Čtvrtek 15. prosince 1977

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem podpredsedovi vlády súdruhovi Lacovi. Návrh bol pridelený na prerokúvanie Výborom ústavnoprávnym, zahraničným, branným a bezpečnostným obidvoch snemovní.

Výbory Snemovne ľudu poverili prednesením spoločnej spravodajskej správy členku Zahraničného výboru poslankyňu Martu Solčanskú a Výbory Snemovne národov člena Ústavnoprávného výboru poslanca Zdeňka Sytného.

Prosím najprv poslankyňu Martu Solčanskú, aby predniesla spravodajskú správu.

Spoločná zpravodajka výborů SL poslankyně M. Solčanská: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Dnešnej spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia je predložený na súhlas vládny návrh Dohovoru o zákaze vojenského, alebo akéhokoľvek iného nepriateľského použitia prostriedkov meniacich životné prostredie, ktorý na svojich schôdzkach prerokovali Výbory zahraničný, ústavnoprávny, branný a bezpečnostný Snemovne ľudu.

Tento Dohovor bol dojednaný z iniciatívy a návrhu, ktorý predložil XXIX. zasadaniu Valného zhromaždenia Organizácie spojených národov v r. 1974 Sovietský zväz. V rokoch 1975 a 1976 sa konali v ženevskom Výbore pre odzbrojenie - za účasti Československej socialistickej republiky - práce na prípravu jeho textu a na XXXI. zasadaní Valného zhromaždenia OSN bola československá delegácia spoluautorom rezolúcie o schválení tohto Dohovoru.

Jeho hlavný politický význam spočíva v tom, že ide o ďalší konkrétny výsledok úsilia krajín socialistického tábora, presadiť, aby sa politické uvoľňovanie v medzinárodných vzťahoch rozšírilo i na vojenskú oblasť a stalo sa v čo najväčšej miere prevládajúcou a nezvratnou tendenciou celého ďašieho medzinárodného vývoja.

Jej účelom je zabrániť možnému otvorenému, alebo skrytému vedeniu vojny a ďalším nepriateľským činom s využitím prostriedkov na vyvolanie umelých zmien v prírodných procesoch na Zemi a v jej atmosfére. Vzhľadom na to, že takéto prostriedky existujú, má Dohovor značný vojensko-politický význam a predstavuje ďalšie konkrétne opatrenia, zamerané na zníženie nebezpečenstva vojenskej konfrontácie. Jeho uzavretie nesporne napomôže zlepšiť atmosféru pre ďalšie odzbrojovacie rokovanie a určite uľahčí dosiahnuť pokrok v závažnej otázke - zákazu vývoja a výroby nových druhov zbraní hromadného ničenia a iných systémov, ktoré boli predložené ako návrh Dohovoru na XXX. zasadaní Valného zhromaždenia OSN v r. 1975 a je v súčasnej dobe prerokúvaný v ženevskom Výbore pre odzbrojenie.

Hospodársky význam uzavretia Dohovoru spočíva v tom, že upevňuje základ pre medzinárodnú ekonomickú a vedeckotechnickú spoluprácu v oblasti využívania prostriedkov meniacich životné prostredie pre mierové účely a rovnako v otázke zachovania a zlepšovania životného prostredia.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, ako spoločná spravodajkyňa Zahraničného, Ústavnoprávneho, Branného a bezpečnostného výboru Snemovne ľudu navrhujem, aby s predloženým Dohovorom Snemovňa ľudu vyslovila súhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Solčanskej. Udeľujem slovo spravodajcovi výborov Snemovne národov poslancovi Zdeňkovi Sytnému.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec Z. Sytný: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, výborům ústavně právnímu, zahraničnímu, brannému a bezpečnostnímu Sněmovny národů byla přikázána k projednání Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí, podepsaná v Ženevě dne 18. května 1977.

Uvedená úmluva vymezuje po obsahové stránce rozsah závazků smluvních států nepoužít prostředky měnící životní prostředí pro vojenské nebo jiné nepřátelské účely a rovněž vlastnosti takových prostředků, jejichž použití podléhá zákazu.

Z ustanovení úmluvy v článcích I a II vyplývá, že zákaz se vztahuje výlučně na vojenské a jinak prokazatelné nepřátelské vyvolávání umělých změn v životním prostředí. Úmluva se tudíž nemůže týkat znečištění nebo jiného poškozování životního prostředí průmyslovou, zemědělskou nebo jinou mírovou činností smluvních států, které se upravují jinými dvoustrannými nebo mnohostrannými opatřeními a procedurami.

Článek III vysvětluje, že úmluva nebrání použití prostředků měnících životní prostředí pro mírové účely a nedotýká se zásad a pravidel mezinárodního práva upravujícího takové použití.

V dalších článcích ústavy se stanoví opatření k zajištění jejího plnění a stížnostní procedura, procedura předkládání a přijímání změn v úmluvě a další. Je rovněž stanoveno, že úmluva se uzavírá na neomezenou dobu platnosti a že jejím depozitářem je generální tajemník Organizace spojených národů.

K úmluvě je jako její nedílná součást připojena Příloha, která stanoví funkce a jednací řád Poradního výboru znalců. Úkolem tohoto Poradního výboru je poskytnout znalecký posudek k jakémukoliv problému předloženému smluvním státem žádajícím o svolání výboru. Svého znalce do Poradního výboru může vyslat každý účastník úmluvy.

Vážené soudružky a soudruzi, výbory ústavně právní, zahraniční, branné a bezpečnostní Sněmovny národů projednaly úmluvu a souhlasily s ní. Dovolte mi proto, abych jako jejich společný zpravodaj navrhl Sněmovně národů, aby s navrženou úmluvou vyslovila souhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Sytnému.

Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne prihlásil poslanec Ladislav Švehla. Prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec SL L. Švehla: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, situace v mezinárodních jednáních o omezení zbrojení a odzbrojení je i přes dílčí pozitivní kroky značně komplikovaná a nesnadná. Proto úmluvu, kterou dnes projednáváme a která je součástí dlouhé cesty k trvalému míru, musíme hodnotit kladně, třebaže zdaleka nevylučuje válečné konflikty. Úmluvou se dosahuje aspoň toho, že se snaží odstranit nejvážnější hrozbu, tj. bojující vojska, i civilní obyvatelstvo na širokém území, a to po dlouhou dobu.

Tak jako v oblastních otázkách zachování míru a odstraňováni nebezpečí válek, i tato úmluva je výsledkem důsledného snažení socialistického světa, především Sovětského svazu. Je pokračováním úmluvy o omezení zkoušek zbraní hromadného ničení, navazuje na výsledky jednání o bezpečnosti v Evropě, na zákaz vývoje výroby nových druhů a systémů zbraní hromadného ničení.

Ohromující rozmach vědy a techniky v posledních desetiletích přináší objevy, které mají nesmírný význam pro lidstvo. Umožňují ovládat nesmírné množství energie, zkoumat sluneční soustavu, odstraňovat nemoci a v mnohých případech dosah objevů nemůžeme ještě docenit.

Vedle těchto pozitivních jevů velké objevy slouží bohužel také k tomu, aby se u každého z nich okamžitě uvažovalo v kruzích nepřejících míru o válečném využití, ačkoliv mnohé objevy se mohou stát pro lidstvo smrtelným nebezpečím. Je to smutný, ale konkrétní fakt, že na světě se zabývá 400 tis. vědců pro lidstvo neproduktivním vojenským výzkumem.

Soudobé zbraně, které mohou působit proti člověku, jsou již dosti známé. Nejtypičtějším příkladem je atomová puma, jejíž zplodiny po výbuchu mohou vedle přímého působení zamořit svými zplodinami a radioaktivitou i velmi rozsáhlé území na dlouhou dobu a radioaktivním zářením se mohou promítat do celé generace, jako tomu bylo v Hirošimě a Nagasaki.

Snad právě proto, že atomová puma má mohutnost ničivého výbuchu a vytváří dlouhodobě zamořené prostory radioaktivním spadem, vítají ve Spojených státech neutronovou pumu, jejíž výrobu a použití by chtěli postavit mimo dosud přijaté úmluvy. Farizejsky ji označují za čistou pumu, která ničí jen omezený okruh vytvořených materiálních hodnot, ale o to strašněji působí smrtícím proudem neutronů na člověka. Jde v podstatě o vodíkovou pumu, která ke své iniciaci zřejmě nepotřebuje jako dosud atomovou nálož. Někteří odborníci se domnívají, že ji k výbuchu uvádí laser.

Soudružky a soudruzi poslanci, radioaktivita není jediným nebezpečím. Vzpomeňme na válku ve Vietnamu, kde vlivem použitých prostředků byla v celých rozsáhlých územích zcela zničena vegetace na delší dobu, vzpomeňme na Koreu, kde titíž útočníci použili bakteriologických pum. Dnes se k uvedeným prostředkům připojují i další, které mohou naplňovat zbrojnice útočníků. Nové, účinnější zbraně a zbraňové systémy radiologické, elektro, infrazvukové, genetické, etické a jiné stávají se aktuální hrozbou.

Kvalitativně nové zbraně mají své zákonnosti a je otázkou, zda se je podaří včas a v celém rozsahu poznat. Jinak může nastat situace, že vědecký poznatek vložený do zbraní se vymkne z ovladatelnosti, a to jak při válečném použití, tak ve stadiu zkoušek.

Příroda ve své rozmanitosti je nevyčerpatelná a lidský genius umožňuje ji stále více poznávat. Chceme její zákony uplatňovat ve prospěch člověka a nikoliv proti němu. A kdyby dnes došlo k úplnému zákazu a zrušení všech zbraní na světě, věřím, že drtivá většina lidí by s tím plně souhlasila.

Soudružky a soudruzi poslanci, připojuji se k zpravodajům a plně s projednávanou úmluvou souhlasím. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Pýtam sa poslancov, či sa ešte niekto hlási o slovo v rozprave. (Nikdo.) Keď nie, vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Žiada ešte podpredseda vlády slovo? (Ne.)

Spravodajcovia? (Ne.) Taktiež nie.

Teda môžeme pristúpiť k hlasovaniu o tomto bode programu.

V zasadacej sieni je teraz prítomných 154 poslancov Snemovne ľudu, 60 poslancov Snemovne národov z Českej socialistickej republiky a 63 poslancov zo Slovenskej socialistickej republiky. Snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

V parlamentnej tlači č. 21 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s prerokúvaným Dohovorom.

Navrhujem, aby najprv hlasovali poslanci Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia, ako ho navrhla a odporučila spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa ľudu návrh uznesenia prijala.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Aj Snemovňa národov návrh uznesenia prijala.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s Dohovorom o zákaze vojenského, alebo akéhokoľvek iného nepriateľského použitia prostriedkov meniacich životné prostredie, podpísaným v Ženeve dňa 18. mája 1977.

Súdružky a súdruhovia poslanci, teraz prerušujem naše rokovanie na 30 minút. Budeme pokračovať presne o 15.30 hod.

(Jednání přerušeno v 14.59 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.30 hod.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Súdružky a súdruhovia poslanci, budeme pokračovať v rokovaní podľa nášho schváleného programu. Teraz pristúpime k prerokovaniu ďalšieho bodu, ktorým je

VI

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Maďarskou ľudovou republikou o spolupráci a vzájomnej pomoci na československo-maďarských štátnych hraniciach, podpísaná v Prahe dňa 19. novembra 1976 (tlač 22).

Návrh odôvodní federálny minister vnútra s. Jaromír Obzina. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr vnitra ČSSR J. Obzina: Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jménem vlády Československé socialistické republiky předkládám Federálnímu shromáždění k projednání a schválení návrh Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci na československo-maďarských státních hranicích. Návrh předložené smluvní úpravy odpovídá celkové koncepci přestavby smluvních vztahů na úseku státních hranic mezi socialistickými státy. Zpravidla jsou to smlouvy mající z vůle zákonodárce dlouhodobou platnost a předpokládající změny jen za mimořádně výjimečných okolností. Navíc v daném případě nahrazuje předkládaná smlouva několik vládních dohod a jiných smluvních úprav, které v minulosti dílčím způsobem problematiku řešily, nikoliv v komplexu, nýbrž částečně. Ke změně státních hranic dochází jen ve výjimečných případech. V současné době dochází většinou k těmto změnám se socialistickými státy v souvislosti s úpravou hraničních vodních toků, a to v důsledku jejich napřímení, výstavby přehrad nebo jiných vodních děl, kdy se určité části území sousedních států ocitají za státní hranicí, která se zpravidla převádí do středu toku hraničních vod. Vzájemná výměna těchto území se provádí naturálním vyrovnáním. V případě Maďarské lidové republiky probíhají takové práce na hraničních tocích řeky Ipeľ, Roňva, Slaná, Bodrog, Horná, Tisa, Bodva a v souvislosti s výstavbou vodního díla na Dunaji Gabčíkovo-Nagymárosz.

Vycházíme z předpokladu, že teprve po definitivním skončení těchto prací bude uzavřena smlouva, která upraví průběh československo-maďarských hranic. Řada problémů však nepatří ke statutárním otázkám, to je k čáře státních hranic, udržování hraničních znaků, vymezení hraničních vod a cest a vedení hraničních dokumentů, avšak přesto vyžadují přesné mezinárodní právní vymezení. A jsou ve své většině začleněny do předkládané smlouvy. Jde především o otázku týkající se plavení dříví, rybolovu, myslivosti a lesního hospodářství. Jedná se tedy o problematiku režimu na státních hranicích, v nichž dochází častěji ke změnám v důsledku rozvoje styků mezi socialistickými sousedy, růstu počtu hospodářských zařízení, která se dotýkají státních hranic a výrobní i jiné činnosti poblíž státních hranic. Tato problematika je smluvně upravena, avšak dosud platná vládní dohoda mezi ČSSR a Maďarskou lidovou republikou o hraničních zmocněncích ze dne 13. října 1956 za uplynulých 20 let zastarala a nevystihuje již plně vývoj v celé uvedené oblasti. Proto je nahrazována předloženým návrhem, obsahujícím komplexně problematiku režimu na státních hranicích. Zahrnuje skutečnost, že pro otázky vzájemné spolupráce a pomoci ustaví obě vlády hlavní hraniční zmocněnce, kteří budou pravidelně jedenkrát za rok projednávat zásadní otázky spolupráce a vzájemné pomoci. Vlastní činnost na státních hranicích budou zabezpečovat na jednotlivých úsecích státních hranic hraniční zmocněnci a jejich pomocníci. Funkcemi hraničních zmocněnců a pomocníků hraničních zmocněnců jsou pověřováni funkcionáři Sboru národní bezpečnosti nebo pohraniční stráže, kteří mají na starosti ochranu státních hranic.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP