživu, chcela by som v roku 30. výročia Víťazného februára, ktorý je aj nástupom k socializácii dediny, najskôr symbolizovať niektoré významné politické udalosti z bojov za naše socialistické poľnohospodárstvo.

V tomto roku je tomu tridsať rokov, čo boli prijaté historické poľnohospodárske zákony. Vtedy bolo celkom jasné, že poľnohospodárska výroba, roztrieštená do 33 miliónov parciel, nemôže trvalo zabezpečovať rastúcu potrebu potravín a poľnohospodárskych surovín pre rozvoj novo sa rodiacej spoločnosti. Malovýrobný charakter poľnohospodárskej výroby bol v rozpore s cieľom Komunistickej strany Československa. V tejto dobe - v dobe historického rozmedzia - boli sovietske skúsenosti vychádzajúce z Leninovho družstevného plánu, základným zdrojom poučenia, ako uskutočniť historicky grandióznu premenu dediny. Slová súdruha Gottwalda: "Nebude u nás socializmus bez prechodu dediny k socializmu", zneli všetkým tisíckam nadšených aktivistov a zakladateľov družstiev v ich revolučnom úsilí za premenu poľnohospodárskej malovýroby na postupnú socialistickú poľnohospodársku veľkovýrobu.

Chcem tu spomenúť, že po roku 1948 sa dali do boja proti socializmu západné antikomunistické centrály, diverzné strediská, zahraniční emigranti, miestni kulaci s cieľom rozvrátiť poľnohospodárstvo a postaviť roľníkov proti robotníkom a Komunistickej strane Československa.

Rovnako v rokoch 1968-1969 nepriateľské vnútorné a vonkajšie sily sa usilovali o likvidáciu marxisticko-leninskej politiky Komunistickej strany Československa a o rozbitie robotnícko-roľníckeho zväzku.

V oblasti poľnohospodárskej politiky bol vedený hlavný útok proti vedúcej úlohe Komunistickej strany Československa.

Vieme dobre, že všetky tieto akcie stroskotali, tak ako stroskotajú aj nenávistné akcie, ktoré proti nám vedú aj dnes naši nepriatelia. Pod vedením KSČ zlikvidujeme pokusy o narušovanie nášho socialistického vývoja. Naše poľnohospodárstvo sa stále upevňuje a razí si cestu k svojmu rozkvetu v prospech rozvoja našej socialistickej spoločnosti.

Tento cieľ vystupoval do popredia aj na 11. zasadnutí ÚV KSČ. Zasadnutie prerokovalo aj plnenie záverov XV. zjazdu KSČ a ďalší postup pri ich realizácii v oblasti poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu, ktoré bolo zamerané najmä na odhaľovanie vnútorných rezerv.

To je tiež v súlade so závermi druhej samostatnej schôdze Snemovne národov K "úlohám socialistického poľnohospodárstva pri zabezpečovaní výživy obyvateľstva predovšetkým všestranným využívaním rezerv", ktoré - a to je potešiteľné - Federálne ministerstvo poľnohospodárstva a výživy spoločne s republikovými ministerstvami podrobne rozpracovalo a postupne ich zabezpečuje.

Vychádzajúc z týchto záverov Výbory pre poľnohospodárstvo a výživu obidvoch snemovní v ďalšom období zameriavajú svoju činnosť najmä na trvalé sledovanie a napomáhanie pri realizácii vytýčených úloh. Sústredia svoju pozornosť predovšetkým na plnenie strategickej úlohy - postupne dosiahnuť sebestačnosť vo výrobe zrnín, zvyšovať sebestačnosť vo výrobe potravín cestou všestranného využívania rezerv, využívať poľnohospodársky pôdny fond, lepšie hospodáriť v spotrebe materiálu na rozvoj chovu hovädzieho dobytka, na rast úžitkovosti hospodárskych zvierat, na vedeckotechnický rozvoj a využívanie poľnohospodárskej techniky, na ďalšie zlepšovanie organizácie a riadenia, rast produktivity práce a ďalšie významné úseky v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle.

Ľudia budú rozhodovať a budú uskutočňovať tieto náročné úlohy. Preto budeme vo výboroch aj naďalej venovať osobitnú pozornosť tomu, ako budú všetky uznesení a na rozvoj poľnohospodárstva a výživy uvedené do života.

Súdružky a súdruhovia, dovoľte mi teraz, aby som sa zmienila o niektorých skúsenostiach a zámeroch pri plnení vytýčených úloh z môjho volebného obvodu a z podniku kde pracujem.

Poľnohospodárstvo okresu Galanta v rámci Západoslovenského kraja sa stalo tiež významným faktorom proporcionálneho rozvoja ekonomiky a dôležitým činiteľom zvyšovania životnej úrovne pracujúcich. Sú vytýčené najdôležitejšie smery rozvoja poľnohospodárskej výroby, pričom hlavný dôraz sa kladie na rozvoj rastlinnej výroby ako základne pre ďalšie zvyšovanie živočíšnej výroby.

K riešeniu obilného programu v našom okrese sa pristúpilo v piatej päťročnici. Za účelom zabezpečenia dostatočného množstva objemových krmív je vypracovaný a s vysokou prioritou realizovaný komplexný program zvýšenia výroby objemových krmív, pričom na tomto úseku je zosilnená aj politickoorganizátorská práca.

Vzhľadom na to, že náš okres má jednu tretinu ornej pôdy pod závlahou, dochádza k poklesu podielu kŕmneho porastu na ornej pôde. To nás v záujme ďalšieho zabezpečovania živočíšnej výroby vedie k zvyšovaniu intenzity výroby krmív a k voľbe pestovania vhodných druhov plodín, ako je lucerna a kukurica na siláž. Pritom budeme intenzívne využívať ďalšie zdroje krmív, ako sú cukrovarnícke rezky a skrojky vo vhodnej kombinácii s pšeničnou a kukuričnou slamou. Najväčšie perspektívne rezervy máme v pestovaní strniskových zmesí a v pestovaní vysokointenzívnych trávnych porastov na ornej pôde s možnosťou priamej pastvy hovädzieho dobytka.

V záujme zabezpečovania krmovinovej základne budeme ďalej racionálne využívať vyrobené úsušky. To znamená, že menšia časť úsuškov, najmä z lucerny bude slúžiť ako komponent do kŕmnych zmesí a väčšia časť bude zapracovaná do granulovaných krmív pre hovädzí dobytok. To nahradí značné množstvo jadra pre hovädzí dobytok, ktoré bude môcť byť uvoľnené pre ďalšie druhy zvierat. Súbežne s tým sa naše úsilie v okrese sústredí na postupnú špecializáciu v chove hovädzieho dobytka a na zvýšenie koncentrácie hospodárskych zvierat na jednotlivých farmách. K tomu zámeru sa bude prispôsobovať aj investičná výstavba.

V rámci riešenia obilného programu, v úzkej nadväznosti na krajský obilnársky program, zaujme významné miesto kukurica na zrno ako významný komponent do kŕmnych zmesí. Počíta sa s tým, že táto plodina bude v rámci okresu v osevnom postupe zastúpená viac než 30 %.

Súdružky a súdruhovia, podnik v ktorom pracujem, t. j. Semenársky štátny majetok Zväzu československo-sovietskeho priateľstva v Sládkovičove, svojou výmerou 8400 ha poľnohospodárskej pôdy je najväčším poľnohospodárskym podnikom v okrese Galanta. Organizačne je začlenený do výrobno-hospodárskej jednotky SLOVOSIVO, ktorá popri šľachtení a výskumnej činnosti prevzala aj gesciu za výrobu a expedíciu osív v celej Slovenskej socialistickej republike. U pšenice vyrábame ročne 3000 ton osiva, ktorým zaisťujeme osev 15 tisíc ha pôdy. To v značnej miere prispelo k dobrým výsledkom v obilninách v okrese Galanta. V sortimente vyrábaných osív sú v súčasnosti najmô výkonné sovietske odrody Mironovská a Jubilejná. Teraz vo veľkej miere nastupujú odrody nášho šľachtiteľstva. Snažíme sa, aby sme do našich odrodových pokusov získali nové, nádejné materiály a tieto rozmnožovali ešte predtým, než sú štátnou odrodovou komisiou uznané. Takto sme v minulom roku vyrobili 169 ton osiva novo povolenej odrody Solaris, 70 ton perspektívneho novošľachtenca BU-10, 20 ton novošľachtenca BU-11 a 12 ton SO-290.

Výrobu osív perspektívnych odrôd zabezpečujeme vysokým rozmnožovacím koeficientom pri zníženom množstve výsevu s dôslednou agrotechnikou. Tak sme docielili priemerný hektárový výnos v roku 1977 u odrody Solaris 64,7 q, u novošľachtenca BU-10 68,7 q a u SO-290 60,7 q z jedného ha. Tieto výnosy sú u ozimnej pšenice v porovnaní s dosiahnutým priemerným hektárovým výnosom vyššie o 5 až 15 q. V predstihu sme vyprodukovali 271 ton osiva perspektívnych novošľachtencov a bolo nimi osiate 1400 ha plôch. Podľa výsledkov z praxe každý metrický cent kvalitného osiva zvyšuje výnos o 2 až 5 metrických centov a u perspektívnych novošľachtencov o 5 až 10 metrických centov. Takto pri súčasnej výrobe zabezpečujeme 3000 ton osiva pšenice, zvýšenie produkcie obilnín o 6 až 20 000 ton.

Podobná situácia je aj u jačmeňa. Podstatnú časť tvorí odroda TRlUMPH, ktorá v našich podmienkach poskytuje trvale vysoké výnosy. Podobne ako u pšenice, tak aj u jačmeňa robíme v predstihu perspektívne novosľachtence, ako je HE-748 a K-1107.

Pretože dobrou osivárskou prácou uchovávame v rozmnožovanom osive jarného jačmeňa vysoký biologický potenciál, je toto osivo schopné trvale dávať hektárové výnosy.

Výrobu osiva kukurice robíme na 500 ha. V množení sú zastúpené hybridy československého šľachtenia určené na zrno a siláž a ranný hybrid CE-250, ktorý je určený pre severnejšie oblasti našej republiky. Ročnou výrobou 800 ton zabezpečujeme potrebu osiva na plochu 15 000 ha kukurice na zrno a 12 000 ha na siláž.

Rozšírenie množiteľských plôch kukurice, ako aj sortimentu by bolo možné dosiahnuť vyčlenením pôdneho fondu tak, aby boli zabezpečené izolačné vzdialenosti, doriešením mechanizovaného zberu, možnosťou katastrácie a vybudovaním zariadení na pozberovú úpravu osiva, najmä dosušovanie.

Vyrábané osivá kukurice v našom podniku majú vysoké osivové hodnoty, plne sa vyrovnajú výkonnosťou dovážaným zahraničným hybridom vo svojej skupine a svojou rannosťou umožňujú pestovanie aj v okrajových oblastiach. Vyriešením uvedených problémov je možné v značnej miere prispieť na zníženie výdavkov devízových prostriedkov potrebných na nákup osiva kukurice zo zahraničia.

Na niektorých príkladoch z okresu a podniku som chcela ukázať, ako u nás zabezpečujeme vedeckotechnický pokrok v rastlinnej výrobe. Očakávame, že centrálne orgány nám budú pomáhať pri riešení zložitého komplexu otázok rozvoja šľachtiteľstva a semenárstva.

Súdružky a súdruhovia, úlohy, ktoré sú pre poľnohospodárstvo vytýčené vo zvyšných rokoch 6. päťročnice, sú zložité, avšak pre nás poľnohospodárov, ktorí máme radi svoju plodnú prácu, reálne a splniteľné. Dôkazom toho sú výsledky prerokovaných plánov, ako aj uzavreté záväzky k ich splneniu. Teraz pôjde o to, aby sme aj my, poslanci, ďalej pomáhali zvyšovať úsilie v rozvoji pracovnej iniciatívy, aktivity a prehlbovali kurz na kvalitu a efektívnosť výroby cestou využívania najmä vnútorných rezerv a tým pomohli pri realizácii záverov 11. zasadania ÚV KSČ a XV. zjazdu našej strany. Ďakujem.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Mrvové. Vystoupí poslanec Machoň, připraví se poslankyně Obžerová.

Poslanec SL J. Machoň: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v programovém prohlášení vlády Československé socialistické republiky, jehož plnění dnes hodnotíme, patřilo významné místo otázkám dalšího rozvoje vzdělání a kultury. A to nejen v úzkém resortním pohledu, ale jak to odpovídá roli a poslání kultury v socialistické společnosti i v širokých souvislostech a vztazích, ovlivňujících formování socialistického způsobu života. Socialistické uvědomění neroste automaticky. Jak připomnělo usnesení předsednictva ÚV KSČ k 30. výročí Února, jde při jeho utváření především o"cílevědomé rozvíjení těch vlastností, které jsou typické pro dělnickou třídu a jimiž tato třída ovlivňuje všechny ostatní vrstvy pracujících. Je to zejména uvědomělý tvůrčí přístup k práci, společenská odpovědnost, houževnatost a schopnost překonávat obtíže, smysl pro nové, příkladná iniciativa v prosazování metod práce i formování způsobu života, vědomí internacionální sounáležitosti k mezinárodní dělnické třídě a k světovým protiimperialistickým silám míru a pokroku".