Čtvrtek 15. prosince 1977

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Kožešník: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení přítomní, projednávání otázek vědy, jejího řízení, organizace, jakož i Československá akademie věd vůbec, věnují naše nejvyšší zastupitelské orgány soustavnou pozornost.

Vyplývá to logicky z hlubokého vnitřního sepětí mezi socialismem a vědou, které v současné etapě vědeckotechnické revoluce vystupuje s daleko větší naléhavostí. Dnes jsme již dospěli do stadia, kdy se vědeckotechnický rozvoj stal klíčovým článkem dalšího postupu vpřed, kdy věda prostupuje všechny oblasti naší činnosti, kdy se stává výrobní silou v plném smyslu tohoto slova a základním článkem cyklu výzkum - vývoj - výroba - užití. Poslední sjezdy KSSS a naší Komunistické strany, ale i dalších komunistických a dělnických stran bratrských socialistických zemí shodně tyto ověřené zásady zdůraznily a promítly do závěrů svých jednání.

Tyto nové skutečnosti kladou zvýšené nároky na zintenzívnění, zkvalitnění a zefektivnění řídící činnosti v Akademii, pro které má novela zákona o Československé akademii věd vytvořit potřebné právní předpoklady. Představuje tak jedno z opatření k uskutečnění závěrů XV. sjezdu KSČ o zvyšování účinnosti vědeckého poznání a uplatňování jeho výsledků v praxi. Konkrétní úkoly obsahovalo již usnesení předsednictva ÚV KSČ z 3. 5. 1974. Úpravy promítnuté v novele vycházejí z nezbytnosti prohloubit spojení zásady kolektivního projednávání a posuzování důležitých otázek s individuální odpovědností vedoucího funkcionáře - jeho pravomoci.

Posílením pravomoci předsedy ČSAV se zvýší operativnost řízení Akademie a jejím kolektivním orgánům se umožní, aby se ve větší míře než dosud mohly věnovat základním koncepcím a ideově teoretickým otázkám rozvoje vědy a jednotlivých vědních oborů, které mají pružně reagovat na potřeby dalšího rozvoje naší socialistické společnosti a na úkoly československé vědy v prohlubující se integraci vědecké činnosti v zemích socialistického společenství. Zvýrazněním postavení předsedy ČSAV, jako předsedy jejího presidia, je dán právní základ pro přímou odpovědnost dalších funkcionářů Akademie předsedovi ČSAV a pro operativní řízení.

K zefektivnění řízení v ČSAV směřuje též ustanovení, podle kterého právo podávat návrhy na zřizování komisí a ostatních pomocných orgánů Akademie přísluší jejímu předsedovi. Členy komisí a pomocných orgánů mohou být jmenováni i význační odborníci z praxe, kteří nejsou členy Akademie.

Předložený návrh zákona zdůrazňuje, že s členstvím v Akademii má být jednoznačně spojována tvůrčí činnost při rozvíjení vědeckého výzkumu a aktivní účast na realizaci jeho výsledků ve prospěch socialistické společnosti. To - spolu s nově zaváděným pravidelným hodnocením činnosti akademiků a členů korespondentů - směřuje k podnícení vysoké aktivity všech, jejichž vědeckou práci a zásluhy o rozvoj vědy ocenila naše socialistická společnost udělením členství v Akademii. Úkol hodnotit činnost akademiků a členů korespondentů, a to nejméně v pětiletých obdobích, svěřuje návrh zákona presidiu Akademie. Presidiu se rovněž přiznává právo navrhnout na základě tohoto hodnocení zrušení členství u těch členů Akademie, kteří své základní povinnosti neplní. Pravomoc presidia se dále rozšiřuje o právo podávat vládě ČSSR návrhy na jmenování nových členů Akademie, jakož i na jmenování a odvolání dalších členů presidia.

V § 14 odst. 3 se nově uvádí funkce vědeckého sekretáře (dosud generální sekretář). Tento název bude lépe odpovídat náplni jeho práce, která se má soustředit hlavně na sledování a usměrňování vědecké činnosti ústavů a pracovišť Akademie.

V zájmu operativnosti ponechává návrh zákona na rozhodnutí presidia ČSAV určit způsob konkrétního řízení aparátu Akademie, který zajišťuje její úkoly v oblasti správní, hospodářské a organizační.

Novela řeší rovněž otázku ukončení funkčního období současného presidia ČSAV, která až dosud zůstávala otevřenou, a stanoví, aby napříště trvalo funkční období presidia pět let.

Pracovní poměry s vědeckými pracovníky se budou podle § 20 odst. 4 napříště uzavírat na dobu 5 let, což bude v souladu s obdobím, za které se bude provádět jejich komplexní hodnocení (zatím byla doba čtyřletá).

Realizace zákona si nevyžádá zvýšené finanční náklady ani zvýšení počtu pracovních sil. Zákon bude uskutečněn v rámci stanoveného rozpočtu ČSAV.

V závěru bych chtěl konstatovat, vážené soudružky a soudruzi, že novela zákona odpovídá současným potřebám Akademie a potřebám zabezpečení jejích úkolů. Realizace navržených opatření bude nesporně přínosem ke zkvalitnění a zvýšení efektivnosti řídící práce v Akademii i celkového systému řízení vědeckého výzkumu na jejích pracovištích. Přispěje tak ke splnění závažných úkolů, které pro Československou akademii věd a celý náš základní výzkum vyplynuly ze závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Ústavně právní výbory a kulturní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů projednaly na společné schůzi dne 14. 12. t. r. předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb., zaujaly souhlasné stanovisko k návrhu a doporučují jej sněmovnám ke schválení. Děkuji.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kožešníkovi. Slovo má spravodajkyňa Snemovne národov, poslankyňa Irena Horečná.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně I. Horečná: V duchu Leninovho odkazu nie je dnes u nás vzdelanie žiadnou mŕtvou literou alebo módnou frázou, ale naozaj preniká ľudom do krvi a plne a skutočne stáva sa neoddeliteľnou súčasťou ich života. Dôkazom toho je i vývoj nášho zákonodarstva o našej vedeckej inštitúcii - Československej akadémii vied. Ak prvý zákon o Československej akadémii vied z roku 1952 vymedzil zásadne jej základné poslanie a hlavne smery jej činnosti, potom zákon z roku 1963 a zvlášť jeho novela z roku 1970 hovorí už celkom adresne, konkrétne a podrobne o zodpovednosti Akadémie za plánovitý rozvoj československej socialistickej vedy v záujme výstavby vyspelej socialistickej spoločnosti v Československej socialistickej republike.

Vážené súdružky a súdruhovia, Československá akadémia vied, ako vedecká inštitúcia zabezpečujúca a koordinujúca základný výskum, predstavuje v súčasnosti pomerne zložitý organizmus, ktorého úlohy sú v dôsledku zrýchľovania tempa vedeckotechnického rozvoja stále náročnejšie. Plnenie vedeckých úloh Akadémie, ktoré musia vytvárať nevyhnutnú základňu poznatkov pre súčasné, ale najmä perspektívne potreby vedeckotechnického rozvoja v našom národnom hospodárstve, vyžaduje dnes maximálnu pružnosť a operatívnosť riadenia celej jej činnosti. Preto pri prerokúvaní podrobnej analýzy základného výskumu v ČSAV a určení jeho ďalších smerov bolo Akadémii uložené vypracovať okrem iného aj opatrenia na zefektívnenie a skvalitnenie jej riadiacej práce. Realizácia týchto opatrení je podmienená vytvorením nevyhnutných právnych predpokladov, čo je hlavným cieľom predpokladanej novely zákona o ČSAV. Novela obsahuje nevyhnutné čiastkové úpravy riešiace naliehavé otázky vnútorného usporiadania a vzťahov v riadiacej sfére Akadémie, ktoré sa však nedotýkajú postavenia Akadémie, ani jej hlavných úloh, ako sú upravené zákonom o ČSAV z roku 1963 a jeho novelou z roku 1970.

Obdobnú úpravu pripravujú príslušné orgány Slovenskej socialistickej republiky pokiaľ ide o Slovenskú akadémiu vied.

Z opatrení zakotvených v návrhu novely zákona budú vychádzať nové stanovy Akadémie, v ktorých budú jednotlivé opatrenia ďalej konkretizované a špecifikované.

Novela zákona o ČSAV vytvára síce len čiastočné, avšak významné predpoklady pre to, aby sa činnosť Československej akadémie vied rozvíjala v zložitých podmienkach stále sa zrýchľujúceho tempa vedeckotechnického rozvoja v plnom súlade s potrebami tejto spoločnosti, ktorá jej venuje - a aj naďalej bude venovať všestrannú starostlivosť a podporu.

Ako spoločná spravodajkyňa Ústavnoprávneho výboru a Kultúrneho výboru Snemovne národov, chcela by som vás informovať, že vládny návrh zákona prerokovala a schválila Česká národná rada a Slovenská národná rada bez pripomienok. Takisto Ústavnoprávny výbor a Kultúrny výbor SN, ktorým bol návrh pridelený na prerokovanie, vyslovili s ním súhlas v predloženom znení a odporučili ho Snemovni národov bez ďalších pripomienok na schválenie.

Z uvedených dôvodov odporúčam Snemovni národov, aby schválila predložený vládny návrh, ktorým sa mení a dopĺňa zákon o Československej akadémii vied.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Horečnej.

Súdružky a súdruhovia poslanci, do rozpravy k tomuto bodu sa nikto písomne neprihlásil. Pýtam sa vás preto, či niekto z poslancov chce k tomuto návrhu vystúpiť v rozprave. (Nikdo.) Ak nikto, pýtam sa podpredsedu vlády s. Lúčana, či chce ešte niečo povedať? (Místopředseda vlády ČSSR M. Lúčan: Nie.) Nechce. Ďakujem.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu. Pri schvaľovaní tohto vládneho návrhu zákona platí podľa článku 42 ústavného zákona o čs. federácii zákaz majorizácie.

Konštatujem, že v zasadacej sále je prítomných 151 poslancov Snemovne ľudu, 60 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 65 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najskôr hlasujú poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom, ako ho odporučil spravodajca výborov SĽ, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? Nikto.

Snemovňa ľudu návrh zákona jednomyseľne schválila.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti?

Zdržal sa niekto hlasovania? Nikto.

S návrhom zákona vyslovili súhlas aj všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zo Slovenskej socialistickej republiky.

Kto z nich s návrhom súhlasí, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti?

Zdržal sa niekto hlasovania? Nikto.

S návrhom vyslovili súhlas aj všetci prítomní poslanci Snemovne národov zo Slovenskej socialistickej republiky.

Teda i Snemovňa národov schválila návrh jednomyseľne.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR prijalo zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 54/1963 Zb. o Čs. akadémii vied, v znení zákonného opatrenia Predsedníctva FZ č. 26/1970 Zb. (tlač č. 25).

Súdružky a súdruhovia poslanci, podľa schváleného programu prerokujeme teraz

IV

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou o poskytovaní právnej pomoci a o právnych vzťahoch v občianskych, rodinných a trestných veciach, podpísaná v Ulánbátare 15. októbra 1976 (tlač 20).

Súdružky a súdruhovia, na prerokúvanie tohto vládneho návrhu prišiel do zasadacej siene veľvyslanec Mongolskej ľudovej republike súdruh Enebiš. Srdečne ho medzi nami vítam. (Potlesk.)

Návrh odôvodní podpredseda vlády ČSSR súdruh Karol Laco. Prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR K. Laco: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, k Zmluve o právnej pomoci a o právnych vzťahoch v občianskych, rodinných a trestných veciach medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou, podpísanou 15. októbra 1976, dovoľte, prosím, niekoľko poznámok, ktorými chcem v mene vlády ČSSR odporučiť túto Zmluvu na schválenie. Medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou dochádza k bohatému rozvoju vzťahov založených na princípoch marxizmu-leninizmu a socialistického internacionalizmu. Táto skutočnosť sa stáva charakteristická menovite po podpísaní novej Zmluvy o priateľstve a vzájomnej spolupráci medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou v roku 1973, zmluvy, ktorá vyjadruje spoločný záujem a odhodlanie našich národov pomáhať si vo všetkých oblastiach socialistického rozvoja.

Tesné koordinované styky medzi našimi straníckymi a vládnymi orgánmi a inštitúciami sa výrazne prejavujú predovšetkým v oblasti hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce.

Vychádzajúc z cieľov komplexného programu socialistickej ekonomickej integrácie spolupracujeme s Mongolskou ľudovou republikou najmä pri rozvoji jej kožiarskeho a obuvníckeho priemyslu, teda odvetví, v ktorých máme bohaté skúsenosti, pričom sa tieto odvetvia ponúkajú do pozornosti z hľadiska možností využívania miestnych zdrojov pre Mongolskú ľudovú republiku.

Dlhodobú tradíciu má naša spolupráca v oblasti geologického prieskumu mongolského nerastného bohatstva. Máme záujem podieľať sa taktiež na využívaní niektorých, pre naše národné hospodárstvo zaujímavých ložísk, predovšetkým formou mnohostrannej spolupráce so Sovietskym zväzom, respektíve s ďalšími socialistickými krajinami.

Vzostupný trend má aj vzájomná výmena tovarov medzi obidvomi našimi štátmi, ktorá čoraz viac začína uspokojovať špecifické potreby rozvoja našich ekonomík.

Úmerne s rozvojom československo-mongolských vzťahov rastie aj počet krátkodobých a dlhodobých pobytov našich občanov v Mongolsku a naopak. V súčasnosti pracuje v Mongolsku asi 200 československých špecialistov. Podľa dohôd o dlhodobej hospodárskej spolupráci sa bude tento počet v najbližších rokoch ďalej zvyšovať.

Mongolskí občania prichádzajú do Československa predovšetkým za účelom zvyšovania kvalifikácie. Toho času študuje u nás 130 mongolských študentov. Asi 200 mongolských pracujúcich si zvyšuje svoju odbornosť v závodoch kožiarskeho a obuvníckeho priemyslu. Do odborno-technických učilíšť v Československu nastupuje v tomto roku 75 mongolských učňov. Vzhľadom na rastúce nároky rozvíjajúceho sa mongolského priemyslu, na kvalifikované pracovné sily, predpokládame v tomto smere ďalší rast.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP